[Svetlo]Normy pro svitidla [re na svetlo-c]

Jan Hollan
Fri, 9 Feb 2001 14:47:02 +0100 (CET)


Reaguji na příspěvky Tomášů do členské diskuse svetlo-c, týkající se norem
a dodatečného clonění svítidel, aby nesvítila tam, kde to někoho
ruší. Píšu zpaměti (akorát mám po ruce jakousi malinkou normu, viz dále),
budu vděčen za připomínky do tohoto veřejného mailinglistu. 

Já odhaduji, že nová svítidla musí splňovat jen nějaké normy elektrické
a že u starých málokdo ověřuje, v jakém jsou stavu a jestli nějakým normám
vyhovují.

Světelné normy pro svítidla neplatí asi skoro žádné. Existuje jen limit na
nejvyšší přípustný jas z pohledů blízkých vodorovným, a to jen u svítidel
nad silnicemi, to aby oslnění jimi způsobované nešlo nad nějaké
nejvolnější myslitelné meze.

Parametr, který zajímá zákazníky, bývá účinnost svítidla, udávající podíl
světla lampy, které se prodere ze svítidla ven. Kam světlo jde, to už
zajímá málokoho. Účinnost svítidla se udává pro nový výrobek a pak se
používá odhad, jak se zmenší během let. Jak málo se zmenší doopravdy, to
nikdo nezaručuje ani neověřuje.

Pak je ještě údaj, který říká, jak je optická část svítidla těsná vůči
vodě a prachu. Pokud hodně (to se označuje jako IP65), měla by účinnost
svítidla klesat malinko, ale klesá mnohem víc, protože je čím dál míň
průhledný ten ohavný bachratý plastový kryt dole. Jestli ale utěsnění IP65
vydrží dvacet let, to také nikdo nezaručuje. Rozbitý plastový spodní kryt
utěsnění ukončí, to se ví, ale účinnost svítidla tím přesto nadlouho
stoupne.

Zdůrazňuji, že svítidlo s ,,krytím`` IP65 a tvrzeným sklem dole má pokles
účinnosti zanedbatelný i v horizontu dvaceti let.

Dodatečné clony namontované ke svítidlu se žádného jeho udávaného
parametru netýkají, leda snad účinnosti, pokud by clona absorbovala a
považovala se za součást svítidla. Když ale absorbuje jen to světlo, které
škodí, tak to asi těžko někdo může považovat za zhoršení vlastností
svítidla.

Svítidla, které nějaké světelné parametry splňovat musí, jsou jen ta se
zaručeným úbytkem svítivosti do nežádoucích směrů, tedy FCO aneb full
cut off. Přidání clony by tuto vlastnost mohlo narušit, tj. do nějakých
směrů blízkých k horizontálním přidat světla. Zdokonalení takových
svítidel ale bohužel není tou otázkou, která by u nás byla na pořadu dne,
jeť takových méně než jedno promile.

Stanovit napohled, jestli svítidlo s vodorovným refraktorem plní všechna
kritéria stanovená pro FCO, není zcela snadné. Proto Chris Luginbuhl
doporučuje užívat označení plně cloněná svítidla (fully shielded
luminaires), u kterých je jediný požadavek, totiž že žádné světlo nesmí
jít do horního poloprostoru (viz IDA Lighting Code Handbook). Jestli
taková jsou, je obvykle zřejmé už na první pohled ve dne.

Jsou tedy vůbec nějaké normy, které se venkovního svícení týkají? Ano, ty
se ale netýkají svítidel (až na horní limit jejich jasu pro některé
situace), ale osvětlovaného terénu. 

Následující tabulka z ČSN 36 0410 ,,Osvětlení místních komunikací`` je pro
šest stupňů osvětlení. Popsat obecně srozumitelně pro jaké situace se
jednotlivé stupně doporučují, teď nemám dle čeho, pokud máte vy, doplňte,
nejlépe s příklady (pokud se vám tabulka v poště na grafické obrazovce
rozhodí, podívejte se do archivu, tam je formátování zachováno):

 stup. jas   osvět.  rovnoměrnosti   stupeň 
 osv. /cd.m-2 /lx  min:av  min:max  oslnění 
   I    1,6          1:2,5   1:1,4    1 
  II    0,8          1:2,5   1:1,4    1   
 III    0,4          1:2,5   1:2      2     
  IV          4     (1:5)             2
   V          2     (1:10)
  VI          0,1

Definici stupně oslnění po ruce nemám, ale je to velmi, velmi
benevolentní. Skutečnost v terénu nikdo neověřuje. Jas ostatně přídavnou
clonou nevzroste (nevím, jestli ale nehraje roli i jasnost tj. hustota
světelného toku od daného svítidla, ta mírně vzrůst při některých tvarech
clon může). 

První rovnoměrnost říká, že místo cílové plochy s nejmenším jasem by
nemělo být více než dvaapůlkrát tmavší než je jas průměrný, druhá pak, že
v ose vozovky minimum jasu nemá být nižší než sedm desetin maxima (nebo
polovina, pro stupeň osvětlení III). Jasy se asi hodnotí z pohledu řidiče
spíše do dálky, osvětlenosti metr nad zemí. Opět, nikdo to doopravdy
neověřuje. 

Je evidentní, že pokud přidaná clona nebude černá jak uhel, pak na plochy,
které mají být osvětleny, světla na cílovou plochu přidá. To normě nijak
neodporuje, neb ta připouští odchylky na dvojnásobek. Ve skutečnosti
bývají jasy i osvětlenosti oproti normě několikanásobné a nikdo proti tomu
bohužel neprotestuje. 

(Norma také připouští jasy či osvětlenosti čtvrtinové když nebo kde je
provoz značně menší než obvyklý, což jak se ukazuje, např. zástupce firmy
Eltodo nevěděl, měl dojem, že se musí svítit naplno celou noc.)

(Je zajímavé si povšimnout, že jas vozovky lze velmi zvýšit nejen větším
osvětlováním, ale také volbou materiálu vozovky. Ta se hodnotí suchá. To
aby se vlk nažral. Jak na jasu záleží doopravdy a jak je to se situacemi,
kdy je vidět na cestu špatně, např. při dešti, to je věc jiná.)

zdraví Jeník Hollan