From jhollan at amper....muni.cz Thu Feb 1 12:25:40 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 1 Feb 2001 13:25:40 +0100 (CET) Subject: [Energ]o praci, fyzice a Temelinu Message-ID: Přeji pěkný bílý únor a nabízím k nahlédnutí dva texty, které jsem chtěl napsat už dávno v minulém tisíciletí ale teprve na konci ledna jsem tak učinil. Jeden je o nefyzikálním vyjadřování, http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/clanky/eneprac.htm (mj. o neexistenci elektrické energie, užitečnosti veličiny práce a vhodnosti slova elektřina jako alternativního pojmenování veličiny), ten je vlastně pokračováním pedagogicko-fyzikálních dialogů a je snad v intencích toho, co bych jako žák prof. Martina Černohorského neměl opomíjet. Druhý je o důsledcích velké stavby (post-)socialismu, jakou je elektrárna u Temelína: http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/clanky/temelin.htm (tam jde o diskusi o současných důležitých věcech a o to, co se děje, když ,,nejsou lidi``). Oba články ještě nikdo kromě mne nečetl, budu vděčen za připomínky k nim, např. do konference http://amper.ped.muni.cz/energ (tedy na adresu energ@amper....muni.cz ), pak vystavím i pdf verze. srdečně zdraví Jeník Hollan PS. pokud vám pošta nefunguje s plnou diakritikou, dopis si můžete přečíst právě v archivu http://amper.ped.muni.cz/energ From jhollan at amper....muni.cz Wed Mar 21 20:20:12 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Wed, 21 Mar 2001 21:20:12 +0100 (CET) Subject: [Energ]o biomase v Rakousku Message-ID: Pěkný bílý jarní večer, sepsal jsem v zimě povídání pro Hostětín a Veroniku o biomase v Rakousku, viz http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/biomasa/ (pro prohlížení je biom_aus.pdf, pro tisk brožurky biom_aus.ps.zip), budu vděčen za připomínky. (Jak z ní můžete zjistit, informace jsem čerpal hlavně z adresy http://energytech.at -- velmi ji doporučuji, je i anglicky, kdo to radši.) Upozorňuji také na rakouskou internetovou burzu biopaliv, http://www.abex.at (případně i na větší burzu přístupnou z http://www.biomasse.at ) zdraví Jeník Hollan PS. teď mám ještě rozepsaný text o veletrhu ve Welsu, tam o tom, jak je normální topit, taky dost píšu. From jhollan at amper....muni.cz Mon Mar 26 15:40:48 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 26 Mar 2001 16:40:48 +0200 (CEST) Subject: [Energ]o EngergieSparMesse Message-ID: Dobrý den, sepsal jsem své dojmy z veletrhu ve Welsu, je to ještě nečtený koncept, přístupný v adresáři http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/clanky/ Nefungují např. některé odkazy (proč, podívám se asi zítra, nějaké ještě možná doplním), není tam index (zapomněl jsem jej vygenerovat), ještě tam asi něco dodám. Ještě radši bych ale byl, kdyby se můj text spojil s nějakým dalším -- pokud se někomu nechce psát vše, ať přidá něco k tomu mému, autorů může být víc. Koncept během týdne opravím, velmi rád bych zahrnul další postřehy, hlavně věcí, které mi ušly. Dobrá zpráva je, že další veletrh, snad ještě specifičtější (Bio-Solar), se koná ve Welsu v říjnu, letos poprvé. Všiml jsem si toho až dnes. zdraví Jeník From jhollan at amper....muni.cz Thu May 17 16:53:58 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 17 May 2001 17:53:58 +0200 (CEST) Subject: [Energ]Re: Koncentrace slunecni energie pred jejim vyuzitim In-Reply-To: <002901c0dedd$98c722e0$0901a8c0@HAMA...CZ> Message-ID: Koncentrátory slunečního záření se používají, ale je to dosud okrajová záležitost a asi i zůstane. Pro ohřev užitkové vody či pro topení v domě je to jen alternativa šetřící plochu absorbéru, ona ale zrcadlová plocha není levnější. Lze tak docílit vyšších teplot, tím, že se zvětší prostorový úhel, ze kterého na absorbér dopadá záření s danou hustotou. Používají se většinou půlválcová zrcadla. U přímého slunečního záření může být zvětšení velké (v praxi ale bývá jen dvojnásobné), u rozptýleného záření jen malé (téměř dvojnásobek by to byl jen u tenké vodorovné absorbční trubice). Firmy to nabízejí spíš jako alternativu vzhledu kolektorové plochy. Poměr cena/výkon je oproti velké zasklené ploše s TiNOxovým absorbérem o dost větší. Velkou nevýhodou ohřevu s koncentrátory je ještě