From jhollan at amper....muni.cz Mon Mar 12 17:21:41 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 12 Mar 2001 18:21:41 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Planety, vlastne soust. satelitu In-Reply-To: <97CBCC46346@fmu....muni.cz> Message-ID: > http://www.mujweb.cz/www/dostalko Milá Mirko, dívám se na Vaše pozorování planet a jsem v prvé řadě potěšen, že jste využila místní brodskou hvězdárnu. Doufám, že to není naposled. Píšete, že jste využila dalekohled o průměru objektivu 20 cm -- je to pěkné, jestli takový v Uherském Brodě mají, nemívali. Protože úloha by správně měla být právě poutavé povídání o Vašem pozorování, asi by stálo za to i o tom dalekohledu říci více. Třeba proč jste použila zrovna ten, jaké další tam byly, jaké byly vlastnosti toho Vašeho, jak vypadal, proč zrovna takové zvětšení atp. Polemizoval bych s tím, že jste ,,pozorovala Jupiter``. Já vidím pozorování, na které by stačilo dobře i třetinové zvětšení -- totiž zákres poloh čtyř Galileových satelitů. Pozorování Jupiterova systému to jistě je. O Jupiteru samotném ale nepíšete vůbec nic, jen v kresbě vidím, že byl patrný jako zhruba kruh a že na něm byly vidět jakési dvě čárky. Dál, v informacích, které jste opsala, píšete něco o pásech. Že by to byly pásy? Proč se jim tak říká, jsou-li tak tenoučké? Když se dívám na obrázek, napadá mě otázka -- jsou-li pásy-čárky na určitých rovnoběžkách, asi měl Jupiter jeden pól natočený poněkud k Vám. Je pak překvapivé, že jeho měsíce jsou natolik přesně na jedné čáře místo na elipsách odpovídající náklonu osy Jupiterova systému. Být to tak samozřejmě může, ale na pohled tam je jakýsi rozpor který určitě stojí za poznámku. Třeba ty pásy tak prohnuté nebyly... Jestli měl dalekohled průměr objektivu 20 cm, jistě s ním bylo možné vidět nesrovnatelně více podrobností na planetě. Leda, že by vzduch byl extrémně neklidný, což by ovšem zasloužilo komentář. Nebo se třeba dalekohled hrozně třásl a než se uklidnil, Jupiter už byl vždycky ze zorného pole pryč... Tak to bývá u dalekohledů bez pohonu, hlavně když fouká. Asi by se na to ale hodila větší zvětšení. Při pozorování zkoumáme nejprve daný objekt různými způsoby, až si všimneme všeho možného. Pak asi je čas na to, abychom začali s popisem či kresbami. Jaká zvětšení jsou nejvhodnější k vidění toho či onoho, to člověk zjistí, až když se snaží vidět co nejvíc detailů. Detaily přitom nemyslím zdaleka jen různě světlé oblasti s hranicemi podél rovnoběžek (či gradienty jasu podél poledníků). To nejzajímavější jsou právě všelijaké mysy a zálivy pásů, bílé skvrny v nich, především pak ona zvaná Červená (já ji vídám jen bílou či světle šedou, snad s nějakým slabým barevným nádechem). Zajímavé jsou tyto ,,nezonální`` (tj. křížící rovnoběžky) drobnosti proto, že umožňují vidět rotaci Jupiteru. Jupiter je jediné těleso ve vesmíru, u nějž si rotace můžeme všimnout velmi dobře už za jednu hodinu, je to pěkný zážitek. Říkal jsem si, že se podívám, jestli jste trefila identifikace měsíců. Jenže ouha -- když jsem spustil program xephem (na amperu běží) a zadal mu příslušné datu a čas (nevím, je-li na amperu správně časová zóna v konfiguraci xephem a také správné místo, např. Brno, není-li, opravím to, když mě někdo pobídne, tj. okopíruju tu ze svého počítače na hvězdárně), dostal jsem zcela jiný obrázek... Pěknější -- Íó byla před Jupiterem a vrhala naň asi stín, kousek odtud byla Červená skvrna. Ve všech pokynech k pozorování zdůrazňuju, že člověk má vždycky kromě data uvádět i den v týdnu, jeden údaj je pak kontrolou druhého. Splést se tak, aby údaje byly v souladu, je velmi