[Sbk]O kolektoru

[Jan Hollan]

> Jarkovi Boleckovi prisel dopis o pana Vytlacila z Litomeric. Z Veroniky
> dostal pred casem kolektorovou prirucku. Dukladne si ji procetl a system
> se mu libi.
> Ma jeste nejake "horke" dotazy:
> 
> - jak chova polysteronova cast lignoporu pri spickovych teplotach?

No, jak píšu v oné doplňující brožurce zmen0104.* v adresáři
  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/solar/ ,
 právě to je jedna z chybek dosavadního systému. Jurův předpoklad, že
systém je v létě naplno využit a elektřina je pořád, v praxi není splněn
nikde. Při novém přístupu, kdy se vhodným zapojením velké expanzky do
solárního okruhu skutečně může soustava sama odstavovat a bez dolévání
zase rozbíhat, bývá kolektor rozpálený ještě častěji. Polystyren na horním
hranolu se přitom postupně scvrkne. Kromě toho se při manipulaci se sklem
postupně oláme ten heraklit a skla pak nedrží v téže rovině. 

A tak tam je potřeba dávat dřevěné latě. Nahoru určitě, tak jsem to udělal
už při novém namontování kolektoru u Starobů. Ale nejspíš vůbec
všude. Dole je to komplikované tím, že se lať musí podložit o chlup víc
než skla, aby voda ze skel nestékala po ní. 
 
> - pta se tez, jak se snasi polystyrenova izolace PP nadrze (teplota vody
> okolo 70°C)

O případu, kdy by se poškodila izolace u horního okraje, kde je nádrž
nejteplejší, zatím nevím. U prvního systému vůbec, se dvěma kolektory, se
nádrž v létě, když byli majitelé pryč a odběr byl nulový, mírně zabořila
do spodní desky. Tak teď dolů dáváme ten pevnější polystyrén. 

Ale to správné řešení je jiné. Nádrž bez odběru by mohla snadno dosáhnout
i 90 stupňů, pokud by v solárním okruhu byla čistá voda. I to polystyrén
snese, ale dolní deska by asi opět nebyla dost pevná. Ve skutečnosti je
nejlepší teplotu nádrže omezit na 60 stupňů. Tak se zamezí ukládání
vápence na vnitřní straně tlakového zásobníku -- jak by ho přibývalo,
postupně by se ohříval stále pomaleji a po dvaceti letech by se asi musel
vyměnit. A taky tím odpadne nebezpečí opaření příliš horkou vodou. V
Rakousku to teď tak dělají, necpou do nádrže další teplo, aby vydala na
delší zatažené časy. 

Zatím to můžeme zajistit přidáním další elektroniky (stejné, jen s jedním
čidlem nahrazeným konstantním odporem), pak ale musíme mít nové, chytřejší
řízení. 
 
> - zjistoval si ceny Al plechu:
> Al plech 2 mm: 1400 Kc/tabule
> Al plech 0,63 mm: 420 Kc/tabule
 Jestli je 2 m krat 1 m, tak je to asi docela levne
> Al trubicky 12*1,5: 110 Kc/m
 A to zase nejak drahe

> nase ceny (bez 5% DPH):
> ...
> Rám kolektoru + nýty 2 000 Kč

Už někde musíme konečně Al rám vynechat a kolektor udělat jako součást
střechy. I ty samostojné ocelové rámy, jako jsou ve Strážnici nebo u
Martina, vyjdou asi levněji. Hliníku je vhodné se vyhýbat, jak to jde, má
v sobě moc elektřiny.

> - Jak vypada plovacek v expanzce na zjisteni pomeru lihu a vody?

No, já jsem vyrobil prototyp, dobře fungující, ale další už ne. 

Ve skutečnosti je ale správné řešení trochu jiné, totiž velká, jen
průsvitná expanzka (mohl by to být asi i skleněný demižón, ale musela by
se do něj navrtat dírka, což neumím), do té zboku stejně není vidět. Ta
umožňuje chytřejší okruh, ze kterého líh takřka neubývá ani v létě.
Ostatně pro tepelnou ochranu hadic se hodí, když je lihu i v létě 20 %.
Plováček by byl dobrý, ale protože je stěží kdo nadělá, asi musí každý k
soustavě dostat nebo koupit běžný lihoměr. A koncentrace lihu psát do
deníku.

Kdyby někdo (Martin, Ivan, ...) plováčky nadělal, byly by to takové levné
a asi i dost přesné lihoměry pro rozsah řekněme nula až třicet procent.
Asi jsem už někde psal, že se dají dělat z toho PP hranolku na podložení
skel, stačí do něj na jednou konci navrtat dírku a vsunout kousek slámky s
dírkou do boku u hranolku. Plováček se vhodně na opačném konci vyváží
kusem hliníkového drátu, aby ve vodě byla slámka celá vynořená a při
třiceti procentech (nebo třeba 25) se právě celá ponořila. Měl by výhodu,
že by na měření nebyla potřeba tak vysoká nádobka jako při použití běžného
lihoměru.

Skleněný lihoměr stojí přes sto korun, lihoměrný plováček by mohl stát tak
padesát, kdyby se jich dělalo víc. 

> - Co se zmenilo k lepsimu od prvnich montazi v roce 1997?

Některé systémy mají už tu velkou expanzku jinak zapojenou a nevypaří se z
nich žádný líh, když neběží čerpadlo. U Kundratů a Starobů jsem nějak
stlačil zboku skla, takže by mělo trvale držet těsnění mezi skly (jinak po
čase místy vypadává, jak přestane lepit). U Kundratů a v Kuželově jsem
separoval hadičky PE hada dole v nádrži, aby se skutečně uplatnil jejich
velký povrch. U Starobů jsem nahradil zpětnou klapku (může se v ní chytit
smetí, takže nefunguje, a taky klade hodně velký odpor) nahradil obloukem
hadice až pod dno nádrže. 

Kroků ke zlepšení systému je ale potřeba víc, některé jsou ještě
nevyzkoušené, zmínil jsem je v té dodatečné brožurce snad všechny. 

Jednu věc tam ale zmíněnou nemám, jen v textu o veletrhu ve Welsu, totiž
sestavení větší nádrže na místě. Ona by se vlastně hodila např. už 
i v Kuželově. Viz
 http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/clanky/wels01_html
          /node6.html#SECTION00033200000000000000

> - Byla by možnost podívat se na kolektor v provozu, či mohl by se pan
> Vytlačil zúčastnit nějaké montáže?
> Radim: letník, případně velemontáž gigakolekoktoru.

Já v létě chci i opravovat soustavy už existující (tj. taky opravám učit
Stanina apod.), velký dluh mám hlavně u starostky na Žitkové, ale taky
třeba sestavit v Hostětíně pár nových. Na velký TiNOxový kolektor se
samozřejmě taky těším.
 
Jeník