\input a4_12_cz.ltx
\input mypdf.lt
\input myhtml.lt
\standardhyphens
\pagestyle{plain}
\addtolength{\footskip}{1.5\baselineskip}
\begin{document}
\title{Noční novinky, jaro 2004}
\authjenhv
\date{27. března 2003}
\maketitle
Za uplynulý necelý rok (od mého souhrnného přehledu v~dopise
,,Noční prostředí ke Dni Země 2003``,
\h{amper.ped.muni.cz/svetlo-v/a/msg00244.html}
a~dvou odkazech odtud)
se v~oboru ochrany nočního prostředí událo plno věcí.
Moc jsem o~nich nepsal, hlavně proto, že jsem se k~tomu nedostal.
Teď ale nějaké věci za zprávu už opravdu stojí, tady jsou.
\section{Český legislativní vývoj}
souvisí se zákonem o~ochraně ovzduší (86/2002 Sb.) Ministerstvo
životního prostředí předložilo začátkem roku 2003 legislativní radě vlády
velmi ubohý návrh nařízení, které mělo umožnit regulaci budoucích
osvětlovacích soustav. Návrh nijak neobhajovalo. Vládě pak předložilo
návrh mírně opravený, nicméně stále ještě zdaleka ne dobrý. Přesto jsem
přijetí tohoto návrhu doporučil, po dohodě s~kolegy, jako snad užitečný
první krok a~alespoň nějaké naplnění zákona. Vláda se ale návrhem
nezabývala a~rozhodla, že se má změnit zákon.
To byla příležitost začlenit samotná pravidla pro budoucí projekty
přímo do zákona. Návrh takových pravidel jsem napsal v~květnu,
i~v~anglické verzi, kterou jsem předložil k~diskusi světové odborné
veřejnosti, tj. těm, kteří se zabývají ochranou nočního prostředí,
i~hrstce českých osobností, které o~ochranu nočního prostředí mají
pozitivní zájem. Vláda nicméně předložila sněmovně svou novelu
zákona, která ochranu nočního ovzduší ze zákona prakticky vymazávala
(vypouštěla příslušný cíl zákona, definici světelného znečištění měnila
na zmatenou a~veškerou eventuální iniciativu při regulaci svícení
ponechávala na obce).
V~té chvíli bylo možné jen to, aby alternativu vládní novely předložil
někdo z~poslanců. To učinil nejprve v~příslušném výboru sněmovny
exministr Miloš Kužvart. Verze, kterou předložil, byla předem
konzultována se světovými experty (mj. Cliffem Haasem) a~významnými
domácími právníky. Návrh spočíval zejména v~tom, že do zákona zaváděl
novou hlavu IVa se třemi novými paragrafy. Výboru se ale nelíbil,
údajně byl příliš technický.
O~vážnosti problému ochrany nočního ovzduší pak na jednom zasedání výboru
(posledním, které se novele zákona věnovalo) promluvili tři odborníci:
biolog prof. Dalibor Povolný, lékařka Dr. Hana Drahoňovská a~já.
Pozměňovací návrh ale nebyl předložen výboru ke hlasování.
Snažili jsme se poté jazyk a~strukturu návrhu dále zjednodušit, až na
nejvyšší možnou míru. Pro to byla zásadní konzultace s~největšími
světovými experty, P. Cinzanem a~F. Falchim, z~italského Institutu pro
vědu a~techniku světelného znečištění. Takové maximálně zjednodušené
a~,,očesané`` znění pak poslanec Kužvart předložil sněmovně jako
pozměňovací návrh ve druhém čtení. Bylo to znění na samé hranici toho,
aby šlo ještě o~funkční celek, ale jeho jednoduchost (i~oproti
legislativě jinde ve světě) byla snad i~jeho předností. Fabio Falchi
s~takovým zněním nakonec souhlasil, i~jako s~minimalistickým vzorem pro
celou EU. Zcela jiné, velmi stručné pozměňovací návrhy předložili též
zpravodaj P. Hrnčíř jménem výboru a~poslanec Sehoř.
Znění předloženého návrhu bylo zveřejněno na serveru veronica,
\h{www.veronica.cz/noc} a~byl o~něm stručný článek na serveru econnectu
\h{www.ecn.cz}. O~podporu návrhu požádala poslance mj. ředitelka
Ekologického institutu Veronica.
Ve třetím čtení poslanec Sehoř svůj návrh stáhl pro formální vady
(tento návrh by fakticky znamenal ponechání pasáži o~světelném
znečištění v~dosavadním znění, ale byl asi myšlen opačně, tj. že
v~zákoně nemá zůstat o~světle ani zmínka). Návrh poslance Kužvarta
zpravodaj Hrnčíř důrazně nedoporučil, nepodpořil jej ani ministr
Ambrozek. Hlasovalo tak pro něj nakonec jen patnáct poslanců (z~asi sto
třiceti přítomných), budiž jim za to dík. Nešlo přitom jen o~nedostatek
podpory ze strany ministerstva, ale také o~silný lobbying ze
strany zastánců dosavadní osvětlovací praxe.
Schválen byl zato pozměňovací návrh výboru, který zmínku o~tom,
co může ohledně ochrany noci učinit obec, zjednodušil na
stručné konstatování, že může zakázat záměrné svícení do vzduchu (tedy
užívání světlometů lidově zvaných lejzry). Možná že to tak je lepší než
původní formulace vládní (potažmo MŽP, kterou dle svého tvrzení
formuloval Tomáš Maixner), která
vyjmenovávala řadu věcí, které obec regulovat může, a~další řadu věcí
opomíjela (čímž jakoby naznačovala, že do toho obec nemá zasahovat).
Takto může může vydat vyhlášku jakoukoliv (pokud jde o~budoucí
projekty) a~zákon ji dává jen pravomoc zákazu (je potřebná, bez
opory v~zákoně by obec svícení do vzduchu zakázat nemohla).
