[CCD-CR] proc a jak jasy nebe

Tue Jun 25 10:56:18 CEST 2002

Ahoj Jeniku,

Diky za odkazy a navrhy. K tomu, aby ten experiment byl
opravdu uspesny, je ovsem zapotrebi ho trochu lepe "naplanovat".
Zakladni pravidlo totiz je udelat experiment tak, aby data
byla interpretovatelna, tedy casto to znamena dat prednost
kvalite pred kvantitou, kdyz to lze. (Tedy v pripade pozorovani
si napr. vybrat jasne definovane podminky pred nejiste
definovanymi apod.) Bylo by chybne ten experiment delat
bez rozmyslu a pak se v tech datech nebyt schopen vyznat.
Kdyz to vezmu konkretne na nase mereni z Ondrejova, v principu
by nebyl problem merit jas oblohy z kazdeho snimku (jakmile
je system kalibrovan, dokud se nezmeni, lze to merit na kazdem
snimku - jina vec je, ze to ovsem nemame udelano jako soucast
systemu, takze bychom to nejprve museli trochu naprogramovat,
coz by nebyl zasadni problem, ale proste zatim neni ten system
ready pro temer automaticke redukovani tech jasu oblohy.)
Ovsem myslim, ze lepsi je merit ten jas oblohy za jasne definovanych
podminek. V nasem pripade za kvalitnich podminek. Co jsou to "kvalitni
podminky",
tak to bych si pro Ondrejov definoval tak, ze jsou to podminky, za nichz
delame kalibrace (tedy cista obloha a nizka extinkce). Nemyslim, ze by
ses dokazal vyznat v datech, ktera by byla delana za nekvalitnich podminek.
Produkovat je treba interpretovatelna data.

Co se tyce korekce na zenit, trochu jsem o tom premyslel a za urcitych
zjednodusenych predpokladu by ta korekce mela by:

delta m = 2.5 log(X/X0)

kde X je vzdusna hmota mereni, X0 je vzdusna hmota, na kterou to chces
prevest. Pro to me konkretni mereni z 2. cervna jsem mel rozdil delta m =0.45
mag
mezi vzdusnymi hmotami 1.56 a 1.05, pricemz ten priblizny teoreticky vztah
dava 0.43 mag.
Ze to sedi na par setin, muze byt sice trochu nahoda, ale ukazuje
to, ze ten vztah je asi blizky realite, alespon v tom rozsahu (neprilis
extremnich)
vzdusnych hmot. Je jeste treba jej dale overit, ale nebal bych se jej
pouzivat,
chybu cekam mensi nez 0.1 mag pro vzdusne hmoty <2.

Nize uz jen par komentaru ke Tvym.

----- Original Message -----
From: "Jan Hollan" <jhollan at amper....muni.cz>
To: <ccd at amper....muni.cz>
Sent: Monday, June 24, 2002 11:34 PM
Subject: [CCD-CR] proc a jak jasy nebe

> Ahoj,
>
> o tech jasech i potrebnych vecech kolem nich je neco v te grantove
> prihlasce,
>    Linkname: Index of /jenik/light/grant
>         URL: http://amper.ped.muni.cz/jenik/light/grant/
>  -- ale nejen o jasech nebe, nybrz o tech i nize.
>
> Nejvyznamnejsi svetovy badatel v oboru svetelneho znecisteni oblohy
> Pierantonio Cinzano k mereni umoznujici kalibraci Svetoveho atlasu
> svetelneho znecisteni opakovane vyzyva, jsou i nejake takove projekty,
> ale musim se na to poptat. Plno popularnich odkazu je na
>    Linkname: Measruing Light Pollution - darksky.org
>         URL: http://www.darksky.org/ida/links/measurelp.html
>  (teh preklep tam IDA skutecne ma...)
>
> Jinak Cinzanovy prace jsou dostupne
>
>    Linkname: Papers and preprints about light pollution
>         URL: http://debora.pd.astro.it/cinzano/papers.html
>
> a o mereni jasu nebe v italii od roku asi 1960 je tam specialne
>
>    Linkname: download PS (1.8MB)
>         URL: http://debora.pd.astro.it/cinzano/download/paper3cinzano.ps
>
> Jas nebe myslim nezavisi na tom, jestli je Slunce 25 nebo 50 stupnu
> hluboko,

To si take myslim. V nasich podminkach asi temer vsude
je hlavni cast jasu oblohy dana svetelnym znecistenim, takze jakmile slunce
klesne dostatecne pod obzor, uz by se jeho prispevek nemel na jasu oblohy
primo vyznamne projevovat.  Kolik musi klesnout, to bude zaviset prave na
tom,
jake je svetelne znecisteni v danem miste, ale myslim, ze na valne vetsine
mist bude stacit tech 18 stupnu pod obzorem.

> zalezi snad na nocni dobe (vzduch se vysviti, ale to uz dost tapu
> v pameti, kdy jsem o tom neco cet), a ovsem na merenem poli -- je-li tam
> mlecna draha, zodiakalni svetlo atp. Ctverecni sekunda prirodni nocni
> bezmesicne oblohy ma mit tak 21.6 mag plus minus tak 0.4 mag dle slunecni
> cinnosti, ted je jiste casto velka, takze mozna i prirodni nebe by melo
> nekdy jen (vlasne az) 21 a chlup mag.

To jsou ovsem "vizualni hvezdne velikosti", ze? Jaky je vztah mezi nimi a
m_R,
kterou vetsinou merime, mi stale jeste neni moc jasne.  (Tedy nevim, jaky je
barevny index svetla oblohy, bude to jiste zaviset na vice faktorech, nejvice
asi
na barve svetelneho znecisteni samotneho.)

Zdravim,    Petr Pravec

>
> Spousta mereni jasu se da asi pouzit i pri pouze velmi zhruba odhadnute
> extinkci, staci mit pro danou pozorovatelnu udaj o case (napr. MJD, ale i
> cokoliv jineho, co se nejrychleji pise) a oblasti na nebi (treba i jen
> oznaceni hvezdy, azimut a vysku lze snadno dopocist dodatecne, stejne jako
> hloubku Slunce atd., programky na to rad vyrobim).
>
> Plnohodnotne je jednotlive mereni tehdy, kdyz je extinkce znama,
> tj. zjistena z pozorovani (to zduraznuje P.C. v emailu 45 v archivu
> magnitude6, ktera je stejne jako smph na yahoo).
>
> Zajimavy neni jen zenit, ale i mista nize a nizko, v ruznych azimutech,
> ty nejvic vypovidaji o vlivu umeleho sviceni, a zmeny se tam mohou dit
> dost rychle -- zatim byly asi jen k horsimu.
>
> Jakekoliv rucne zjistene hodnoty jsou samozrejme uzitecne, zejmena pokud
> by byly i z ruznych let, pak muzou dokumentovat zmeny. Do budoucna bych to
> ale videl tak, ze by udaj o jasu nebe byl znam a i jako radek do
> zvlastniho textoveho souboru byl zapsan pro kazdy snimek, s hrubym ci
> nekdy i presnym odhadem extinkce v zenitu. Nekdy to bude udaj dost
> nepresny, jindy presnejsi.
>
> (Ony ty zmeny za posledni desitky let jdou asi zjistit, diky sve
> velikosti, i z prostych udaju mhv. Kdo ma pozorovaci radu delsi nez deset
> let, urcite by to z ni mel zkusit vypsat. Dnes je ale jine pozorovani nez
> fotoelektricke spise jen pro vzdelavaci ucely, jas nebe je z tech DMSP
> snimku spocten presneji -- i kdyz pravda uz zase jen pro dobu par let
> zpet. Lokalne se situace mohla leckde zhorsit tak moc, ze i odhady mhv to
> postihnou nezpochybnitelne. Pri naprave sviceni do rozumnych mezi to
> doufam ukazi take...)
>
> Jinak ten novy fotak co zminoval Rudolf, je asi vubec ten nejlepsi mozny,
> tak drahy jsme do toho grantu ani nenavrhovali (vlastne ano, jen tenhle
> byl nakonec levnejsi). Udelat z nej fotometricke zarizeni, to je ucelem
> toho grantu, ale zacit je potreba hned, uz proto, ze lampy napr. na
> namesti pod hvezdarnou zacneme asi napravovat uz v cervenci, a byla by
> vecna skoda to vse nezdokumentovat (a alespon na internetu nepublikovat).
> Porovnani z astronomickou fotometrii bude slouzit skvele pro kalibraci.
>
> dobrou noc,
>  jenik
>
> PS.
>  kdo by se do jasu nebe pustil vic, myslim, ze by ziskal brzy velmi
> citovane publikace, ono je to tema, ktere zajima siroky a rychle rostouci
> okruh lidi.
>
> PPS. archiv CCD uz je dostupny i kratce jako
>   http://amper.ped.muni.cz/ccd
>  (ja kdysi proste asi zapomnel dat prislusny radek do srm.conf)
>
>
>
>
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd