From jhollan at amper....muni.cz Tue May 15 11:24:36 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 15 May 2001 12:24:36 +0200 (CEST) Subject: [Sbk]nove montaze In-Reply-To: <3B002C95.78F79E6@sci....cz> Message-ID: Ahoj Martine a Radime, jak jsem se vratil z dlouheho vyletu, hned jsem ponekud onemocnel, pry se tak stalo i dalsim, co si privykli na Recko. Doufam, ze to do konce tydne bude pryc, kdyby bylo, asi bych mohl prijet pro soucastky do Hostetina a montovat pak na Hornacko uz v patek, tak, abychom se potkali i s Jarinem, az prijde odpoledne z prace. Bezpecnejsi je to ale asi nechat az na ten pristi tyden. Vytistenou brozurku s nutnymi zmenami ted poslu Martinovi do Louky, jeste pred novou montazi se muze rozmyslet, jak co treba udelat jinak nebo i neco zkusit. Dalsi poslu po Mirkovi do Hostetina, kdyby mel kdokoliv chut se nad vylepsovanim systemu zamyslet, budu rad. Martine, nevim presne, co je to ten kryci hlinikovy plech, hadam, ze je to ten ram a ze zbyle metry na kompletni druhou soustavu mas. V kazdem pripade by bylo dobre vedet, co presne chces montovat, napr. jestli budou ty zasobniky hluboko pod kolektory nebo ne (podle toho je dobre volit vymenik cili ohrivac bud z PE hadic nebo Al trubek). Ony i dalsi komponenty je asi vhodne brat ze zasob porizenych ve velkem, pokud se nedaji koupit stejne vhodne i v malem (treba ty Al plechy pro absorber nebo skla). Do Hostetina pro soucastky bych jel urcite ja, muzu i 1203kou, musim vzit od Jarina i ta teplotni cidla, vyustky do expanzek a kdovico jeste, musim si to sepsat. Je vhodne shanet levne 10 l PE kanystry, do nejpruhlednejsi (aby bylo dobre videt hladinu) a s rovnym dnem, do nehoz lze vyustku dobre primontovat. Nahrada expanzek se musi provest na vsech starych soustavach, jinak budou porad zlobit. Jenik > > Vazeny pane Machu, zatim mame zajem o :rozdelovac absorberu (hrabe) > > - 2xvymenik - 1xnadrz 150 l - 1 xkrycí hlinikovy plech - 17 m Dalsi > > drobne veci si vybereme asi az na miste prip. si na dalsi komponenty > > jeste vzpomeneme. Kdybychom mohli prijet nam prosim napiste, je nam > > to vcelku jedno, pasovalo by nam to tak pristi tyden ( 21.5 - 25.5) v > > odpolednich hodinach. > > s pozdravem Martin Korycansky From jhollan at amper....muni.cz Fri May 25 18:36:58 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 25 May 2001 19:36:58 +0200 (CEST) Subject: [Sbk]solarni strecha In-Reply-To: <000b01c0e4f6$76852960$10a9a8c0@vyhnak> Message-ID: Pane inženýre, variantu velkoplošného kolektoru s hliníkovým absorbérem (vlastně hliníkovou střechou) vyzkoušel už Jura Svoboda na budově mezi Lažánkami a Maršovem tady kousek od Brna a bude ji zvlášť promyšleně brzy instalovat i na svém domě, co teď staví. O tom, jak co nejlíp položit skla, aby pod ně neteklo ani se neprášilo, ještě bude jistě přemýšlet. Rakouské řešení s pokládáním do gumových těsnění v hliníkových profilech je dokonalé, ale možná zbytečně drahé. To naše dosavadní pro kolektory s hliníkovými rámy také ještě budeme muset vylepšit, viz nový archiv http://amper.ped.muni.cz/sbk/ -- taky asi omezit zbytečné tečení vody a smetí do spodku rámu. Ty díly pro soustavu používající prvky jako v programu Slunce pro Bílé Karpaty se asi dají získat od nás, nejspíše po dohodě v Hostětíně, něco i v Brně. Časem se snad program rozroste (pokud se najdou lidé, kteří se tak budou živit) a bude to snazší. Budeme se o tom zítra radit také na biojarmarku v Hostětíně, viz http://www.probio.cz/Akce.htm zdraví Jeník Hollan > Dobrý den, > jelikož budeme stavět rodinný dům a současně jsem příznivcem využívání > obnovitelných zdrojů energií, chtěl bych na jižní straně střechy vybudovat > sluneční kolektor pro ohřev užitkové vody podle vzoru, který je popsán na > internetu a v tištěné příručce jako program podporující instalace > svépomocných solárních systémů. Toto řešení se mi opravdu líbí a rád