[CCD-CR] Fw: RR Lyr hvezdy

[Filip Hroch]

Ciao

pozorovani pres filtr v nejakem systemu 
bych bral jako spis samozrejmost nez ne
a pak neni velky problem okalibrovat
srovnavacky a z nich pak samotnou hvezdu.


Jinak jsem si pres sobotu cetl ty clanky a vcera
naiv kouknul i do Simon, Tearys ApJ 261, 585 (1982),
Simon ApJ 328, 747 (1988) a Simon, Clement ApJ 410, 526 (1993),
kde jsou "odvozeny" vztahy pro vypocet hmot, svitivosti
atd na zaklade pozorovani svet. krivek. Skutecne vyslel
z pozorovani a to nejen RR Lyr ale i cefeid, v tom
clanku z 1988 ale trosku zmenil metodu a pouzill numericke
modelovani a na jeho zaklade pak odvodil ty vztahy,
ten clanek z 1993 je uz znacne sofistikovany a uz neni
uplne jasne co je odkud.

Cela ta oblast vypada hodne zajimave a tak jsem se 
ji prave treba s pomoci zminovaneho Coxe snazil 
porozumet a skutecne to neni zas tak slozite, 
docela snadno se da odvodit (nikoli ovsem elementarnimi
postupy), ze vlastni frekvence hvezdy je

(omega)^2 = GM/R^3

kde omega je frekvence * 2Pi, M hmota hvezdy, R jeji polomer.
Vlastni ferekvece je takova ta zakladni frekvence, treba
u struny delky pul metru je jeden Hertz atd.. Tenhle vzorecek
jsem si potvrdil i v Coxovi i kdyz tam se jste nasobi
clenem (radove jednotek) zavislym na stavove rovnici, kterou
jsem se tady stanzil maximalne pominout (bral jsem
idelani plyn kdezto Cox ma polytropu).  Kdyz
si dosadite hodnoty pro slunce tak tahle omega vyjde asi
0.000 6, tj perioda asi 0.02 dne. Takze u slunce
je neco takoveho dost nepredstavitelne, prece jen
by musela takovahle mohutna a husta masa pulsovat dost
tychle, jeste se musim podivat asi tam helioseismologove
neco takoveho nasli, ale jiste to nevim. 

Zkousel jsem neco takoveho provadet i u hvezd z tech clanku,
naprikal z tech clanku jsem vzal hvezdu s periodou
0.5 dne, omega=1e-5, ta hvezda by podle nich mela mit 0.6
hmoty slunce, na zaklade svitivosti (asi 50krat vic nez slunce!!)
a teplory (7500 stupnu), ktera tam je uvedena jsem vypocetl 
polomer na 2.7 polomeru slunce a pak uz bylo snadne spocitat
znova perisodu na asi 0.59 dne (numericke neprenosti). Je to 
trochu cesta kruhem ale kazdopadne je videt, ze parametry jsou
vnitrne konzistentni a mozna to tak fakt je..:-)

tak tohle se me zatim podarilo pochopit...

FH



On Mon, 29 Jan 2001, Ondrej Pejcha wrote:

> Zdravim,
> 
> dozvedel jsem se, ze aby byla pozorovani RR Lyr hvezd co
> nejuzitecnejsi, mela by byt prevedena do standardniho
> systemu (kvuli modulu vzdalenosti a tak). Protoze na
> fotometrii nejsem zadny odbornik, da se to zajistit
> stridavym sledovanim nejakeho promereneho pole na stridacku
> s promennou (tak kazde 2 hodiny)? Nebo se postupuje tak, ze
> se nejdrive (nebo az na konec) promeri nejake srovnavaci
> hvezdy v poli a vuci nim se pak dela differencialni
> fotometrie?
> 
> Za takova pole by mohla slouzit Hendenova (a Skiffova)
> policka, ktera jsou v podstate rovnomerne po cele obloze a
> tudiz by odpadl problem s extinkci.
> 
> S pozdravem
> 
> Ondra Pejcha
> 
> 
> _______________________________________________
> CCD mailing list
> CCD at amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ccd
>