From antivirus at muni...  Mon Jun 10 20:17:40 2002
From: antivirus at muni... (Antivirus System)
Date: Mon, 10 Jun 2002 20:17:40 +0200
Subject: [CCD-CR] Virus infected mail rejected
Message-ID: <200206101817.g5AIHewI028484@anor....muni.cz>

    **********************************************
    **      THIS IS A WARNING MESSAGE ONLY      **
    **  YOU DO NOT NEED TO RESEND YOUR MESSAGE  **
    **********************************************

The original message was received at Mon, 10 Jun 2002 20:17:35 +0200
from smtp-in.iol.cz [194.228.2.44]

   ----- Transcript of session follows -----

!!! POZOR !!! POSTOVNI SERVER MU NALEZL VE VASI POSTE VIRUS.
!!! POZOR !!! V PRILOZE MATE PODLE NASTAVENI VASI DOMENY BUD
!!! POZOR !!! - HLAVICKU MAILU PRO PRIPADNY KONTAKT NA ODESILATELE
!!! POZOR !!! - ZAVIROVANOU POSTU, VIRUS NEBYL SMAZAN.
!!! POZOR !!!   PRED OTEVRENIM TAKOVE PRILOHY JE NUTNE MAIL ODVIROVAT.


ANTIVIRUS SYSTEM FOUND VIRUSES

From:    Alcohol36 <Alcohol36 at seznam...>
To:      ccd at amper....muni.cz
Subject: Detected

dfg5AIHZwI028482    archive: Mail
dfg5AIHZwI028482/html    suspicion: Exploit.IFrame.FileDownload
dfg5AIHZwI028482/msdos.exe    infected: I-Worm.Klez.h
dfg5AIHZwI028482/msdos.bak    ok.

This message contain viruses. Virus was detected
with Antiviral Toolkit Pro from http://www.avp.ru.
Complete mail is attached, you have to clean it 
with your favorite antivirus before reading.

-------------- next part --------------
A non-text attachment was scrubbed...
Name: not available
Type: text/rfc822-headers
Size: 895 bytes
Desc: not available
URL: <http://amper.ped.muni.cz/pipermail/ccd/attachments/20020610/87194d7e/attachment-0001.bin>

From hroch at physics....cz  Mon Jun 17 18:16:05 2002
From: hroch at physics....cz (Filip Hroch)
Date: Mon, 17 Jun 2002 18:16:05 +0200
Subject: [CCD-CR] Jas nocniho nebe
Message-ID: <20020617181605.A17134@physics....cz>

Ciao

posilam navod jak s munipackem odhadnout jas nocniho nebe.

Na to aby jsme mohli odhadnout magnitudu nocniho nebe potrebujujeme
udelat snimek nejake oblasti kde jsou okalibrovane hvezdy. Ja napriklad
pouzivam policka z prace J.N. Gonzalez-Perez: Astronomical Journal
122, 2055-2098 (2001). Jako priklad jsem udelal mereni BL Lac v R filtru.
Po odecteni darkframu a korekci flatfiledem jsem zfotometril snimky
a u hvezdy, ktera mela katalogovou jasnost 
 
R = 11.956 +- 0.018 

jsem dostal v souboru bllac.MAT (nebo .SRT) radky:

  101  166.354  157.850   13.921   13.750   13.655   13.604   13.568  ...
    1562.277 30.12  0.00   0.006    0.006    0.008    0.009    0.012  ...

vybral jsem si clonku cislo 5 protoze uz je dostatecne velka na to
aby pohltila vetsinu signalu od teto hvezdy. Polomer clonky je
asi 7 pixelu zatimco fwhm neco kolem 2.0 - 2.5 pixelu.

Celkova prichazejici intenzita od hvezdy se da snadno spocitat,
podle Pogsonovy rovnice:

  mag = 25 - 2.5*log10(I)

vypoctenme intenzitu jako

   I = 10^(0.4*(25 - mag))

   I_star = 10^(0.4*(25 - 13.568)) = 37393 ADU


Intensita prichazejici od oblohy dopadajici na jeden pixel je uvadena
jako prvni cislo v druhem radku. Protoze nas ani tak nezajima 
intenzita pripadajici na jeden pixel ale na jednu uhlovou vterinu
musime znat prevod z pixelu na vterinky. u nas plati:

  1 pixel = 2.0 arcsec

takze intenzita pripadajici na jednu uhlovou vterinku je

  B_sky = 1562.277/(2*2) = 389.154 ADU 


podil intenzity od zname hvezdy a oblohy udava rozdil v magnitudach
oblohy a hvezdy:

  m_sky - m_star = 2.5*log10(B_sky/I_star) = 5.0 mag

ze ktere snadno pocteme:

  m_sky = R + (m_sky - m_star)  = 11.956 + 5.0 = 16.9 mag / arcsec^2

To je nas hlavni vysledek, rika, ze magnituda oblohy pripadajici
na ctevrecni vterinku je priblizne 17 magnituda. Presnost nic moc.
U tohoto postupu jsou statisticke chyby pomerne male (nekolik setin) 
ale ve skutecnosti budou chyby tak na urovni desetin magnitudy protoze 
jsme nevzali (mimo jine) v uvahu barevne korekce nebo vsechno svetlo 
z hvezdy (asi by se hodila jina metoda odhadu jasnosti).

Zajimave je zamyslet se nad tim, jak to, ze  vlastne sviti nocni nebe.
Existuji minimalne dva extremni pripady. Na vysokohorske observatori
daleko od lidskych sidel je to sviceni molekul vzduchu vybucenych 
ionizujicim zarenim z vesmiru. Se druhym extremem se setkavame
ve mestech kde sviti nocni nebe svetlem odrazenym od prachovych castecek.

Protoze v nasich podminkach pripada v uvahu spise druha varianta
(snad krome Kleti) je jasne, ze nocni nebe bude svitit jednat tim vic,
cim vic bude osvetlovano a take tim, cim vetsi bude odrazna plocha
vsech castecek. To je videt nekdy v lete kdy k nam dorazi zapraseny
vzduch ze sahary (jo to je sahara). Pak nejen ze velka cast svetla
z vesmiru je temito casteckami zastinena ale navic mame i jasnejsi
nebe. Je zjevne, ze by se z techto metreni dala napriklad odhandout
i koncentrace castecek ktere odrazi.

Asi by bylo zajimave informovat nas o tom jak moc jasne je nebe
na ruznych observatorich, pro jednotnost je vhodne pouzit mereni
kolem zenitu. Jsem zvedav jak moc se bude lisit treba Brno od
Ostravy, Prahy a tak.

Dalsi diskuse k tomuto tematu nechavam na Jenika.

FH
 



From ppravec at asu....cz  Thu Jun 20 13:37:01 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Thu, 20 Jun 2002 13:37:01 +0200 (MET DST)
Subject: [CCD-CR] Jas nocniho nebe
In-Reply-To: <20020617181605.A17134@physics....cz>
Message-ID: <Pine.GSO.4.05.10206201250270.11223-100000@sunkl....cas.cz>

Ahoj Filipe, a vsichni,

Princip je jasny.  Pro zajimavost jsem ted zmeril jas oblohy na
standardnim poli SA107 (Landolt 1992) na snimcich porizenych
v R filtru tady v Ondrejove na 65ce kolegou P. Kusnirakem kolem 22h UT dne 
2. cervna t.r.  Souradnice stredu toho standardniho pole jsou 15h39.5m
a 0d -16' (J2000). Konkretne na snimku c.3 v case 21:54 UT jsem
zmeril jas oblohy na m_R=19.78 mag/arcsec^2 pred korekci na extincki, 
po korekci (viz nize) na extinkci to je 20.06 mag/arcsec^2. 
Podotykam, ze toto mereni bylo vzate na vzdusne hmote 1.56, tedy 
asi 40 st. nad jiznim obzorem. V zenitu musel byt ten jas mensi, ale
presny odhad nemam, snad kolem m_R=20.5 mag/arcsec^2.

Nejdrive jednu poznamku k metode, dale pak budu diskutovat nejistoty.
Meli bychom se shodnout na postupu, jak ty snimky spravne kalibrovat 
pomoci standardnich hvezd.  Takova kalibrace je totiz vzdy ovlivnena
extinkci svetla hvezdy, coz je treba zapocitat.  Bud tu extinkci
zmerit, anebo alespon rozumne odhadnout.  V Ondrejove je exktinkce
v R filtru za kvalitnich noci 0.16-0.20 mag/airmass.  Pro tuto noc
2. cervna, kdy byly ty snimky vzaty a ktera byla kvalitni, jsem
tedy pro korekci na extinkci svetla te standardni hvezdy predpokladal
extinkcni koeficient 0.18 mag/airmass, takze jsem dostal odhad extinkce 
na dane vzdusne hmote (1.56) o velikosti 0.28 mag.  (Tvou hodnotu by
bylo zapotrebi take o extinkci opravit, ale nevim, na jake vzdusne
hmote jsi to delal ani jak velkou mas v Brne typicky extincki - kdyz
predpokladam, ze jsi to delal pobliz zenitu, tedy zhruba 1.0 vzdusna
hmota, a ze jsi mel ext. koef. 0.25, tak pak byl korigovany jas oblohy
v tvem pripade m_R~17.2 mag/arcsec^2.

Ted k nejistotam.  Vnitrni chyby systemu budou na urovni setin magnitudy,
a toho lze myslim dosahnout pro jakykoli rozumny system.  Systematicke
chyby (ktere se projevi napr. kdyz budete srovnavat mereni z ruznych
pristroju) budou vetsi, ale pri trose snahy se domnivam, ze nebudou
o mnoho vetsi nez 0.1 mag.  Chce to mit standardni filtry
a pochopit spravne, co vlastne merime, tedy jak vypada spektrum svetla
oblohy v dane spektralni oblasti.  Tuhle diskusi ted necham stranou, ale pri
spravne metodice bych tyhle chyby ocekaval kolem te 0.1 mag.
Dalsi systematicke vlivy by rovnez melo byt mozne rozumne eliminovat,
snad az na jeden, a tim je to, kde na obloze ten jas merime.
Napr. na te serii sesti snimku standardniho pole z 2. cervna, ktere byly
porizeny kolem kulminace, je patrno kolisani jasu oblohy na urovni
kolem 0.02 mag s azimutem, coz byl rozhodne realny efekt, tedy ukazujici
na zmeny jasu oblohy i v tom pomerne malem intervalu (rozsah 11 stupnu
v hodinovem uhlu kolem kulminace, kde byly ty snimky porizeny).
Kolisajici prispevek svetel z Ondrejova a dalsich vesnic v tom smeru
bude zrejme pricinou.  Kdybych to meril na vyrazne jinych azimutech,
bude ten rozdil nepochybne mnohem vetsi, zvlaste pak na SZ nad Prahou,
tam by to urcite bylo v radu mnoha desetin nebo mozna i jednotek
magnitudy.  Takze, dulezite je, jake misto oblohy merite.  Druha
vec je pak jak vzajemne porovnat mereni brana v ruznych vyskach nad obzorem.
Muj odhad, ze v Ondrejove to muze byt na urovni nekolika desetin mag mezi
zenitem a vyskou 40 st. nad obzorem, vsak neni nic vic nez jen 
prvni hruby nastrel od boku.  Chtelo by to skutecne ten rozdil zmerit.

Pro ted ode mne vse.