bych > realizoval variantu, která je zmíněna na samém konci a to tak, ze místo > montáže nad krytinu se kolektor stane její součástí. Zasklení asi opravdu > není dražší než jiná krytina a při novostavbě tak lze ušetřit za část > krytiny. Rád bych však znal nějaké detaily jak to provést, protože v > základní variantě se počítá s tím, že dovnitř kolektoru se dostává dešťová > voda, která pak zase otvory dole vytéká. Další už zcela konkrétní dotaz mám, > kde zle zakoupit některé díly pro kolektory, které nejsou svépomocně > vyráběny. > Předem děkuji za odpověď > S pozdravem > ing. Vladimír Vyhňák From machu at sci....cz Tue May 29 11:21:23 2001 From: machu at sci....cz (Radim Machu) Date: Tue, 29 May 2001 12:21:23 +0200 Subject: [Sbk]O kolektoru Message-ID: <3B137823.AB0E24BC@sci....cz> Ahoj, Jarkovi Boleckovi prisel dopis o pana Vytlacila z Litomeric. Z Veroniky dostal pred casem kolektorovou prirucku. Dukladne si ji procetl a system se mu libi. Ma jeste nejake "horke" dotazy: - jak chova polysteronova cast lignoporu pri spickovych teplotach? Radim: ?? - pta se tez, jak se snasi polystyrenova izolace PP nadrze (teplota vody okolo 70°C) - cena a druh tlakove nadrze o objemu 150 l? Radim: Pozinkovana nadrz, vyrobce Vanek Trutnov - zjistoval si ceny Al plechu: Al plech 2 mm: 1400 Kc/tabule Al plech 0,63 mm: 420 Kc/tabule Al trubicky 12*1,5: 110 Kc/m nadrz PP 8 mm, 60*100*120 cm: 3.800 Kc Radim: nase ceny (bez 5% DPH): Trubky absorbéru 1 400 Kč Plechy absorbéru 1 400 Kč Rám kolektoru + nýty 2 000 Kč PP nádrž 3 000 Kč Tlaková nádrž 150l: 3 000 Kč - Jak vypada plovacek v expanzce na zjisteni pomeru lihu a vody? Jeniku, ?? - Co se zmenilo k lepsimu od prvnich montazi v roce 1997? - Byla by možnost podívat se na kolektor v provozu, či mohl by se pan Vytlačil zúčastnit nějaké montáže? Radim: letník, případně velemontáž gigakolekoktoru. Jeníku, napiš mi, prosím, nějaký komentář k lignoru apod. - pošlu mu odpověď poštou. Adresa: Jan Vytlačil Halasova 1 412 01 Litoměřice Radim Machů From jhollan at amper....muni.cz Thu May 31 19:43:22 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 31 May 2001 20:43:22 +0200 (CEST) Subject: [Sbk]O kolektoru In-Reply-To: <3B137823.AB0E24BC@sci....cz> Message-ID: > Jarkovi Boleckovi prisel dopis o pana Vytlacila z Litomeric. Z Veroniky > dostal pred casem kolektorovou prirucku. Dukladne si ji procetl a system > se mu libi. > Ma jeste nejake "horke" dotazy: > > - jak chova polysteronova cast lignoporu pri spickovych teplotach? No, jak píšu v oné doplňující brožurce zmen0104.* v adresáři http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/solar/ , právě to je jedna z chybek dosavadního systému. Jurův předpoklad, že systém je v létě naplno využit a elektřina je pořád, v praxi není splněn nikde. Při novém přístupu, kdy se vhodným zapojením velké expanzky do solárního okruhu skutečně může soustava sama odstavovat a bez dolévání zase rozbíhat, bývá kolektor rozpálený ještě častěji. Polystyren na horním hranolu se přitom postupně scvrkne. Kromě toho se při manipulaci se sklem postupně oláme ten heraklit a skla pak nedrží v téže rovině. A tak tam je potřeba dávat dřevěné latě. Nahoru určitě, tak jsem to udělal už při novém namontování kolektoru u Starobů. Ale nejspíš vůbec všude. Dole je to komplikované tím, že se lať musí podložit o chlup víc než skla, aby voda ze skel nestékala po ní. > - pta se tez, jak se snasi polystyrenova izolace PP nadrze (teplota vody > okolo 70°C) O případu, kdy by se poškodila izolace u horního okraje, kde je nádrž nejteplejší, zatím nevím. U prvního systému vůbec, se dvěma kolektory, se nádrž v létě, když byli majitelé pryč a odběr byl nulový, mírně zabořila do spodní desky. Tak teď dolů dáváme ten pevnější polystyrén. Ale to správné řešení je jiné. Nádrž bez odběru by mohla snadno dosáhnout i 90 stupňů, pokud by v solárním okruhu byla čistá voda. I