Zesnulý ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně (dále jen Hvězdárny) a jeho zástupce, který nyní Hvězdárnu vede, dlouhodobě usilovali o to, zbavit se externí pozorovatelny ve Vyškově. Jako hlavní argument jim sloužilo tvrzení „že již fakticky není rozdílu mezi pozorovacími podmínkami v Brně a ve Vyškově“, naposledy viz Důvodová zpráva k bodu 38 zasedání Zastupitelstva města Brna 15. dubna 2008: http://www.brno.cz/download/orgo/materialy-zmb/zmbZ5_014/MMB2008000000335.pdf
O větu dříve se v Důvodové zprávě konstatuje, že prvních deset let od roku 1986 „byly pozorovací podmínky v místě, kde se nachází hvězdárna ve Vyškově, lepší než v Brně“. Z toho je zřejmé, že rozdílem pozorovacích podmínek se nerozumí např. větší počet jasných nocí ve Vyškově; klima se skutečně v tak blízkých místech téměř neliší ani nelišilo. Pozorovacími podmínkami se zjevně rozumí to, kolik je za jasných bezměsíčných nocí vidět hvězd, tedy jak velký je příspěvek umělého osvětlování k jasu noční oblohy, jak velké je světelné znečištění.
V tom je ale mezi pozorovatelnou na Kraví hoře v Brně a pozorovatelnou ve Vyškově stále ohromný rozdíl. Je to dáno nejen velmi rozdílnou velikostí obou měst, ale také tím, že vyškovská hvězdárna je až kus za městem. Na vyškovské hvězdárně je za bezměsíčných jasných nocí nebe dosud podobné přírodnímu, na brněnské hvězdárně vůbec ne. To dobře vědí všichni, kdo obě hvězdárny v posledních letech v noci navštívili, takových lidí je spousta. Vyškovská obloha je dosud krásná, je na ní patrná i Mléčná dráha a Malý vůz, na fádní brněnské obloze takové věci už mnoho let nejsou. Mnohem lepší pozorovací podmínky na vyškovské hvězdárně potvrzuje i měření: světelné znečištění je na vyškovské pozorovatelně alespoň pětkrát menší než na brněnské, viz článek http://www.astro.cz/clanek/3058 na serveru České astronomické společnosti nebo http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2747 v Instantních astronomických novinách.
Skutečnost, že vedení Hvězdárny opřelo svou žádost o tvrzení zcela nepravdivé, svědčí o tom, že ukazovat veřejnosti skutečné hvězdné nebe, pokud možno co nejpodobnější nádherné přírodní obloze, přestalo považovat za své poslání. A co víc, že buď takovému oboru nerozumí, nebo záměrně mate město Brno, tj. vlastně podvádí. Kvalifikovaný hvězdář by tvrzení, že noční nebe je už u Vyškova „stejně špatné“ jako na Kraví hoře, odhadl jako nesmysl, i kdyby obě místa osobně ani neznal.
Měnit zřizovací listinu Hvězdárny na základě nepravdivého hlavního argumentu je nemístné, astronomická i laická veřejnost brněnská i česká by takový krok mohla městu právem zazlívat.
Jinak by to bylo, kdyby důvodová zpráva otevřeně konstatovala, že Hvězdárna se rozhodla, že pozorování pěkného nočního nebe se nechce věnovat, že se spokojí promítáním nebe umělého, ukazováním svého pečlivě upraveného vybavení a několika pohledů na tak jasné objekty, u nichž světelné znečištění nehraje roli (Slunce, Měsíc, pět planet, tucet dvojhvězd). Ztotožnilo by se Zastupitelstvo s takto výslovně redukovaným posláním Hvězdárny?
Takové rozhodnutí Hvězdárny ostatně naznačuje další odstavec důvodové zprávy; vyškovská pobočka jistě potřebuje údržbu, kterou Hvězdárna léta zanedbávala, nicméně hlavním předmětem obdivu by nemusela být ona sama, jako „zlaté tele“, ale – dosud působivé – nebe, které lze odsud obdivovat a prohlížet si řadou dalekohledů, malých i velkých. Není přitom podstatné, jestli ty velké jsou trochu menší nebo větší než v Brně. Spíše jde o to, jestli je nebe tak světlé, že na něm je stěží něco vidět, nebo jestli je poměrně tmavé a plné hvězd.
Dohnat zanedbanou údržbu vyškovské hvězdárny je pak otázka ne milionů, jak tvrdí Důvodová zpráva, ale statisíců, tím se i dají snížit další provozní náklady vyškovské pozorovatelny.
Zachování hvězdárny ve Vyškově v majetku města Brna a ve správě Hvězdárny (či navrácení do její správy) je kromě toho velmi vhodné pro případ, že by město mělo zájem na obnově zájmové činnosti brněnské mládeže na Hvězdárně (nyní téměř žádná neexistuje, na rozdíl od let 1954 až 2002). Oporou pro takovou činnost jsou totiž letní regionální soustředění v místech s pěkným nebem, dostatkem dalekohledů a ubytováním – takových se na vyškovské hvězdárně dříve konala celá řada. Vzhledem k velkému brněnskému světelnému znečištění je navíc potřeba zvát či vozit členy budoucích kroužků a klubů Hvězdárny do místa s mnohem lepšími pozorovacími podmínkami i během školního roku. Vyškovská hvězdárna je k tomu ideální. Brněnská obloha si srdce dětí a mladých lidí snadno nezíská, pod ní lze leda tak trénovat pozorování opravdové, odměňující.
V současné době probíhá výběrové řízení na obsazení místa ředitele Hvězdárny. Je šance, že nový ředitel bude mít pozorování hvězdného nebe jako prioritu. Není vhodné mu uspěchaným rozhodnutím brát nyní půdu pod nohama.
Pokud bych se ředitelem stal já, již letos v srpnu bych na vyškovské pobočce (po takových nejnutnějších opravách, které plynou z bezpečnostních norem) uspořádal letní soustředění pro brněnskou středoškolskou mládež (vybranou na základě řešení zadaných úloh) a studenty Pedagogické fakulty MU v Brně (zejména pro budoucí učitele fyziky, geografie a elementaristy). O takovém projektu jsem již mluvil s děkanem fakulty doc. Josefem Trnou a s prof. Vladislavem Navrátilem, vedoucím katedry fyziky, oba jej podporují. Od září bych pak na jasné víkendové bezměsíčné večery zval i brněnskou veřejnost k návštěvě vyškovské hvězdárny jako místa, kde návštěvníkům nabídneme zážitky a poznání, které brněnské nebe už dávno poskytnout nemůže, natož pak aby je poskytlo nebe umělé, jen promítané. Já taková představení v dostatečné vzdálenosti od Brna občas dělám a mám po každém z nich ještě dlouho radost, jak se vydařila (tím spíš, že mi to občas někdo z jejich návštěvníků připomene a ptá se, jestli by to nešlo uspořádat znovu).
Kromě toho bych se postaral o to, aby světelné znečištění na vyškovské hvězdárně nerostlo, ale naopak se snižovalo. Ochrana tamního nočního prostředí by totiž mohla být ta hlavní pomoc, kterou město Vyškov činnost „své“ z Brna financované hvězdárny podpoří. Vzhledem ke svým slušným vztahům s vyškovským starostou (zaměstnancem naší Hvězdárny a vedoucím její vyškovské pobočky) dr. Petrem Hájkem to považuji za dobře realizovatelné.