Petr Pravec


On Mon, 17 Jun 2002, Filip Hroch wrote:

> 
> Ciao
> 
> posilam navod jak s munipackem odhadnout jas nocniho nebe.
> 
> Na to aby jsme mohli odhadnout magnitudu nocniho nebe potrebujujeme
> udelat snimek nejake oblasti kde jsou okalibrovane hvezdy. Ja napriklad
> pouzivam policka z prace J.N. Gonzalez-Perez: Astronomical Journal
> 122, 2055-2098 (2001). Jako priklad jsem udelal mereni BL Lac v R filtru.
> Po odecteni darkframu a korekci flatfiledem jsem zfotometril snimky
> a u hvezdy, ktera mela katalogovou jasnost 
>  
> R = 11.956 +- 0.018 
> 
> jsem dostal v souboru bllac.MAT (nebo .SRT) radky:
> 
>   101  166.354  157.850   13.921   13.750   13.655   13.604   13.568  ...
>     1562.277 30.12  0.00   0.006    0.006    0.008    0.009    0.012  ...
> 
> vybral jsem si clonku cislo 5 protoze uz je dostatecne velka na to
> aby pohltila vetsinu signalu od teto hvezdy. Polomer clonky je
> asi 7 pixelu zatimco fwhm neco kolem 2.0 - 2.5 pixelu.
> 
> Celkova prichazejici intenzita od hvezdy se da snadno spocitat,
> podle Pogsonovy rovnice:
> 
>   mag = 25 - 2.5*log10(I)
> 
> vypoctenme intenzitu jako
> 
>    I = 10^(0.4*(25 - mag))
> 
>    I_star = 10^(0.4*(25 - 13.568)) = 37393 ADU
> 
> 
> Intensita prichazejici od oblohy dopadajici na jeden pixel je uvadena
> jako prvni cislo v druhem radku. Protoze nas ani tak nezajima 
> intenzita pripadajici na jeden pixel ale na jednu uhlovou vterinu
> musime znat prevod z pixelu na vterinky. u nas plati:
> 
>   1 pixel = 2.0 arcsec
> 
> takze intenzita pripadajici na jednu uhlovou vterinku je
> 
>   B_sky = 1562.277/(2*2) = 389.154 ADU 
> 
> 
> podil intenzity od zname hvezdy a oblohy udava rozdil v magnitudach
> oblohy a hvezdy:
> 
>   m_sky - m_star = 2.5*log10(B_sky/I_star) = 5.0 mag
> 
> ze ktere snadno pocteme:
> 
>   m_sky = R + (m_sky - m_star)  = 11.956 + 5.0 = 16.9 mag / arcsec^2
> 
> To je nas hlavni vysledek, rika, ze magnituda oblohy pripadajici
> na ctevrecni vterinku je priblizne 17 magnituda. Presnost nic moc.
> U tohoto postupu jsou statisticke chyby pomerne male (nekolik setin) 
> ale ve skutecnosti budou chyby tak na urovni desetin magnitudy protoze 
> jsme nevzali (mimo jine) v uvahu barevne korekce nebo vsechno svetlo 
> z hvezdy (asi by se hodila jina metoda odhadu jasnosti).
> 
> Zajimave je zamyslet se nad tim, jak to, ze  vlastne sviti nocni nebe.
> Existuji minimalne dva extremni pripady. Na vysokohorske observatori
> daleko od lidskych sidel je to sviceni molekul vzduchu vybucenych 
> ionizujicim zarenim z vesmiru. Se druhym extremem se setkavame
> ve mestech kde sviti nocni nebe svetlem odrazenym od prachovych castecek.
> 
> Protoze v nasich podminkach pripada v uvahu spise druha varianta
> (snad krome Kleti) je jasne, ze nocni nebe bude svitit jednat tim vic,
> cim vic bude osvetlovano a take tim, cim vetsi bude odrazna plocha
> vsech castecek. To je videt nekdy v lete kdy k nam dorazi zapraseny
> vzduch ze sahary (jo to je sahara). Pak nejen ze velka cast svetla
> z vesmiru je temito casteckami zastinena ale navic mame i jasnejsi
> nebe. Je zjevne, ze by se z techto metreni dala napriklad odhandout
> i koncentrace castecek ktere odrazi.
> 
> Asi by bylo zajimave informovat nas o tom jak moc jasne je nebe
> na ruznych observatorich, pro jednotnost je vhodne pouzit mereni
> kolem zenitu. Jsem zvedav jak moc se bude lisit treba Brno od
> Ostravy, Prahy a tak.
> 
> Dalsi diskuse k tomuto tematu nechavam na Jenika.
> 
> FH
>  
> 
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd
> 




From ppravec at asu....cz  Thu Jun 20 18:00:13 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Thu, 20 Jun 2002 18:00:13 +0200 (MET DST)
Subject: [CCD-CR] Jas nocniho nebe
In-Reply-To: <Pine.GSO.4.05.10206201250270.11223-100000@sunkl....cas.cz>
Message-ID: <Pine.GSO.4.05.10206201749560.12973-100000@sunkl....cas.cz>

Jeste jsem se zamyslel nad tim, jak to merit v zenitu, kdyz kalibraci
provedu na vysce 40 stupnu, a vlastne je to jednoduche - ta kalibrace
totiz plati pak vsude, dokud se nezmeni system.  Takze jsem to pouzil a
zmeril jas oblohy na snimcich jednoho pole, ktere jsme merili 1. cervna
(rovnez kvalitni noc) kolem 22:45 UT a ktere v te dobe bylo na vzdusne 
hmote 1.05 (tedy vyska asi 72 stupnu nad obzorem).  Jas oblohy vysel
m_R=20.51 mag/arcsec^2.  Takze tak.  (Jen pro uplnost - v techto nocich
uz Slunce neklesalo vice nez 18 stupnu pod obzor, takze mozna to
mohlo nepatrne zvysit jas oblohy, ale myslim, ze to nehralo podstatnou
roli, zminuji to jen pro uplnost.)

Petr Pravec


On Thu, 20 Jun 2002, Petr Pravec wrote:

> Ahoj Filipe, a vsichni,
> 
> Princip je jasny.  Pro zajimavost jsem ted zmeril jas oblohy na
> standardnim poli SA107 (Landolt 1992) na snimcich porizenych
> v R filtru tady v Ondrejove na 65ce kolegou P. Kusnirakem kolem 22h UT dne 
> 2. cervna t.r.  Souradnice stredu toho standardniho pole jsou 15h39.5m
> a 0d -16' (J2000). Konkretne na snimku c.3 v case 21:54 UT jsem
> zmeril jas oblohy na m_R=19.78 mag/arcsec^2 pred korekci na extincki, 
> po korekci (viz nize) na extinkci to je 20.06 mag/arcsec^2. 
> Podotykam, ze toto mereni bylo vzate na vzdusne hmote 1.56, tedy 
> asi 40 st. nad jiznim obzorem. V zenitu musel byt ten jas mensi, ale
> presny odhad nemam, snad kolem m_R=20.5 mag/arcsec^2.
> 
> Nejdrive jednu poznamku k metode, dale pak budu diskutovat nejistoty.
> Meli bychom se shodnout na postupu, jak ty snimky spravne kalibrovat 
> pomoci standardnich hvezd.  Takova kalibrace je totiz vzdy ovlivnena
> extinkci svetla hvezdy, coz je treba zapocitat.  Bud tu extinkci
> zmerit, anebo alespon rozumne odhadnout.  V Ondrejove je exktinkce
> v R filtru za kvalitnich noci 0.16-0.20 mag/airmass.  Pro tuto noc
> 2. cervna, kdy byly ty snimky vzaty a ktera byla kvalitni, jsem
> tedy pro korekci na extinkci svetla te standardni hvezdy predpokladal
> extinkcni koeficient 0.18 mag/airmass, takze jsem dostal odhad extinkce 
> na dane vzdusne hmote (1.56) o velikosti 0.28 mag.  (Tvou hodnotu by
> bylo zapotrebi take o extinkci opravit, ale nevim, na jake vzdusne
> hmote jsi to delal ani jak velkou mas v Brne typicky extincki - kdyz
> predpokladam, ze jsi to delal pobliz zenitu, tedy zhruba 1.0 vzdusna
> hmota, a ze jsi mel ext. koef. 0.25, tak pak byl korigovany jas oblohy
> v tvem pripade m_R~17.2 mag/arcsec^2.
> 
> Ted k nejistotam.  Vnitrni chyby systemu budou na urovni setin magnitudy,
> a toho lze myslim dosahnout pro jakykoli rozumny system.  Systematicke
> chyby (ktere se projevi napr. kdyz budete srovnavat mereni z ruznych
> pristroju) budou vetsi, ale pri trose snahy se domnivam, ze nebudou
> o mnoho vetsi nez 0.1 mag.  Chce to mit standardni filtry
> a pochopit spravne, co vlastne merime, tedy jak vypada spektrum svetla
> oblohy v dane spektralni oblasti.  Tuhle diskusi ted necham stranou, ale pri
> spravne metodice bych tyhle chyby ocekaval kolem te 0.1 mag.
> Dalsi systematicke vlivy by rovnez melo byt mozne rozumne eliminovat,
> snad az na jeden, a tim je to, kde na obloze ten jas merime.
> Napr. na te serii sesti snimku standardniho pole z 2. cervna, ktere byly
> porizeny kolem kulminace, je patrno kolisani jasu oblohy na urovni
> kolem 0.02 mag s azimutem, coz byl rozhodne realny efekt, tedy ukazujici
> na zmeny jasu oblohy i v tom pomerne malem intervalu (rozsah 11 stupnu
> v hodinovem uhlu kolem kulminace, kde byly ty snimky porizeny).
> Kolisajici prispevek svetel z Ondrejova a dalsich vesnic v tom smeru
> bude zrejme pricinou.  Kdybych to meril na vyrazne jinych azimutech,
> bude ten rozdil nepochybne mnohem vetsi, zvlaste pak na SZ nad Prahou,
> tam by to urcite bylo v radu mnoha desetin nebo mozna i jednotek
> magnitudy.  Takze, dulezite je, jake misto oblohy merite.  Druha
> vec je pak jak vzajemne porovnat mereni brana v ruznych vyskach nad obzorem.
> Muj odhad, ze v Ondrejove to muze byt na urovni nekolika desetin mag mezi
> zenitem a vyskou 40 st. nad obzorem, vsak neni nic vic nez jen 
> prvni hruby nastrel od boku.  Chtelo by to skutecne ten rozdil zmerit.
> 
> Pro ted ode mne vse.
> 
> Petr Pravec
> 
> 
> On Mon, 17 Jun 2002, Filip Hroch wrote:
> 
> > 
> > Ciao
> > 
> > posilam navod jak s munipackem odhadnout jas nocniho nebe.
> > 
> > Na to aby jsme mohli odhadnout magnitudu nocniho nebe potrebujujeme
> > udelat snimek nejake oblasti kde jsou okalibrovane hvezdy. Ja napriklad
> > pouzivam policka z prace J.N. Gonzalez-Perez: Astronomical Journal
> > 122, 2055-2098 (2001). Jako priklad jsem udelal mereni BL Lac v R filtru.
> > Po odecteni darkframu a korekci flatfiledem jsem zfotometril snimky
> > a u hvezdy, ktera mela katalogovou jasnost 
> >  
> > R = 11.956 +- 0.018 
> > 
> > jsem dostal v souboru bllac.MAT (nebo .SRT) radky:
> > 
> >   101  166.354  157.850   13.921   13.750   13.655   13.604   13.568  ...
> >     1562.277 30.12  0.00   0.006    0.006    0.008    0.009    0.012  ...
> > 
> > vybral jsem si clonku cislo 5 protoze uz je dostatecne velka na to
> > aby pohltila vetsinu signalu od teto hvezdy. Polomer clonky je
> > asi 7 pixelu zatimco fwhm neco kolem 2.0 - 2.5 pixelu.
> > 
> > Celkova prichazejici intenzita od hvezdy se da snadno spocitat,
> > podle Pogsonovy rovnice:
> > 
> >   mag = 25 - 2.5*log10(I)
> > 
> > vypoctenme intenzitu jako
> > 
> >    I = 10^(0.4*(25 - mag))
> > 
> >    I_star = 10^(0.4*(25 - 13.568)) = 37393 ADU
> > 
> > 
> > Intensita prichazejici od oblohy dopadajici na jeden pixel je uvadena
> > jako prvni cislo v druhem radku. Protoze nas ani tak nezajima 
> > intenzita pripadajici na jeden pixel ale na jednu uhlovou vterinu
> > musime znat prevod z pixelu na vterinky. u nas plati:
> > 
> >   1 pixel = 2.0 arcsec
> > 
> > takze intenzita pripadajici na jednu uhlovou vterinku je
> > 
> >   B_sky = 1562.277/(2*2) = 389.154 ADU 
> > 
> > 
> > podil intenzity od zname hvezdy a oblohy udava rozdil v magnitudach
> > oblohy a hvezdy:
> > 
> >   m_sky - m_star = 2.5*log10(B_sky/I_star) = 5.0 mag
> > 
> > ze ktere snadno pocteme:
> > 
> >   m_sky = R + (m_sky - m_star)  = 11.956 + 5.0 = 16.9 mag / arcsec^2
> > 
> > To je nas hlavni vysledek, rika, ze magnituda oblohy pripadajici
> > na ctevrecni vterinku je priblizne 17 magnituda. Presnost nic moc.
> > U tohoto postupu jsou statisticke chyby pomerne male (nekolik setin) 
> > ale ve skutecnosti budou chyby tak na urovni desetin magnitudy protoze 
> > jsme nevzali (mimo jine) v uvahu barevne korekce nebo vsechno svetlo 
> > z hvezdy (asi by se hodila jina metoda odhadu jasnosti).
> > 
> > Zajimave je zamyslet se nad tim, jak to, ze  vlastne sviti nocni nebe.
> > Existuji minimalne dva extremni pripady. Na vysokohorske observatori
> > daleko od lidskych sidel je to sviceni molekul vzduchu vybucenych 
> > ionizujicim zarenim z vesmiru. Se druhym extremem se setkavame
> > ve mestech kde sviti nocni nebe svetlem odrazenym od prachovych castecek.
> > 
> > Protoze v nasich podminkach pripada v uvahu spise druha varianta
> > (snad krome Kleti) je jasne, ze nocni nebe bude svitit jednat tim vic,
> > cim vic bude osvetlovano a take tim, cim vetsi bude odrazna plocha
> > vsech castecek. To je videt nekdy v lete kdy k nam dorazi zapraseny
> > vzduch ze sahary (jo to je sahara). Pak nejen ze velka cast svetla
> > z vesmiru je temito casteckami zastinena ale navic mame i jasnejsi
> > nebe. Je zjevne, ze by se z techto metreni dala napriklad odhandout
> > i koncentrace castecek ktere odrazi.
> > 
> > Asi by bylo zajimave informovat nas o tom jak moc jasne je nebe
> > na ruznych observatorich, pro jednotnost je vhodne pouzit mereni
> > kolem zenitu. Jsem zvedav jak moc se bude lisit treba Brno od
> > Ostravy, Prahy a tak.
> > 
> > Dalsi diskuse k tomuto tematu nechavam na Jenika.
> > 
> > FH
> >  
> > 
> > _______________________________________________
> > CCD mailing list
> > CCD at amper....muni.cz
> > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd
> > 
> 
> 




From jhollan at amper....muni.cz  Thu Jun 20 23:55:18 2002
From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan)
Date: Thu, 20 Jun 2002 23:55:18 +0200 (CEST)
Subject: [CCD-CR] jednotky jasu
Message-ID: <Pine.LNX.4.21.0206202350170.23518-100000@amper....muni.cz>

Ahoj,

ja jeste ani neprecet, co jste vybadali, ale uz jsem moc podekoval
Filipovi za program, vsem rikal, jakou mam radost, a slibil jsem, ze
zpristupnim svuj stary program pro prevod ruznych vyjadreni jasu, zvany
lum.