nepravděpodobné. Splést se v jednom z nich, hlavně v datu, velmi běžné. U kresby mi kromě toho chybí náležitosti jako orientace -- nebýt toho, že konfigurace měsíců vůbec nesedí, musel bych zkoušet čtyři možné polohy (hlavou nahoru nebo dolů a zrcadlově nebo ne). ---------------------------------------- Intermezzo, s pozorováním čili ani se zadáním nesouvisející: Když budu postupovat dle textu, to, co jste převzala z nějaké literatury, do úlohy vlastně nepatří. Nevšiml jsem si žádných hrubých chyb, na něž bych Vás měl jako učitel upozornit, když už mi kompilační text nabízíte. Nicméně nějaké nepřesnosti tam jsou, např. ve větách: ,,Io, přirozená družice Jupiteru, kterou objevil Galileo Galilei (1610). Má průměr 3.630km a obíhá ve vzdálenosti 421.600km od středu planety. Jeho nitro je zahříváno slapovými silami, způsobenými gravitačním působením Jupiteru,...`` Obíhá-li Íó 421.600km od středu planety, jak ty slapové síly zahřívají její nitro? (Napovím: pokud by šlo orbitu charakterizovat jediným rozměrem, pak by slapy musely být konstantní...) ,,Callisto, druhý největší měsíc Jupiteru a třetí největší ve Sluneční soustavě, objevený G. Galileim roku 1610, zdánlivá hvězdná velikost 5,65 mag.`` Opakovat čtyřikrát u jediných snadno viditelných čtyř měsíců, které vskutku objevil všechny společně tenounkým dalekohledem Galileo, že jeden objevil on, a že druhý objevil on, a že... je směšné, může to být ale záměr. Já se ale pozastavuji hlavně nad koncem věty. Co to je zdánlivá hvězdná velikost? Jaká by byla ,,nezdánlivá``? A když ji udáváte na setiny magnitudy, v jakém případě je právě taková? Jak záleží třeba na vzdálenosti Callistó od nás? ---------------------------------------- A teď k Saturnu U něj kupodivu jsou měsíce v konfiguraci, výborně se shodující s předpokladem. Jen Vaše dodatečná identifikace prohodila Rheu a Tethys, to je ale věru drobnost. U Saturnu bývá někdy zvlášť dobře patrné, že není kruhový. Ono je to vidět i u Jupiteru, ale Saturn má menší hustotu a tak je při jinak podobných dalších vlastnostech více spláclý rotací. Je pravda, že když skoro nevyčuhuje zpod prstenu, není tvar dobře patrný. Překvapuje mne ale Vaše schematizace, kdy jste jej naopak protáhla do vajíčka. Byl-li to ale Váš dojem, nic proti tomu. Jen by si to opět zasloužilo fyzikální poznámku o ekvipotenciální ploše ve vztažné soustavě spojené s rotujícím tělesem. Vidím také v obrázku jistý detail v prstencovém opásání Saturnu. V dalším kompilačním textu, který nechávám bez komentáře, píšete o prstencích. Proč se nezmínit podrobněji o tom, co jste viděla? Nebo to Vaše kresba zachycuje tak dokonale, že už není co dodat? K poslednímu obrázku Jupiterovy suity jen tolik, že ten sedí s předpokladem pěkně. Zprava doleva jsou měsíce seřazené dle rostoucí vzdálenosti od Jupiteru. Červená skvrna byla kousek od pravého horního okraje planety, asi by byla dobře vidět až za hodinu. Abych nezapomněl, on nikdo z vašich kolegyň a kolegů o moc lepší pozorování planet ještě neudělal, bývají to právě taková schemata, kde je který měsíc, což lze u Jupiteru zaznamenat už s triedrem 10x50. Pěkné je už to, že jste viděla čtyři měsíce Saturnu, co víc si přát. Jen toho povídání o pozorování místo opisování z knížek mohlo být víc. Ale nešť. zdraví Jeník Hollan PS. na další úlohy se kouknu za chvíli From jhollan at amper....muni.cz Mon Mar 12 19:24:54 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 12 Mar 2001 20:24:54 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]=?iso-8859-2?Q?Bludice_versus_st=E1lice_=28fwd=29?