vyšší teplota absorbéru, když se z něj neodebírá teplo -- ona je problémem i u běžných plochých kolektorů se selektivními absorbéry, nejsou-li montované téměř svisle. (na veletrhu ve Welsu kolektor s názvem Solarfocus vystavovala firma http://www.kalkgruber.at ) U fotovoltaických panelů, které jsou velmi drahé, by byla větší osvětlenost užitečnější, ale na žádnou takovou realizaci si nevzpomínám, že je to tam na místě, jsem jen párkrát četl. Ostatně, hodilo by se tehdy současně ohřívat vodu, aby neklesala účinnost rozpáleného křemíku. Oblíbenou cestou, jak zvětšit prostorový úhel, odkud slunce hřeje interiér přes zasklenou fasádu přízemí je jezírko rovnou před ní. Pro malé zimní výšky Slunce to je dost účinné (hezké jsou jistě i kaustiky světla odraženého od neklidné hladiny, běhající po stropě). O výměně černého absorbéru za PV panel bych pochyboval jako o účelné. Pokud PV panel existuje, stojí za to nechat na něj slunce svítit pořád. Zrcadla se ale velmi používají tam, kde je potřeba opravdu vysokých teplot. Např. v ohniskové přímce parabolického půlválce mohou být skleněné trubky s mořskou vodou, ze které se destiluje voda k použití pitnému (to je nějaká experimentální, dobře běžící vodárna). Oblíbené je solární pečení, jak s pekáči dlouhými s válcovým zrcadlem (skládací gril), tak i s paraboloidem (v hrnci v ohnisku se samozřejmě dá pak i běžně vařit. Paraboloid nebo při větších systémech soustava ovladatelných rovinných zrcadel se užívá k ohřívání čela Stirlingova motoru, ale to jsou zatím dost ojedinělé realizace (viz odkaz na stránkách Linkname: AEE - Solarserver - Homepage URL: http://www.aee.at/ O generování páry vysokého tlaku pro pohon parního stroje jsem asi dlouho nic nečetl. Závěrem: pro stavbu obytných budov jsou jen dvě významné cesty užití slunce: velká jižní plocha, kudy může dovnitř, propouštějící ven nejvýše 0,8 W/m2K (a dovnitř polovinu slunečního tepla) a střecha či zbylá fasáda, která je jedním velkým kolektorem. Fasáda má výhodu vyšší zimní účinnosti a žádných přebytků v horkých týdnech. Trombeho stěna je něco vhodného leda daleko na jihu, kde se netopí. Zvláště velké kolektory mohou být vzduchové, s postačujícím ohřevem vody přes zvláštní registr. Kapalinový velkoplošný kolektor je ale vždy užitečnější, už proto, že se nashromážděná entalpie snadno skladuje ve velké vodní nádrži na dny, kdy je zataženo. zdraví Jeník Hollan > Zajima mne problematika koncentrace slunecni energie pred jejim vyuzitim. > Mam na mysli reseni pro novostavbu RD. > Pripadne vyhody: > - mensi plocha aktivniho (pasivniho) prvku (Trombeho stena, fotovoltaika, > kolektory ...) => nizsi cena prvku > - mozno zmenit prvek (v zime - ohrev vody k vytapeni, v lete - fotovoltaika) > - vyssi vykon pri nepriznivych svetelnych podminkach (zamraceno) > - ohrev media nad 100 st.C => pouziti parniho stroje? > > Nevyhody: > - nutnost technickeho reseni (soustava zrcadel) > - nenarazil jsem nikde na podobne reseni. > > Prosim, nevite zda tuto problematiku (aplikovanou na obcanskou stavbu) nekdy > nekdo (vy)resil ? Nebo se jedna o zcela zcestny napad ? > > Dekuji za pripadnou odpoved > Marek Boro > > P.S.: Kontakt jsem obdrzel ve Veronice ... From jhollan at amper....muni.cz Fri Jun 1 17:38:10 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 1 Jun 2001 18:38:10 +0200 (CEST) Subject: [Energ]Vysvetleni novym adresatum Message-ID: Vazene kolegyne a kolegove, kteri jste az dosud nebyli ctenari tohoto www-mailinglistu ci konference, omlouvam se vam, ze jsem vas ponekud proti ,,netikete`` (tj. pravidlum slusneho chovani na siti) pripsal mezi jeho odberatele. Zjistil jsem totiz, ze se zabyvate projekty, ktere se tykaji trvale udrzitelnych toku energie nebo vzdelavani v tomto smeru. V takovem pripade byste meli urcite cist tento mailinglist http://amper.ped.muni.cz/energ (venovany hlavne tokum energie v nasem zivote), nebo, pokud vas zajima specialne biomasa, specializovany ,,list`` (psany kupodivu ne anglicky) http://groups.yahoo.com/group/phytoenergy/ Prispevky, ktere jsou svym obsahem relevantni pro oba mailinglisty, do toho druheho z nich (pre)posilam. Oba www-mailinglisty jsou ovladatelne take www-prohlizeci, krome ovladani e-mailem. Na