Uz jsem to nejak vyrobil, nic moc, jestli funguji cookies, jsem jeste
nekontroloval. Viz lum.php (*.htm je jen symlink) v adresari
 http://amper.ped.muni.cz/jenik/astro/

tak napriklad v astrnomickem obvyklem vyjadreni, ze je to ``osmnact
magnitud'' da lum s radkem
 lum s 18
vysledek v jednotkach SI
 3.47E-4 cd/m^2

ahoj jenik





From ok2rea at prgate....muni.cz  Fri Jun 21 10:21:15 2002
From: ok2rea at prgate....muni.cz (Kamil Hornoch)
Date: Fri, 21 Jun 02 10:21:15 CET
Subject: [CCD-CR] Jas nocniho nebe v Lelekovicich
Message-ID: <13819@OK0PMU>

Zdravim vsechny.
Nasel jsem si chvilku abych ze svych CCD snimku urcil jas pozadi,
tak jako to udelali Filip a Petr.
Zmeril jsem ho ze snimku porizenych v nocich 2./3.4. a 7./8.4. 2002
Pouzil jsem pole z prace, kterou citoval Filip. Pole se nachazelo
v obou nocich ve vysce 63 stupnu nad severnim obzorem. Mereni jsem
korigoval o vliv atmosfericke extinkce tak jako Petr.
Prvni noc byla s lehce nadprumernymi podminkami, druha pak byla
podstatne horsi. Tedy bylo to urcovano za atmosferickych podminek
o neco horsich nez ze kterych to meril Petr.
Vysledek me prekvapil v te mire, ze vysel jas shodne 18.8 mag/arcsec^2
s rozdilem v obou nocich jen asi 3 setiny magnitudy (spolehlive v ramci
nejistoty vysledku, kterou bych odhadl tak na +/- 0.1 mag).
Jinak je tato hodnota trosku blize hodnote v Ondrejove nez hodnote v
Brne. Vzhledem k tomu, ze pozoruji ani ne 10 km od Brna a Ondrejov
je cca 30 km od Prahy, je pekne videt, jak ovlivnuje ruseni blizkym
velkym mestem. Samozrejme u me tomu jeste pomaha preci jen vetsi
hustota vesnic v okoli Lelekovic oproti okoli Ondrejova.
V techto merenich budu pokracovat a hodnotu urcim za kazde noci, kdy
nebudou chodit mraky a budu merit. Bude zajimave sledovat, jak se jas
bude menit s rocnim obdobim (hloubkou Slunce pod obzorem). Dalsi variace
zpusobi ruseni Mesicem (standardne bude chtit merit, kdyz Mesic neni nad
obzorem, ale udelam i nejaka mereni, kdy je Mesic kolem uplnku, aby jsme
dostali blizsi predstavu o tom, jak moc jas pozadi stoupne.
Bylo by dobre u tech pozorovani uvadet jednak datum a cas mereni,
hloubku Slunce pod obzorem a merit pokud mozno blizko zenitu.

Dale by bylo vhodne pockat na nejakou stabilni noc, kdy se daji
predpokladat zhruba podobne podminky po cele republice a jas zmerit
z nekolika mist ve zhruba stejny cas, cimz by se dostalo pekne porovnani,
ale to pujde slusne ziskat i z vetsiho poctu mereni z vice stanic
behem roku.

Zatim to vapada, ze bysme merili ve filtru R (v kazdem oboru bude jas
pozadi jiny - jak moc, to by bylo dobre taky zmerit, ja mam bohuzel
puze filtr R, ale Filip rikal, ze to zkusi merit i ve V filtru).

Takze tot zatim asi pro ted vse.
Nezbyva nam nez doufat, ze se hodnoty jasu pozadi zacnou (sice pomalu,
ale jiste) blizit nekonecnu :-)) No, stacilo by, kdyby se u me priblizily
Ondrejovu a v Ondrejove treba Mauna Kea :-)

Zdravi
         Kamil



From ppravec at asu....cz  Fri Jun 21 14:06:17 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Fri, 21 Jun 2002 14:06:17 +0200 (MET DST)
Subject: [CCD-CR] jednotky jasu
In-Reply-To: <Pine.LNX.4.21.0206202350170.23518-100000@amper....muni.cz>
Message-ID: <Pine.GSO.4.05.10206211353220.24533-100000@sunkl....cas.cz>

Ahoj Jeniku,

No, zatim jsme toho jeste moc nevybadali, ale aspon snad panuje shoda
v metode.  (Jeste bude casem potreba overit, ze ruzne implementace - tedy
ruzne programy davaji ze stejnych snimku vzajemne konzistentni vysledky.)
Ale vypada to, ze to nebude problem ziskat solidni udaje i do minulosti,
aspon tedy v R oboru, tam je dat hodne (aspon tedy z Ondrejova), ve V
oboru toho je mene, ale neco taky mame.  Bude to samozrejme chtit  nejakeho 
studenta, aby prosel ty nase kalibracni snimky zpetne a zpracoval je za timto 
ucelem.  Hlavne je ale na Tobe, abys rekl, co od toho chces, podle toho
si muzeme rozmyslet, jak nejlepe postupovat.  My mame standardne brana
Landoltova pole kolem rovniku, takze v kulminaci byly vzdy kolem
40 stupnu nad jiznim obzorem.  Pokud byschtel radeji zenit, tak pak je mozno
to bud prepocitavat (at uz podle empiricky odhadnuteho rozdil, nebo podle
teoretickych vztahu), nebo vyuzit jinych, nekalibracnich snimku
vzatych kolem zenitu, takove taky mivame.  Spise zalezi na tom se 
domluvit, co je nejucelnejsi, pak to vyzkousime a nakonec to muze
nektery student prislusnym zpusobem zpracovat cele i do historie.

Nize jeste jeden dotaz.

On Thu, 20 Jun 2002, Jan Hollan wrote:

> Ahoj,
> 
> ja jeste ani neprecet, co jste vybadali, ale uz jsem moc podekoval
> Filipovi za program, vsem rikal, jakou mam radost, a slibil jsem, ze
> zpristupnim svuj stary program pro prevod ruznych vyjadreni jasu, zvany
> lum.
> 
> Uz jsem to nejak vyrobil, nic moc, jestli funguji cookies, jsem jeste
> nekontroloval. Viz lum.php (*.htm je jen symlink) v adresari
>  http://amper.ped.muni.cz/jenik/astro/
> 
> tak napriklad v astrnomickem obvyklem vyjadreni, ze je to ``osmnact
> magnitud'' da lum s radkem
>  lum s 18
> vysledek v jednotkach SI
>  3.47E-4 cd/m^2

To se ale tyka "vizualni hvezdne velikosti", je to tak?  Pro m_R podobny
prevod neexistuje, nebo jo?

Petr Pravec




From ok2rea at prgate....muni.cz  Fri Jun 21 13:22:25 2002
From: ok2rea at prgate....muni.cz (Kamil Hornoch)
Date: Fri, 21 Jun 02 13:22:25 CET
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
Message-ID: <13824@OK0PMU>

Ahoj Peto i ostatni,
                          dopoledne jsem zkusil pro ty dve noci to zpracovat
pomoci CCDOPSu, ktery maji ke kameram tady v CR skoro vsichni a to urceni jasu
pozadi je tam naprosto trivialni, kdyz uz clovek vi jak, neni pul minuty co
delat a predevsim - sedelo to s presnosti na 0.01 mag s tim, co jsem dostal
vcera jako vysledek ze zpracovani MUNIPACKEM. Tedy minimalne tyto dva programy
davaji spravne vysledky a myslim, ze kdo vi, co dela, dostane spravny vysledek
pri pouziti jakehokoli spravne fungujiciho softu na CCD fotometrii.
Ja osobne si udelam nejakou tabulku pro Excel a tam budu davat vysledky. Dam
sem vedet, az toho bude trosku vic namereno, ted se chystam zmerit jas kolem
uplnku no a pak uz to budu delat rutinne v kazde noci, kdy budou podminky
slusny i pro absolutni fotometrii.
                                          Zdravi Kamil



From ppravec at asu....cz  Fri Jun 21 14:53:12 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Fri, 21 Jun 2002 14:53:12 +0200 (MET DST)
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
In-Reply-To: <13824@OK0PMU>
Message-ID: <Pine.GSO.4.05.10206211448420.24533-100000@sunkl....cas.cz>

Ahoj Kamile,

Prima.  Tyhle jednoduche prostredky poskytuji casto velmi vhodnou nezavislou
kontrolu.

Jenik by si mel taky rici, zdali chce, abychom jasy oblohy merili jen
za kvalitnich noci, nebo jestli by semtam rad i jas oblohy za mene
kvalitni noci.  A kdyz mene kvalitni, tak proc a taky jak to v takovem
pripade posuzovat.  Ze snimku lze vytahnout ledasco, ale podstatne
je vedet, co konkretne potrebujeme a proc.

Petr Pravec


On Fri, 21 Jun 2002, Kamil Hornoch wrote:

> Ahoj Peto i ostatni,
>                           dopoledne jsem zkusil pro ty dve noci to zpracovat
> pomoci CCDOPSu, ktery maji ke kameram tady v CR skoro vsichni a to urceni jasu
> pozadi je tam naprosto trivialni, kdyz uz clovek vi jak, neni pul minuty co
> delat a predevsim - sedelo to s presnosti na 0.01 mag s tim, co jsem dostal
> vcera jako vysledek ze zpracovani MUNIPACKEM. Tedy minimalne tyto dva programy
> davaji spravne vysledky a myslim, ze kdo vi, co dela, dostane spravny vysledek
> pri pouziti jakehokoli spravne fungujiciho softu na CCD fotometrii.
> Ja osobne si udelam nejakou tabulku pro Excel a tam budu davat vysledky. Dam
> sem vedet, az toho bude trosku vic namereno, ted se chystam zmerit jas kolem
> uplnku no a pak uz to budu delat rutinne v kazde noci, kdy budou podminky
> slusny i pro absolutni fotometrii.
>                                           Zdravi Kamil




From maruska at posam...  Fri Jun 21 15:16:37 2002
From: maruska at posam... (maruska at posam...)
Date: Fri, 21 Jun 2002 15:16:37 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
Message-ID: <OFB0CDE3A2.AE318254-ONC1256BDF.00484D9A@posam...>

Hello boys.

Rozbehla sa zaujimava diskusia a podla toho s akym zanietenim ste sa do
merania pustili (merania kazdu pozorovanu noc) a ake statistiky sa z toho
idu robit sa mi zda, ze sa jedna o "nieco" dost dolezite. To dolezite
"nieco" mi vsak akosi uslo. Ma to nejaky suvis s prijatim zakona o
svetelnom znecisteni?? Napiste niekto trocha o tom preco vznikla takato
akcia (meranie jasu oblohy), osobne by ma to dost zaujimalo a ked budem
ucastnikom najblizsieho CCD pozorovania (zdar Andrej :-) ), tak sa pokusim
podobne merania uskutocnit aj ja. Ma to ale aj nejaky iny vyznam ako
zistenie "svietivosti tmy"??

Tomas M.




From hroch at physics....cz  Fri Jun 21 17:48:43 2002
From: hroch at physics....cz (Filip Hroch)
Date: Fri, 21 Jun 2002 17:48:43 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
In-Reply-To: <OFB0CDE3A2.AE318254-ONC1256BDF.00484D9A@posam...>; from maruska@posam... on Fri, Jun 21, 2002 at 03:16:37PM +0200
References: <OFB0CDE3A2.AE318254-ONC1256BDF.00484D9A@posam...>
Message-ID: <20020621174843.A28549@physics....cz>

Ciao,

to bylo takto:

Nekdy na prelomu zimy a jara me Jenik Hollan pozadal abych mu rekl jak
moc sviti nebe. No samo jsem mu rekl, ze nevim, jak se to dela ale
presto jsem mu poslal nejake moje mereni aby si to z toho zjistil.

Pak sel cas a ja se koukal jesti nekdo nekdy nekde nepublikoval
najaky zpusob jak se to dela a ja to pochopil. Prvni byl vypis
munipacku ktery udava oblohu v prvni clonce (ale jak vime
ta nemusi obsahovat vsechno svetlo) a pak odkaz na navod na
pozorovani asteroidu ktery sem tak pred 2 mesicema poslal Petr
Pravec. Tak jsem se donutil to sem napsat.