to polystyrén snese, ale dolní deska by asi opět nebyla dost pevná. Ve skutečnosti je nejlepší teplotu nádrže omezit na 60 stupňů. Tak se zamezí ukládání vápence na vnitřní straně tlakového zásobníku -- jak by ho přibývalo, postupně by se ohříval stále pomaleji a po dvaceti letech by se asi musel vyměnit. A taky tím odpadne nebezpečí opaření příliš horkou vodou. V Rakousku to teď tak dělají, necpou do nádrže další teplo, aby vydala na delší zatažené časy. Zatím to můžeme zajistit přidáním další elektroniky (stejné, jen s jedním čidlem nahrazeným konstantním odporem), pak ale musíme mít nové, chytřejší řízení. > - zjistoval si ceny Al plechu: > Al plech 2 mm: 1400 Kc/tabule > Al plech 0,63 mm: 420 Kc/tabule Jestli je 2 m krat 1 m, tak je to asi docela levne > Al trubicky 12*1,5: 110 Kc/m A to zase nejak drahe > nase ceny (bez 5% DPH): > ... > Rám kolektoru + nýty 2 000 Kč Už někde musíme konečně Al rám vynechat a kolektor udělat jako součást střechy. I ty samostojné ocelové rámy, jako jsou ve Strážnici nebo u Martina, vyjdou asi levněji. Hliníku je vhodné se vyhýbat, jak to jde, má v sobě moc elektřiny. > - Jak vypada plovacek v expanzce na zjisteni pomeru lihu a vody? No, já jsem vyrobil prototyp, dobře fungující, ale další už ne. Ve skutečnosti je ale správné řešení trochu jiné, totiž velká, jen průsvitná expanzka (mohl by to být asi i skleněný demižón, ale musela by se do něj navrtat dírka, což neumím), do té zboku stejně není vidět. Ta umožňuje chytřejší okruh, ze kterého líh takřka neubývá ani v létě. Ostatně pro tepelnou ochranu hadic se hodí, když je lihu i v létě 20 %. Plováček by byl dobrý, ale protože je stěží kdo nadělá, asi musí každý k soustavě dostat nebo koupit běžný lihoměr. A koncentrace lihu psát do deníku. Kdyby někdo (Martin, Ivan, ...) plováčky nadělal, byly by to takové levné a asi i dost přesné lihoměry pro rozsah řekněme nula až třicet procent. Asi jsem už někde psal, že se dají dělat z toho PP hranolku na podložení skel, stačí do něj na jednou konci navrtat dírku a vsunout kousek slámky s dírkou do boku u hranolku. Plováček se vhodně na opačném konci vyváží kusem hliníkového drátu, aby ve vodě byla slámka celá vynořená a při třiceti procentech (nebo třeba 25) se právě celá ponořila. Měl by výhodu, že by na měření nebyla potřeba tak vysoká nádobka jako při použití běžného lihoměru. Skleněný lihoměr stojí přes sto korun, lihoměrný plováček by mohl stát tak padesát, kdyby se jich dělalo víc. > - Co se zmenilo k lepsimu od prvnich montazi v roce 1997? Některé systémy mají už tu velkou expanzku jinak zapojenou a nevypaří se z nich žádný líh, když neběží čerpadlo. U Kundratů a Starobů jsem nějak stlačil zboku skla, takže by mělo trvale držet těsnění mezi skly (jinak po čase místy vypadává, jak přestane lepit). U Kundratů a v Kuželově jsem separoval hadičky PE hada dole v nádrži, aby se skutečně uplatnil jejich velký povrch. U Starobů jsem nahradil zpětnou klapku (může se v ní chytit smetí, takže nefunguje, a taky klade hodně velký odpor) nahradil obloukem hadice až pod dno nádrže. Kroků ke zlepšení systému je ale potřeba víc, některé jsou ještě nevyzkoušené, zmínil jsem je v té dodatečné brožurce snad všechny. Jednu věc tam ale zmíněnou nemám, jen v textu o veletrhu ve Welsu, totiž sestavení větší nádrže na místě. Ona by se vlastně hodila např. už i v Kuželově. Viz http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/clanky/wels01_html /node6.html#SECTION00033200000000000000 > - Byla by možnost podívat se na kolektor v provozu, či mohl by se pan > Vytlačil zúčastnit nějaké montáže? > Radim: letník, případně velemontáž gigakolekoktoru. Já v létě chci i opravovat soustavy už existující (tj. taky opravám učit Stanina apod.), velký dluh mám hlavně u starostky na Žitkové, ale taky třeba sestavit v Hostětíně pár nových. Na velký TiNOxový kolektor se samozřejmě taky těším. Jeník