[Svetlo]Re: [Svetlo]Koule (snad naposledy)

[Bc. Vladimír Kocour]

Mili pratele,

dovolil bych si jednu pripominku, ktera vas, doufam, prilis neurazi.
Teprve dnes, 17.prosince jsem se prokousal neprectenou postou az k
prvnimu prosinci.

V dopise od "DQL - osvetlovani", tj. od p. Maixnera jsem se docetl o
sviceni do koruny stare lipy. rad bzch upozornil na jednu vec, o
ktere patrne nevite.

Stromy jsou velmi primitivni organismy, dokonce tak primitivni, ze
jejich metabolismus je rizen primo stridanim dne a noci. Strom
potrebuje slunecni svetlo, ale jen ve dne. V noci naopak potrebuje
tmu, aby mohl prestat fotosysthetisovat a zacit dychat. Stromy,
rostouci na mistech silne osvetlenych i v noci, trpi. Konkretne
nedostatkem kysliku - coz zni dost paradoxne, ale je to tak. Navic
svetly den, prodlouzeny na prakticky 24 hodin ovlivnuje i cyklus
stridani leta a zimy v metabolismu stromu. Strom v dusledku nadmerne
fotosysthesy vyrabi vice drevni hmoty - ovsem nekvalitni. Na podzim
take pozdeji a mene dusledne stahuje mizu do korenu, takze kdyz
prijdou prvni mrazy, strom, kteremu by se normalne nic nestalo,
rozpraska mrazem. Na zacatku pristiho vegetacniho obdobi se mu do ran
dostane infekce v podobe drevokaznych hub a hmyzu. Podle meho kolegy,
Mgr. Romana Linharta, ktery vystudoval v Olomouci ochranu prirody, ma
tento jev znacny vliv na zivotnost mestkych parkovych drevin a
zvysuje naklady na jejich provoz. Predevsim se casteji museji kupovat
sazenice novych stromu. A ty, jak mozna nekteri vite, nejsou zrovna
levne.

Pisu to predevsim proto, ze tato myslenka otevira dalsi cestu k
podpore ochrany pred svetelnym znecistenim.

Krome toho: koruna stromu, osvetlena svetelnym zdrojem je mozna
esteticka, ale ja se vam priznam, ze mne se libi jen tehdy, je-li
osvetlena zeshora a Sluncem. Neprirozene osvetleni zespodu nebo
zdrojem rychle se zeslabujicim se vzdalenosti se mi nelibi. Je to
samozrejme muj nazor a nemusite s nim souhlasit. 

s pozdravem

Vladimir Kocour

P.S.: Take ja souhlasim s tvrzenim, ze definice svetelneho znecisteni
a metod jeho vypoctu a mereni je bezpodminecne nutne zahrnout 
do zakona. Zakon se pak musi promitnout do norem.



Dne 1. prosinec 2001, DQL osvětlování, <dqlAdql...> napsal:

> Vazeny pane Vilasku,
> 
> jsem priznivcem kouli tam, kde maji opodstatneni. Zcela jiste je nemaji
> napriklad na komunikacich s motorovou dopravou, snad  s vyjimkou
> historickych center obci. Tam kde jde o tvar svitidla a jsou koule zadouci,
> tam je treba pouzit vnitrni clonu smerujici svetlo k zemi. Pak mohou byt i v
> parcich. Nevadila by mi ani koule bez clonky, ktera by osvetlovala korunu
> stolete lipy (ktera, zel, v zime svetlo listy nepohlti).
> 
> Oslneni je treba korigovat a musi byt v souladu s normami. Oslnujici
> svitidlo pochopitelne zhorsuje videni. Ale to je stale o tom samem.
> Osvetlovaci soustavy vesmes navrhuji lide bez dostatecne kvalifikace.
> Pododbne - udrzba osvetleni se obvykle neprovadi. Na to by se melo pamatovat
> v provadecich predpisech (Zakona o ovzdusi). Udrzovana soustava si zachovava
> sve parametry. Je-li svitidlo znecisteno ve spodni casti, pak neosvetli
> dostatecne komunikaci, jeji jas je nizsi nez projektovany, a tedy i
> adaptacni jas je nizsi. Potom svitidlo, ktere vyhovelo za cisteho stavu,
> oslnuje, protoze jeho jas se sice nezvysil avsak snizil se adaptacni jas.
> 
> Myslim si, ze definice svetelneho znecisteni a metod jeho vypoctu a mereni
> je bezpodminecne nutne pro jeho zavedeni do zakona. Zakon se pak musi
> promitnout do norem, protoze v nich nic z uvedeneho neni. Tvrzeni, ze
> vyhovuji jen svitidla s rovnym cirym zasklenim, vyzarujici maximalne do 60
> stupnu od svislice a pod. je nedostatecne, nepodlozene a v rade pripadu
> nerealne a ohrozujici bezpecnost silnicniho provozu.
> 
> Souhlasim s Vasim zaverem. Jen nevim, co myslite premirou osvetleni? Pri
> letnim slunecnem poledni je osvetlenost vyssi nez 200.000 lx. Kolik je pak
> premira osvetleni? Snizeni osvetlenosti pod urcitou mez ma radu negativnich
> dusledku - (nejen) ve verejnem osvetleni zmenseni zorneho uhlu, snizeni
> rychlostti vnimani, rozlisitelnosti jasu apod. Nedostatecne osvetleni
> snizuje pracovni vykon, zvysuje zmetkovitost, urazovost, nemocnost. Vyssi
> hladiny osvetleni maji naopak lecebne ucinky - leceni kojenecke zloutenky.
> Bojim se skoro napsat o vlivu osvetleni na syndrom sezónní deprese (SAD)
> abych nevyvolal stejnou diskusi, jako kdyz jsem uvedl cisla o nehodovosti a
> kriminalite. Ale budiz (odmitam o tom nadale diskutovat) - pri ozarovani
> osvetlenosti kolem 2.500 lx po dobu 2 hodiny, resp. 10.000 lx po dobu pul
> hodiny se vyrazne zlepsil stav u vetsiny pacientu trpicich SAD. Takze svetlo
> ma pozitivni vliv na organismus. O neblahem vlivu prechodu na letni cas (a
> naopak) by se dala napsat disertacni prace (nejedna). Jiste je, ze svetlo ma
> za urcitych podminek neblahy ucinek (treba na fotocitlivou vrstvu filmu).
> Rozsvicene svetlo v loznici deti ma za  nasledek zrakove potize ve vyssim
> veku (zel i svetlo vnikajici z poulicniho osvetleni, ale o tom jsem jiz take
> psal). Sledovani televize v mistnosti se zhasnutymi svetly take zdravi
> neprospiva. Svetlo je tedy nekde nutne a nekde naopak.
> 
> Tomas Maixner
> 
> 
> 
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry (tvrdí AVG).
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.303 / Virová báze: 164 - datum vydání: 24.11.2001
> 
> 
> 
> _______________________________________________
> Svetlo mailing list
> SvetloAamper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/svetlo
> 

______________________________________________________________________
Vse pod jednou strechou - squash, Ricochet, aerobik, solaria, sauna,
posilovna, sport shop, sport bar, masaze - http://www.squashpoint.cz