Jas oblohy je velmi dulezita charakteristika pozorovaciho mista.
To je videt hned z toho co jsem sem poslal ja a co vyslo Petrovi.
Ackoli mame vicemene stejne dalekohledy, my budeme mit o cca 3
magnitudy horsi dosah prave kvuli velkemu jasu oblohy tady v Brne.

Ty hodnoty sice neznamenaji, ze my vidime jen do 17 a v Ondrejove
do 20ky protoze vetsi dosah nam umozuje prodlouzeni expozicni doby
ale spise to ukazuje na to, o jak moc dlouho by jsme museli 
prodlouzit expozicni dobu na to aby jsme dostali stejny dosah
jako nekde jinde. Odstup signal - sum je v tomto pripade umerny
expozici dobe, takze na dosazeni stejneho pomeru (tj stejne kvalitniho
obrazku) potrebujeme asi 10^(-0.4*3) = 15 krat delsi dobu
(nebo v Ondejove musi misto minuty pozorovat jen 4 vterinky:-).
 
V pripade ze nemuzeme integrovat jako to dela CCD, tj ze se koukame okem.
Tak to ovsem vyznam ma jiny a vlastne to rika jak moc slabe hvezdy
vidime. Neni to sice presne ten limit protoze pri koukani okem
mame mensi rozliseni spis tak 2-3 vterinky coz da tak o pul magnitudy
min, ale i tak je to docela charakteristicka velicina.

Jo a taky to nejak souvisi s tim zakonem.. doufam, ze nam to Jenik
blize osvetli.:-) 

FH



 

On Fri, Jun 21, 2002 at 03:16:37PM +0200, maruska at posam... wrote:
> 
> Hello boys.
> 
> Rozbehla sa zaujimava diskusia a podla toho s akym zanietenim ste sa do
> merania pustili (merania kazdu pozorovanu noc) a ake statistiky sa z toho
> idu robit sa mi zda, ze sa jedna o "nieco" dost dolezite. To dolezite
> "nieco" mi vsak akosi uslo. Ma to nejaky suvis s prijatim zakona o
> svetelnom znecisteni?? Napiste niekto trocha o tom preco vznikla takato
> akcia (meranie jasu oblohy), osobne by ma to dost zaujimalo a ked budem
> ucastnikom najblizsieho CCD pozorovania (zdar Andrej :-) ), tak sa pokusim
> podobne merania uskutocnit aj ja. Ma to ale aj nejaky iny vyznam ako
> zistenie "svietivosti tmy"??
> 
> Tomas M.
> 
> 
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd



From ok2rea at prgate....muni.cz  Fri Jun 21 17:05:00 2002
From: ok2rea at prgate....muni.cz (Kamil Hornoch)
Date: Fri, 21 Jun 02 17:05:00 CET
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
Message-ID: <13848@OK0PMU>

Tak vas zdravim dnes jeste jednou.
Nejak me to mereni jasu oblohy chytilo:-) Zpracoval jsem jeste dve
dalsi noci, jedna byla prumerna a jedna byla velice kvalitni noc,
patrici do desitky nejlepsich noci do roka.
V te prumerne noci vysel jas 18.87 mag/arcsec^2 pri depresi Slunce 33.6
stupne, mereno na poli ve vysce 52 stupnu nad severnim obzorem.
V te velmi kvalitni noci vysel jas 19.31 mag/arcsec^2 pri depresi Slunce
40 stupnu, mereno na poli ve vysce 63 stupnu nad severnim obzorem.
Je tedy videt, ze ke zvyseni jasu pozadi vede zhorseni pruhlednosti
atmosfery (vyssi obsah prachovych castic ve vzduchu), ale podstatne vetsi
vliv ma to, jak je Slunce hluboko pod obzorem. Tohle je zaver ze zpracovanych
4 noci, kdy v zavislosti na atmosferickych podminkach (nutno rict, ze za
vyslovene spatnych podminek jsem nemeril, pri velke "zaprasenosti"
atmosfery se rozptyl svetla zacne projevovat silne) se jas pozadi menil jen
malo, ale i pres horsi podminky stacilo, aby bylo Slunce o rekneme 5 stupnu
hloubeji pod obzorem a toto mensi "nasviceni" Sluncem bohate vyrovnalo
vliv vetsiho rozptylu svetla v atmosfere.
Proto povazuji za velmi dulezity udaj o depresi Slunce, ktery budu u
svych mereni archivovat. Bylo by dobre namerit prubeh zmeny jasu v zenitu
v zavislosti na zvysujici se depresi Slunce. Jak budeme tuto zavislost
znat (Jeniku, tato zavislost by mela jit nejak urcit i vypoctem, ze?),
bude pak mozne mereni prevadet na jakousi "standardni" depresi Slunce
a tim minimalizovat jeji vliv na zmenu jasu oblohy. To bude totiz
potreba pri dlouhodobem studiu, pri kterem by se mel prokazat pokles
svetelneho znecisteni. Napr. Filip by jiz pri peclivych merenich mohl
brzy zjistit snizeni jasu pozadi, az se zavede do praxe zona kolem
brnenske hvezdarny. Nebude to rozdil asi prilis napadny, ale myslim,
ze meritelny. To by mohl pak byt jednoznacny padny argument "proti"
stale nevericim svetelnym technikum, kteri si mysli, ze si vymyslime,
kdyz tvrdime, ze jas nocniho nebe se neustale zvysuje. Vi to kazdy
pozorovatel, jen pro toto tvrzeni zatim nebyly ciselne dukazy.
Ted je budeme mit. Svetelni technici nam sice nadale asi nebudou verit,
ale at si zkusi nektery z nich mi pak do oci rict, ze neveri mym
merenim:-))

Dale jsem zjistil rozborem dat v te velmi kvalitni noci (10./11.3.2002),
ze jas oblohy na mem stanovisti se meni v rozsahu max. 0.10 mag v kruhu
o prumeru 50 stupnu centrovanem na zenit, z cehoz plyne, ze mereni rekneme
vyse nez 75 stupnu nad obzorem lze na vetsine mist povazovat za mereni v
zenitu. Vyjimkou by snad mohlo byt misto s velmi vysokym rusivym osvetlenim
jdoucim z jednoho smeru (azimutu).

Uz se tesim, jak zmerim jas za uplnku, moc me zajima, jak jas naroste.
Uplnek je to jiz "letni", tudiz Mesic bude nevysoko nad obzorem, ale
mel by za lehce podprumernych podminek rusit asi podobne jako za perfektnich
podminek v zime, kdy je v uplnku vysoko nad obzorem v case kulminace.

Zdravi Kamil

P.S.: No, ja jen doufam, ze nam to jenik ohledne zakona "neosvetli" jak psal
      Filip, ale spise "vytmavi" :-))))) Neco k tomu uz pisu i v tomto
      prispevku ja.



From ok2rea at prgate....muni.cz  Sun Jun 23 17:44:08 2002
From: ok2rea at prgate....muni.cz (Kamil Hornoch)
Date: Sun, 23 Jun 02 17:44:08 CET
Subject: [CCD-CR] Jas nocni oblohy rusene Mesicem
Message-ID: <14034@OK0PMU>

Zdravim vsechny.

Tak jsem vcera vyuzil toho, ze bylo pomerne cisto (lehce nadprumerna
pruhlednost atmosfery) a rusil Mesic presne 2 dny pred uplnkem.
Zmeril jsem jak moc zvedne Mesic jas oblohy.
Muj odhad, ktery jsem rikal Filipovi nekdy v prubehu tydne byl takovy,
ze ocekavam, ze verejne osvetleni Brna rusi v zenitu na brnenske
hvezdarne asi tak, jako Mesic v uplnku rusi u nas v Lelekovicich, pokud
samozrejme Mesic neni "pobliz" zenitu. Pokud se totiz uhlove blizime
Mesici, jas vzroste o nekolik mag/arcsec^2. Abych vas dlouho
nenapinal... Zvecera za situace, kdy bylo Slunce pouze 10 stupnu pod
obzorem a Mesic byl jiz 19 stupnu nad obzorem byl jas v zenitu (vzdy ho
uvadim jiz opraveny o vliv atmosfericke extinkce!) 17.39 mag/arcsec^2.
Postupne klesal, jak slo Slunce hloubeji pod obzor. Vliv Slunce a Mesice
na jas oblohy se vyrovnal zhruba kdyz bylo Slunce 13 stupnu pod obzorem
a Mesic stale kolem 19-20 stupnu nad jihem a jas v zenitu se ustalil
na hodnotach 17.87 - 17.85 mag/arcsec^2 po dobu asi 1.5 hodiny kolem
pulnoci. Jak zacal Mesic klesat k obzoru a Slunce bylo stale jeste
vic jak 16 stupnu pod obzorem, jas zacal klesat na hodnotu 18.07
mag/arcsec^2 kolem 23:24 UT. Z mnoha mereni, ktera jsem provedl je
jednak videt, ze vnitrni chyby mereni jsou na urovni +/- 0.01 mag a
pak se take potvrzuje muj hruby odhad o urovni ruseni nocniho nebe
v Brne.
I pres vyse popsane podminky (Mesic 2 dny pred uplnkem, noc 1 den po
letnim slunovratu, lehce nadprumerna pruzracnost atmosfery) byl jas
oblohy v zenitu v Lelekovicich o vic jak pul magnitudy nizsi nez je
v Brne za bezmesicne noci! Tedy za uplnku zde predpokladam jas oblohy
v zenitu priblizne stejny jako je v Brne v noci nerusene Mesicem.

To by mohl byt slusny argument podporeny merenimi, jak moc Brno
sviti do nebe, co Jeniku?

Dale mam v umyslu zmerit v nektere bezmesicne noci to, jak se meni
jas v zenitu v zavislosti na depresi Slunce pod obzorem. S tim ale
pockam tak do zari - rijna, kdy uz Slunce klesa pomerne hluboko pod
obzor.
Ale ocekavam, ze na mem pozorovacim stanovisti obloha prestane vyrazne
tmavnout v zenitu, jak Slunce klesne hloubeji nez 20 stupnu pod obzor
prave diky ruseni verejnym osvetlenim a nedalekym Brnem a okolnimi
vesnicemi.
V Ondrejove, kde je nizsi uroven ruseni verejnym osvetlenim, by se
mohlo tmavnuti projevit jeste i pri vetsi depresi Slunce, naopak v Brne
uz predpokladam, ze je temer jedno, jestli je Slunce 12 stupnu pod
obzorem a nebo vic (opet mluvim o zenitu, nizko nad severnim obzorem
to samozrejme bude jine).
S Filipem se lisime v nazoru na to, jestli se muze zavedeni ochranne
zony okolo hvezdarny projevit meritelne na poklesu jasu oblohy v zenitu.
Ja jsem presvedcen, ze ano, Filip o tom pochybuje. Pokud by se tohle
podarilo namerit, byl by to totiz prvni dukaz toho, ze s dobrymi lampami
neklesne uroven osvetlenosti toho, co ma byt osvetlovano a klesne
rusive osvetleni oblohy. A pokud by uz tohle dokazala tak mala zona v
centru tak velkeho mesta, jako je Brno, co by se asi stalo, kdyby
v celem Brne byly "spravne svitici" lampy?
Uvidime, tohle je prace pro Filipa. Chce to predevsim co nejpeclivejsi
mereni a zpracovani a dobrou dokumentaci podminek, za jakych se merilo.
Zdravi
           Kamil



From ppravec at asu....cz  Mon Jun 24 14:02:55 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Mon, 24 Jun 2002 14:02:55 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
References: <Pine.GSO.4.05.10206241042130.579-100000@sunkl....cas.cz>
Message-ID: <00dc01c21b77$35abe0b0$796b0bd4@pc2>

Ahoj Filipe a vsichni,

K Tvemu mailu ted jen par komentaru.

> Jas oblohy je velmi dulezita charakteristika pozorovaciho mista.
> To je videt hned z toho co jsem sem poslal ja a co vyslo Petrovi.
> Ackoli mame vicemene stejne dalekohledy, my budeme mit o cca 3
> magnitudy horsi dosah prave kvuli velkemu jasu oblohy tady v Brne.
> 
> Ty hodnoty sice neznamenaji, ze my vidime jen do 17 a v Ondrejove
> do 20ky protoze vetsi dosah nam umozuje prodlouzeni expozicni doby
> ale spise to ukazuje na to, o jak moc dlouho by jsme museli 
> prodlouzit expozicni dobu na to aby jsme dostali stejny dosah
> jako nekde jinde. Odstup signal - sum je v tomto pripade umerny
> expozici dobe, takze na dosazeni stejneho pomeru (tj stejne kvalitniho
> obrazku) potrebujeme asi 10^(-0.4*3) = 15 krat delsi dobu
> (nebo v Ondejove musi misto minuty pozorovat jen 4 vterinky:-).

