From jhollan at amper....muni.cz Mon Jan 8 16:39:16 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 8 Jan 2001 17:39:16 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]extinkce Message-ID: Milý Karle, hledím na úlohu v ~xstibor, která se zabývá extinkcí světla hvězd a opět mám dojem, že si pozorování, které jste vykonali, zasloužilo více pozornosti. K tabulce s dvojicemi hvězd by asi patřily okamžiky, kdy jste je pozorovali. Také něco o tom, jak jste zjistili jejich úhlové výšky. A ovšem to hlavní: vynést rozdíl hvězdné velikosti v závislosti na rozdílu ,,vzdušných hmot``. To poslední jde dobře udělat i z tabulky, kterou uvádíte. Na pomoc můžete mít astronomické programy, které jsem při této příležitosti konečně zase zprovoznil pro všechny na amperu: prostě jsem pro ně udělal symlink z /home/jhollan/bin do /usr/local/bin, takže už běží všem. Pro stálice lze užít star_pos, pro planety planet . Ten druhý sice neudá vzdušnou hmotu, ale s parametrem k4 udá hvězdnou velikost zvětšenou vinou extinkce, s k2 (implicitní) či k3 udá hvězdnou velikost nebýt atmosféry. Vzdušná hmota plyne z tohoto rozdílu, přičemž na jednu ,,hmotu`` přiroste hvězdná velikost (v programu defaultně, ač doopravdy asi více) o 2 dmag (přitom jsem zjistil, že parametr ZE, který tuto hodnotu umožňuje měnit, nefunguje, zítra to spravím). ,,Vzdušné hmoty`` zjištěné nepřímo prostřednictvím programu jsou užitečné hlavně při malých úhlových výškách, kdy se sec z blíží nekonečnu a není dost dobrou aproximací. Pozorování Venuše a Jupiteru je na zjištění extinkce nejlepší, neboť jsou to hvězdy natolik jasné a málo scintilující, že se dají dobře porovnávat s hvězdami vysoko na nebi i když už jsou samy velmi nízko. Pozorování je pak velmi citlivé (je ale nutno uvádět přesně časy). (Jinak překlad z Minnaerta v úvodu je pěkný a užitečný jistě i pro ostatní student(k)y, jen bych byl pro mírnou modernizaci, aby se magniduda stala jen jednotkou, ač to tak v anglickém originálu samozřejmě být nemůže.) zdraví Jeník From jhollan at amper....muni.cz Tue Jan 9 08:25:06 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 9 Jan 2001 09:25:06 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Pomozte NASA klasifikovat martanske kratery (fwd) Message-ID: ---------- Forwarded message ---------- Date: Mon, 8 Jan 2001 06:18:10 GMT From: Josef Chlachula Reply-To: astrocs@auriga...3.sk To: Multiple recipients of list Subject: Pomozte NASA klasifikovat martanske kratery Dnesni astronomicky snimek dne http://www.astro.cz/apod/ap010108.html prinasi informaci o klasifikovani krateru na Marsu dobrovolniky. K tomu, abyste se zaradili mezi "clickworkers" pro NASA potrebujete jen web browser a mys. Josef Chlachula Odkazy: http://www.astro.cz/apod/ http://clickworkers.arc.nasa.gov/ http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap010108.html From jhollan at amper....muni.cz Tue Jan 9 11:20:59 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 9 Jan 2001 12:20:59 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]program padi Message-ID: Už jsem opravil program planet, dokonce jsem doplnil přepínač ZM, při kterém program počítá (s volbou k4 nebo k5, tedy při topocentrických polohách) místo hvězdných velikostí ,,vzdušné hmoty``. Teď jsem se bavil s Vítkem Bartlem o měření úhlových vzdáleností hvězd a vzpomněl jsem si, že jsem jako pomůcku ke kalibraci napsal program padi (jako Position angle and Angular Distance) který umí počítat i pro více než dva objekty -- prostě udá matici pro všechny dvojice. Zadávat mu lze buď nějaké dvojice souřadnic nebo označení stálic (pro jasné nejlépe jako padi nAlp_UMa nGam_Leo přičemž místo podtrhovníku může být číslice označující složku dvojhvězdy). Programy běží na amperu, i pro dos (*.exe) a dokumentaci najdete na http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/programmes (dokumentace viz např. use_cz) Všechny programy poví něco o tom, jak se používají, dáte-li jim jako parametr otazník, tedy např. star_pos ? Jeník From jhollan at amper....muni.cz Thu Jan 11 20:59:30 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 11 Jan 2001 21:59:30 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Exaktni... In-Reply-To: <30043.68749-13176-1419332114-979132643@seznam...> Message-ID: Milý Pavle, ten předmět se pro kumštýře jmenuje Exaktní pozorování hlavně proto, aby to působilo vědecky. Chtěl to tak Tomáš Ruller. Nicméně mně to není proti mysli, ono je to tak správně. Jde totiž o to, zaznamenat dost přesně to, co vidíme či slyšíme, a pozorovat přitom co nejdůvtipněji. Někdy může jít i o záměrná měření, jindy o co nejpřesnější popis. Ten se nemusí podařit hned, ostatně Vaše popisy na http://xx.cz/pozorovani jsou zcela správně záznamem toho, co děláte a ukazují cestu, kudy se ubírá poznání. Konvergovat by ale mohly k záznamům maxima, co člověk může v daném případě zjistit, k postřehům o zajímavých, často jemných detailech apod. Ke spektrům: Tak třeba k těm spektrům co jste na ně hleděl na konci listopadu. Opravdu je mezi svíčkou a žárovkou, pokud jde o spektrum jejich světla, jen malý rozdíl. Kdybyste ale chtěl vidět nějaký jemný detaily, musíte určitě koukat do CD tak, abyste viděl pěkně široký kužel, tj. aby spektrum bylo široké. Na CD je spekter víc, na jedné straně od obyčejného zrcadlového odrazu se dají vidět právě ta široká (jako v dutém kuželovém zrcadle, opačná jsou jako ve vypuklém). Záleží ale hodně na poloze oka -- u prvního spektra (prvního spektrálního řádu, v němž je světlo od sousedních drážek posunuto o jednu vlnovou délku) je potřeba mít oko dál, u druhého už dost blízko a u třetího a dalších už velice těsně u CD. Je výhodné mít předmět co nejdál od sebe, pak může být oko přece jen o kousek dále (podle tzv. čočkové rovnice). Když uvidíte pěkný široký spektrální kužel (přičemž zdroj světla by měl být ve směru osy kužele co nejtenčí), zkuste si do svíčky hodit zrnko soli. Zazáří pěkně páry sodíku na vlnové délce 0,59 mikrometru. Zářivka bude mít zajímavé spektrum, úplně jiné, když od ní budete hodně daleko a budete ji spektrálně rozšiřovat v tom směru, v němž je úzká (lze ji také zastínit tak, aby z ní zbyl v dálce skoro jen bod). Spektrum nejrozdílnější od žárovky ale mají určitě zelenavé uliční lampy, ve kterých svítí páry rtuti. K hrnkům: jde u nich hlavně o světlo odražené na stěně. Dá se pozorovat i v hrnku prázdném, lepší to bývá na nápojích s trochou mléka. Pěknou kaustiku vyrobí slunce, ale i úhlově malé světlo kus nabok od hrnku. Ta milá křivka, kterou tam vykouzlí, se Vaší kresbě dost podobá, jen je ještě trochu hladší. Můžete si zkusit nakreslit, jak asi vzniká. Ale on takový obrázek bývá i v textech o fyzice, když se kreslí chod paprsků odražených od dutého zrcadla, které má na řezu tvar kružnice (tedy např. kulového nebo válcového). Ke koukání rourkama: Oslnění světlem z okolí, když člověk není v temné přírodě, opravdu vede k tomu, že člověk hůř vidí slabé hvězdy. Jednodušší sice je jít někam, kde nic do očí nesvítí, ale omezit si zorné pole vyčerněnými rourkami je zajímavý nápad. Omezit světlou část zorného pole pomůže pěkně ve dne, když je světlo všude. Když si člověk vymezí přesně malé místo oblohy, dá se tak docela dobře vidět i dlouho před západem Slunce Venuše. Jen je problém se na ni strefit. S pliváním ohně Vám neporadím, i když mi onehdá děti říkaly, jak se to dělá -- už jsem to zase zapomněl. To zatmění Měsíce bylo moc krásné, akorát že v Brně bylo pěkně vidět až tak od devíti hodin, až bylo málo mraků. Já se vždycky vydržím dívat skoro až je Měsíc úplně venku z polostínu, jak se ta noc kolem postupně stává neuvěřitelně světlá. To už nikde žádné návaly nejsou, po půl desáté bylo i tady na hvězdárně jen pár lidí. Řekl bych, že máte čeho litovat. Nejde přitom o vědu, jen o krásu. Jak čtu, o půldruhého měsíce pozdě, vidím, že zkoušíte plno různých věcí, a to je jistě hezké. Ale pro předmět samotný bych byl spíš pro to, abyste jednomu tematu věnoval víc času a opakovaně. Třeba já na různá spektra koukám pořád strašně rád, tam je tolik zajímavých věcí. Třeba hledět na spektrum sodíkové lampy (to jsou ty oranžové), jak se postupně mění, když se lampa rozsvěcuje (to je teď tak chvilku před čtvrtou večer). Hodí se být přitom na kraji chodníku kus šikmo pod lampou. tož zatím tak. Nechcete se stavit pro Minnaerta? Je to inspirující knížka. Jeník From jhollan at amper....muni.cz Thu Jan 11 21:08:24 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 11 Jan 2001 22:08:24 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Sodik v plameni In-Reply-To: Message-ID: Milá Ludmilo, napsal jsem Vám blbost, když jsem Vás vinil, že jste si nevšimla sodíkové emise v plameni. On tam ten sodík být nemusí, ani v ohni ze dřeva. Jen může. Podíval jsem se kontrolně o Vánocích doma na pár plamenů a sodík v nich nesvítil. Je ale snadné jej do plamene přidat, stačí na to zrnko soli. zdraví Jeník From jhollan at amper....muni.cz Fri Jan 19 10:12:27 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 19 Jan 2001 11:12:27 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Pomozte NASA klasifikovat martanske kratery (fwd) Message-ID: To není žádný požadavek na vás, jen zajímavá možnost pěkné zábavy, poučení i užitečné práce.... J. ---------- Forwarded message ---------- Date: Mon, 8 Jan 2001 06:18:10 GMT From: Josef Chlachula Reply-To: astrocs@auriga...3.sk To: Multiple recipients of list Subject: Pomozte NASA klasifikovat martanske kratery Dnesni astronomicky snimek dne http://www.astro.cz/apod/ap010108.html prinasi informaci o klasifikovani krateru na Marsu dobrovolniky. K tomu, abyste se zaradili mezi "clickworkers" pro NASA potrebujete jen web browser a mys. Josef Chlachula Odkazy: http://www.astro.cz/apod/ http://clickworkers.arc.nasa.gov/ http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap010108.html From jhollan at amper....muni.cz Tue Jan 23 17:41:08 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 23 Jan 2001 18:41:08 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Hvezdna velikost aj. Message-ID: Milá Věro, tak se probírám Vašimi elektronicky zveřejněnými pracemi, a na začátku té první, na niž hledím (Místopis hvězdného nebe...) si všímám konfuze pojmů z astronomické fotometrie. Konfuzi nevyčítám Vám, spadá na bedra dřívějších astronomů. Já se ji léta snažím odstranit, jak v textech na papíře (viz Báječný svět hvězd), tak hlavně v těch elektronických, které jsou na mých stránkách (některé byly také publikovány i na papíře). Texty ke zmatkům v astronomickém vyjadřování jsou v adresáři http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/uskali/ (jeden kratší a jeden delší) a konzistentní norma pro českou astronomickou fotometrii v adresáři http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/si_fot/ Podstatné je v tomto ohledu rozlišovat název veličiny a jednotky této veličiny. Např. ve Vašem textu vystupuje ,,magnituda`` v obojím významu. Já také mám velké námitky proti používání přívlastku ,,zdánlivá``. On je to relikt aristotelovské fyziky. Kdybychom chtěli mít nějaké adjektivum pro to, že zapadající hvězda slábne a tedy že roste jakási její hvězdná velikost (jako vlastnost hvězdy plus cesty světla ovzduším), asi bych použil přívlastku ,,pozorovaná`` nebo (při pozorování nikoli fotometrem ale očima) ,,viditelná``. O žádné zdání nejde. *Jasnost* objektu doporučuji jako název veličiny, kterou lze dlouze popsat jako ,,hustotu světelného toku působeného daným objektem``. Ta se tedy měří v lumenech na metr čtvereční, ne v magnitudách. Záznamy na konci textu jsou právě tím, o co šlo (to předtím je věru navíc). Ukazují myslím pěkně, jak pomalu jdou první krůčky v poznávání vesmíru. Odhaduji, že v prosinci a v lednu jste se toho naučila o hodně více, mohlo být zajímavé to zaznamenat, hlavně pokud jde o potíže a jejich řešení. ---------------------- Teď hledím na práci, kdy jste zkoumala extinkci světla v ovzduší. Je zřejmé, že jste přitom s Karlem museli identifikovat řadu stálic, pokud si je pamatujete, už toho neznáte málo. Je škoda, že jste nevyužili těch nejjasnějších hvězd, totiž planet. Jejich slábnutí, když zapadají (to se brzo večer týkalo Venuše), je zvláště citlivou sondou velkých tlouštěk vzduchu. Kromě grafu bezprostředně zaznamenávajícího pozorované veličiny bych doporučil graf, kde by na jedné ose byla rovnoměrná stupnice tzv. vzdušné hmoty, tj. údaje, kolikrát více vzduchu potká světlo hvězdy oproti případu, když by procházelo ovzduším svisle dolů. Závislost přírůstku pozorované hvězdné velikosti oproti té, která by mohla být vidět v zenitu, na vzdušné hmotě by totiž byla zhruba lineární. (Stačilo by si namalovat stupnici vzdušných hmot a současně nerovnoměrnou stupnici úhlových výšek, odchylky od funkce 1/sin(h) jsou i pro výšku pět stupňů menší než deset procent). Také mi trochu chybí popis metody, jak jste tipovali ty hvězdné velikosti. --------------- U úlohy zachycující pohyb planet vzhledem ke stálicím bych doporučoval zamyslet se nad tím, zda moc záleží na stanovišti, odkud hledíte. Společně s další úlohou, ukazující Aldebaran s Jupiterem a Saturnem nad střechou sousední budovy, platí jedno podstatné konstatování: to co udáváte jistě nejsou chyby, ale vaše odhady nejistot. Chyba je prosím rozdíl oproti skutečné hodnotě. Pokud jste stejnou veličinu měřili několikrát a nějak výslednou nejistotu odhadli z variability přímo měřené veličiny, jsou k tomu přece k dispozici prosté vztahy, viz http://physics.nist.gov/cuu/Uncertainty/ (to je jen trochu více specifikovaný odkaz uvedený v zadání předmětu Fyzikální pozorování, http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/vyuka/fyz_poz/ zdraví Jeník Hollan From jhollan at amper....muni.cz Tue Jan 23 19:01:28 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 23 Jan 2001 20:01:28 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]stranky Leose Ondry Message-ID: Upozorňuji na stránky http://www.astronomy.cz, specielně pak na stránky Leoše Ondry, http://leo.astronomy.cz Leoš nabízí kapitoly ze své připravované knihy, které jsou neobyčejně precizní z historického hlediska i skvělé didakticky. Slavný je již léta jeho program Star Clock, který ukazuje vývoj hvězd -- jde o *.exe pro dos, viz http://leo.astronomy.cz/sclock/sclock.html Jeník From 20882 at mail....cz Wed Jan 24 11:14:46 2001 From: 20882 at mail....cz (Ludmila =?ISO-8859-2?Q?Nov=E1kov=E1?=) Date: Wed, 24 Jan 2001 12:14:46 +0100 Subject: [Astro-v]Ke =?ISO-8859-2?Q?zkou=B9ce?= Message-ID: <980334886.1022906.9.1200465083503@mail....cz> Pane Holane, chtěla jsem se Vás tímto zeptat zda bych mohla přijít ke zkoušce. Pokud by to šlo ráda bych přišla příští týden.Mohl byste mi prosím zdělit zda by Vám to vyhovovalo a jaké máte požadavky ke zkoušce. Předem děkuji za podané informace. S pozdravem Ludmila Nováková. From jhollan at amper....muni.cz Mon Jan 29 13:33:55 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 29 Jan 2001 14:33:55 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Re: Ke =?ISO-8859-2?Q?zkou=B9ce?= In-Reply-To: <980334886.1022906.9.1200465083503@mail....cz> Message-ID: Milá Ludmilo, jsem tu tento týden večer ve středu a čtvrtek a naopak dopoledne ostatní dny. Co budu jako minimální znalosti u zkoušky požadovat, je vystaveno jako http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/vyuka/astrofyz/exam_ast.html Nicméně abych Vás mohl zkoušet, musíte splnit podmínky zápočtu. Rozhodl jsem se je snížit na pouhé tři publikované slohové práce, které budou bez podstatných vad (tři kresby Měsíce mohou být v tom nebo jako nepublikované navíc). Jedna z nich musí obsahovat pasáže, ze kterých je zřejmé, že autor/ka zvládl/a základy matematické statistiky, či lépe, které i osobám neznalým ukáží, jak se její metody používají a jakými způsoby lze docílit menších nejistot výsledků. Ze zadání různých pozorování odhaduji, že nejsnáze to lze ilustrovat na případě měření úhlů. Rozumí se, že poučné je měřit úhly, které dají i nějaké další zajímavé informace, např. ukáží, kterak se pohybují hvězdy po obloze nebo planety (i Měsíc) po hvězdné obloze. Jedna se musí týkat spekter. Cílem je, aby skutečně každý znal jako zcela běžnou věc Frauhnoferovy čáry ve slunečním spektru a uměl je kdykoliv ve dne komukoliv ukázat. Samozřejmým doplňkem je i znalost velkých (kvalitativních) rozdílů mezi dobře pozorovatelnými spektry všech dostupných typů umělých zdrojů. Slohová práce by měla být nejen záznamem o tom, jak jste se to naučila, ale pokud možno i vodítkem k tomu, jak se to může naučit kdokoliv další. Jsem si vědom, že u spekter může být technickou komplikací zveřejnění kreseb. Ty mohou chybět, ale tím dokonalejší musí být vylíčení, jak jednotlivá spektra vypadají. (Mnohem stručnějším výkladem doprovázíme na hvězdárně výkladem pozorování, kdy se návštěvníci na spektra dívají dalekohledy.) Zadání, uvedené pro minulý školní rok http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/vyuka/astrofyz/astrofyz.html uvádí jako povinnou úlohu i tři kresby Měsíce. To ponechávám, s tím, že buď se tato úloha stane současně zajímavou slohovou prací o tom, co jste na Měsíci kdy viděla, jak vidět co nejvíc atd., nebo, pokud je téměř beze slov, by to byla čtvrtá povinná úloha (bez povinnosti publikovat ji) a zajímavý text se může týkat jiného pozorování. Vy jste ale využila i loňského zadání, kdy jste kreslila do připraveného archu Hertzsprungův-Russelův diagram. Úlohu Vám mohu uznat místo jedné ze zveřejněných slohových prací, pokud bude dotažená do konce. Spolu se všemi úlohami na papíře jsem složku poslal na Poříčí po Karlovi Stiborovi a Věře Gistrové, snad ji už máte. zdraví Jeník Hollan PS. Pod ,,publikováním`` rozumím i prezentaci na cvičení, tu zvolil např.René Žárský, a díky velké užitečnosti takové prezentace, hlavně díky možnosti simultánní diskuse, ji pak akceptuji i s nedokonalostmi. Jinak to může být publikace v novinách a časopisech, sbornících ze seminářů a nejsnáze pak vystavení na svých stránkách, např. na amperu. Díky tomu, že amper až vzácné okamžiky trvale spolehlivě funguje, takové cestě nic technicky nebrání. Proto už nepřijímám loňskou náhradní formu (která není zveřejněním), totiž poslání jen mně elektronickou poštou.