Samozřejmě, málokterá obec nějakou regulaci svícení ustanoví. Je to
přece jen nový obor, ve kterém by se snad mohli orientovat vrcholní
představitelé státní ochrany přírody a~prostředí, ale stěží to zvládnou
obecní samosprávy. Znečištění nočního prostředí uměle
přidávaným světlem kromě toho zpravidla výrazně překračuje hranice
jedné obce, a~ochrana proti němu je tedy záležitostí, kterou je nezbytné
realizovat na úrovni vyšší, u~nás připadá v~úvahu takřka jen úroveň
státní.
Bez podpory ministra nebyla valná šance situaci zvrátit v~Senátu,
kromě toho jsem neměl čas se tomu včas a~dostatečně věnovat. Ze zákona
tak dosavadní, čistě deklarativní pasáže o~ochraně nočního ovzduší
vypadnou. Praktický dopad to nebude mít velký, jen jde
o~mezinárodní ostudu (to, že sněmovna českého parlamentu do návrhu zákona světlo
coby polutant v~roce 2001 zařadila a~v~roce 2002 toto zařazení
prosadila si získalo ohromný pozitivní světový ohlas).
Ve skutečnosti byla dosavadní podoba zákona kontraproduktivní.
Stížnosti občanů na obtěžování špatným či zbytečným svícením byly
odmítány s~výmluvou, že zatím nic regulovat nelze, čeká se na prováděcí
předpis k~zákonu... Obdobné stanovisko zaslalo MŽP brněnskému
magistrátu -- dokud prováděcí předpis nebude, může si prý každý svítit
jak chce. Nyní tedy tato výmluva padne, a~díky tomu, že jakási definice
světelného znečištění v~zákoně zůstává, je možné se o~ni opřít
a~požadovat po občanech i~institucích různými formami, aby znečišťovali
co nejméně.
Úsilí o~formulaci stručných, jednoduchých a~přitom dostatečně účinných
pravidel pro noční venkovní osvětlování nepřišlo jistě nazmar. Nově
navrhovanou hlavu zákona mohou (bez prvního paragrafu) použít obce,
které chtějí své ovzduší zašít zlepšovat. Logické by to bylo např.
u~měst, které se pyšní přívlastkem \emph{zdravá} -- nemít v~noci přírodní
tmu zdravé není. Může ji též využít ministerstvo při návrhu další novele
zákona, pokud mu už začne světlo připadat jako polutant, který zaslouží
velkou pozornost. A~také je může využít kterýkoliv stát, region či obec
ve světě.
Pokud máte k~našemu návrhu nějaké připomínky, rádi se s~nimi seznámíme,
pište prosím autorovi článku. Ovšem, ta první, nejčastější připomínka
je, že ,,světlo je přece něco jiného``, do zákona o~ochraně ovzduší se
nehodí. Není to přece žádná nečistota, naopak!
Odpovědi na takovou připomínku, i~na další, které jsem kdy zachytil,
najdete v~materiálech na již uvedené adrese \h{www.veronica.cz/noc}.
Další pádné důvody, proč začít noční prostředí rychle napravovat, pak
obsahuje studie, o~které je další část tohoto článku.
\section{Projekt výzkumu nočního prostředí}
V~minulé části jsem o~ministerstvu životního prostředí nemohl psát
jinak než dosti nelichotivě. V~této části je naopak musím pochválit. Ve
veřejné soutěži na projekty výzkumu a~vývoje vypsané v~červnu 2003 bylo
totiž uvedeno i~téma s~dlouhým názvem \emph{Mapování světelného
znečištění a~negativní vlivy osvětlování umělým světlem\footnote{Proti
termínu ,,umělé světlo`` se někdy vznášejí námitky; jako
charakteristika původu světla, v~protikladu k~původu přírodnímu, je ale
adekvátní. Osobně bych ale preferoval obrat ,,negativní vlivy umělého
osvětlování``. } na živou přírodu České republiky}.
To je téma široké, které není snadné zvládnout. Zvlášť v~časové lhůtě,
kterou k~tomu MŽP vyměřilo. Nabídku projektu jsme podali (přesněji,
podala Masarykova univerzita v~Brně) v~červenci, o~jejím přijetí jsme se
dozvěděli v~říjnu, a~projekt sám měl být hotov v~roce 2003. Ne ale do
31. prosince, nýbrž už do 10., a~vlastně už do 9., kdy jsem odevzdal
závěrečnou zprávu o~jeho řešení. Na výzkum samotný tak bylo asi pět
týdnů.
V~této šibeniční lhůtě se ale opravdu podařilo mnoho informací, často
i~ve světovém kontextu zcela nových, získat. Bylo to díky širokému
kolektivu řešitelů z~řady oborů i~jejich neobyčejnému nasazení. A~také
díky tomu, že někteří na nutném výzkumu pracovali už předtím; kromě mě
jako hlavního řešitele také prof. Povolný a~hlavně Pavel Bína, který
v~létě provedl první světové porovnání cloněného a~necloněného světelného
zdroje pokud jde o~atrakci hmyzu. Na podzim pak stačil získané sběry
vyhodnotit.
Sestavení rozsáhlého souboru výsledků do formy řady graficky jednotně
upravených příloh závěrečné zprávy zabralo ještě další čas, trochu se
také protáhlo vinou mé nemoci. Přibyla také příloha, kterou předala
agentura FOCUS, totiž výsledky rozsáhlého průzkumu zkušeností a~postojů
veřejnosti. Výsledný vytištěný dokument o~téměř třech stech stranách
dostalo ministerstvo až 6. února spolu s~CD naplněným spoustami dat
a~obrázků, o~kterých se zpráva a~její přílohy zmiňují (a~se separáty
několika zásadních zahraničních vědeckých prací, které nejsou na
Internetu). Obhajobou toho dne byl projekt úspěšně ukončen.