Ono to ve skutecnosti je o trochu slozitejsi, zalezi na tom, jaky zdroj
sumu pri tom kterem pozorovani dominuje. Pokud dominuje sum svetla
oblohy, tak pak je to jak pises, v Ondrejove se dostaneme (pri zachovani
vsech ostatnich podminek stejnych) cca o tri magnitudy dale 
nez Ty v Brne.  I kdyz ve skutecnosti jsou tam i dalsi zdroje sumu
(napr. sum kamery apod.), ale je fakt, ze pri usporadani, jake mame 
v Ondrejove na 65ce, je obloha jeste stale hlavnim zdrojem sumu a proto
to zhruba odpovida, jak's napsal.  (Bez filtru jdeme za kvalitni noci
neco malo pres V=20.5 po triminutove expozici s 65kou a kamerou AP7p,
slusna fotometrie v R-filtru je mozna do V cca 17.5 pro objekty
asteroidalnich barev.)

Petr Pravec





From novak at hvezdarna...  Mon Jun 24 14:09:55 2002
From: novak at hvezdarna... (Rudolf Novak)
Date: Mon, 24 Jun 2002 14:09:55 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
References: <Pine.GSO.4.05.10206241042130.579-100000@sunkl....cas.cz> <00dc01c21b77$35abe0b0$796b0bd4@pc2>
Message-ID: <000b01c21b78$0e0d3fd0$0802a8c0@wintermute>

Ahojte,

chtel bych se na neco zeptat. Mame na hvezdarne novy digital, ktery je
naprosto skvely (eosd60.echoix.cc). Navic velmi vhodny k astrofoto. Myslite,
ze je nejaka sance jak rozume merit jas oblohy i s nim, kdyz nema filtry?
(zatim jsem s nim zadne fotometricke experimenty nedelal, ale predpokladam,
ze je v nejakem rozumnem rozsahu linerani). Vyhoda by totiz byla, ze ma
opravdu velke zorne pole. Minilamne s tim jde snadno odhadovat gradient
narustu jasu k obzoru (ostatne je to hezky videt na nekterych tech
snimkach...)

rudolf




From ppravec at asu....cz  Mon Jun 24 14:21:28 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Mon, 24 Jun 2002 14:21:28 +0200
Subject: [CCD-CR] Jas nocni oblohy rusene Mesicem
References: <Pine.GSO.4.05.10206241043190.579-100000@sunkl....cas.cz>
Message-ID: <00f201c21b79$dc642aa0$796b0bd4@pc2>

Moc zajimava mereni, Kamile.  Za dulezite povazuji,
aby nam Jenik napsal sve predstavy o tom, co a jak
je treba merit a co konkretne z toho bude chtit dostat.
Jen tehdy, kdyz budeme vsichni vedet, k cemu to je
uzitecne, to bude stat nekterym z nas za to.
A samozrejme pak taky pujde ten "experiment" 
mnohem lepe a ucelneji planovat, kdyz se dohodneme
na tom, co a k cemu je konkretne potreba.  Na 65ce v Ondrejove
mame samozrejme uplne jiny program, tohle muze byt 
ovsem uzitecny vedlejsi vysledek, jen je treba s tim pocitat
pri planovani o tom, co a jak merit, ze my nemerime u zenitu
prilis casto (a kalibrace tam nedelame nikdy, ale je samozrejme
mozno zkalibrovany system pouzit na zmereni jasu oblohy
i u zenitu.)  Na polich, ktera se nam u zenitu vyskytnou,
muzeme ten jas zacit merit systematicky. V kazdem pripade
je ovsem se dohodnout na postupu, co vlastne je ucelne merit.

Zdravim,    Petr Pravec

----- Original Message ----- 
From: "Petr Pravec" <ppravec at asu....cz>
To: <petrpravec at tiscali...>
Sent: Monday, June 24, 2002 10:43 AM
Subject: [CCD-CR] Jas nocni oblohy rusene Mesicem (fwd)


> 
> ---------- Forwarded message ----------
> Date: Sun, 23 Jun 02 17:44:08 CET
> From: Kamil Hornoch <ok2rea at prgate....muni.cz>
> Reply-To: ccd at amper....muni.cz
> To: ccd at amper....muni.cz
> Subject: [CCD-CR] Jas nocni oblohy rusene Mesicem
> 
> Zdravim vsechny.
> 
> Tak jsem vcera vyuzil toho, ze bylo pomerne cisto (lehce nadprumerna
> pruhlednost atmosfery) a rusil Mesic presne 2 dny pred uplnkem.
> Zmeril jsem jak moc zvedne Mesic jas oblohy.
> Muj odhad, ktery jsem rikal Filipovi nekdy v prubehu tydne byl takovy,
> ze ocekavam, ze verejne osvetleni Brna rusi v zenitu na brnenske
> hvezdarne asi tak, jako Mesic v uplnku rusi u nas v Lelekovicich, pokud
> samozrejme Mesic neni "pobliz" zenitu. Pokud se totiz uhlove blizime
> Mesici, jas vzroste o nekolik mag/arcsec^2. Abych vas dlouho
> nenapinal... Zvecera za situace, kdy bylo Slunce pouze 10 stupnu pod
> obzorem a Mesic byl jiz 19 stupnu nad obzorem byl jas v zenitu (vzdy ho
> uvadim jiz opraveny o vliv atmosfericke extinkce!) 17.39 mag/arcsec^2.
> Postupne klesal, jak slo Slunce hloubeji pod obzor. Vliv Slunce a Mesice
> na jas oblohy se vyrovnal zhruba kdyz bylo Slunce 13 stupnu pod obzorem
> a Mesic stale kolem 19-20 stupnu nad jihem a jas v zenitu se ustalil
> na hodnotach 17.87 - 17.85 mag/arcsec^2 po dobu asi 1.5 hodiny kolem
> pulnoci. Jak zacal Mesic klesat k obzoru a Slunce bylo stale jeste
> vic jak 16 stupnu pod obzorem, jas zacal klesat na hodnotu 18.07
> mag/arcsec^2 kolem 23:24 UT. Z mnoha mereni, ktera jsem provedl je
> jednak videt, ze vnitrni chyby mereni jsou na urovni +/- 0.01 mag a
> pak se take potvrzuje muj hruby odhad o urovni ruseni nocniho nebe
> v Brne.
> I pres vyse popsane podminky (Mesic 2 dny pred uplnkem, noc 1 den po
> letnim slunovratu, lehce nadprumerna pruzracnost atmosfery) byl jas
> oblohy v zenitu v Lelekovicich o vic jak pul magnitudy nizsi nez je
> v Brne za bezmesicne noci! Tedy za uplnku zde predpokladam jas oblohy
> v zenitu priblizne stejny jako je v Brne v noci nerusene Mesicem.
> 
> To by mohl byt slusny argument podporeny merenimi, jak moc Brno
> sviti do nebe, co Jeniku?
> 
> Dale mam v umyslu zmerit v nektere bezmesicne noci to, jak se meni
> jas v zenitu v zavislosti na depresi Slunce pod obzorem. S tim ale
> pockam tak do zari - rijna, kdy uz Slunce klesa pomerne hluboko pod
> obzor.
> Ale ocekavam, ze na mem pozorovacim stanovisti obloha prestane vyrazne
> tmavnout v zenitu, jak Slunce klesne hloubeji nez 20 stupnu pod obzor
> prave diky ruseni verejnym osvetlenim a nedalekym Brnem a okolnimi
> vesnicemi.
> V Ondrejove, kde je nizsi uroven ruseni verejnym osvetlenim, by se
> mohlo tmavnuti projevit jeste i pri vetsi depresi Slunce, naopak v Brne
> uz predpokladam, ze je temer jedno, jestli je Slunce 12 stupnu pod
> obzorem a nebo vic (opet mluvim o zenitu, nizko nad severnim obzorem
> to samozrejme bude jine).
> S Filipem se lisime v nazoru na to, jestli se muze zavedeni ochranne
> zony okolo hvezdarny projevit meritelne na poklesu jasu oblohy v zenitu.
> Ja jsem presvedcen, ze ano, Filip o tom pochybuje. Pokud by se tohle
> podarilo namerit, byl by to totiz prvni dukaz toho, ze s dobrymi lampami
> neklesne uroven osvetlenosti toho, co ma byt osvetlovano a klesne
> rusive osvetleni oblohy. A pokud by uz tohle dokazala tak mala zona v
> centru tak velkeho mesta, jako je Brno, co by se asi stalo, kdyby
> v celem Brne byly "spravne svitici" lampy?
> Uvidime, tohle je prace pro Filipa. Chce to predevsim co nejpeclivejsi
> mereni a zpracovani a dobrou dokumentaci podminek, za jakych se merilo.
> Zdravi
>            Kamil
> 
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd
> 




From ppravec at asu....cz  Mon Jun 24 14:38:02 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Mon, 24 Jun 2002 14:38:02 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
References: <Pine.GSO.4.05.10206241042130.579-100000@sunkl....cas.cz> <00dc01c21b77$35abe0b0$796b0bd4@pc2> <000b01c21b78$0e0d3fd0$0802a8c0@wintermute>
Message-ID: <011c01c21b7c$1c013110$796b0bd4@pc2>

Ahoj Rudo,

Myslim, ze to urcite stoji za vyzkouseni. On ten tvuj
digital nejake filtry uvnitr musi mit (i kdyz nevim detaily, jak
konkretne je to realizovano techicky), protoze delas
barevne snimky, takze jsou tam tri barevne kanaly.
Samozrejme, nejsou to standardni astronomicke filtry,
spise asi neco jako rgb, ale za pokus to urcite stoji.
Bude tam nepochybne nejaky systematicky rozdil vuci
merenim napr. v R nebo ve V filtru (Johnson-Cousins),
ale mam nadeji, ze to bude korigovatelne (na urovni 0.1 mag).
Ostatne s Jenikem jsme o pouziti nejakeho digitalniho fotaku
pro tato mereni uvazovali a pokud dostane grant, tak to i zrealizujeme
na poradne urovni, ale Tve experimenty s tim vasim by mohly
mohly byt dobrym prvnim pocinem. Zkus udelat nejake snimky
hvezdne oblohy (bez Mesice), oddelit jednotlive barevne kanaly
(snad by to melo jit dostat z RAW formatu) a ty pak zpracovat
jakoby to byly barevne astronomicke snimky.  Jen se trochu
obavam jedne veci, a tou je toho, aby ty hvezdy nepadaly na
prilis malo pixelu, to by negativne ovlivnilo presnost kalibrace
tech jednotlivych kanalu.  Kdyz tak mi zavolej a probereme
nektere mozne zadrhele ustne, psat vse do mailu je na dlouhe
lokte.

Zdravim,    Petr Pravec

----- Original Message -----
From: "Rudolf Novak" <novak at hvezdarna...>
To: <ccd at amper....muni.cz>
Sent: Monday, June 24, 2002 2:09 PM
Subject: Re: [CCD-CR] Re: jednotky jasu


> Ahojte,
>
> chtel bych se na neco zeptat. Mame na hvezdarne novy digital, ktery je
> naprosto skvely (eosd60.echoix.cc). Navic velmi vhodny k astrofoto.
Myslite,
> ze je nejaka sance jak rozume merit jas oblohy i s nim, kdyz nema filtry?
> (zatim jsem s nim zadne fotometricke experimenty nedelal, ale predpokladam,
> ze je v nejakem rozumnem rozsahu linerani). Vyhoda by totiz byla, ze ma
> opravdu velke zorne pole. Minilamne s tim jde snadno odhadovat gradient
> narustu jasu k obzoru (ostatne je to hezky videt na nekterych tech
> snimkach...)
>
> rudolf
>
>
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd




From pc at mii...  Mon Jun 24 15:13:41 2002
From: pc at mii... (Pavel Cagas)
Date: Mon, 24 Jun 2002 15:13:41 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
In-Reply-To: <011c01c21b7c$1c013110$796b0bd4@pc2>
Message-ID: <000901c21b80$f5f96000$2097fac3@planets....cz>

Jen naprosto vyjimecne maji barevne fotaky nebo kamery delic paprsku, tri
filtry a tri CCD cipy. Bezne fotaky to nemivaji nikdy. Namisto toho jsou
pixely CCD cipu pokryty maskou

R G R G R G ...
G B G B G B ...
R G R G R G ...
...

Z informace prectene z cipu se s pomoci informaci z okolnich pixelu
vice-mene verne reprodukuje jasova slozka signalu, barevna slozka je ale
dopocitana se zhruba polovicnim rozlisenim v obou osach. Spoleha se na fakt,
ze lidske oko je mnohem citlivejsi na zmenu jasu nez na zmenu barvy.
(Stejneho "podvodu" se dopousti i barevna televize. Frekvencni zmena barvy
je asi 4x horsi nez zmena jasu -- viz napr. maznute cervene "t" v logu CT.
Jasova slozka "t" davno zmizi, cervena barva pokracuje dale.) Dusledkem je
mimo jine i fakt, ze digitalni fotaky nejsou schopny barevne verne
reprodukovat vysoke frekvence v obraze, napr. stebla travy.

Myslim ze pouziti barevneho cipu k fotometrickym merenim bodovych zdroju
velmi problematicke.