= Message-ID: ---------- Forwarded message ---------- > http://www.mujweb.cz/www/dostalko Tak ještě k těm dvěma bludicím, ohrazuji se proti formulaci ,,V hodině astrofyziky jsme dostali za úkol pozorovat pohyb Jupiteru a Saturnu vzhledem ke stálicím, kterými jsou Aldebaran a některé hvězdě ze souhvězdí Plejády`` Pevně doufám, že jsem to tak nikdy neřekl, to jest tu vedlejší větu. Naopak jsem stále zdůrazňoval, že je potřeba použít tolik vztažných bodů, aby bylo možné polohy planet v jejich síti zachytit nejen přesně, ale i s manifestovanými nejistotami. Zjednodušeně: měřit úhlovou vzdálenost Jupiteru od Aldebaranu a Alkyoné a konstruovat z nich polohu Jupiteru je poněkud vachrlaté, je-li Jupiter zrovna v těsném okolí oné stálicové úsečky, co říkáte? Kde by se hodila nějaká další stálice, abychom získali potřebnou informaci? Taky jsem asi Plejády neoznačoval jako souhvězdí, to jsem asi ještě neudělal nikdy. Opravdu jste počítala úhel tak, že jste použila funkci tangens? Ale já po vás jistě chtěl, aby se to bez takové komplikace obešlo, vždyť je úplně zbytečná. Nebo není? A co bylo tou druhou veličinou ve zlomku, který jste pro výpočet úhlu použila? Jak jste ji zjišťovala? Čeho to byla přesně délka? Mimochodem, kde byl přesně ten pravý úhel, který jste se snažila dodržet, byl u spodní strany onoho znázorněného trojúhelníku? Proč? Kde by bylo výhodné jej mít? Já vím, takovýto poněkud zavádějící obrázek (hodící se jen pro tu tangentu) se malovává, ale ve skutečnosti by byl adekvátnější trochu jiný... Škoda, že konstrukce ve výsledném obrázku není patrná. Jde mi hlavně o konstrukci polohy Jupiteru. Jak jste ji přesně dělala? ,,Vím, že nepřesnost při měření vzdáleností byla 1mm. Výpočtem, dle výše uvedeného vzorce jsem zjistila, že nepřesnost při měření úhlové vzdálenosti je 0,002rad.`` Jak to víte, jak nejisté byly změřené vzdálenosti? Okdud? Týkalo se to obou z nich? A pokud byla odhadnutá nejistota výsledného úhlu vždy 2 mrad, nebylo by zajímavé tento odhad ověřit právě při konstrukci poloh Jupiteru (nebo jindy též Saturnu)? (Kdyby stálic bylo použito víc, bylo by to mnohem průkaznější.) Hlavně mně ale bolí tabulka s úhly. Cifer je v ní pravda hodně, ale většinou jsou to levostranné nuly, které mnoho informace nenesou. Co tak použít dílčí jednotky, aby člověk mohl psát jen cifry, které něco říkají? Nekonstruovala jste obrázek například s údaji o jedno místo podrobnějšími? A pak mne ještě bolí, že obrázek končí v prosinci. Zajímavým by se totiž stal, kdyby pokračoval až doposud. Už by se pomalu začalo ukazovat, jak zajímavě se obě planety hýbou... To ale je spíše smůla pro Vás, že výsledek nebyl tak moc zajímavý. Přesto si zkuste protáhnout zkonstruovanými polohami hladkou čáru, budou přehlednější. Metodické chyby a chybějící podstatné informace ale přehlédnout nemohu, to musíte opravit. s pozdravem J. H. PS. Je mi trochu líto, že si nedáváte číst své práce vzájemně. Pokud Vám už Vaše vlastní připadá dokonalá (ostatně její rozšiřování by dalo práci...), bruste si kritické myšlení na úlohách jiných autorů. Já vám práce rád okomentuji, ale je vás žáků dost, a chyby jsou často tak triviální, že byste na ně asi přišli sami... From jhollan at amper....muni.cz Mon Mar 12 20:55:15 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 12 Mar 2001 21:55:15 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]=?iso-8859-2?Q?M=EDstopis_hv=ECzdn=E9ho_nebe_a_bludice?