Proč jsem porovnání provedl: ve výroční zprávě své instituce za rok 2006 jsem si pročetl oddíl „Delimitace hvězdárny ve Vyškově“ (na stranách 29 a 30). Tam se píše:

„Při delimitaci a ještě asi deset let poté se zdálo, ze pozorovací podmínky v místě, kde se nachází hvězdárna ve Vyškově, jsou lepší než v Brně. Stavbou rychlostní komunikace a benzinové stanice v nedalekém okolí se situace zhoršila natolik, ze již fakticky není rozdílu mezi pozorovacími podmínkami v Brně a ve Vyškově. Tento stav je nevratný a pravděpodobně se ještě zhorší pro úplném zprovoznění dálničního tahu na Kroměříž, který se nachází v exponovaném jižním směru od hvězdárny.“

Že by noční obloha na obou místech byla málo rozdílná, to mi jako znalci nočního prostředí připadalo velmi nepravděpodobné. Tvrzení, že „tento stav je nevratný“ pak se mne poněkud dotklo: obnově nočního prostředí, pokaženého nedbalým, bezohledným a plýtvavým svícením se léta věnuji a znám řadu příkladů, kdy se jej podařilo velmi zlepšit. Pro zjišťování jeho stavu jsem vyvinul metodu, popsanou např. zde. Více o nočním prostředí pak viz např. zde. Nerad bych se za svou hvězdárnu styděl: možnost nabídnout brněnské veřejnosti pěkné noční nebe na naší pobočce ve Vyškově bychom měli nejen zachovat, ale konečně začít i správně využívat. Dostupnost vyškovské hvězdárny z Brna je výborná a lze ji dále zlepšovat.