Vice se lze docist napr. na datasheetu ke kamerovym CCD SONY,
http://www.sel.sony.com/semi/ccdarea.html. V nejake diskusi jsem cetl, ze
D60 ma CMOS a ne CCD cip, ale maskovani bude velmi podobne.

Zdravim vsechny,
Pavel Cagas (pc at mii...)

> Ahoj Rudo,
>
> Myslim, ze to urcite stoji za vyzkouseni. On ten tvuj
> digital nejake filtry uvnitr musi mit (i kdyz nevim detaily, jak
> konkretne je to realizovano techicky), protoze delas
> barevne snimky, takze jsou tam tri barevne kanaly.
> Samozrejme, nejsou to standardni astronomicke filtry,
> spise asi neco jako rgb, ale za pokus to urcite stoji.
> Bude tam nepochybne nejaky systematicky rozdil vuci
> merenim napr. v R nebo ve V filtru (Johnson-Cousins),
> ale mam nadeji, ze to bude korigovatelne (na urovni 0.1 mag).
> Ostatne s Jenikem jsme o pouziti nejakeho digitalniho fotaku
> pro tato mereni uvazovali a pokud dostane grant, tak to i zrealizujeme
> na poradne urovni, ale Tve experimenty s tim vasim by mohly
> mohly byt dobrym prvnim pocinem. Zkus udelat nejake snimky
> hvezdne oblohy (bez Mesice), oddelit jednotlive barevne kanaly
> (snad by to melo jit dostat z RAW formatu) a ty pak zpracovat
> jakoby to byly barevne astronomicke snimky.  Jen se trochu
> obavam jedne veci, a tou je toho, aby ty hvezdy nepadaly na
> prilis malo pixelu, to by negativne ovlivnilo presnost kalibrace
> tech jednotlivych kanalu.  Kdyz tak mi zavolej a probereme
> nektere mozne zadrhele ustne, psat vse do mailu je na dlouhe
> lokte.
>
> Zdravim,    Petr Pravec




From ppravec at asu....cz  Mon Jun 24 15:30:13 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Mon, 24 Jun 2002 15:30:13 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
References: <000901c21b80$f5f96000$2097fac3@planets....cz>
Message-ID: <018501c21b83$84b538d0$796b0bd4@pc2>

Ahoj Pavle,

Diky za info o te masce.  Kdysi jsem o tech maskach digitalnich
fotaku neco cetl, ale dneska uz nejsem v obraze (pokud jsem kdy
kolem tech digitalu vubec byl), ale tusil jsem to spravne.  Jo, mereni
"bodovych" zdroju je problematicke, to je jasne.  Resenim by mohlo byt
ten fotak mirne rozostrit, aby se hvezdy zobrazily jako plosky
pres nekolik pixelu.  A pro mereni jasu oblohy (plosny zdroj) samotne
by ta maska sama o sobe vadit nemela, pokud se dany kanal podari
rozumne zkalibrovat.  Krome (rozostrenych) hvezd jeste pripada
v uvahu pouziti nejakeho kalibrovaneho pozemskeho standardniho zdroje
(napr. nejake lampy), ale v tom uz se vubec nevyznam, jen jsem
o tom slysel.  Pro kalibraci digitalu v oblasti slabych urovni jasu by ty
rozostrene hvezdy mohly byt vhodne, chce to vyzkouset.
Pro kalibraci na vetsi svetelne toky to mozna jinak nez pres nejake ty lampy
nepujde.

Zdravim,    Petr Pravec

----- Original Message -----
From: "Pavel Cagas" <pc at mii...>
To: <ccd at amper....muni.cz>
Sent: Monday, June 24, 2002 3:13 PM
Subject: RE: [CCD-CR] Re: jednotky jasu


> Jen naprosto vyjimecne maji barevne fotaky nebo kamery delic paprsku, tri
> filtry a tri CCD cipy. Bezne fotaky to nemivaji nikdy. Namisto toho jsou
> pixely CCD cipu pokryty maskou
>
> R G R G R G ...
> G B G B G B ...
> R G R G R G ...
> ...
>
> Z informace prectene z cipu se s pomoci informaci z okolnich pixelu
> vice-mene verne reprodukuje jasova slozka signalu, barevna slozka je ale
> dopocitana se zhruba polovicnim rozlisenim v obou osach. Spoleha se na
fakt,
> ze lidske oko je mnohem citlivejsi na zmenu jasu nez na zmenu barvy.
> (Stejneho "podvodu" se dopousti i barevna televize. Frekvencni zmena barvy
> je asi 4x horsi nez zmena jasu -- viz napr. maznute cervene "t" v logu CT.
> Jasova slozka "t" davno zmizi, cervena barva pokracuje dale.) Dusledkem je
> mimo jine i fakt, ze digitalni fotaky nejsou schopny barevne verne
> reprodukovat vysoke frekvence v obraze, napr. stebla travy.
>
> Myslim ze pouziti barevneho cipu k fotometrickym merenim bodovych zdroju
> velmi problematicke.
>
> Vice se lze docist napr. na datasheetu ke kamerovym CCD SONY,
> http://www.sel.sony.com/semi/ccdarea.html. V nejake diskusi jsem cetl, ze
> D60 ma CMOS a ne CCD cip, ale maskovani bude velmi podobne.
>
> Zdravim vsechny,
> Pavel Cagas (pc at mii...)
>
> > Ahoj Rudo,
> >
> > Myslim, ze to urcite stoji za vyzkouseni. On ten tvuj
> > digital nejake filtry uvnitr musi mit (i kdyz nevim detaily, jak
> > konkretne je to realizovano techicky), protoze delas
> > barevne snimky, takze jsou tam tri barevne kanaly.
> > Samozrejme, nejsou to standardni astronomicke filtry,
> > spise asi neco jako rgb, ale za pokus to urcite stoji.
> > Bude tam nepochybne nejaky systematicky rozdil vuci
> > merenim napr. v R nebo ve V filtru (Johnson-Cousins),
> > ale mam nadeji, ze to bude korigovatelne (na urovni 0.1 mag).
> > Ostatne s Jenikem jsme o pouziti nejakeho digitalniho fotaku
> > pro tato mereni uvazovali a pokud dostane grant, tak to i zrealizujeme
> > na poradne urovni, ale Tve experimenty s tim vasim by mohly
> > mohly byt dobrym prvnim pocinem. Zkus udelat nejake snimky
> > hvezdne oblohy (bez Mesice), oddelit jednotlive barevne kanaly
> > (snad by to melo jit dostat z RAW formatu) a ty pak zpracovat
> > jakoby to byly barevne astronomicke snimky.  Jen se trochu
> > obavam jedne veci, a tou je toho, aby ty hvezdy nepadaly na
> > prilis malo pixelu, to by negativne ovlivnilo presnost kalibrace
> > tech jednotlivych kanalu.  Kdyz tak mi zavolej a probereme
> > nektere mozne zadrhele ustne, psat vse do mailu je na dlouhe
> > lokte.
> >
> > Zdravim,    Petr Pravec
>
>
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd




From Pavel.Kubicek at glavostav....com  Mon Jun 24 15:59:08 2002
From: Pavel.Kubicek at glavostav....com (=?iso-8859-1?Q?Kub=EDcek_Pavel?=)
Date: Mon, 24 Jun 2002 15:59:08 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
Message-ID: <F8E4DAEE3FBCA7448FD755D74D28645C388353@WTEP02....com>

Ahoj,

mel bych jen poznamku k te predpokladane linearite. Nejsem si totiz
uplne jist zda se na ni lze spolehnout. Lze tezko odhadovat, co se s
obrazem deje v DSP pri jeho zpracovani - korekce na bilou a pod. Nejsem
ale na toto obornik, takze...

Kubicek

-----Original Message-----
From: Rudolf Novak [mailto:novak at hvezdarna...]
Sent: Monday, June 24, 2002 2:10 PM
To: ccd at amper....muni.cz
Subject: Re: [CCD-CR] Re: jednotky jasu


Ahojte,

chtel bych se na neco zeptat. Mame na hvezdarne novy digital, ktery je
naprosto skvely (eosd60.echoix.cc). Navic velmi vhodny k astrofoto.
Myslite,
ze je nejaka sance jak rozume merit jas oblohy i s nim, kdyz nema
filtry?
(zatim jsem s nim zadne fotometricke experimenty nedelal, ale
predpokladam,
ze je v nejakem rozumnem rozsahu linerani). Vyhoda by totiz byla, ze ma
opravdu velke zorne pole. Minilamne s tim jde snadno odhadovat gradient
narustu jasu k obzoru (ostatne je to hezky videt na nekterych tech
snimkach...)

rudolf


_______________________________________________
CCD mailing list
CCD at amper....muni.cz
http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd



From ppravec at asu....cz  Mon Jun 24 20:32:38 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Mon, 24 Jun 2002 20:32:38 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
References: <F8E4DAEE3FBCA7448FD755D74D28645C388353@WTEP02....com>
Message-ID: <00d101c21bb1$72ce01a0$d080ebd5@pc2>

Jiste, linearita je jedna z veci, ktera neni u tech digitalu
jasna a kterou je nutno overovat.  Kalibracni metoda
u nich nemuze na linearitu spolehat, ale musi ji overit,
nebo zjistit charakter odezvy na ruzne urovne toku.
S tim souvisi i napr. ta otazka, jakou uroven pri vystupu
vlastne ma "uplna cern", tedy jestli nulovy signal
je skutecne na 0 ADU (nebo necem ekvivalentnim),
nebo jak to s tim je.  Pokouset se o rozumnou fotometrii
ma myslim cenu jen s takovym digitalem, ktery ma tyhle
veci dostatecne definovany, prip. umoznuje uzivateli mit nad
nimi kontrolu.  Jiste to neni samozrejmost a myslim ze asi
jen ty nejlepsi digitaly pro to mohou byt pouzitelne.

Zdravim,    Petr Pravec

----- Original Message -----
From: "Kub?cek Pavel" <Pavel.Kubicek at glavostav....com>
To: <ccd at amper....muni.cz>
Sent: Monday, June 24, 2002 3:59 PM
Subject: RE: [CCD-CR] Re: jednotky jasu


> Ahoj,
>
> mel bych jen poznamku k te predpokladane linearite. Nejsem si totiz
> uplne jist zda se na ni lze spolehnout. Lze tezko odhadovat, co se s
> obrazem deje v DSP pri jeho zpracovani - korekce na bilou a pod. Nejsem
> ale na toto obornik, takze...
>
> Kubicek
>
> -----Original Message-----
> From: Rudolf Novak [mailto:novak at hvezdarna...]
> Sent: Monday, June 24, 2002 2:10 PM
> To: ccd at amper....muni.cz
> Subject: Re: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
>
>
> Ahojte,
>
> chtel bych se na neco zeptat. Mame na hvezdarne novy digital, ktery je
> naprosto skvely (eosd60.echoix.cc). Navic velmi vhodny k astrofoto.
> Myslite,
> ze je nejaka sance jak rozume merit jas oblohy i s nim, kdyz nema
> filtry?
> (zatim jsem s nim zadne fotometricke experimenty nedelal, ale
> predpokladam,
> ze je v nejakem rozumnem rozsahu linerani). Vyhoda by totiz byla, ze ma
> opravdu velke zorne pole. Minilamne s tim jde snadno odhadovat gradient
> narustu jasu k obzoru (ostatne je to hezky videt na nekterych tech
> snimkach...)
>
> rudolf
>
>
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd
>
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd




From novak at hvezdarna...  Mon Jun 24 21:12:22 2002
From: novak at hvezdarna... (Rudolf Novak)
Date: Mon, 24 Jun 2002 21:12:22 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
References: <F8E4DAEE3FBCA7448FD755D74D28645C388353@WTEP02....com> <00d101c21bb1$72ce01a0$d080ebd5@pc2>
Message-ID: <000901c21bb3$11dc4760$0802a8c0@wintermute>

Jojo, diky za rady vsem. Trochu to prozkoumam, hlavne jak je psanej ten RAW
format a zda z nej lze dostat nejakou matici (ono to umi ulozit jako TIFF
tak minimalne takto asi jo, ten je dokumentovanej, byt moc nechapu jako
funguje :)). Jen bohuzel nemam ted vubec na nic uz delsi dobu cas, takze to
asi potrva.