elektronickych konferencich na amperu, tedy na pocitaci http://amper.ped.muni.cz si lze napr. vypnout posilani posty, kdyz jedete pryc, nechat si posilat jen balik vsech prispevku jednou za den, skryt svou adresu apod. ,,list`` energ na amperu pouzivam take k tomu, aby si odpovedi na dotazy ohledne energie, ktere dostavam, mohli precist i dalsi, pripadne s nimi polemizovat. Ja rozhodne nemam patent na rozum. K temuz jej muzete vyuzivat take. Dalsi tazatele pak lze snadno odkazat na URL s podobnym dotazem a odpovedi v archivu http://amper.ped.muni.cz/energ . Do konference lze ale naopak psat i dotazy. Ja se v pripade nekolika konferenci na amperu (energ, ekocum, svetlo, astro,...., ostatne si je prohlednete) citim mirne zavazan na ne odpovedet, coz ale nekdy muze byt az dost za dlouho. Nevahejte proto odpovedet sami. Stoji to za ten cas, co tomu venujete, dobre si pritom vec promyslite. Vyhodu to ma i v tom, ze vasi odpoved nekdo snad napadne, pokud v ni budou sporna nebo nejasna mista, to je pro vas jiste cenna zpetna vazba. Nakonec: do konference pisi obvykle ne cesky, ale česky, s diakritikou. Ma to vyhodu napr. v tom, ze mohu provest kontrolu pravopisu. Nebo v tom, ze to lze vytisknout a bez ostudy poslat nekomu obycejnou postou. Tentokrat jsem to ale porusil, abych se nedotkl tech novych ctenaru, kterym to dela v elektronicke poste potize, jsou jeste takovi (ac kazdy postovni program ci OS lze nastavit tak, aby zobrazoval i znaky jazyku vychodne od nemeckeho sveta. spolu s nemcinou). Nicmene ti maji vzdycky moznost, misto samotneho dopisu si precist jeho kopii v archivu. Jen je potreba si nastavit predpokladane kodovani na iso-8859-2 (take se mu rika iso latin 2). To pouzivam ja, lze je uzivat i pri psani z Windoze. (Snad nekdy zvladnu zaridit, aby v archivu byla u kazdeho emailu metapoznamka, uvadejici jeho kodovani (tak, jako je u puvodniho dopisu, jak jej dostanene postou). Pak by je mel kazdy prohlizec zobrazit korektne.) Diakritice se vyhybam jen v ,,subjectu`` zpravy, defaultni archiver pipermail totiz pak v archivu nazev zmrsi. Tehdy je mozne pouzit alternativni archiv mhonarc, ktery je uveden vzdy dole. Ostatne se do archivu (toho na amperu i toho na yahoo) podivejte, mozna tam najdete zpravy, ktere vas zaujmou. zdravi Jenik Hollan PS. Pokud jste cleny nektere jine ceske ci slovenske elektronicke diskuse podobneho zamereni a tahle vam pripada nadbytecna, budu rad, kdyz na ni vsechny upozornite. Klidne se pak odhlaste. -------------------------------------------------------------------------- RNDr. Jan Hollan Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně Kraví hora 2, CZ - 616 00 Brno (5) 41 32 12 87 domů: Lipová 19, 602 00 Brno 43 23 90 96 člen Společnosti pro trvale udržitelný život a spolupracovník Ekologického institutu Veronica Panská 9, 602 00 Brno fax: (5) 42 21 05 61 e-mail: hollan@ped....cz http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan -------------------------------------------------------------------------- From jhollan at amper....muni.cz Thu Jun 7 21:33:33 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 7 Jun 2001 22:33:33 +0200 (CEST) Subject: [Energ]=?iso-8859-2?Q?posudky_projekt=F9?= Message-ID: Jen upozornění na novou URL: Vystavil jsem anonymizovanou verzi květnových posudků projektů pro Nadaci Partnerství, viz http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/recenze/projekty/ -- je to sice mírně padlé na hlavu, aby někdo četl reakce na dokumenty, které nemá, ale něco z toho může být i tak poučné. Plně srozumitelné mohou být ty reakce asi jen autorům dotyčných projektů. Omlouvám se jim, jestli se jich posudky dotkly, kdybych je psal rovnou pro ně, asi bych byl zdvořilejší. Ale vzhledem k tomu, že v předmluvě i v posudcích prosazuji otevřenost, rozhodl jsem se, že půjdu sám příkladem. Pokud jsem někde něco neanonymizoval dostatečně, hned to napravím, prosím, upozorněte mne, v pondělí to napravím. (Anonymizace je pro ochranu autorů podaných projektů. U přijatých projektů by už asi nebyla anonymita potřebná, možná právě naopak.) Jako vždy, i u těchto textů budu vděčný za připomínky. zdraví Jeník From jhollan at amper....muni.cz Mon Jun 11 09:53:50 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 11 Jun 2001 10:53:50 +0200 (CEST) Subject: [Energ]Pozvanka na besedu o ekodomech - 13.6.2001 (fwd) Message-ID: Omlouvam se, email do ,,energ`` se zachytil na omezeni poctu adres, aspon muzu pridat, ze nazev, ktery jsem navrhoval puvodne byl ,,pasivni nebo solarni?