[Astro-v]Planety, vlastne soust. satelitu

Jan Hollan
Mon, 12 Mar 2001 18:21:41 +0100 (CET)


> http://www.mujweb.cz/www/dostalko

Milá Mirko, 

dívám se na Vaše pozorování planet a jsem v prvé řadě potěšen, že jste
využila místní brodskou hvězdárnu. Doufám, že to není naposled. 

Píšete, že jste využila dalekohled o průměru objektivu 20 cm -- je to
pěkné, jestli takový v Uherském Brodě mají, nemívali. Protože úloha by
správně měla být právě poutavé povídání o Vašem pozorování, asi by stálo
za to i o tom dalekohledu říci více. Třeba proč jste použila zrovna ten,
jaké další tam byly, jaké byly vlastnosti toho Vašeho, jak vypadal, proč
zrovna takové zvětšení atp.

Polemizoval bych s tím, že jste ,,pozorovala Jupiter``. Já vidím
pozorování, na které by stačilo dobře i třetinové zvětšení -- totiž zákres
poloh čtyř Galileových satelitů. Pozorování Jupiterova systému to
jistě je. 

O Jupiteru samotném ale nepíšete vůbec nic, jen v kresbě vidím, že byl
patrný jako zhruba kruh a že na něm byly vidět jakési dvě čárky. Dál, v
informacích, které jste opsala, píšete něco o pásech. Že by to byly
pásy? Proč se jim tak říká, jsou-li tak tenoučké?

Když se dívám na obrázek, napadá mě otázka -- jsou-li pásy-čárky na
určitých rovnoběžkách, asi měl Jupiter jeden pól natočený poněkud k
Vám. Je pak překvapivé, že jeho měsíce jsou natolik přesně na jedné čáře
místo na elipsách odpovídající náklonu osy Jupiterova systému. Být to tak
samozřejmě může, ale na pohled tam je jakýsi rozpor který určitě stojí za
poznámku. Třeba ty pásy tak prohnuté nebyly...

Jestli měl dalekohled průměr objektivu 20 cm, jistě s ním bylo možné vidět
nesrovnatelně více podrobností na planetě. Leda, že by vzduch byl extrémně
neklidný, což by ovšem zasloužilo komentář. Nebo se třeba dalekohled
hrozně třásl a než se uklidnil, Jupiter už byl vždycky ze zorného pole
pryč... Tak to bývá u dalekohledů bez pohonu, hlavně když fouká. 

Asi by se na to ale hodila větší zvětšení. Při pozorování zkoumáme nejprve
daný objekt různými způsoby, až si všimneme všeho možného. Pak asi je čas
na to, abychom začali s popisem či kresbami. Jaká zvětšení jsou
nejvhodnější k vidění toho či onoho, to člověk zjistí, až když se snaží
vidět co nejvíc detailů.

Detaily přitom nemyslím zdaleka jen různě světlé oblasti s hranicemi podél
rovnoběžek (či gradienty jasu podél poledníků). To nejzajímavější jsou
právě všelijaké mysy a zálivy pásů, bílé skvrny v nich, především pak ona
zvaná Červená (já ji vídám jen bílou či světle šedou, snad s nějakým
slabým barevným nádechem).

Zajímavé jsou tyto ,,nezonální`` (tj. křížící rovnoběžky) drobnosti proto,
že umožňují vidět rotaci Jupiteru. Jupiter je jediné těleso ve vesmíru, u
nějž si rotace můžeme všimnout velmi dobře už za jednu hodinu, je to pěkný
zážitek.

Říkal jsem si, že se podívám, jestli jste trefila identifikace
měsíců. Jenže ouha -- když jsem spustil program xephem (na amperu běží) a
zadal mu příslušné datu a čas (nevím, je-li na amperu správně časová zóna
v konfiguraci xephem a také správné místo, např. Brno, není-li, opravím
to, když mě někdo pobídne, tj. okopíruju tu ze svého počítače na
hvězdárně), dostal jsem zcela jiný obrázek... Pěknější -- Íó byla před
Jupiterem a vrhala naň asi stín, kousek odtud byla Červená skvrna.

Ve všech pokynech k pozorování zdůrazňuju, že člověk má vždycky kromě data
uvádět i den v týdnu, jeden údaj je pak kontrolou druhého. Splést se tak,
aby údaje byly v souladu, je velmi nepravděpodobné. Splést se v jednom
z nich, hlavně v datu, velmi běžné. 

U kresby mi kromě toho chybí náležitosti jako orientace -- nebýt toho, že
konfigurace měsíců vůbec nesedí, musel bych zkoušet čtyři možné polohy
(hlavou nahoru nebo dolů a zrcadlově nebo ne). 
  
	           ----------------------------------------

Intermezzo, s pozorováním čili ani se zadáním nesouvisející:

Když budu postupovat dle textu, to, co jste převzala z nějaké literatury,
do úlohy vlastně nepatří. Nevšiml jsem si žádných hrubých chyb, na něž
bych Vás měl jako učitel upozornit, když už mi kompilační text nabízíte.
Nicméně nějaké nepřesnosti tam jsou, např. ve větách:

 ,,Io, přirozená družice
   Jupiteru, kterou objevil Galileo Galilei (1610). Má průměr 3.630km a
   obíhá ve vzdálenosti 421.600km od středu planety. Jeho nitro je
   zahříváno slapovými silami, způsobenými gravitačním působením
   Jupiteru,...``

Obíhá-li Íó 421.600km od středu planety, jak ty slapové síly zahřívají
její nitro? (Napovím: pokud by šlo orbitu charakterizovat jediným
rozměrem, pak by slapy musely být konstantní...)

 ,,Callisto, druhý
   největší měsíc Jupiteru a třetí největší ve Sluneční soustavě,
   objevený G. Galileim roku 1610, zdánlivá hvězdná velikost 5,65 mag.``

Opakovat čtyřikrát u jediných snadno viditelných čtyř měsíců, které
vskutku objevil všechny společně tenounkým dalekohledem Galileo, že jeden
objevil on, a že druhý objevil on, a že... je směšné, může to být ale
záměr.

Já se ale pozastavuji hlavně nad koncem věty. Co to je zdánlivá hvězdná
velikost? Jaká by byla ,,nezdánlivá``? A když ji udáváte na setiny
magnitudy, v jakém případě je právě taková?  Jak záleží třeba na
vzdálenosti Callistó od nás? 

           ----------------------------------------

A teď k Saturnu

U něj kupodivu jsou měsíce v konfiguraci, výborně se shodující s
předpokladem. Jen Vaše dodatečná identifikace prohodila Rheu a Tethys, 
to je ale věru drobnost. 

U Saturnu bývá někdy zvlášť dobře patrné, že není kruhový. Ono je to vidět
i u Jupiteru, ale Saturn má menší hustotu a tak je při jinak podobných
dalších vlastnostech více spláclý rotací. Je pravda, že když skoro
nevyčuhuje zpod prstenu, není tvar dobře patrný. Překvapuje mne ale Vaše
schematizace, kdy jste jej naopak protáhla do vajíčka. Byl-li to ale Váš
dojem, nic proti tomu. Jen by si to opět zasloužilo fyzikální poznámku o
ekvipotenciální ploše ve vztažné soustavě spojené s rotujícím tělesem.  

Vidím také v obrázku jistý detail v prstencovém opásání Saturnu. V dalším
kompilačním textu, který nechávám bez komentáře, píšete o prstencích. Proč
se nezmínit podrobněji o tom, co jste viděla? Nebo to Vaše kresba
zachycuje tak dokonale, že už není co dodat?


K poslednímu obrázku Jupiterovy suity jen tolik, že ten sedí 
s předpokladem pěkně. Zprava doleva jsou měsíce seřazené dle rostoucí
vzdálenosti od Jupiteru. Červená skvrna byla kousek od pravého horního
okraje planety, asi by byla dobře vidět až za hodinu.


Abych nezapomněl, on nikdo z vašich kolegyň a kolegů o moc lepší
pozorování planet ještě neudělal, bývají to právě taková schemata, kde je
který měsíc, což lze u Jupiteru zaznamenat už s triedrem 10x50. Pěkné je
už to, že jste viděla čtyři měsíce Saturnu, co víc si přát. Jen toho
povídání o pozorování místo opisování z knížek mohlo být víc. Ale nešť. 

zdraví Jeník Hollan

PS. na další úlohy se kouknu za chvíli