Mejte se

Rudolf



----- Original Message -----
From: "Petr Pravec" <ppravec at asu....cz>
To: <ccd at amper....muni.cz>
Sent: Monday, June 24, 2002 8:32 PM
Subject: Re: [CCD-CR] Re: jednotky jasu


> Jiste, linearita je jedna z veci, ktera neni u tech digitalu
> jasna a kterou je nutno overovat.  Kalibracni metoda
> u nich nemuze na linearitu spolehat, ale musi ji overit,
> nebo zjistit charakter odezvy na ruzne urovne toku.
> S tim souvisi i napr. ta otazka, jakou uroven pri vystupu
> vlastne ma "uplna cern", tedy jestli nulovy signal
> je skutecne na 0 ADU (nebo necem ekvivalentnim),
> nebo jak to s tim je.  Pokouset se o rozumnou fotometrii
> ma myslim cenu jen s takovym digitalem, ktery ma tyhle
> veci dostatecne definovany, prip. umoznuje uzivateli mit nad
> nimi kontrolu.  Jiste to neni samozrejmost a myslim ze asi
> jen ty nejlepsi digitaly pro to mohou byt pouzitelne.
>
> Zdravim,    Petr Pravec
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kub?cek Pavel" <Pavel.Kubicek at glavostav....com>
> To: <ccd at amper....muni.cz>
> Sent: Monday, June 24, 2002 3:59 PM
> Subject: RE: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
>
>
> > Ahoj,
> >
> > mel bych jen poznamku k te predpokladane linearite. Nejsem si totiz
> > uplne jist zda se na ni lze spolehnout. Lze tezko odhadovat, co se s
> > obrazem deje v DSP pri jeho zpracovani - korekce na bilou a pod. Nejsem
> > ale na toto obornik, takze...
> >
> > Kubicek
> >
> > -----Original Message-----
> > From: Rudolf Novak [mailto:novak at hvezdarna...]
> > Sent: Monday, June 24, 2002 2:10 PM
> > To: ccd at amper....muni.cz
> > Subject: Re: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
> >
> >
> > Ahojte,
> >
> > chtel bych se na neco zeptat. Mame na hvezdarne novy digital, ktery je
> > naprosto skvely (eosd60.echoix.cc). Navic velmi vhodny k astrofoto.
> > Myslite,
> > ze je nejaka sance jak rozume merit jas oblohy i s nim, kdyz nema
> > filtry?
> > (zatim jsem s nim zadne fotometricke experimenty nedelal, ale
> > predpokladam,
> > ze je v nejakem rozumnem rozsahu linerani). Vyhoda by totiz byla, ze ma
> > opravdu velke zorne pole. Minilamne s tim jde snadno odhadovat gradient
> > narustu jasu k obzoru (ostatne je to hezky videt na nekterych tech
> > snimkach...)
> >
> > rudolf
> >
> >
> > _______________________________________________
> > CCD mailing list
> > CCD at amper....muni.cz
> > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd
> >
> > _______________________________________________
> > CCD mailing list
> > CCD at amper....muni.cz
> > http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd
>
>
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd
>




From jhollan at amper....muni.cz  Mon Jun 24 23:34:39 2002
From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan)
Date: Mon, 24 Jun 2002 23:34:39 +0200 (CEST)
Subject: [CCD-CR] proc a jak jasy nebe
Message-ID: <Pine.LNX.4.21.0206242208210.10558-100000@amper....muni.cz>

Ahoj, 

o tech jasech i potrebnych vecech kolem nich je neco v te grantove
prihlasce,
   Linkname: Index of /jenik/light/grant
        URL: http://amper.ped.muni.cz/jenik/light/grant/
 -- ale nejen o jasech nebe, nybrz o tech i nize.
 
Nejvyznamnejsi svetovy badatel v oboru svetelneho znecisteni oblohy
Pierantonio Cinzano k mereni umoznujici kalibraci Svetoveho atlasu
svetelneho znecisteni opakovane vyzyva, jsou i nejake takove projekty,
ale musim se na to poptat. Plno popularnich odkazu je na
   Linkname: Measruing Light Pollution - darksky.org
        URL: http://www.darksky.org/ida/links/measurelp.html
 (teh preklep tam IDA skutecne ma...)

Jinak Cinzanovy prace jsou dostupne 

   Linkname: Papers and preprints about light pollution
        URL: http://debora.pd.astro.it/cinzano/papers.html
 
a o mereni jasu nebe v italii od roku asi 1960 je tam specialne

   Linkname: download PS (1.8MB)
        URL: http://debora.pd.astro.it/cinzano/download/paper3cinzano.ps

Jas nebe myslim nezavisi na tom, jestli je Slunce 25 nebo 50 stupnu
hluboko, zalezi snad na nocni dobe (vzduch se vysviti, ale to uz dost tapu
v pameti, kdy jsem o tom neco cet), a ovsem na merenem poli -- je-li tam
mlecna draha, zodiakalni svetlo atp. Ctverecni sekunda prirodni nocni
bezmesicne oblohy ma mit tak 21.6 mag plus minus tak 0.4 mag dle slunecni
cinnosti, ted je jiste casto velka, takze mozna i prirodni nebe by melo
nekdy jen (vlasne az) 21 a chlup mag.

Spousta mereni jasu se da asi pouzit i pri pouze velmi zhruba odhadnute
extinkci, staci mit pro danou pozorovatelnu udaj o case (napr. MJD, ale i
cokoliv jineho, co se nejrychleji pise) a oblasti na nebi (treba i jen
oznaceni hvezdy, azimut a vysku lze snadno dopocist dodatecne, stejne jako
hloubku Slunce atd., programky na to rad vyrobim).

Plnohodnotne je jednotlive mereni tehdy, kdyz je extinkce znama,
tj. zjistena z pozorovani (to zduraznuje P.C. v emailu 45 v archivu
magnitude6, ktera je stejne jako smph na yahoo). 

Zajimavy neni jen zenit, ale i mista nize a nizko, v ruznych azimutech, 
ty nejvic vypovidaji o vlivu umeleho sviceni, a zmeny se tam mohou dit
dost rychle -- zatim byly asi jen k horsimu.

Jakekoliv rucne zjistene hodnoty jsou samozrejme uzitecne, zejmena pokud
by byly i z ruznych let, pak muzou dokumentovat zmeny. Do budoucna bych to
ale videl tak, ze by udaj o jasu nebe byl znam a i jako radek do
zvlastniho textoveho souboru byl zapsan pro kazdy snimek, s hrubym ci
nekdy i presnym odhadem extinkce v zenitu. Nekdy to bude udaj dost
nepresny, jindy presnejsi. 

(Ony ty zmeny za posledni desitky let jdou asi zjistit, diky sve
velikosti, i z prostych udaju mhv. Kdo ma pozorovaci radu delsi nez deset
let, urcite by to z ni mel zkusit vypsat. Dnes je ale jine pozorovani nez
fotoelektricke spise jen pro vzdelavaci ucely, jas nebe je z tech DMSP
snimku spocten presneji -- i kdyz pravda uz zase jen pro dobu par let
zpet. Lokalne se situace mohla leckde zhorsit tak moc, ze i odhady mhv to
postihnou nezpochybnitelne. Pri naprave sviceni do rozumnych mezi to
doufam ukazi take...)

Jinak ten novy fotak co zminoval Rudolf, je asi vubec ten nejlepsi mozny,
tak drahy jsme do toho grantu ani nenavrhovali (vlastne ano, jen tenhle
byl nakonec levnejsi). Udelat z nej fotometricke zarizeni, to je ucelem
toho grantu, ale zacit je potreba hned, uz proto, ze lampy napr. na
namesti pod hvezdarnou zacneme asi napravovat uz v cervenci, a byla by
vecna skoda to vse nezdokumentovat (a alespon na internetu nepublikovat).
Porovnani z astronomickou fotometrii bude slouzit skvele pro kalibraci.

dobrou noc,
 jenik
 
PS. 
 kdo by se do jasu nebe pustil vic, myslim, ze by ziskal brzy velmi
citovane publikace, ono je to tema, ktere zajima siroky a rychle rostouci
okruh lidi. 

PPS. archiv CCD uz je dostupny i kratce jako 
  http://amper.ped.muni.cz/ccd
 (ja kdysi proste asi zapomnel dat prislusny radek do srm.conf)






From soldan at obs....ch  Tue Jun 25 09:39:35 2002
From: soldan at obs....ch (soldan)
Date: Tue, 25 Jun 2002 09:39:35 +0200
Subject: [CCD-CR] Re: jednotky jasu
Message-ID: <3D181E37.2B2AFC35@obs....ch>

Detailni dokumentaci k TIFF formatu lze napr. najit na adrese:

http://partners.adobe.com/asn/developer/pdfs/tn/TIFF6.pdf

TIFF ma velmi mnoho moznosti kodovani vystupniho obrazu 
(pocet bitu na jas. slozku, komprese, atd.), takze je 
samozrejme nutne prostudovat vystupni data z fotoaparatu, 
specialne, zda-li vystup neni ulozen se ztratovou kompresi.

Jednotlive slozky RGB lze pak prevezt na uroven sede vztahem:

I = 0.299*R + 0.587*G + 0.114*B

Zrejme to asi nebude uplne presne diky rozlozeni RGB pixelu na 
cipu, ale muzete to vyzkouset.

S pozdravem,
Jan Soldan
---

Rudolf Novak wrote:
> 
> Jojo, diky za rady vsem. Trochu to prozkoumam, hlavne jak je psanej ten RAW
> format a zda z nej lze dostat nejakou matici (ono to umi ulozit jako TIFF
> tak minimalne takto asi jo, ten je dokumentovanej, byt moc nechapu jako
> funguje :)). Jen bohuzel nemam ted vubec na nic uz delsi dobu cas, takze to
> asi potrva.
> 
> Mejte se



From ppravec at asu....cz  Tue Jun 25 10:56:18 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Tue, 25 Jun 2002 10:56:18 +0200
Subject: [CCD-CR] proc a jak jasy nebe
References: <Pine.LNX.4.21.0206242208210.10558-100000@amper....muni.cz>
Message-ID: <008a01c21c26$4cd92770$f080ebd5@pc2>

Ahoj Jeniku,

Diky za odkazy a navrhy. K tomu, aby ten experiment byl
opravdu uspesny, je ovsem zapotrebi ho trochu lepe "naplanovat".
Zakladni pravidlo totiz je udelat experiment tak, aby data
byla interpretovatelna, tedy casto to znamena dat prednost
kvalite pred kvantitou, kdyz to lze. (Tedy v pripade pozorovani
si napr. vybrat jasne definovane podminky pred nejiste
definovanymi apod.) Bylo by chybne ten experiment delat
bez rozmyslu a pak se v tech datech nebyt schopen vyznat.
Kdyz to vezmu konkretne na nase mereni z Ondrejova, v principu
by nebyl problem merit jas oblohy z kazdeho snimku (jakmile
je system kalibrovan, dokud se nezmeni, lze to merit na kazdem
snimku - jina vec je, ze to ovsem nemame udelano jako soucast
systemu, takze bychom to nejprve museli trochu naprogramovat,
coz by nebyl zasadni problem, ale proste zatim neni ten system
ready pro temer automaticke redukovani tech jasu oblohy.)
Ovsem myslim, ze lepsi je merit ten jas oblohy za jasne definovanych
podminek. V nasem pripade za kvalitnich podminek. Co jsou to "kvalitni
podminky",
tak to bych si pro Ondrejov definoval tak, ze jsou to podminky, za nichz
delame kalibrace (tedy cista obloha a nizka extinkce). Nemyslim, ze by
ses dokazal vyznat v datech, ktera by byla delana za nekvalitnich podminek.
Produkovat je treba interpretovatelna data.

Co se tyce korekce na zenit, trochu jsem o tom premyslel a za urcitych
zjednodusenych predpokladu by ta korekce mela by:

delta m = 2.5 log(X/X0)

kde X je vzdusna hmota mereni, X0 je vzdusna hmota, na kterou to chces
prevest. Pro to me konkretni mereni z 2. cervna jsem mel rozdil delta m =0.45
mag
mezi vzdusnymi hmotami 1.56 a 1.05, pricemz ten priblizny teoreticky vztah
dava 0.43 mag.
Ze to sedi na par setin, muze byt sice trochu nahoda, ale ukazuje
to, ze ten vztah je asi blizky realite, alespon v tom rozsahu (neprilis
extremnich)
vzdusnych hmot. Je jeste treba jej dale overit, ale nebal bych se jej
pouzivat,
chybu cekam mensi nez 0.1 mag pro vzdusne hmoty <2.

Nize uz jen par komentaru ke Tvym.

----- Original Message -----
From: "Jan Hollan" <jhollan at amper....muni.cz>
To: <ccd at amper....muni.cz>
Sent: Monday, June 24, 2002 11:34 PM
Subject: [CCD-CR] proc a jak jasy nebe


> Ahoj,
>
> o tech jasech i potrebnych vecech kolem nich je neco v te grantove
> prihlasce,
>    Linkname: Index of /jenik/light/grant
>         URL: http://amper.ped.muni.cz/jenik/light/grant/
>  -- ale nejen o jasech nebe, nybrz o tech i nize.
>
> Nejvyznamnejsi svetovy badatel v oboru svetelneho znecisteni oblohy
> Pierantonio Cinzano k mereni umoznujici kalibraci Svetoveho atlasu
> svetelneho znecisteni opakovane vyzyva, jsou i nejake takove projekty,
> ale musim se na to poptat. Plno popularnich odkazu je na
>    Linkname: Measruing Light Pollution - darksky.org
>         URL: http://www.darksky.org/ida/links/measurelp.html
>  (teh preklep tam IDA skutecne ma...)
>
> Jinak Cinzanovy prace jsou dostupne
>
>    Linkname: Papers and preprints about light pollution
>         URL: http://debora.pd.astro.it/cinzano/papers.html
>
> a o mereni jasu nebe v italii od roku asi 1960 je tam specialne
>
>    Linkname: download PS (1.8MB)
>         URL: http://debora.pd.astro.it/cinzano/download/paper3cinzano.ps
>
> Jas nebe myslim nezavisi na tom, jestli je Slunce 25 nebo 50 stupnu
> hluboko,

To si take myslim. V nasich podminkach asi temer vsude
je hlavni cast jasu oblohy dana svetelnym znecistenim, takze jakmile slunce
klesne dostatecne pod obzor, uz by se jeho prispevek nemel na jasu oblohy
primo vyznamne projevovat.  Kolik musi klesnout, to bude zaviset prave na
tom,
jake je svetelne znecisteni v danem miste, ale myslim, ze na valne vetsine
mist bude stacit tech 18 stupnu pod obzorem.