= In-Reply-To: Message-ID: > http://www.mujweb.cz/www/dostalko Milá Mirko, u minulé úlohy jsem si až po odeslání všiml, že nakreslením čáry zjevně dostanete velmi jednoduchou demonstraci nejistot výsledných poloh. Jen by to chtělo do obrázku vše doplnit -- jak konstrukce ,,s trojúhelníky nejistot`` pro Jupiter, tak měřítko, tak hladkou čáru i třeba úsečky odchylek od ní. Pro poslední dva úkony lze jistě použít hypotézu, že se nebeská tělesa pohybují co možná rovnoměrně přímočaře, tj. i na hvězdné obloze s co nejmenším zrychlením (a to by se mělo měnit jen pomalu a spojitě v průběhu roku). K Vašim poznámkám, jak jste se učila znát nejjasnější hvězdy, nemám námitek. ,,Vlastivědné`` vložky s údaji o stálicích jsou zde celkem přirozené. Jen by mohlo být zajímavé zamyslet se nad nejistotami údajů v nich. Jak jsou asi staré a jak byly zjišťovány? Někdy by k identifikaci stálice byla vhodná i poznámka, jak vypadá. Nebo v tom nevidíte rozdíly? Mám na mysli třeba barevné odstíny. Ale i hru barev a světla, někdy jindy. Kromě toho bych ale rád, kdyby Vaše poznávání od základní sítě nejjasnějších stálic, kterou člověk potřebuje znát k orientaci v mapách, dospělo až k zajímavým věcem, které na první pohled nápadné nejsou. K tomu se velmi hodí sebemenší dalekohled. Když je pak na jasném nebi Orion, je tam jistě alespoň jedna velmi zajímavá oblast esteticky i fyzikálně... Když se zmiňujete o hvězdách, které nejsou na pohled pořád stejné, nenapadlo Vás zaznamenat, jak byly jasné tehdy, když jste na ně hleděla Vy? Ještě jeden citát: ,,Polárka, Severka - nejjasnější hvězda (veleobr, proměnná cefeida, má tři průvodce) v souhvězdí Malého medvěda. Relativní hvězdná velikost 2,02 mag, vzdálenost asi 465 světelných let.`` Proměnná hvězda, a jediný údaj hvězdné velikosti -- jde to dohromady (náhodou ano, ona se Polárka skoro úplně přestala měnit, osciluje na ,,první harmonické``, teď už jen velmi málo a fotometricky se to téměř neprojevuje...). Nejmodernější odkaz Linkname: The Millenium Star Atlas: The brightest stars URL: http://astro.estec.esa.nl/Hipparcos/msa-tab4.html udává u Polárky hvězdnou velikost v oboru V jako 1.97v, to v na konci znamená právě to, že je to hvězda proměnná, 1.97 bude asi střední hodnota, teď to ale nevím jistě. Kromě toho, to adjektivum ,,relativní`` -- vzhledem k čemu? Je tam takový přívlastek potřeba? U Callistó jsem podobně napadl přívlastek ,,zdánlivá``. Tam ale o něco ve skutečnosti mohlo jít, protože Callistó od nás bývá různě daleko a tedy různě jasná. A konečně, ta vzdálenost... asi 465 ly. To jako, že asi míň než 470? Obávám se, že větší nejistotu mají i nejpřesnější výsledky projektu Hipparcos. Z podrobnějšího zcela nejmodernějšího odkazu Linkname: The Hipparcos Space Astrometry Mission: The brightest stars URL: http://astro.estec.esa.nl/Hipparcos/table365-new.html vidím paralaxu Polárky jako 7.56 mas plus mínus 0.48 mas, tedy relativní nejistota vzdálenosti je 6,3 procenta. mas je tisícina vteřiny (milliarcsecond). Vzdálenost Polárky je tedy zaokrouhleně 430(30) ly, což je korektní zápis místo 430 ly plus mínus 30 ly (v závorce se udává standardní nejistota pro tytéž cifry, kterými končí hodnota před závorkou. Tož tak, úlohu Vám snad mohu uznat i takto, když ji mírně učešete, budu ale radši. Jak tady budu zítra v podvečer, nevím, budu tady spíš přes den. Ráno o půl deváté mám reprízu Globálního oteplení, další je ve středu dopoledne, teď nevím v kolik. Kdo chce, ať přijde. Jeník H. From jhollan at amper....muni.cz Tue Mar 13 11:57:24 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 13 Mar 2001 12:57:24 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]myopie, spektra a uhly Message-ID: Milá Heleno, konečně se dostávám k Vašim astronomickým úlohám. Tři kresby měsíce: K pohledům na Měsíc nemám vážných výhrad (snad až na úplňkovou -- tam je neobyčejně málo podrobností, čím to? byla jste tak oslněná? nebo jste se navíc dívala bez brýlí i bez dalekohledu?) a beru je jako postačující. Jako jednu z těch tří slohových prací je ale asi uznat nemohu, toho povídání o samotném pozorování a o tom, co jste viděla, tam moc není. Předchozí část, s pozorováním a zadáním nesouvisející, z nedostatku času přeskakuji, omlouvám se. Nejen jako učitelce fyziky bych Vám vřele doporučil, abyste si pořídila pro radost z přírody (nebo z kultury) brýle s příslušnými rozptylkami. Jestli nevidíte běžně alespoň pět jasně odlišených tmavých skvrn na Měsíci, jistě máte myopii alespoň půl dioptrie -- člověk se pak sice bez problémů orientuje, ale plno krásných věcí mu uniká. Půldioptriové brýle je jistě zbytečné nosit pořád, ale někdy se to může hodit. Já jsem občas rád, že brýle mám, protože prostě fungují jako ochrana zraku -- například i proti větru. Začít můžete čočkami z nějaké fyzikální sbírky -- ve chvílích, kdy Měsíc neoslňuje, můžete zkoušet přidávat po čtvrt dioptrii, kdy toho vidíte na Měsíci nejvíce. Totéž je ještě snadnější u očního lékaře. Můžete si vyhlédnout dopoledne, kdy je na obloze couvající Měsíc, a zkusit na něm vidět to, co už znáte. V principu si člověk může zkoušet potřebnou optickou korekci i pomocí dalekohledu, tedy zařízení, jehož optickou mohutnost lze měnit. To ale ten dalekohled pro případ pozorování v noci má mít výstupní pupily velké co nejvíc, ideálně 7 mm, aby se přesné zaostření poznalo. Popis toho, jak to přesně dělat, by ale byl dost dlouhý, takže to nechávám Vaší fantazii. Ostatně by to bylo krásné téma na velmi užitečnou diplomní práci... (Pokud jde o tu třetí slohovou práci, osobní svědectví, které si každý rád přečte, pro tu by asi stačilo pěkně popsat vše, co bylo vidět během celého zatmění Měsíce.) Spektra: Opět přeskakuji irelevantní text před částí ,,Vlastní pozorování``. Takové řazení mi připadá úžasně nesprávné. Já po Vás chci právě jen a pouze ,,Vlastní pozorování`` a jeho bohatou interpretaci a diskusi. Nic jiného nemůže být pro nikoho zajímavé, řekl bych, že ani pro Vás. S lítostí vidím, že jste se ani jednou nepodívala do CD správně, ani jednou nejde o spektrum konkrétního světla, jen o barevné úkazy na jaksi osvětleném CD. Úkazy se liší nikoliv podle toho, jaké je spektrální složení daného světla, ale jaká byla náhodná geometrická konfigurace světelných zdrojů, CD a Vašeho oka. Jistě to byly úkazy pěkné a přemýšlet nad jejich přesným vzhledem, to je také zajímavá fyzika. Poradím vám takto: hádejte, proč se říká ,,spektrální čára``? Je to monochromatický obraz čeho? Čáry. Tedy světelného zdroje, jehož jeden úhlový rozměr je co možná nulový. CD má tu pěknou vlastnost, že dokáže vyrobit spektrální čáru i ze zdroje bodového, pokud se člověk dívá šikovně, zatímco u mřížek s rovnými čarami (nebo u hranolu) potřebuje člověk zdroj s jedním rozměrem dlouhým. Až se spektra vidět naučíte (ideálním začátkem je vzdálená, tj. bodová rtuťová uliční lampa, to jest taková s tím modrým nádechem), při pozorování také volte různé spektrální řády a popisujte, co je ve kterém vidět. Např. zkuste odhalit dvojitost žluté čáry rtuti -- ono to jde i u běžných dlouhých zářivek. Různé řády Vám také pomohou rozlišit čáry od pásů -- hodně monochromatické emise zůstávají ve všech řádech stejně tenké. Nejtěžší je asi vidět absorpční čáry ve slunečním spektru. I to po Vás ale chci, abyste to uměla a kdykoliv komukoliv za světlého dne dokázala ukázat. Ostatně jsem to jistě už ve www-mailinglistu Vám a dalším studujícím určeném, http://amper.ped.muni.cz/astro-v , psal. Úhly: Zmiňujete se o použití vizíru. Nemýlím-li se, případ Vašeho měření elongací hvězd ve Voze, byl právě toho druhu, že by se vizír velmi hodil. Nedělala jste je ve dne, že ne? (Kdy a jak jste je dělala, neuvádíte.) Použila jste tedy vizír, který o pár řádků výše doporučujete? A kdybyste jej použila, co by pak asi byla ona délka y? Uvádíte pro každou ze zkoumaných dvojic hvězd jen jediné měření. Nic proti tomu, není nutné všechna měření opakovat, aby člověk získal lepší odhad nejistoty výsledku. Nicméně by se při odhadu nejistot neměl ,,seknout``. Mám pocit, že to byl právě Váš případ. Udat délku (úhlovou) např. dvojice Merak -- Benetnaš bez dalšího komentáře jako 25,69° je až komické, je to takový fyzikální vtip, uvážíme-li, jak byla tato hodnota zjištěna. (Teď pominu výklad o platných místech atp., podívejte se na ty stránky NIST, jen připomínám, že už jsem o hvězdách a možnosti spočítat si pro srovnání jejich vzájemné vzdálenosti už v konferenci i Vám určené psal, viz archiv http://amper.ped.muni.cz/astro-v .) Ohledně měření úhlů doma v pokoji jen tolik: - Zamyslete se nad tím, kolik cifer má cenu psát u délky y. Stačí to tak, jak jste to dělala Vy? - Porovnejte nejistoty výsledků, ke kterým jste došla v případech, že jste měla proužek blízko oka a že byl naopak co nejdál. Nevšimnete si nějaké závislosti? Čím by mohla být způsobena (co by přinesl vizír...)? Co to znamená pro rovnoprávné sdružování podílů s malými a většími hodnotami y do odhadu výsledného úhlu? Co doporučit těm, kteří budou měřit podle Vaší slohové práce o zjišťování úhlů (až ji dokončíte)? Tož zatím tolik, až budete chtít komentáře k dalším svým textům, ozvěte se. Jinak doporučuji je také dávat číst a kritizovat svým vrstevníkům. Nebylo by špatné, kdybyste se o tom spolu bavili, třeba i ve www-mailinglistu astro-v. zdraví J.H. From jhollan at amper....muni.cz Thu Mar 29 22:57:14 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 29 Mar 2001 23:57:14 +0200 (CEST) Subject: [Astro-v]opravene programy Message-ID: Díky prosbě jednoho zájemce o otočnou hvězdnou mapku platnou v Austrálii jsem opravil chybné kreslení sítí pro jižní polokouli v programu map_bsc a jiné drobnější chybky a k tomu přidal i pár vylepšení (jako vypínání hodinových stupnic pro sítě pro otočné mapky). Taky jsem opravil program graph_d, aby v textové verzi graph_dt skutečně nepotřeboval grafický ovladač a aby rozlišoval v linuxu velká a malá písmena v názvech souborů. Program je užitečný přinejmenším pro kreslení histogramů, umožňujících odhalit hrubé chyby v datech -- to je něco, co zatím jinak vynikající gnuplot neumí. (Za podnět děkuju Rudolfovi.) Do adresáře images jsem přidal spoustu mapek ve formátu eps v orientaci rovnou pro tisk, tedy ,,landscape``. Pro ty, co v mswindoze nemají gv (tedy nemohou si prohlížet a tisknout PostScriptové soubory) jsem přidal i adresář pdf (ale hvězdné mapky jsou pak pěkně nabubřelé). Vše je v adresáři http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/programmes/ Pro kreslení hvězd je potřeba ještě rozbalit soubor http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/data/bsc5dbf.zip V prostředí DOS/windoze ovšem je potřeba i nějaké adekvátní *.bgi v adresáři uvedeném v proměnné BGI nebo v aktuálním či appendovaném adresáři. Nebo lze použít verzi programů přeloženou Free Pascal Compilerem, pak stačí mít na cestě ,,extender`` cwsdpmi.exe -- to ale v grafickém režimu funguje jen na VESA kartách. Na amperu je už hvězdný katalog k dispozici v adresáři, kde jej programy najdou. Spouštět lze jen textové verze kreslicích programů, tedy např. map_bsct a graph_dt -- výsledkem jsou PostScriptové soubory, jež lze prohlížet programem gv v prostředí Xwindow. zdraví Jeník