V~dalších týdnech jsem se pak věnoval kvalitnější sazbě celé zprávy
systémem \LaTeX, přičemž jsem vychytával další překlepy, doplnil
reference, které chyběly, a~také dvousloupcovou sazbou snížil počet
stran (bez přílohy agentury FOCUS má tak zpráva jen něco přes sto
stran, takže už není tak hrozné si ji dvoustranně vytisknout). Podařilo
se tak i~zmenšit velikosti příslušných souborů. Vznikla tak podoba
závěrečné zprávy tohoto krátkého, ale dosti grandiózního výzkumného
projektu, která už byla použitelná pro veřejnost.
Celek je dostupný ze stránky \h{recetox.muni.cz/noc}, případně rovnou
na delší adrese \h{amper.ped.muni.cz/noc}. V~tomto adresáři jsou jednak
dva pdf soubory (soubor \nolinkurl{verejnost_noc.pdf} je samostatně
číslovanou přílohou, pokračováním hlavní části zprávy
\nolinkurl{zprava_noc.pdf}) a~jednak spousta podadresářů, na které se
hlavní pdf soubor odkazuje. Zájemci si mohou stáhnouti i~zazipovaný
celý adresář (0,7 GB), aby si jeho rozbalením pořídili lokální, plně
funkční kopii (tu si pak mohou vypálit na CD). Tím je splněn slíbený
cíl projektu, totiž maximální možné zpřístupnění jeho výsledků na
Internetu.\footnote{Jediný problém je to, že jsem dříve uváděl, že to
bude na adrese www.recetox.cz/noc. Takovou ale nebylo možné vytvořit,
existuje jen www.recetox.cz jako přesměrování na patřičný server MU
v~Brně.}
\section{Některé výsledky projektu}
Závěrečná zpráva a~některé její přílohy shrnují poznatky, které v~době
řešení projektu již byly známé. O~většině z~nich jsem sice psal již
dříve, ale takto souborně doposud v~českém jazyce sepsány nebyly.
\subsection{Řádový úbytek hmyzu}
Zmíním z~nich jen jeden, který v~češtině předtím publikován nebyl. Jde
o~postřeh nejvýznamnějšího světového entomologa, který bádal v~oboru
vlivu nočního svícení na hmyz, prof. Gerharda Eisenbeise, ohledně velmi
velkého úbytku nočního hmyzu za poslední půlstoletí. Náznakem úbytku
jsou počty jedinců chycených do světelných pastí kdysi a~dnes, to prof.
Eisenbeis zmiňoval již dříve na přednáškách, které jsem měl tu čest
sledovat. Přesvědčivějším argumentem ale je nově publikovaná vzpomínka,
jak často bylo nutné po nočních letních jízdách čistit čelní skla
automobilů -- v~padesátých, ale ještě i~v~šedesátých letech bývala za
jedinou noc pokrytá rozmáznutými zbytky hmyzu do neprůhlednosti. Prof.
Povolný nezávisle uváděl obdobné pozorování pro světlomety aut, ty bylo
potřeba někdy čistit i~během jedné noční cesty. Dnes není světlomety
ani čelní skla potřeba od hmyzu čistit častěji než párkrát za léto.
Úbytek hmyzu lze odhadnou na jeden desítkový řád.
Jiný úbytek činí více řádů, to se týká jepic v~řekách protékajících
městy. Jepice jsou přitom velmi důležitou složkou potravního řetězce.
Ohromnou účinnost lamp\footnote{Profesionálové z~oboru osvětlování
termín ,,lampa`` neužívají, hovoří o~,,svítidlech``, my se přidržíme
běžného lidového označení.} při jejich eradikaci z~vodotečí uváděl již
dříve Eisenbeis, Povolný přidal (to je ale vlastně již ,,nový``
výsledek) výmluvné zprávy o~podivuhodném jevu, když před sto lety, po
zavedení lamp na vltavském nábřeží, byly pod nimi ráno vždy hromady
mrtvého hmyzu, což vzbuzovalo ohromnou pozornost, nic takového předtím
nikdo nikdy nikde neviděl.
Kromě rekapitulací dosavadních znalostí jsme ale získali i~řadu
výsledků zcela nových.
\subsection{Měření slabého světla}
Jedna důležitá oblast se týkala metod zkoumání nočního prostředí, totiž
měření slabého světla (běžné přístroje užívané praktiky oboru
osvětlování to neumějí). Byla ověřena možnost měřit slabé světlo
soupravou levného solárního článku a~multimetru (s~citlivostí zlomků
mililuxu), kontrolovat stejnou soupravou údaje luxmetrů v~oblasti pod
jeden lux (a~pak opravit), a~zejména dopracována do plně použitelné
podoby digitální zobrazovací fotometrie běžnými digitálními
fotoaparáty. Pomocí této fotometrie s~užitím dvou typů kamer (jedné
levné, druhé naopak drahé) byla pak zhodnocena řada nočních scén
(mnohé další vyfotografované na vyhodnocení čekají, proces zpracování
dat je zatím pomalý, ne plně automatizovaný, jde tedy o~to, kdy se
k~tomu dostanu...).
Pomocí těchto fotoaparátů jsme měřili i~jas noční bezmračné oblohy.
Výsledky se dobře shodují s~měřeními astronomickými, užívajícími již
dříve pořízená data. Projekt vedl ke zpracování mnoha takových starých
dat, pro Českou republiku (a~možná i~pro Evropu s~výjimkou Itálie) jsou
to první rozsáhlejší bezprostřední kvantitativní informace o~tom, jak
velké je umělé zvýšení jasu noční oblohy. Astronomická měření mají
výhodu v~tom, že jejich kalibrace se odvíjí od spolehlivých světelných
standardů, totiž hvězd, ne nespolehlivých a~nepřesných luxmetrů.
Výsledky lze stručně shrnout tak, že obvyklý jas bezoblačného nočního
nebe rovnou nad brněnskou hvězdárnou je asi pět milinitů, jen za výjimečně
dobré průzračnosti ovzduší klesá na asi dva milinity. To je ovšem stále
desetkrát více, než by byl jas oblohy přírodní...
V~době projektu nastala nejsilnější polární záře za uplynulého půl
století. Odehrála se za jasného večera 20. listopadu 2003 (byla vidět Kolega
Rudolf Novák při ní pořídil kvantitativně zpracovatelné snímky v~místě
vzdáleném od Brna asi třicet kilometrů. Jejich zpracování ukázalo, že
i~ty nejsilnější jevy mají jas jen asi také ony dva milinity, slabší
části aurory pak i~pod jeden milinit. Na brněnském nebi je sice lze
postřehnout, pokud se člověk vyhne oslnění lampami, ale skutečně nápadné
a~velkolepé jsou až na obloze mnohem méně znečištěné, což také
zkušenost jeho i~dalších dokládá (první kulminaci záře pozoroval
z~Brna, druhou z~lokality venkovské). Jde pravděpodobně o~první měření
jasu polární záře.
\subsection{Jas nebe roste jen vlivem svícení}
Čelní čeští světelní technici tvrdí (či souhlasí s~tvrzením), že zvýšený
jas oblohy nad urbanizovanými oblastmi je způsoben zvýšeným množstvím
antropogenních aerosolů. Toto ,,původní české`` tvrzení lze vyvrátit
řadou způsobů, ten nejpřesvědčivější je ale přímé měření průzračnosti
ovzduší. Řadu takových měření začínající v~šedesátých letech minulého
století zpracoval doc. Zdeněk Mikulášek pro hvězdárny v~Brně a~na
Skalnatém plese. Výsledek je jednoznačný: průzračnost ovzduší kolísá,
ale její průměrné hodnoty se s~lety mění jen málo. Rozdíl mezi Brnem
a~Skalnatým plesem je dán jen výškou (aerosolů směrem nahoru rychle
ubývá). Místní antropogenní zdroje aerosolů jsou z~hlediska jasu nebe
zanedbatelné. Nárůst jasu noční oblohy ve druhé polovině dvacátého
století je dán výhradně nárůstem množství světla mířícího zespodu
do ovzduší.
\subsection{Na jas nebe má dominantní vliv přímé světlo z~lamp}
jak teoreticky ukázali již dříve ve svých pracech P. Cinzano, Y. Dutil
a~autor článku. Novinkou z~našeho výzkumu je měření podílu světla z~lam
a~z~jimi osvětlených ploch při pozorování z~vyvýšených míst (to se
zjistí vyhodnocením série snímků s~expozicemi od jedné sekundy až do řekněme
dvoutisíciny sekundy). Šlo přitom o~emise jdoucí do úhlových výšek dvou
až devíti stupňů. Podíl činí běžně tři až pět. Jinými slovy, světlo
z~terénu je v~prvním přiblížení zanedbatelné...
\subsection{Přímé světlo z~lamp velmi oslňuje}
V~projektu byly dokumentovány, někdy i~kvantitativně vyhodnoceny scény,
kdy jsou (zcela zbytečně) přímo viditelné lampy a~reklamní plochy se
zcela přemrštěným jasem velmi oslnivé, ztěžující viditelnost cesty
a~dopravní situace na ní, a~ovšem též odvádějící pozornost od důležitého
dění. Paradoxem je, že mnohé z~těchto lamp byly instalovány s~cílem
přehlednost komunikace zlepšit...
\subsection{Světlo decimuje hmyzí populace}
Student Pavel Bína provedl už v~době, kdy je venku hojnost hmyzu, jeho
sběr ,,světelnou pastí`` ve dvou různých konfiguracích. Šlo vždy
o~kompaktní zářivku nad trychtýřovitým lapákem. V~jedné konfiguraci byla
necloněná, ve druhé doplněná krytem zevnitř začerněným (aby směrem dolů
nesvítila o~mnoho více), který ji při pohledu zdáli a~shora zcela
zakrýval. Šlo o~světelný zdroj třikrát až desetkrát slabší než zdroje,
které se obvykle užívají ve veřejném osvětlení, a~nebyl užit v~oblasti
bez umělého osvětlení, byl jen na opačné straně domu než ulice
s~běžnými lampami. Jeho atraktivita pro hmyz při pohledu zdáli tím byla
omezená. Přesto je výsledek přesvědčivý: \emph{přidáním krytu kleslo
množství přilákaného hmyzu na polovinu}. To je velké snížení škodlivého
vlivu lampy, dosažené bez jakékoliv újmy na její funkci (naopak při
jejím zlepšení). Lze předpokládat, že pro lampu bez konkurence
silnějších zdrojů v~sousedství by tento poměr byl ještě vyšší.
\subsection{Stromy nepoznají podzim}
Mnohem méně významná byla dokumentace případů, kdy jsou uměle osvětlené
stromy zeleně olistěné ještě dlouho poté, co listí ze stromů
nepostižených tolik světelným znečištěním již opadalo. To je jev, který
je všímavým lidem dávno známý. Náš projekt jen ukázal konkrétní případy
v~Brně a~Praze. V~polovině z~nich šlo přitom o~památkově chráněné
stromy (platany javorolisté), které jsou takto zcela zbytečně vystaveny
přídavnému stresu. Listí, které bylo vystaveno v~noci hustotám
světelného toku nad třicet lumenů na metr čtvereční, opadalo (zelené) až
s~prvními silnějšími prosincovými mrazy.
\subsection{Spánek beze tmy}
Před zahájením projektu jsme neznali žádnou práci, která by zkoumala
vliv absence tmy na spánek. Během něj jsme nalezli zmínku o~jediné
americké studii z~roku 1996, která ukazovala, že nedostatečná tma vadí
čtvrtině populace. Další nalezená studie
demonstrovala, že k~synchronizaci cirkadiánního rytmu s~24h dnem (na
rozdíl od ,,dne`` o~půl hodiny delšího) stačí střídání tmy
a~osvětlenosti na úrovni půldruhého luxu, tedy že i~poměrně slabé
osvětlení je pro lidi biologicky relevantní. Samozřejmě, kdekdo se
o~tom, že mu nějaké světlo nepříjemně svítí zvenčí do bytu, zmíní,
přijde-li řeč na světelné znečištění. Oponenti regulace svícení ale
doposud mohli snadno říkat, že to jsou ojedinělé výjimky, a~že to je
problém, který si mají zatemněním oken vyřešit sami.