`` (jako ze v tom neni rozpor), ale to by asi bylo moc tajemne. Ten seminar v Gars am Kamp se jmenoval Das Passivhaus in der Praxis (k pasivnimu standardu dospel vyvoj nizkoenergetickych domu). Jenik ---------- Forwarded message ---------- Date: Fri, 8 Jun 2001 01:51:27 +0200 From: Karel Merhaut To: Undisclosed.Recipients@ecn... Subject: Pozvánka na besedu o ekodomech - 13.6.2001 Vazeni pratele, timto Vas srdecne zveme nas dalsi z rady besed LEA na tema ekodomy, tentokrat s vymluvnym nazvem "Pokulhavame ve stavbe ekodomu za zahranicnimi pociny stale vic?", ktera se kona 13.cervna v solarnim ekopavilonu v Praze na Barrandove od 16 do 19 h. Referovat bude Jan Hollan, dlouholety ekologicky aktivista, zamereny na energeticke alternativy, mimo jine prave v oblasti ekologickych staveb. Bude Vas informovat o aktualni situaci v ceskych ekodomech, respektive pokusech o ne, vse ve srovnani s aktualnimi zahranicnimi poznatky, neb prave 8. a 9. cervna se zucastni seminare v rakouskem Gatsu - v zemi, ktera se radi mezi svetove spicky v oblasti ekologickych staveb. Chcete-li se krome informaci z teto akce dovedet vice o zahranicnich trendech i o nekterych rakouskych www-strankach, kde je lze sledovat, nevahejte a prijdte. Za LEA zvou Jiri Dvorak Karel Merhaut **************************************************************************** www.lea.ecn.cz - ekodomy, obnovitelne zdroje energie, ekologicke zemedelstvi **************************************************************************** Jak se k nam dostanete? Z nádraží Smíchov (metro B) bus č. 246 a 248 do zastávky SERPENTINA, č. 247 do zastávky TERASY, ze stanice Na Knížecí (metro B - Anděl) bus č. X12, 120 a 104 do zastávky HLUBOČEPY (konečná tramvaje - poté cca 10 minut pěšky podle našich směrovek podél kolejí) nebo ze stanice Budějovická (metro C) bus č. 192 do zastávky SERPENTINA. From jhollan at amper....muni.cz Tue Jul 24 19:38:29 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 24 Jul 2001 20:38:29 +0200 (CEST) Subject: [Energ]pozvanka (fwd) Message-ID: Date: Tue, 24 Jul 2001 18:32:37 +0100 From: Yvonna Gailly Vážení přátelé, dovolujeme si pozvat Vás k návštěvě při příležitosti instalace velkoplošného kolektoru na budovu moštárny v Hostětíně. Tato instalace se uskuteční jako součást česko-lucemburské spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí. Naši lucemburští přátelé z organizace Emweltberodung Letzeburg uspořádali v roce 2000 ke Dni životního prostředí sbírku, z jejíhož výtěžku bude solární systém pořízen. Technologie, kterou jsme zvolili, vychází zase z naší spolupráce s rakouskou organizací ARGE Erneuerbare Energie (AEE). Použijeme absorbérovou plochu TiNOx a dále postup, který pro svépomocné systémy rakouští kolegové dlouhodobě používají. Kolektor o celkové ploše 36 m2 bude upevněn v dřevěném rámu a nahradí dosavadní taškovou krytinu.Instalace proběhne pod vedením Ing. Armina Themessla z AEE, který stál u zrodu úspěšného rakouského programu svépomocných instalací solárních systémů. Instalace v Hostětíně zahájí dlouhodobý česko - rakouský projekt "Solarthermie ČR - česko-rakouská spolupráce expertů" . Instalace je plánována na dny 30. 7. - 1. 8. 2001 (pondělí až středa). Práce budou probíhat celodenně. Vzhledem k závislosti na počasí a určité nejistotě při dopravě z Rakouska, doporučujeme ověřit konání montáže přímo v moštárně v Hostětíně - tel 0633 64 10 40 nebo na e-mailové adrese: machu@sci....cz Místo: Moštárna Hostětín, okres Uherské Hradiště (vlakem směrem na Vlárský průsmyk do stanice Hostětín, případně Pitín- zastávka a po domluvě autem do Hostětína, autem přes Uherské Hradiště, Uherský Brod, Bojkovice a Pitín do Hostětína) Pokud potřebujete ubytování, můžeme Vám ho zajistit v hotelu v sousedním Slavičíně. S přátelskými pozdravy Dr. Yvonna Gaillyová Veronica - Ekologický institut p.p.91, Panská 9, 601 91 Brno Tel. 00420 5 4221 8351 fax 00420 5 4221 0561 e-mail: yvonna.gailly@ecn... www.veronica.cz PS. Pozvánku ve formátu html viz http://amper.ped.muni.cz/jenik/solar/pozv_mont1.htm Další pozvánka se týká setkání v rámci zastřešujícího česko- -rakouského projektu v Hostětíně ve středu odpoledne, viz http://amper.ped.muni.cz/jenik/solar/pozv_soltherm.htm From jhollan at amper....muni.cz Fri Aug 3 13:11:16 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 3 Aug 2001 14:11:16 +0200 (CEST) Subject: [Energ]omluva za spammy Message-ID: Nesmirne se omlouvam za to, ze vsem odberatelum mailinglistu prisla hromada spammu z adresy servis@transcontrol..., celkem skoro 3 MB dat. Nekomu se tak preplnil mailbox, jinemu naskocily telefonni poplatky. Co obsahovala ona velika priloha nevim, nejspis nejaky windoze vir. Prosim, vsechny ty takrka stejne dnesni spammy z konference energ si smazte. Ona snad ani ta hromada prijit nemusela. Od vcerejsiho poledne to chodilo na mou adresu (byl jsem ale pryc, prisel jsem k pocitaci az dnes po desate hodine), na adresu energ se to jen snazilo dostat. Tam to ale program mailman zadrzel, diky velke delce zpravy. Ja jsem delku zpravy radeji jeste vice omezil (byla povolena 40 KB, dal jsem nove radsi jen 12 KB) a pak jsem chtel vsechny cekajici zpravy smazat. Smazal jsem ale asi jen jednu a ostatni naopak propustil, vypada to na chybu nebo zaludnost v systemu mailman, dam si na to priste moc pozor. Ve drivejsich pripadech jsem mazal vzdy jen jeden spam, a to fungovalo. Takto masivni utok jsem jeste nezazil. Udelal jsem pak alespon to, ze jsem zastavil dalsi prijem posty pocitacem amper.ped.muni.cz z uvedene adresy -- zda se, ze stacilo vytvorit soubor /etc/mail/access s radkem servis@transcontrol... REJECT pak spustit makemap hash /etc/mail/access < /etc/mail/access a uz nic dalsiho odtud nechodilo, diky verzi sendmailu >=8.9. zdravi a jeste jednou se omlouva Jenik Hollan From jhollan at amper....muni.cz Fri Aug 3 14:14:33 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 3 Aug 2001 15:14:33 +0200 (CEST) Subject: [Energ]omluva za spammy (fwd) Message-ID: ---------- Forwarded message ---------- Date: Fri, 3 Aug 2001 14:11:16 +0200 (CEST) From: Jan Hollan To: energ@amper....muni.cz Subject: [Energ]omluva za spammy Nesmirne se omlouvam za to, ze vsem odberatelum mailinglistu prisla hromada spammu z adresy servis@transcontrol..., celkem skoro 3 MB dat. Nekomu se tak preplnil mailbox, jinemu naskocily telefonni poplatky. Co obsahovala ona velika priloha nevim, nejspis nejaky windoze vir. Prosim, vsechny ty takrka stejne dnesni spammy z konference energ si smazte. Ona snad ani ta hromada prijit nemusela. Od vcerejsiho poledne to chodilo na mou adresu (byl jsem ale pryc, prisel jsem k pocitaci az dnes po desate hodine), na adresu energ se to jen snazilo dostat. Tam to ale program mailman zadrzel, diky velke delce zpravy. Ja jsem delku zpravy radeji jeste vice omezil (byla povolena 40 KB, dal jsem nove radsi jen 12 KB) a pak jsem chtel vsechny cekajici zpravy smazat. Smazal jsem ale asi jen jednu a ostatni naopak propustil, vypada to na chybu nebo zaludnost v systemu mailman, dam si na to priste moc pozor. Ve drivejsich pripadech jsem mazal vzdy jen jeden spam, a to fungovalo. Takto masivni utok jsem jeste nezazil. Udelal jsem pak alespon to, ze jsem zastavil dalsi prijem posty pocitacem amper.ped.muni.cz z uvedene adresy -- zda se, ze stacilo vytvorit soubor /etc/mail/access s radkem servis@transcontrol... REJECT pak spustit makemap hash /etc/mail/access < /etc/mail/access a uz nic dalsiho odtud nechodilo, diky verzi sendmailu >=8.9. zdravi a jeste jednou se omlouva Jenik Hollan _______________________________________________ Energ mailing list Energ@amper....muni.cz http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/energ From jhollan at amper....muni.cz Fri Aug 3 20:49:45 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 3 Aug 2001 21:49:45 +0200 (CEST) Subject: [Energ]o instalaci velekolektoru v Hostetine Message-ID: S radostí oznamuji, že velký kolektor, nahrazující krytinu na velké části střechy moštárny v Hostětíně, je hotový, a to za pouhé tři dny práce. Záznam o tom si můžete díky Radimovi Machů prohlédnout na http://www.veronica.cz/tinox -- sami uvidíte, o co jste přišli, pokud jste nebyli přitom. Nasazení hi-tech v takovém měřítku, přitom zvládnutelné svépomocným způsobem, nelze věru potkat často. Tím spíše ne první projekt tohoto druhu. Dík patří i Instantním astronomickým novinám (http://www.ian.cz), které nám zapůjčily digitální fotoaparát, bez něhož by taková čerstvá reportáž nemohla vzniknout. Dík patří i brněnské hvězdárně, která mi umožnila účast na takové události, kde se principy známé z astronomie uplatňují tak velmi praktickým způsobem. zdraví (mírně udřený) Jeník Hollan From jhollan at amper....muni.cz Tue Aug 7 14:57:26 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 7 Aug 2001 15:57:26 +0200 (CEST) Subject: [Energ]RE: o instalaci velekolektoru v Hostetine In-Reply-To: <001001c11e61$46e29540$74c541d4@d9t5t7> Message-ID: > Gratuluju, > Pouziti TiNox v amaterskem kolektoru je opravdu unikatni, > jak se vam povedlo ziskat plechy s timto povrchem? Predpokladam ze z Rakous. No, ono to vlastně do mailinglistu ekodum moc nepatří, ale když se tam objevila otázka, tak i odpověď: V Česku užití absorbérů firmy TiNOX unikátní vskutku je, asi nejen v kolektoru stavěném svépomocí, alespoň v takovém měřítku na jednom místě. Ale v kontextu širším ne: v Rakousku se jiné svépomocně už léta nestavějí. Proč taky používat starobylých měděných absorbérů natíraných na černo, když dá víc práce je vyrobit a dají trochu méně tepla z téže plochy. Cena těch nových selektivních (kromě TiNOXu ještě Sunselect) zase tak nedostupná není, když už člověk chce solární okruh měděný. Svépomocná stavba dnes v Rakousku znamená práci vedenou odborníkem pověřeným AEE, který takovou práci dělá profesionálně, třeba v pátek a v sobotu, zatímco přes týden pracuje v kanceláři. Profesionálně vedený tým místních nadšenců (amatérů v plném smyslu slova) pracuje asi leckdy kvalitněji než tým nezainteresovaných zaměstnanců. Svépomocně se staví zhruba stejně moc jako před lety, akorát že při dnešním čtvrtmiliónu čtverečních metrů ročně instalovaných v Rakousku je to už snad jen šestina nebo méně. Mnozí takoví, co kdysi svépomocně stavěli nebo pomáhali jiným, dnes mají firmy, které pracují pro ty, kteří si radši celou věc objednají, největší z nich je výrobce kolektorů http://www.greenonetec.com . Naše instalace byla vedená rovněž profesionálně, viz http://www.veronica.cz/tinox, odborníkem nejpovolanějším (který o energii většinou píše a přednáší, ale taky vše vlastníma rukama dělá), ještě se zkušenou asistentkou. Veškerý materiál kromě desek na podložení minerální vaty byl dovezen z Korutan. V Česku se většina z toho koupit nedá nebo leda dráž. To se ale doufejme změní. Instalovat velkoplošné kolektory (jiné jsou většinou neadekvátní) s měděným absorbérem bez pomoci AEE zatím nelze, ani to ale není potřeba. zdraví Jeník From jhollan at amper....muni.cz Mon Oct 1 14:47:46 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 1 Oct 2001 15:47:46 +0200 (CEST) Subject: [Energ]Re: Ekobrikety In-Reply-To: <3BB8581D.000001.16379@www2....atc> Message-ID: Vážený pane Žižlavský, kde se v Brně prodávají dřevěné brikety, bych také rád věděl. Kdybych si je chtěl koupit, nezbylo by mi, než se stavit v Letovicích u pana stolaře Bočka, ten je v malém vyrábí a ,,ze dvora`` i prodává, samozřejmě hlavně místním. Je mi jasné, že pro rozvoj používání fytopaliv je marná veškerá dotovaná propagace, pokud nebudou běžně dostupná na trhu. To je to jediné podstatné. V sousedním Rakousku je to snazší, na internetové burze http://www.abex.at si můžete objednat jakékoliv dřevěné palivo do domu a vybrat si přitom z mnoha kvalit, způsobů dodávky a dodavatelů. Otázka je, jestli něco takového by bylo možné už i v našem doznívajícím rozvinutém socialismu... Kdybyste prodejce našel, uvítám to v některém z www-mailinglistů, kam tuto odpověď-neodpověď také posílám. zdraví Jeník Hollan PS. odepsal jsem česky, neb Váš podpis byl český. Kdo z mailinglistů, na které jsem poslal kopie, má s češtinou problémy, může se podívat na http://amper.ped.muni.cz , konkrétně do alt. archivu energ, bude to příspěvek http://amper.ped.muni.cz/energ/a/msg00013.html > vazeny pane hollan, odkazali me na Vas v ekologicke poradne