[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

[Svetlo]Re: 15cd/klm



> Pane Hollane,
> 
> omlouvam se, asi nejste naladen na vtipkovani. Ale nebyl to vtip. Jen
> neprilis povedeny pokus Vas primet, abyste konecne napsal jasne, jak to se
> snizenim svitivosti na 15cd/klm myslite.

Pane Maixnere,

ja jsem opravdu hodne zaneprazdneny a nezbyva mi nez delat jen to, co
nejvic hori. Ted zrejme hori reseni teto ,,zahady``, ja uz jsem je sice
napsal, ale asi ne dost srozumitelne. Tak tedy podrobneji. 

Predeslal bych, ze zacloneni koule (treba mlecne, jak jsem ve vykladu
uvadel) aby zdalky ve vodorovnem smeru a vyssich smerech mela nejvice
15cd/klm, asi mozne je, jinak by takova vec stezi byla v zakonech ze
zahranici, ja vim konkretne o tom lombardskem, ten si ostatne na strance
http://svetlo.astro.cz/zakon muzete najit a precist, moc doporucuju.

Me vzdycky odpoved na to, jak to udelat, pripadala naprosto trivialni,
vubec me nenapadlo, ze by s tim nekdo mohl mit problem. Myslel jsem, ze
funkce pridavneho horniho krytu je samozrejma (bude odrazet, zrcadlove i
difuzne, svetlo z koule dolu, samozrejme co mozna kolem ni, ne do ni). Aby
kazdy nemusel takovou ulohu pocitat sam, napsal jsem jeji nejjednodussi
reseni. Klobouk, ktery koule dostane (at jiz se ji nahore bude dotykat
nebo bude mit i tam nejakou distanci od ni), by mel sahat alespon do
poloviny polomeru pod stred koule, ma-li ona vsude stejny jas.

Vase namitka, ze pridanim krytu nad kouli se jas vycnivajici casti zvysi,
je spravna. Zvyseni muze byt temer nulove, pokud je kryt natolik velky,
leskly a dobre tvarovany, ze zadny paprsek z koule se na ni z
krytu-zrcadla uz nevrati. Pravda, vrati se na ni paprsky rozptylene od
zeme pod ni, na kterou pujde treba ctyrikrat vic svetla nez predtim, takze
uplne nulove nebude. Ale jiste zcela zanedbatelne a asi nemeritelne.

Tak velky kryt ale pouzit v praxi nejde, toz se na kouli aspon tretina
svetla vrati (nemam cas to ted propocitavat pro ruzne tvary zrcadla). Jas
vycnivajici casti tim ale vzroste znacne mene nez o tretinu (protoze koule
je mlecna a hodne svetla na ni dopadajiciho se rozptyli hned zpet na
kryt).

Lze to jiste zanedbat, kdyz clovek prihledne k tomu, ze samozrejme u
realne mlecne koule je jas na jejim okraji mensi a ze tedy vycnivajici
cast bude do vodorovneho smeru svitit mene. Tim spis, ze mlecna koule nema
jiste celych 80cd/klm vztazeno na svetelny tok z vybojky uvnitr (a na ten
se predpis vztahuje), neb koule ani vybojka nejsou neabsorbujici. Vyklad,
ktery jsem napsal, tedy neni nijak zvlast benevolentni.

Kdo chce limit 15cd/klm splnit s rezervou a jistotou, muze kryt jiste
protahnout dal dolu, treba az tak, ze koule nebude dole couhat vubec a
svitivost vodorovna a vyssi upraveneho svitidla bude 0cd/klm (nepocitaje
ev. osvetleny sloup pod kouli, to uz asi neni svitidlo).

Vas model, ze kouli oblepite nejakou nepruhlednou vrstvou, mi pripada,
jako kdyby nekdo v interieru smeroval svetlo oblepenim zarovky. Tak do
pulky to v principu jde (kdyz clovek ubere na prikonu, nemusi snizit
zivotnost vlakna), ale dal to myslim neni zvykem, a u mlecne zarovky to
neni zvykem vubec. Zvykem zato je, treba u bezne stolni lampy, ktera je
analogii venkovniho svitidla smerujiciho svetlo na zem, ze kryt nad
zarovkou je mnohem vetsi nez ona. A pokud se pouziva zarovka mlecna, tak
je zvykem i to, ze necouha ven ani trochu (bohuzel, zarivky namontovane do
zarovkovych svitidel obvykle couhaji a brani tak svemu rozsireni --
svitidla specielne pro ty se sroubovaci patici, ktera by svetlo smerovala
vyhradne do jednoho poloprostoru, na trhu nevidam).

Pokud mam ve vykladu chybu, tak jen tu, ze je neuplny, ze jsem vyslovne
nenapsal, ze kryt se pro uplatneni takoveho pravidla smi dotykat koule
nejvyse nahore a ma smerovat svetlo ucinne k zemi. Nejjednodussi predstava
je kulovy vrchlik polozeny na kouli, s polomerem aspon dvojnasobnym, nez
ma koule, vevnitr leskly. Sahat ma, jak jsem napsal, aspon do trech
ctvrtin prumeru koule pod bod dotyku. Tim nerikam, ze tak to ma v praxi
vypadat.

Pokud odbornici, kteri to pro ruzne vhodne, dobre smerujici kryty
spocitaji nebo zmeri a zjisti tim, ze kryt musi zpravidla sahat az treba
do ctyrech petin prumeru koule, lze vyklad jiste opravit. Pak uznam, ze
jsem vyklad napsal prilis benevolentne a ze pro splneni limitu 15cd/klm by
byla obvykle potreba krinolina delsi. Zatim ale myslim, ze to mam spravne.

Koneckoncu lze ten vyklad z provadeciho predpisu uplne vypustit a misto
nej pak k predpisu publikovat mereni ze skutecnych reseni v praxi. Radsi
bych tam ale nejaky popis nechal, aby okloboukovane koule nemusel nikdo
premerovat. Dodejme tedy k vykladu, ze pro pouziti uvedeneho jednoducheho
kriteria musi mit pridany kryt mlecne koule pudorys alespon trojnasobny
nez koule sama, aby nahodou nekdo nehledal reseni tou slepou cestou, co
Vy.

(Kdyz ted premyslim o moznych tvarech krytu, nejjednodussi by asi byl
skutecne padnouci klobouk tesne sedici na vetsine horni poloviny koule,
ktery by tam tedy cpal svetlo zpet dovnitr, a pak s velkorysym okrajem,
smerujicim svetlo potrebnym smerem. Takove reseni by mozna i pri uvazovani
okrajoveho ztemneni koule vyzadovalo, aby dole couhala snad jen tretina
polomeru, kdovi. Zalezi na tom okrajovem ztemneni. Nejlip to asi
zmerit. Abychom nenavadeli k obchazeni predpisu o 15cd/klm.)

Pro ty, co doposud navrh provadeciho predpisu k zakonu necetli, jen dodam,
ze diskuse se tyka jen zon, kde se ma znecistujici osvetleni napravovat do
ctyr let, pokud se neplanuje jeho rekonstrukce v temze horizontu. Zatim
navrzene zony pokryvaji asi jedno promile uzemi Ceske republiky, jestli
tak velke hned na zacatku budou nebo ne, je veci dalsiho jednani.

zdravi 
 Jenik Hollan

(Ctenarum svetlarne se omlouvam, ze jsem je obtezoval s dlouhym rozborem
takoveho jednoducheho problemu. Ale kdyz dostali take tu otazku...)