> zalezi snad na nocni dobe (vzduch se vysviti, ale to uz dost tapu
> v pameti, kdy jsem o tom neco cet), a ovsem na merenem poli -- je-li tam
> mlecna draha, zodiakalni svetlo atp. Ctverecni sekunda prirodni nocni
> bezmesicne oblohy ma mit tak 21.6 mag plus minus tak 0.4 mag dle slunecni
> cinnosti, ted je jiste casto velka, takze mozna i prirodni nebe by melo
> nekdy jen (vlasne az) 21 a chlup mag.

To jsou ovsem "vizualni hvezdne velikosti", ze? Jaky je vztah mezi nimi a
m_R,
kterou vetsinou merime, mi stale jeste neni moc jasne.  (Tedy nevim, jaky je
barevny index svetla oblohy, bude to jiste zaviset na vice faktorech, nejvice
asi
na barve svetelneho znecisteni samotneho.)

Zdravim,    Petr Pravec

>
> Spousta mereni jasu se da asi pouzit i pri pouze velmi zhruba odhadnute
> extinkci, staci mit pro danou pozorovatelnu udaj o case (napr. MJD, ale i
> cokoliv jineho, co se nejrychleji pise) a oblasti na nebi (treba i jen
> oznaceni hvezdy, azimut a vysku lze snadno dopocist dodatecne, stejne jako
> hloubku Slunce atd., programky na to rad vyrobim).
>
> Plnohodnotne je jednotlive mereni tehdy, kdyz je extinkce znama,
> tj. zjistena z pozorovani (to zduraznuje P.C. v emailu 45 v archivu
> magnitude6, ktera je stejne jako smph na yahoo).
>
> Zajimavy neni jen zenit, ale i mista nize a nizko, v ruznych azimutech,
> ty nejvic vypovidaji o vlivu umeleho sviceni, a zmeny se tam mohou dit
> dost rychle -- zatim byly asi jen k horsimu.
>
> Jakekoliv rucne zjistene hodnoty jsou samozrejme uzitecne, zejmena pokud
> by byly i z ruznych let, pak muzou dokumentovat zmeny. Do budoucna bych to
> ale videl tak, ze by udaj o jasu nebe byl znam a i jako radek do
> zvlastniho textoveho souboru byl zapsan pro kazdy snimek, s hrubym ci
> nekdy i presnym odhadem extinkce v zenitu. Nekdy to bude udaj dost
> nepresny, jindy presnejsi.
>
> (Ony ty zmeny za posledni desitky let jdou asi zjistit, diky sve
> velikosti, i z prostych udaju mhv. Kdo ma pozorovaci radu delsi nez deset
> let, urcite by to z ni mel zkusit vypsat. Dnes je ale jine pozorovani nez
> fotoelektricke spise jen pro vzdelavaci ucely, jas nebe je z tech DMSP
> snimku spocten presneji -- i kdyz pravda uz zase jen pro dobu par let
> zpet. Lokalne se situace mohla leckde zhorsit tak moc, ze i odhady mhv to
> postihnou nezpochybnitelne. Pri naprave sviceni do rozumnych mezi to
> doufam ukazi take...)
>
> Jinak ten novy fotak co zminoval Rudolf, je asi vubec ten nejlepsi mozny,
> tak drahy jsme do toho grantu ani nenavrhovali (vlastne ano, jen tenhle
> byl nakonec levnejsi). Udelat z nej fotometricke zarizeni, to je ucelem
> toho grantu, ale zacit je potreba hned, uz proto, ze lampy napr. na
> namesti pod hvezdarnou zacneme asi napravovat uz v cervenci, a byla by
> vecna skoda to vse nezdokumentovat (a alespon na internetu nepublikovat).
> Porovnani z astronomickou fotometrii bude slouzit skvele pro kalibraci.
>
> dobrou noc,
>  jenik
>
> PS.
>  kdo by se do jasu nebe pustil vic, myslim, ze by ziskal brzy velmi
> citovane publikace, ono je to tema, ktere zajima siroky a rychle rostouci
> okruh lidi.
>
> PPS. archiv CCD uz je dostupny i kratce jako
>   http://amper.ped.muni.cz/ccd
>  (ja kdysi proste asi zapomnel dat prislusny radek do srm.conf)
>
>
>
>
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd




From jhollan at amper....muni.cz  Tue Jun 25 13:24:07 2002
From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan)
Date: Tue, 25 Jun 2002 13:24:07 +0200 (CEST)
Subject: [CCD-CR] proc a jak jasy nebe
Message-ID: <Pine.LNX.4.21.0206251233100.13573-100000@amper....muni.cz>

Ahoj Petre,

ta mapka na nasem svetelnem osvetovem letaku je spoctena pro extinkci v
zenitu ve V velkou 0.33 mag (tj. opt. hloubku 0.3 a pry vodorovnou
dohlednost 26 km, vice lze doklikat asi z http://www.lightpollution.it/dmsp). 
 To nejsou zadne superpodminky, i pro takove je dobre mit nejaka mereni.
Jedina mereni, ktera by mohla na prvni pohled mast, jsou ta, kdyz neni
jasno, coz je cim dal casteji. Nebe je totiz znecisteno i cirry
generovanymi leteckym provozem (jestli ale v noci na nebi jsou, prozradi
casto zase jen udaj o jasu nebe, pripadne o snizene pozorovane jasnosti
hvezd). Zajimava jsou i mereni za jasneho, avsak velmi kalneho pocasi,
tehdy by snad mohl byt vliv Prahy i potlacen, hlavne v azimutech od ni,
ale mozna je prece jen moc blizko.

Jinak ty stupne na tom letaku a v Atlasu udavaji, jakym nasobkem
prirodniho je umely jas nebe. U nas jsou to jen stupne (dolni hranice)
0.3, 1, 3 a 9. Pro okraj oblasti 3 by tedy za takovych podminek byl jas
nebe celkem ctyrikrat vetsi nez prirodni, tj. hvezdna velikost kousku nebe
by byla o 1.505 mag nizsi nez by mela byt. Misto rekneme pro ctverecni 
vterinu 21.5 mag teda 20 mag, ve V. Ondrejov je asi vne teto uz hodne
znecistene oblasti. 

Prepocet na zenit je jen pro zajimavost. Dulezity je proste kazdy azimut a
vyska, ruzne azimuty vuci Praze budou davat dost ruzne jasy, obecne vuci
hlavnimu zdroji znecisteni. 

R filtr da samozrejme nizsi prirodni jasy za soumraku nebo pri mesicku bez
umelych zdroju, neb pak je nebe modre, s rozptylem dle lambda^-4 pro
vzduch bez aerosolu (tak 0.1 mag v zenitu) a dle lambda^-1 pro aerosoly
(zbytek do extinkce), tedy ty malinke castecky. Mraky jsou asi skoro
lambda^0.

Umele zdroje jsou vetsinou HPS (vysokotlaky sodik), s velmi silnou
cervenou slozkou, takze hlavne pro mene cisty vzduch bude nebe v R
svetlejsi nez ve V, tj. dana ploska bude mit min magnitud. Ale pokud nekde
rusi nove silne MH vybojky (halogenidove), projevi se ve V (a tim spis v
B) mnohem vic.

jenik

PS. uz jsem se do ccd taky prihlasil, priste budu moct i citovat...




From ppravec at asu....cz  Tue Jun 25 20:13:28 2002
From: ppravec at asu....cz (Petr Pravec)
Date: Tue, 25 Jun 2002 20:13:28 +0200
Subject: [CCD-CR] proc a jak jasy nebe
References: <Pine.LNX.4.21.0206251233100.13573-100000@amper....muni.cz>
Message-ID: <009201c21c74$27de4f60$ec6e0bd4@pc2>

Ahoj Jeniku,

Zajimave veci. Mam jeste par poznamek.

Porad jsi nevysvetlil, k cemu potrebujes mit merene jasy v ruznych azimutech.
Co zajimaveho z toho chces dostat? Konkretne prosim. (Ze jasy mohou byt ruzne
v ruznych azimutech, podle toho, kde je jake mesto, je samozrejme a samo
o sobe to nic nerika. Kdo by jen z toho duvodu bral pravidelne snimky v
ruznych
azimutech?)

Podle mne je potreba definovat "standardni ulohu", tedy neco, co bude
moci bez velke prace navic (pro kazdeho z nas je to jen vedlejsi vec
a vubec ne hlavni cil nasich astronomickych mereni) urcit kdokoli
z nas ze snimku, ktere stejne bezne dela (teleskopovy cas neni
zadarmo, ze, i kdyz se to tak nekomu muze jevit). Muzeme se o tom
pobavit, kdyz mi zavolas, ale bylo by naivni ocekavat, ze za tim ucelem
bude nekdo delat snimky navic. Standarni uloha musi byt definovana tak,
aby k ni stacily snimky, ktere se stejne berou.

Jo, je taky zrejme, ze potrebujes studenta, ktery by pro Tebe na tom delal.
Nekteri z nas sice mohou (drive ci pozdeji) mereni jasu oblohy zahrnout jako
soucast svych standardnich postupu, ale stejne bude spousta dalsich veci
s tim, kterou musi nekdo delat jako svou hlavni praci (nehlede na to,
ze nekteri pozorovatele by to nemuseli chtit merit vubec, ale mohli by
byt ochotni Ti dat snimky k dispozici, k takovym merenim taky potrebujes
cloveka. (Mne osobne to zajima spise z metodologickeho hlediska, a taky
delam hlavne na vecech podporenych grantem, vsak vis.)

Zdravim,   Petr Pravec

----- Original Message -----
From: "Jan Hollan" <jhollan at amper....muni.cz>
To: <ccd at amper....muni.cz>
Sent: Tuesday, June 25, 2002 1:24 PM
Subject: [CCD-CR] proc a jak jasy nebe


> Ahoj Petre,
>
> ta mapka na nasem svetelnem osvetovem letaku je spoctena pro extinkci v
> zenitu ve V velkou 0.33 mag (tj. opt. hloubku 0.3 a pry vodorovnou
> dohlednost 26 km, vice lze doklikat asi z
http://www.lightpollution.it/dmsp).
>  To nejsou zadne superpodminky, i pro takove je dobre mit nejaka mereni.
> Jedina mereni, ktera by mohla na prvni pohled mast, jsou ta, kdyz neni
> jasno, coz je cim dal casteji. Nebe je totiz znecisteno i cirry
> generovanymi leteckym provozem (jestli ale v noci na nebi jsou, prozradi
> casto zase jen udaj o jasu nebe, pripadne o snizene pozorovane jasnosti
> hvezd). Zajimava jsou i mereni za jasneho, avsak velmi kalneho pocasi,
> tehdy by snad mohl byt vliv Prahy i potlacen, hlavne v azimutech od ni,
> ale mozna je prece jen moc blizko.
>
> Jinak ty stupne na tom letaku a v Atlasu udavaji, jakym nasobkem
> prirodniho je umely jas nebe. U nas jsou to jen stupne (dolni hranice)
> 0.3, 1, 3 a 9. Pro okraj oblasti 3 by tedy za takovych podminek byl jas
> nebe celkem ctyrikrat vetsi nez prirodni, tj. hvezdna velikost kousku nebe
> by byla o 1.505 mag nizsi nez by mela byt. Misto rekneme pro ctverecni
> vterinu 21.5 mag teda 20 mag, ve V. Ondrejov je asi vne teto uz hodne
> znecistene oblasti.
>
> Prepocet na zenit je jen pro zajimavost. Dulezity je proste kazdy azimut a
> vyska, ruzne azimuty vuci Praze budou davat dost ruzne jasy, obecne vuci
> hlavnimu zdroji znecisteni.
>
> R filtr da samozrejme nizsi prirodni jasy za soumraku nebo pri mesicku bez
> umelych zdroju, neb pak je nebe modre, s rozptylem dle lambda^-4 pro
> vzduch bez aerosolu (tak 0.1 mag v zenitu) a dle lambda^-1 pro aerosoly
> (zbytek do extinkce), tedy ty malinke castecky. Mraky jsou asi skoro
> lambda^0.
>
> Umele zdroje jsou vetsinou HPS (vysokotlaky sodik), s velmi silnou
> cervenou slozkou, takze hlavne pro mene cisty vzduch bude nebe v R
> svetlejsi nez ve V, tj. dana ploska bude mit min magnitud. Ale pokud nekde
> rusi nove silne MH vybojky (halogenidove), projevi se ve V (a tim spis v
> B) mnohem vic.
>
> jenik
>
> PS. uz jsem se do ccd taky prihlasil, priste budu moct i citovat...
>
>
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd