[CCD-CR] Jas nocni oblohy rusene Mesicem

[Kamil Hornoch]

Zdravim vsechny.

Tak jsem vcera vyuzil toho, ze bylo pomerne cisto (lehce nadprumerna
pruhlednost atmosfery) a rusil Mesic presne 2 dny pred uplnkem.
Zmeril jsem jak moc zvedne Mesic jas oblohy.
Muj odhad, ktery jsem rikal Filipovi nekdy v prubehu tydne byl takovy,
ze ocekavam, ze verejne osvetleni Brna rusi v zenitu na brnenske
hvezdarne asi tak, jako Mesic v uplnku rusi u nas v Lelekovicich, pokud
samozrejme Mesic neni "pobliz" zenitu. Pokud se totiz uhlove blizime
Mesici, jas vzroste o nekolik mag/arcsec^2. Abych vas dlouho
nenapinal... Zvecera za situace, kdy bylo Slunce pouze 10 stupnu pod
obzorem a Mesic byl jiz 19 stupnu nad obzorem byl jas v zenitu (vzdy ho
uvadim jiz opraveny o vliv atmosfericke extinkce!) 17.39 mag/arcsec^2.
Postupne klesal, jak slo Slunce hloubeji pod obzor. Vliv Slunce a Mesice
na jas oblohy se vyrovnal zhruba kdyz bylo Slunce 13 stupnu pod obzorem
a Mesic stale kolem 19-20 stupnu nad jihem a jas v zenitu se ustalil
na hodnotach 17.87 - 17.85 mag/arcsec^2 po dobu asi 1.5 hodiny kolem
pulnoci. Jak zacal Mesic klesat k obzoru a Slunce bylo stale jeste
vic jak 16 stupnu pod obzorem, jas zacal klesat na hodnotu 18.07
mag/arcsec^2 kolem 23:24 UT. Z mnoha mereni, ktera jsem provedl je
jednak videt, ze vnitrni chyby mereni jsou na urovni +/- 0.01 mag a
pak se take potvrzuje muj hruby odhad o urovni ruseni nocniho nebe
v Brne.
I pres vyse popsane podminky (Mesic 2 dny pred uplnkem, noc 1 den po
letnim slunovratu, lehce nadprumerna pruzracnost atmosfery) byl jas
oblohy v zenitu v Lelekovicich o vic jak pul magnitudy nizsi nez je
v Brne za bezmesicne noci! Tedy za uplnku zde predpokladam jas oblohy
v zenitu priblizne stejny jako je v Brne v noci nerusene Mesicem.

To by mohl byt slusny argument podporeny merenimi, jak moc Brno
sviti do nebe, co Jeniku?

Dale mam v umyslu zmerit v nektere bezmesicne noci to, jak se meni
jas v zenitu v zavislosti na depresi Slunce pod obzorem. S tim ale
pockam tak do zari - rijna, kdy uz Slunce klesa pomerne hluboko pod
obzor.
Ale ocekavam, ze na mem pozorovacim stanovisti obloha prestane vyrazne
tmavnout v zenitu, jak Slunce klesne hloubeji nez 20 stupnu pod obzor
prave diky ruseni verejnym osvetlenim a nedalekym Brnem a okolnimi
vesnicemi.
V Ondrejove, kde je nizsi uroven ruseni verejnym osvetlenim, by se
mohlo tmavnuti projevit jeste i pri vetsi depresi Slunce, naopak v Brne
uz predpokladam, ze je temer jedno, jestli je Slunce 12 stupnu pod
obzorem a nebo vic (opet mluvim o zenitu, nizko nad severnim obzorem
to samozrejme bude jine).
S Filipem se lisime v nazoru na to, jestli se muze zavedeni ochranne
zony okolo hvezdarny projevit meritelne na poklesu jasu oblohy v zenitu.
Ja jsem presvedcen, ze ano, Filip o tom pochybuje. Pokud by se tohle
podarilo namerit, byl by to totiz prvni dukaz toho, ze s dobrymi lampami
neklesne uroven osvetlenosti toho, co ma byt osvetlovano a klesne
rusive osvetleni oblohy. A pokud by uz tohle dokazala tak mala zona v
centru tak velkeho mesta, jako je Brno, co by se asi stalo, kdyby
v celem Brne byly "spravne svitici" lampy?
Uvidime, tohle je prace pro Filipa. Chce to predevsim co nejpeclivejsi
mereni a zpracovani a dobrou dokumentaci podminek, za jakych se merilo.
Zdravi
           Kamil