[Ekodum]pasivni domy, izolace, vetrani...

Jan Hollan
Sat, 19 Jan 2002 23:38:22 +0100 (CET)


> Vážený pane Hollan,
> velmi mě zaujaly vaše články na téma pasívní dům. K tomu co jsem zatím
> přečetl mám několik dotazů.

> 1. Doporučujete dosti silnou vrstvu izolace. Jakým způsobem ji ale připevnit
> k nosné zdi? Normálně se používají plastové hmoždinky. Já měl problém sehnat
> dostatečně dlouhé jen na 7 cm PS. Myslíte, že stačí jen prosté přilepení PS
> na fasádu? Jakákoli kotva prostupující izolací znamená tepelný most!

Tuším někdo (Martin Treberspurg?) na pasivním semináři koncem prosince 
v Erste Bank ve Vídni zmínil nějakou svou realizaci takovou, že skutečně
PS byl jen lepen (nějaká standardně tlustá vrstva, tj. aspoň čtvrt metru,
šlo o pasivní dům), na obrázku byl obložen dřevem, ale byl to jen kratičký
moment v přednášce. V Hummových Nízkoen. domech je obrázek, jak je izolace
(asi vláknová, nevím) chytána vždy jedním drátem kolmým ke zdi a jedním
šikmým. Asi by se z projektu http://www.cepheus.de daly získat informace,
jak všelijak tlusté vrstvy chytají -- i když kdoví, šlo o novostavby, tam
drží blok PS skvěle prostě třeba jako bednění.

Já někde píšu o takové možnosti, která mě napadla, že by se daly bloky
izolace ke zdi přivázat, tj. přitisknout pomocí nějakého ,,knoflíku``
velké plochy, přitaženého provázkem ke zdi. Představuju si to tak, že ve
zdi jsou háčky či oka (ev. přes plechové podložky držící na zdi PE fólii),
od nich jdou provázky (asi konopné, ale vlastně jakékoliv, jen v případě
plastů chráněné i zvenčí před světlem) nebo tenoučké dráty (chromniklové?
nevím, jestli se dostanou) dvojitě skrz polystyren. Dírky do polystyrenu
se musí rozměřit (a dělat asi i zvenčí, pokud nebude knoflík zcela
schován) aby pak vlákna pasovala rovnou k okům. U velkých bloků PS by měla
stačit i pouhá dvě přítlačná místa na jeden blok, pokud budou lepeny na
zeď, což by mělo zabránit posunu. Při přitlačování na PE folii je vláken
potřeba víc a v různých směrech, zvenčí ale může zůstat knoflíků málo.

Jednodušší by takové vázání bylo při vnějším dřevěném obkladu, pak by se
prostě ke zdi přitahovaly jen latě, přitlačující bloky, vlákna by šla
převážně nebo výhradně v mezerách mezi bloky, takže by to byla čistá
práce.

Ať jen lepení, nebo i kotvení, podstatné je myslím užívat bloky plné
tloušťky -- ty mohou být z nejlehčího PS a přitom tak pevné, že rozhodně
nehrozí, že by jich vítr někde na rohu odlomil. 

Zbývá mi to někde vyzkoušet nebo aspoň najít v literatuře, že to tak někdo
dělá. 


> 2. Mám chalupu utěsněnou, izolovanou. K větrání používám systém nuceného
> oběhu s rekuperátorem. Jak zajistit aby v zimě za mrazů do místností
> neproudil vzduch suchý!

Větrá se kvůli komfortu. V mraze to znamená větrat o dost méně, a když
nikdo není týden doma, jen malounko. To je pravda v rozporu s ideou
pouhého přihřívání větracího vzduchu jako jediného topení. Ne všechny
pasivní domy rezignují na jiné levné možnosti topení, přestože to znamená
mírné zvýšení investice. To se zdá být rozumné.

Zvlhčování příchozího vzduchu se myslím nikdy nepoužívá, to je záležitost
minulosti a drahých a nezdravých ,,klimatizací``, spíš v USA.

> 3. Stále mi není úplně jasná konstrukce "superokna". nemáte nějaký nákres a
> průřez. (mám v chalupě okna s k=1,1 a až do dneška jsem si myslel, že nic
> lepšího není. Až váš článek mi vzal iluze. Ale musím připustit, že se mi
> okna teď za mrazů trochu rosila - asi 4cm kolem spodního okraje).

Ona asi i ta okna 1,1 by se dala zlepšit přidáním pěnového hranolu krytého
tenkým plechem zvenčí, s mírným zmenšením průhledné části, kdyby na to
přišlo. Obrázky se snad najdou někde na http://www.cepheus.at . Vlastně
Vám můžu poslat takové jedno pdf, ale moc pěkné není. 

> 4. Moje představa pasivního domu je taková, že celá jižní fasáda bude
> prosklená. Jaká je skladba takové skleněné stěny?

Dělává se to často tak. Jsou tam tři skla (prostřední by mohlo být tenčí,
pokud není moc vysoké) a mezi nimi krypton. Upevnění skel se udělá co
nejlevnější, jestli je plocha (většinou nepohyblivých) rámů malinká, ani
nemusí být zvenčí přeizolovaná. Ale může. Distanční rámečky by měly být co
možná tepelně nevodivé, to často ještě nebývá tak úplně splněno, ač se
už dělají i dřevěné či plastové, jsou asi málo běžné (nevím, v čem je
problém). 

> 5. Silnou vrstvu izolace doporučujete i do podlahy. Jak ale zajistit aby si
> podlaha nesedala?

No, tuhá pěna asi nesedne. Ale jinak nevim, asi bych ji prostě nechal
sedat, však ona časem přestane. Nějak se izolují podlahy i pomocí balíků
slámy (víc ev. na slaměné dílně v dubnu ve Wachau,
   Linkname: [strawbale] official invitation to EU-Gathering
        URL: http://amper.ped.muni.cz/straw/msg00189.html
 -- do archivu ale posouvám zprávy ručně, tak je dost děravý).  
 
> Tak to by stačilo. Předem děkuji za vaše odpovědi a přeji hezký den
> s pozdravem
> ing. Jan Gottlieb
> Pelhřimov

a já se omlovám za liknavou odpověď, věnuju se teď pořád světlu, viz třeba 
   Linkname: [Svetlo]zakon o ovzdusi, ekologicke dusledky nocniho svetla
        URL: http://amper.ped.muni.cz/svetlo/a/msg00192.html
 -- odpověď pro Vás jsem rozepsal, ale už jsem se k tomu konceptu nemohl
dostat, ještě jsem jej chtěl nějak měnit nebo doplnit, ale radši jej bez
čtení posílám tak jak je. 

zdraví Jeník Hollan