na Panske, > na kterou jsem se obratil otazkou, ktere firmy v Brne se zabyvaji > maloobchodnim prodejem briket lisovanych z drevenych pilin. Jiz delsi > dobu se snazim tento vyrobek sehnat, ale firma Cupak - domaci dilna, > ktera loni tento sortiment bezne prodavala, bohuzel zatim neni ani > schopna poskytnout informace, kdy a zdali vubec tyto brikety bude mit > na sklade. Proto bych vam byl velmi vdecen, kdybyste mi na adresu > nornik@email... sdelil, ktere firmy (pokud takove v Brne jsou) se > zabyvaji prodejem tohoto zbozi. From jhollan at amper....muni.cz Tue Oct 16 09:04:09 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 16 Oct 2001 10:04:09 +0200 (CEST) Subject: [Energ]Re: Ekobrikety In-Reply-To: Message-ID: Vážený pane Žižlavský, ekobrikety jsem viděl onehdá v obchodním domě Tesco za nádražím v Brně, když jsem šel nechat opravit tam koupené kolo (ne své). Byly ve druhém patře tak uprostřed vlevo. Pytle po 10 kg, v ceně tuším 2 Kč/kg. Předpokládám, že je lze koupit i jinak než chodit pro ně do patra. zdraví Jeník Hollan From jhollan at amper....muni.cz Fri Oct 19 11:26:09 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 19 Oct 2001 12:26:09 +0200 (CEST) Subject: [Energ]Re: Horkovod JEDU- Brno In-Reply-To: <20011018042851Z327718-14783+13@mail....cz> Message-ID: (text s korektni diakritikou viz http://amper.ped.muni.cz/energ/a/msg00015.html ) Vážený pane inženýre, nevím dobře, jak je to s dodávkami tepla v Brně. Mám dojem, že i zdroj nejvíce žádoucí, totiž spalovna odpadu, mívá problémy s jeho odběrem, protože monopolní producent chce prostě prodávat ze svých fosilních zdrojů. (Za žádoucí spalovnu považuji proto, že předchází uvolňování methanu na skládkách). Horkovod mi připadá jako vážná konkurence investic do radikálního snížení potřeby tepla v Brně. Já vím, že taková věc je mnohem těžší, ale také také dá daleko lepší výsledek. I její realizace je mnohem výhodnější, např. vzhledem k počtu pracovních míst i rozvoje nové oblasti hospodářství. Výsledek je lepší hlavně proto, že podobně jako horkovod z Dukovan přinese snížení emisí fosilního uhlíku, ale současně je to řešení bezpečnější a provozně levnější. Pokud totiž topný systém vypadne, v opravených budovách nebude neúnosná zima. Když se horkovod zvažoval před patnácti či dvaceti lety, nikoho by asi nenapadlo, že to je věc zranitelná a dokonce vhodný cíl pro teroristy, podobně jako elektrárna v Dukovanech. Dnes je (a obávám se, že ještě řadu let bude) závislost na tom, jestli elektrárna zrovna běží nebo ne, nerozumná. Jistě, je možné udržovat řadu záložních zdrojů ve městě, ale to je další zdražení. Je mi jasné, že dosavadní české vlády daleko snáze poskytují prostředky na veliká technická díla, jako je třeba zhoubný vírský přivaděč kazící podzemní pitnou vodu v Brně, než na spousty malých realizací, vyžadujících nesrovnatelně více kvalifikace, organizování a úsilí. Na ně, jak známo, nemá nyní čas nebo schopnosti téměř nikdo, snad až na pár lidí v ČR, které lze spočítat na prstech a kteří se tomu věnují jen občas. Takže je možné, že na horkovod by peníze byly, zatímco na opravy domů na takový standard, že by spotřeba tepla klesla pětkrát až desetkrát, ne. Ale to platí jen teď. Pokud by se horkovod postavil, platilo by to možná i dál, protože by přece bylo potřeba jej využívat, ať to stojí co to stojí (jako vírský vodovod...). Takže já bych radil raději počkat a neplýtvat teď penězi na něco, co může za patnáct let být nepotřebné. Ale to je jen můj dojem, vyžadovalo by to hlubší studium. Pokud jde o ceny, je podstatnou cestou k nápravě asi to, aby se celé tepelné zásobování dostalo z privátních zpět do městských rukou, alespoň většinovým vlastnictvím. Pak se lze pustit do rozvah o jeho budoucnosti ku prospěchu všech. Ostatně, velké ceny za teplo jsou dobrým předpokladem k tomu, aby jeho spotřeba klesla, samozřejmě za podmínky, že se účtuje teplo skutečně dodané. Odhadl bych, že horkovod z Dukovan by ceny dále zvýšil. Kdoví. zdraví Jeník Hollan > Vážený pane doktore, > obracím se na Vás s prosbou o vyjádření názoru na vybudování > horkovodu Jaderná elektrárna Dukovany- Brno. > Náš tým pro energetiku se zabývá myšlenkou využití tepla z > Jaderné elektrárny Dukovany pro centralizované vytápění v městě > Brně. > Vede nás k tomu to, že cena tepla se dostala na neúnosnou výši a > hledáme cestu, jak dojít k ceně únosnější. Jednou z cest je i > horkovod JEDU- Brno. > Považujeme realizaci této myšlenky za velice obtížnou, ale ne > nemožnou. Mimo snížení ceny tepla by došlo k výrazným úsporám > primárních zdrojů energie i snížení exhalátů v důsledku hoření, > které by se neuskutečnilo. > > Obracím se na Vás s prosbou, abyste mi sdělil svůj názor na tuto > naši aktivitu. Máme zájem dostat tuto investiční akci do Programu > rozvoje JM kraje. Byli byste ochotni naši iniciativu podpořit za > Veroniku? > Pokud byste chtěli získat od nás další informace, jsem Vám > kdykoliv k dispozici. > > Děkuji Vám předem za ochotu. > > S pozdravem > Jaroslav Kadleček From jhollan at amper....muni.cz Fri Nov 23 10:43:47 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 23 Nov 2001 11:43:47 +0100 (CET) Subject: [Energ]Fw: M. Bursik na FSS MU (fwd) Message-ID: ---------- Forwarded message ---------- Date: Fri, 23 Nov 2001 11:22:45 +0100 From: Ulcak Katedra environmentálních studií s podporou Magistrátu města Brna pořádá cyklus přednášek - "Blok expertů", otevřený širšímu okruhu zájemců. Ve středu 28. 11. 2001 v 16:00 v učebně J31 Fakulty sociálních studií MU (Gorkého 7) vás zveme na přednášku RNDr. Martina Bursíka, konzultanta v oboru energetiky a životního prostředí, bývalého ministra životního prostředí Tošovského vlády na téma Udržitelná energetika? From jhollan at amper....muni.cz Wed Nov 28 17:13:51 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Wed, 28 Nov 2001 18:13:51 +0100 (CET) Subject: [Energ]Re: Kolektory na hotel Karlsbad In-Reply-To: <002c01c16e90$51a1f8c0$0501a8c0@AdamRujbr> Message-ID: joj, to jsem to nechal teda usnout, věnuju se teď furt venkovnímu osvětlování, poštu čtu se zpožděním Dnes jsem se byl ale dívat na závěr pokládání prvního fasádního kolektoru v Česku, na SPŠ v Břeclavi (fotky dám na web veronica.cz), je to osmdesát metrů čtverečních fasády od země až nahoru, osm kolektorů šířky pět metrů (a výšky 2 m), které se opírají o sebe, dolní pak o ocelový L-profil přišroubovaný do zdi (aby neodpadly od zdi, drží je na krajích kousky plechu). Kolektory jsou s dřevěnými rámy a vzadu mají takovou tu velko třískovou (OSB?) desku, ta je prostě připláclá k fasádě, kterou tam asi letos z blbosti i v této ploše draze opravili. Pomocí jeřábu a asi pěti chlapů byly ty kolektory (http://www.doma.co.at) upevněné na místo za čtyři hodiny. Neokenní část jižní fasády použít jako kolektor je skvělá možnost. Použít veliké kolektory jako šikmou střechu, není-li fasádní plocha k dispozici, druhá, snad ještě levnější, pokud by tam šikmá přibližně jižní střecha byla, je nerozum vytvořit ji z čehokoliv jiného. Pak ještě se dají dlouhé kolektory použít jako zastiňovací prvek na léto mezi patry. Stavět je jako jednoúčelnou věc na plochou střechu je nejdražší alternativa, i když ne nesmyslná. U hotelu s velkou letní spotřebou je to výhodná poslední volba, pokud někdo nestaví levně hotel na prodej, ale proto, aby jej používal. Velký systém (z velikánských kolektorů nebo z kolektorové plochy na místě sestavené, z mědi pokryté TiNOxem, dřeva, překližky, skla a trochy hliníku a těsnění) se splácí i dnes slušně rychle (bude rychleji) a navíc je výbornou reklamou. Firma -- nějaká rakouská, nutno konzultovat s http://www.aee.at. Ten systém v Břeclavi dělá Ekosolaris (hotový není, tak o něm nic říct nemůžu) ale do KV to má daleko. Možná, když se to vhodně zveřejní, našla by se jiná česká firma s rakouskými odborníky. Na ploché střeše se pro to jen musí položit těžké bloky, na které se kolektory upevní, a přivést izolované měděné roury ze střechy dolů k zásobníku. I kolektory, pokud by se nedělaly na místě, se ale musí naskládat nahoru ještě při stavbě, zkrátka pokud je k dispozici jeřáb. zdraví a za zpoždění se omlouvá Jeník Hollan > po delší době Vás zdravím a prosím o doporučení. Kolega projektuje > hotel se 100 lůzky v Karlových Varech a poprosil mě o vysvětlení, zda > se vyplatí na střeše instalovat solární kolektory pro ohřev TUV v létě > a případně kontakt na kompetentní firmu. > > Adam Rujbr