Náš výzkum měl dvě větve. Jedna z~nich představuje \emph{začátek měření
vlivu nepříliš silného nočního světla na lidský organismus}. (Je možné,
že takový vliv zkoumaly již totalitní režimy, nacistické
a~komunistické, které trvalé osvětlení cel používaly a~používají
k~mučení, ale publikace o~tom jaksi nejsou dostupné...). Při velmi
omezených prostředcích i~času navrhla prof. Jarmila Siegelová průběžné
\emph{měření krevního tlaku} přístrojem, který pokusné osoby nosí dva dny na
své paži. Takových osob bylo zkoumáno devět, experimentálním vlivem
bylo, že během druhé noci neměly na spaní tmu (v~místnosti bylo
rozsvíceno nějaké světlo). Experimentální signál se skutečně v~datech
objevil, jako \emph{signifikantní vzestup krevního tlaku} v~časných
ranních hodinách (signifikantní jak statisticky, tak hygienicky). Jako
měřítko hloubky a~kvality spánku takové měření sice není příliš
výmluvné (citlivější by bylo např. sledování pomocí EEG, které ale
nelze rutinně dělat v~běžném domácím prostředí), zato zdravotní
implikace takového zjištění jsou významné. Ranní špičky krevního tlaku
jsou těsně svázané se srdečními a~cévními příhodami, a~pozorované
zvýšení krevního tlaku, zejména pokud by platilo i~pro nižší
osvětlenosti, by znamenalo značné (a~zcela zbytečné) zvýšení incidencí
takových příhod v~celé populaci. Rozhodně je to oblast, která zaslouží
vážné zkoumání.
Druhá, rozsáhlejší větev se opírala o~dotazníky. Rychlý průzkum
na třech stovkách respondentů provedl Martin Forejt a~jeho výsledky
spolu s~ním obratem vyhodnotil Karel Skočovský, takže byly k~dispozici
již začátkem prosince. S~použitím průběžných výsledků jsme formulovali
zadání pro výzkum rozsáhlejší, na reprezentativním vzorku české
populace (přes tisíc osob), profesionální agentuře Focus. Zadání pomohl
upřesnit sociolog Roman Skotnica. Zkoumání bylo provedeno začátkem
prosince, jeho závěry byly k~dispozici v~lednu.
Výsledky obou zkoumání představují nejzávažnější zjištění našeho
výzkumu. Dokázali jsme tak, že umělé světlo pronikající zvenčí do
příbytků představuje problém pro milióny osob v~České republice, a~že
jako jednu ze dvou hlavních příčin svých potíží se spánkem je vnímá na
půl miliónu osob! Chránit jejich zdraví co nejrychleji účinnými
legislativními opatřeními je samozřejmou povinností státu, na obcích
jsou pak (jako na většinou rozhodujících původcích znečištění) kroky
k~jeho radikálnímu snížení.
Nemáme samozřejmě údaje, kolik uměle produkovaného světla do příbytků,
kde je lidé vnímají jako rušivé, proniká. Máme zato pomocný údaj
o~vlivu zdroje, jehož světelné vlastnosti dobře známe, totiž o~Měsíci.
Rušení Měsícem kolem úplňku udává asi třetina lidí. Osvětlenost vnější
plochy svislého okna Měsícem přitom nedosahuje nikdy ani dvou desetin
luxu (jen u~oken střešních může dosáhnout čtvrt luxu). Osvětlenost
hlavy osoby, na kterou přímé měsíční světlo nedopadá, je řádově nižší,
nikdy nepřevýší setinu luxu. Z~toho vyplývá, že bezpečná hranice, kdy
už lidem světlo nevadí, může být osvětlení obličeje na úrovni nejvýše
několika mililuxů. S~tím koresponduje i~subjektivní zkoumání samotného
autora a~také praxe (kvantifikovaná následně měřením) Ludvíka Trnky.
A~také očekávatelná fylogeneticky zakotvená adaptace, že vyhovující tma
pro spánek je taková, jaká je v~otevřené přírodě neznečištěné uměle
přidaným světlem za bezměsíčných nocí (v~takových nocích, není-li
zataženo hustou oblačností, samozřejmě adaptovaný lidský zrak
vidí). Za určitě bezpečnou hranici, kdy světlo již neruší, lze udat
hodnotu jednoho mililuxu, za možná ještě bezpečnou pak hodnotu dvou
mililuxů.
První výzkum také odhalil, jaké jsou podíly různých umělých zdrojů na
rušení spánku. Veřejné osvětlení zcela dominuje, světlomety aut zmiňuje
čtyřikrát méně lidí. Reklamní apod. osvětlení vadí jen výjimečně.
\subsection{Noční krajina}
Výzkum agentury Focus zahrnul i~otázky ohledně dalších projevů umělého
osvětlení jakožto znečištění. (Třetina?) populace se běžně setkává ve
venkovním prostředí s~oslněním ze stacionárních zdrojů, dvěma pětinám
vadí, že místo noční krajiny vidí prakticky jen lampy, a~dále, že vinou
oslnivých lamp stěží vidí hvězdy. Fakt, že nebe není dostatečně tmavé
ani tam, kde nic neoslňuje, vadí jen čtvrtině populace.
To odpovídá hypotéze, kterou jsem vyslovil na konferenci
\wwwt{Ecology of the
Night}{http://ecologyofthenight.org}: hlavní překážkou ,,viditelnosti vesmíru`` pro většinu lidí není
to, že nebe není tmavé, ale to, že jsou prakticky všude oslňování
mnohem silnějšími zdroji pozemskými. Rychlou, levnou a~účinnou nápravou
tak může být vytvoření a~co nejširší propagace lokalit, kde se poblíž
svého bydliště či místa pobytu mohou lidé nerušeně rozhlížet po
stmívající se a~noční krajině, hlavně pak po její horní polovině, čili
po nebi. Byť i~po tom světlém městském.
