[Astro-v]Místopis hvězdného nebe a bludice

[Jan Hollan]

> http://www.mujweb.cz/www/dostalko
 
Milá Mirko, 

u minulé úlohy jsem si až po odeslání všiml, že nakreslením čáry zjevně
dostanete velmi jednoduchou demonstraci nejistot výsledných poloh. Jen by
to chtělo do obrázku vše doplnit -- jak konstrukce ,,s trojúhelníky
nejistot`` pro Jupiter, tak měřítko, tak hladkou čáru i třeba úsečky
odchylek od ní.

Pro poslední dva úkony lze jistě použít hypotézu, že se nebeská tělesa
pohybují co možná rovnoměrně přímočaře, tj. i na hvězdné obloze s co
nejmenším zrychlením (a to by se mělo měnit jen pomalu a spojitě v průběhu
roku).

K Vašim poznámkám, jak jste se učila znát nejjasnější hvězdy, nemám
námitek. ,,Vlastivědné`` vložky s údaji o stálicích jsou zde celkem
přirozené. Jen by mohlo být zajímavé zamyslet se nad nejistotami údajů v
nich. Jak jsou asi staré a jak byly zjišťovány?

Někdy by k identifikaci stálice byla vhodná i poznámka, jak vypadá. Nebo v
tom nevidíte rozdíly? Mám na mysli třeba barevné odstíny. Ale i hru barev
a světla, někdy jindy. 

Kromě toho bych ale rád, kdyby Vaše poznávání od základní sítě
nejjasnějších stálic, kterou člověk potřebuje znát k orientaci v mapách,
dospělo až k zajímavým věcem, které na první pohled nápadné nejsou. K tomu
se velmi hodí sebemenší dalekohled. Když je pak na jasném nebi Orion, je
tam jistě alespoň jedna velmi zajímavá oblast esteticky i fyzikálně...

Když se zmiňujete o hvězdách, které nejsou na pohled pořád stejné,
nenapadlo Vás zaznamenat, jak byly jasné tehdy, když jste na ně hleděla
Vy?

Ještě jeden citát:
 ,,Polárka, Severka - nejjasnější hvězda (veleobr, proměnná cefeida, má
   tři průvodce) v souhvězdí Malého medvěda. Relativní hvězdná velikost
   2,02 mag, vzdálenost asi 465 světelných let.`` 

Proměnná hvězda, a jediný údaj hvězdné velikosti -- jde to dohromady
(náhodou ano, ona se Polárka skoro úplně přestala měnit, osciluje na
,,první harmonické``, teď už jen velmi málo a fotometricky se to téměř
neprojevuje...). Nejmodernější odkaz 
  Linkname: The Millenium Star Atlas: The brightest stars
        URL: http://astro.estec.esa.nl/Hipparcos/msa-tab4.html
udává u Polárky hvězdnou velikost v oboru V jako 1.97v, to v na konci
znamená právě to, že je to hvězda proměnná, 1.97 bude asi střední hodnota,
teď to ale nevím jistě. 

Kromě toho, to adjektivum ,,relativní`` -- vzhledem k čemu? Je tam takový
přívlastek potřeba? U Callistó jsem podobně napadl přívlastek
,,zdánlivá``. Tam ale o něco ve skutečnosti mohlo jít, protože Callistó od
nás bývá různě daleko a tedy různě jasná.

A konečně, ta vzdálenost... asi 465 ly. To jako, že asi míň než
470? Obávám se, že větší nejistotu mají i nejpřesnější výsledky projektu
Hipparcos. Z podrobnějšího zcela nejmodernějšího odkazu
 
   Linkname: The Hipparcos Space Astrometry Mission: The brightest stars
        URL: http://astro.estec.esa.nl/Hipparcos/table365-new.html

vidím paralaxu Polárky jako 7.56 mas plus mínus 0.48 mas, tedy relativní
nejistota vzdálenosti je 6,3 procenta. mas je tisícina vteřiny
(milliarcsecond). Vzdálenost Polárky je tedy zaokrouhleně 430(30) ly, což
je korektní zápis místo 430 ly plus mínus 30 ly (v závorce se udává
standardní nejistota pro tytéž cifry, kterými končí hodnota před závorkou.

Tož tak, úlohu Vám snad mohu uznat i takto, když ji mírně učešete, budu 
ale radši. Jak tady budu zítra v podvečer, nevím, budu tady spíš přes
den. Ráno o půl deváté mám reprízu Globálního oteplení, další je ve středu
dopoledne, teď nevím v kolik. Kdo chce, ať přijde.

Jeník H.