Je třeba zdůraznit, že čísla uvedená v~prvním odstavci se týkají dnešní
situace, kdy o~světle jako o~polutantu většina Čechů stěží
slyšela, a~kdy jen její nepatrná část může tušit, že by např. lampy
zdálky vůbec nemusely být nápadné, natož oslnivé. Zjištěné, zdaleka ne
malé (ač menšinové) podíly populace, které si praktické projevy
světelného znečištění uvědomují, představují zřejmě ty osoby, které si
prostředí kolem sebe více všímají, resp. jeho kvality a~nedostatky
spontánně vnímají. Je vlastně potěšitelné, že to jsou, při absenci
vzdělávání v~této oblasti, tak velké podíly.
V~posledním desetiletí se psává a~mluvívá o~krajinném rázu. Jestli jej
moc nenaruší ta či ona stavba, ten či onen zásah. Devastaci krajinného
rázu (pokažení rozhodující kvalit krajiny) koncem stmívání a~v~noci si
ale u~nás zjevně uvědomují milióny lidí, a~připustit její další postup
by tedy bylo zcela nehorázné. Tím spíše, že na rozdíl od různých staveb
či změn jejich podob, které jsou bezesporu užitečné (větrné turbíny,
solární kolektory, k~severu skloněné travnaté pultové střechy nad
prosklenou jižní fasádou), je dálková noční viditelnost lamp jen zcela
zbytečnou jejich vlastností, projevem neznalosti, nedbalosti či
bezohlednosti. Prokázané povědomí veřejnosti o~tom, že krajinný ráz je
takovým svícením poškozen, je impulsem začít s~nápravou i~dosavadního
osvětlovacího parku.
\subsection{Shrnutí}
Nejzávažnější dopady narušení přírodní noci jsou dle naší studie zřejmě
tyto:
\be
\item podstatně redukované počty hmyzu aktivního v~noci (se závažnými
dopady na celé ekosystémy),
\item poruchy spánku u~půl miliónu osob, působené antropogenním světlem
zvenčí jako jednou ze dvou hlavních subjektivně udávaných příčin,
\item nežádoucí, nedostatečně potlačené světlo do ložnic, postihující
dalšího třičtvrtě milónu lidí,
\item potřebu nočního zatemňování ložnic, které jako dostatečně účinné
používají další dva milióny osob,
\item běžné oslňování stacionárními zdroji znečištění, které ve
venkovním prostředí zažívá několik miliónů osob,
\item vizuální ,,náhrada`` skutečné noční krajiny
spoustou ,,lamp``, kterou jako nežádoucí pociťují čtyři milióny
lidí,
\item silně snížená viditelnost hvězd vinou oslnění, která vadí rovněž
čtyřem miliónům obyvatel,
\item světlé noční nebe i~v~místech, kde nic neoslňuje, což vadí dvěma
a~půl miliónu Čechů.
\ee
K~bodům 2 až 4 je třeba dodat, že vinou zatemnění ložnic lidé
přicházejí většinu roku o~plné ranní světlo (to se týká dvou miliónů
lidí), a~jako důsledek, který jim vadí, to vnímá půl miliónu osob.
Z~hygienického hlediska je ale možné, že absence silného ranního
světla poškozuje i~zdraví těch, kteří si na ni nestěžují. K~bodu 8 je
vhodné podotknout, že se v~jeho případě jedná o~interakci světla
a~ovzduší, tedy o~světlo rozptýlené ovzduším zpět dolů k~zemi (do očí
pozorovatelů).
\section{Konference, semináře, přednášky, články}
Zde je výčet (asi neúplný) akcí, kde jsem ochranu nočního prostředí
a~techniky s~ní související prezentoval.
\subsection{O zobrazovací digitální fotometrii}
jsem mluvil na 5. Odborné konferenci studentů doktorského studia
s~mezinárodní účastí, pořádané Fakultou stavební Vysokého učení
technického v~Brně 12.--13. února 2003, viz ev.
\h{usi.cz/konference}. Kromě dvou referátů z~oblasti stavebnictví jsem
též prezentoval rozpracovaný, ale pro jednu kameru již použitelný
software \nolinkurl{raw2lum}, a~to v~sekci ,,Analýza dopravních nehod
a...``. Text referátu \emph{Fotometrické hodnocení scén pomocí
digitálních fotoaparátů} viz
\h{amper.ped.muni.cz/light/luminance/jh_digf.htm}, jinak též
v~příslušném dílu sborníku z~konference (...). V~témže adresáři je
(dnes již velmi zobecněný a~zdokonalený) příslušný vědecký software
(pod GNU licencí).
\subsection{Light Pollution International Workshop}
Mezinárodní dílna se konala Frascati 2.--4. května
2003, viz \h{lpiw.uai.it}. Neobyčejně plodné setkání s~nejlepšími (tj.
italskými) experty. Ve svých příspěvcích jsem vysvětloval zásadní vliv
téměř horizontálního světla na jas oblohy, zmiňoval nové poznatky
ohledně vlivu absence tmy na zdraví (vč. mechanismů, které zde působí,
viz zejména kolínské symposium \h{www.uni-koeln.de/symposium2002/},
prezenčně jsem nabídl sborník z~něj) a~na růst kriminality
(dle \h{amper.ped.muni.cz/light/crime/}) a~dále regulaci, kterou jsem navrhl
pro Českou republiku (tu jsme v~dalším období podrobně diskutovali).
\subsection{Venkovská krajina}
je název jiné
doktorandské konference, konané ve Slavičíně 15.--16.
května 2003. Text přednášky \textit{Krajina v~noci} viz kol.: Venkovská
krajina. Sborník příspěvků z~konference. Brno, ZO ČSOP Veronica,
2003, str. 39--44, ISBN 80-239-0763-8 (a~též
\h{amper.ped.muni.cz/light/lectures/kraj_noc5.htm}). Mé živé
vystoupení bylo ve skutečnosti rozsáhlejší, odehrálo se venku, během
stmívání na louce nad Hostětínem a~pak dole na návsi, dokud ji vydatně
nezalilo světlo úplňku. Obsahovalo i~praktickou demonstraci, jak začnou
být vidět hvězdy, když odpadne oslňování. Vypnuli jsme za tím účelem
veřejné osvětlení, které ostatně bylo za této jasné noci zbytečné, od
přesného úplňku uplynulo teprve šestnáct hodin (ráno předtím Měsíc na
pohled nezapadl, ale ztratil se ve stínu Země) -- přednáška tak končila
v~téměř pohádkové atmosféře vísky koupající se v~měsíčním světle jako
za starých, neznečištěných časů.
\subsection{Městská krajina}
Seminář Veřejný prostor a~městská krajina se konal ve Fragnerově
galerii
v~Praze 20. června 2003 -- tam jsem měl závěrečnou přednášku \emph{Město
v~noci}. Viz soubory \nolinkurl{mes*} v~adresáři
\h{amper.ped.muni.cz/light/lectures} (text i~obrázky).
\subsection{Dark Sky 2003}
Aneb \emph{3rd European Symposium on the Protection of the Night
Sky; Lichtverschmutzungstagung}, Stuttgart 12.--13. září 2003. Viz
\h{www.physik.uni-osnabrueck.de/~ahaenel/darksky/akt03.htm} (odkaz na
program již nefunguje, ale velmi zajímavé odkazy s~výsledky symposia
a~zprávami z~médií ano). Na symposiu zazněla řada pozoruhodných věcí;
rakouští kolegové presentovali pionýrskou práci o~měření slabého světla
solárním článkem (citlivost takové levné soupravy je zcela dostatečná
k~měření světelných poměrů v~noční Vídni) Viz ev.
\emph{Himmelshelligkeitsmessungen mit einfachen Mitteln},
\h{www.astro.univie.ac.at/~agb/TP/kerschbaum.ppt} (28 MB). Asi
nejzásadnější bylo vystoupení Paula Marchanta,
\emph{A Demonstration that the Claim that Brighter Lighting Reduces Crime is
Unfounded},
viz
\h{www.amsta.leeds.ac.uk/statistics/rss/DemoClaimUnf1A.pdf}
(populárnější informace viz např.
\emph{Bright lights `do not deter criminals'},
\h{www.guardian.co.uk/crime/article/0,2763,1089943,00.html}). Stručně
řečeno, výzkumná zpráva britského ministerstva vnitra, která zdánlivě
dokládá snížení kriminality vlivem silnějšího osvětlení, je
nevědeckým blábolem, ignorujícím pravidla statistiky
a~vědecké metody vůbec.
\subsection{Ecology of the Night}
-- the birth of \textbf{Scotobiology}.
Hlavní událostí roku bylo první světové všestranné symposium
o~ekologii noci, Ecology of the Night, uskutečněná v~Kanadě ve dnech
22.--24. září 2003 v~Muskoce v~Ontariu. Během přípravy konference bylo
navrženo označení nového oboru \emph{skotobiologie}, konference
znamenala fakticky jeho založení. Viz \h{ecologyofthenight.org},
obsahující nyní už příspěvky jednotlivých pozvaných řečníků, většinou
neobyčejně zajímavé Můj
referát viz též soubory \nolinkurl{03fall*.pdf}
v~adresáři\h{amper.ped.muni.cz/light/lectures}. Po symposiu jsem měl
v~Ontariu ještě dvě víkendové přednášky pro pobočky kanadské Královské
astron. společnosti, které téma ochrany noci pojednávaly
obšírněji, i~s~ohledem na výsledky symposia.
\subsection{Nové články}
Na podzim jsem napsal dva články o~nočním prostředí, jeden pro časopis
Českého svazu ochránců přírody, (\emph{Zachraňme noc!}), druhý pro
architekty. První vyšel v~čísle 6 (podzim/zima 2003) Krás našeho
domova, druhý ve zkrácené podobě v~časopise ERA 21, č. 1/2004 (obsah
viz \h{www.erag.cz/era21/novinka_E.asp?NEW_ID=14} jako
\emph{Noch mehr Licht?}, (původní delší text viz
\h{amper.ped.muni.cz/light/koncepty/noc_arch.pdf}). Toto číslo časopisu
obsahuje více článků věnovaných světlu; příznačné je, že mnohá svítidla
v~něm zobrazená patří do kategorie značně, ba i~extrémně znečišťujících
-- což svědčí o~malém povědomí o~světlu coby vážném polutantu
(ne na straně redakce; ERA 21 je časopisem výborným, vřele doporučuji).
I~jiní psali o~ekologii nočního prostředí. Já jsem zaznamenal dva české
příspěvky.
Pěkný přehledový článek Tomáše Apeltauera \emph{Světlo nám krade hvězdy
a~zdraví} vyšel v~časopise \textbf{21. století} (listopad 2003, str.
34--36; chybku vnesla redakce, když české imise ve smyslu umělého
zvýšení jasu nočního nebe srovnala s~evropskými místo s~nebem
přírodním).
Fascinující vystoupení musel mít prof. Erazim Kohák na spolkové schůzi
v~parlamentu (3. června, s~tématem \emph{Duchovní obnova venkova}), jak
jsem zjistil z~textu \emph{Občanský život na venkově XXI. století}
publikovaného v~časopise
\textbf{Veřejná správa}. Obsahuje i~moudré vylíčení zásadní role soumraku
a~noci v~lidském životě. Přečtěte si to v~čísle 44 ze 30. října 2003
(v~příloze, Zpravodaji \wwwt{Spolku pro obnovu
venkova}{http://forum.isu.cz/} č. 74, str. 2 a~3). Kohák tam říká, že
cituje svůj text z~knížky Dary noci (tu musím sehnat...).
\section{Novinky odjinud}
jak si je vybavuji, či jak jsem je už někde zmínil.
\subsection{Ochrana nočního nebe v~Británii}
Ochranou nočního prostředí se zabýval výbor britského parlamentu
a~pak i~parlament a~vláda. Zpráva výboru je velmi kvalitní dokument,
spolu se stanovisky, které byly výboru zaslány. Iniciátorem celé věci
byla Kampaň za temné nebe, iniciativa zodpovědných britských hvězdářů.
Podle toho také vše probíhalo, důraz byl skutečně jen na této věci. Je
pozoruhodné, za jak významnou ji poslanci označovali.
Vládou ale nepohnuli. Pro tu budou potřeba argumenty další, jistě
i~o~ochraně života v~přírodě a~lidského zdraví. Odkazy na relevantní
dokumenty britské scény uplynulého roku jsou dostupné např. z~příspěvku
\h{www.astro.sk/pipermail/astrocs/2004q1/000209.html}
\subsection{Ohňostroje}
Velmi nápadným, často drastickým narušením nočního prostředí bývají také
\emph{ohňostroje}. Ty mívají i~tragické následky, pro domácí a~především volně
žijící živočichy. Na problém mě v~létě upozornil Jan Dungel. Rozhlédl
jsem se pak vyhledávači po internetu, co je k~tomu publikovaného,
a~našel jsem moudrou britskou kampaň \textbf{Ban the Bang}. Ta již
zaznamenala úspěchy, kromě vzdělávání veřejnosti také docílila prvních
změn britské legislativy. Jak vyplývá už z~názvu, hlavním škůdcem je
rámus. Dalším by mohly být jedovaté zplodiny. Známým nebezpečím jsou
samozřejmě nechtěné výbuchy zabíjející i~lidi, jako třeba ty, které se
v~uplynulém desetiletí odehrály v~Nizozemí nebo v~Peru, ale také kousek
od Brna. Jen malým problémem bývá, že ohňostroj také svítí. Ve
skutečnosti se totiž, hledí-li na něj lidé z~míst, kde je veřejné
osvětlení, ohňostroj jeví jako mnohem, mnohem slabší než okolní
lampy... jejich vinou z~velkoleposti, kterou taková podívaná může
představovat (a~kterou bývala po mnoho staletí, když v~noci pozemská
světla nerušila), zbývá jen ubohý zbytek. Vrátit ohňostrojům krásu,
kterou mohou mít, i~když nejsou silné, mohou jen tytéž snahy, které
mají vrátit krásu přírodnímu nočnímu nebi.
V~každém případě ale boj zejména proti silným zvukovým jevům při
ohňostrojích k~ochraně nočního ovzduší patří. Podívejte se proto na
stránky \h{www.looking-glass.co.uk/banthebang}.
Mé doporučení je, aby ohňostroje byly zcela zakázány během hnízdní
sezóny, mimo ni pak nebyly přípustné po 23. hodině. Pokud jde o~záměrné
akustické efekty, ty by měly být zakázány vůbec -- světelné efekty by
měly být tak tiché, jak to jen umožňuje současný stav techniky. Salvy
přenechme vojenským obřadům konaným během dne.
\subsection{Rozsudek z~Rakouska}
V~Horních Rakousích vydal nejvyšší soud \textbf{precedentní rozsudek}, že
\emph{nikdo nesmí byt světlem ze sousedství ovlivňován ve svém spánku}
Viz zpráva rakouského rozhlasu
\wwwt{OGH-Urteil gegen störende Lichtimissionen}
{http://oesterreich.orf.at/oesterreich.orf?read=detail&channel=4&id=306856}
a~také Der Standard, \wwwt{Licht darf nicht des Nachbars Schlafzimmer
,,erhellen``, Eine weit reichende Entscheidung des Obersten
Gerichtshofes Oberösterreich}{http://derstandard.at/?id=1574900}, obé
z~19. února 2003. Druhý odkaz je podrobnější, ale nefunguje ve starších
prohlížečích. Odkazy uvádí Thomas Posch (za rakouskou sekci IDA),
\h{www.astro.univie.ac.at/~agb/TP/DSlinks.html}. Tam si lze
stáhnout i~elektronickou verzi vynikající brožury \emph{Die Helle
Not. Künstliche Lichtquellen - Ein unterschätztes Naturschutzproblem}
a~řadu dalších informací.
\subsection{Cena za tmu a~diplomní práce z~Německa}
Další novinky jsou na stránce Andrease Hänela
\h{www.physik.uni-osnabrueck.de/~ahaenel/darksky/aktuel.htm}
(ta je dostupná ze stručné adresy \h{lichtverschmutzung.de}. První se
týká ceny LUX.US pro umělce jménem Tim Otto Roth, který ,,městu světel``
Lüdenscheid navrhl, aby na jednu hodinu vypnulo světlo a~obrátilo
pozornost tím obyvatel k~nočnímu nebi jako přírodnímu zdroji světla
a~k~vesmírnému prostoru bez konce. Druhá pak diplomní práce
\emph{Lichtverschmutzung - eine neue Umweltproblematik}
Madeleine Klein z~techniky v~Ludwigsburgu (lze si ji stáhnout jako pdf,
obsahuje velkou spoustu zajímavých dokumentů coby příloh).
\subsection{Upozornění na připravovaná setkání v~roce 2004}
Dr. Hänel uvádí ještě jednu informaci, totiž upozornění na další
evropské setkání,
\emph{4th European Symposium on the Protection of the Night Sky}, které
bude 24. a~25. září v~pařížské hvězdárně. Vážní zájemci o~ochranu
nočního prostředí by je neměli vynechat.
Jiné setkání bude na podzim v~Praze, totiž společný seminář a~výroční
schůze německé a~české astronomické společnosti. Zařazení tématu
ochrany noci by tam podle mého názoru mělo být zastoupeno, je věru
o~čem mluvit.
O~rušivém vlivu světla na zdraví, zejména z~hlediska nádorových
onemocnění, bude konference na podzim ve Štýrském Hradci (URL nevím,
papír mám někde založený). Zúčastní se jí největší světoví experti
z~oboru.
\end{document}