From jhollan at amper....muni.cz Thu Feb 1 12:25:40 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 1 Feb 2001 13:25:40 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]o praci, fyzice a Temelinu Message-ID: Přeji pěkný bílý únor a nabízím k nahlédnutí dva texty, které jsem chtěl napsat už dávno v minulém tisíciletí ale teprve na konci ledna jsem tak učinil. Jeden je o nefyzikálním vyjadřování, http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/clanky/eneprac.htm (mj. o neexistenci elektrické energie, užitečnosti veličiny práce a vhodnosti slova elektřina jako alternativního pojmenování veličiny), ten je vlastně pokračováním pedagogicko-fyzikálních dialogů a je snad v intencích toho, co bych jako žák prof. Martina Černohorského neměl opomíjet. Druhý je o důsledcích velké stavby (post-)socialismu, jakou je elektrárna u Temelína: http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/clanky/temelin.htm (tam jde o diskusi o současných důležitých věcech a o to, co se děje, když ,,nejsou lidi``). Oba články ještě nikdo kromě mne nečetl, budu vděčen za připomínky k nim, např. do konference http://amper.ped.muni.cz/energ (tedy na adresu energ@amper....muni.cz ), pak vystavím i pdf verze. srdečně zdraví Jeník Hollan PS. pokud vám pošta nefunguje s plnou diakritikou, dopis si můžete přečíst právě v archivu http://amper.ped.muni.cz/energ From jhollan at amper....muni.cz Thu Feb 8 16:11:28 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 8 Feb 2001 17:11:28 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Re: Liliovy epakty In-Reply-To: <200102050842.JAA21598@lvt....muni.cz> Message-ID: Vážený pane doktore, děkuju moc za pobídku k úvahám o kalendáři, našel jsem díky ní nějaké nedodělky ve svých programech. Krásný text o rovnodennostech, slunovratech a kalendáři publikoval Pavel Příhoda v Coroně Pragensis: http://sorry.vse.cz/~ludek/ppcas/crp/9806a.phtml Něco by se možná mohlo najít také v odkazech na Linkname: AITLC Guide to the Vernal Equinox URL: http://tlc.ai.org/vernaidx.htm Vzhledem k tomu, že vystavuju taky program, který umí rovnodennosti a slunovraty počítat, i když jen střední, tj. bez uvážení nutace, tak jsem jej zkusil použít a povšiml jsem si, že v něm nefunguje nucené nastavení rozdílu terestrického a světového času a že není v parametrech vůbec zmíněno. Tak jsem to napravoval u tohoto i dalších programů, přitom jsem opravil ještě další chybku, totiž nerespektování parametrů atmosféry pro výpočet refrakce. Program pro ty rovnodennosti apod. se jmenuje sun_ph a je v různých formách v obvyklém adresáři http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/programmes/ Oproti staré verzi jsem jej vylepšil o to, že může počítat pro více let a také jen vybraný okamžik, např. letní slunovrat. Do podadresáře results jsem dal příklad výstupu programu pro gregoriánské období až do roku 2600. Hlavní rozdíly mezi výstupem programu sun_ph a údaji např. v Příhodově článku jsou asi způsobeny nutací, ta může způsobit rozdíl až desetinu hodiny. Ale možná je v tom ještě něco jiného, nevím. zdraví Jeník Hollan On Mon, 5 Feb 2001, svitak wrote: > Vazeny pane doktore, > > snad si jeste vzpomenete na nas patecni telefonicky rozhovor > kolem meho cyklickeho vypoctu Liliovy epakty. Ackoliv podle nej > lze spolehlive urcit datum velikonoc, faze mesice jsou kupodivu > pravidelne o jeden den pozdeji, nez uvedene ve stolnim kalendari. > Napr. pri Liliove epakte V pro tento rok mi vychazi unorove novoluni > 24. 2., v kalendari je vsak 23. 2. > > Vy jste otevrel moznost reseni tohoto rozporu posunutim dne jarni > rovnodennosti na 20. 3. Potreboval bych ve svem clanku (jiz je ve > vysokem stadiu korektur) reagovat na tyto odchylky cyklickeho > vypoctu a astronomicke skutecnosti. Mohl byste mi doporucit > nejakou praci, kterou bych mohl v clanku citovat? > > Zbynek Svitak > Ustav Pomocnych ved a archivnictvi FF MU > svitak@phil....cz > From jhollan at amper....muni.cz Mon Feb 12 18:24:29 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Mon, 12 Feb 2001 19:24:29 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Re: Protokolastrofyzika In-Reply-To: <3A872054.10370.19C293@localhost> Message-ID: > Pane doktore, posilam Vam prvni ze svych protokolu (viz. priloha). > Odevzdaval jsem Vam jej uz loni, nyni jsem jej jeste trochu > predelal a doplnil. Prosim Vas o co nejrychlejsi vyjadreni (pokud by ..... > poslat Vam i zbyvajici dva protokoly. Protokol je take na Vas > prikaz na Internetu na adrese http://www.volny.cz/benoa/. > > s pozdravem Petr Benesovsky, 4.rocnik Pdf Milý Petře, napřed jsem přehlédl URL na konci Vašeho dopisu, a s odporem jsem uložil vaši zbytečně přiloženou práci v onom komerčním formátu, převedl pomocí wvHtml do html a plácl do adresáře k sobě na amper, který pak mohu prohlížet od sebe z hvězdárny. Když teď začínám psát odpověď a mažu pro ostatní nepodstatné části Vašeho dopisu, to URL vidím. Křivdil jsem Vám zbytečně, ale přílohy prosím příště neposílejte, natož v komerčních formátech, je to zlozvyk, URL úplně stačí. Onehdá jsem napsal poněkud konkrétnější pokyny ohledně úloh do konference, kam posílám i tento dopis, totiž http://amper.ped.muni.cz/astro-v (psal jsem tehdy Ludmile Novákové). Podívejte se na ně, prosím. Najdete tam i tento dopis, pokud byste v emajlu měl problémy s češtinou (v archivu je kódování normalizované, tj. iso-8859-2). Můžete se podívat i na další konference na amperu, to už jen pro zajímavost. Přitom jsem u pozorování spekter specifikoval, že je nepominutelné, aby se každý naučil vidět pár hlavních Fraunhoferových čar, je to tak snadné... Jen chodit s CD a koukat s ním na všechna možná spektra. To sluneční je pravda nejtěžší. Zkuste téměř tečný dopad a druhý či třetí řád. Pak snad zvládnete i terestrické pásy A a B na červeném konci prvního řádu, nejlíp když je Slunce hodně nízko. To je ale ještě před Vámi. Zaujala mne Vaše domněnka, jak ono spektrum na CD vzniká. Mohl byste to prosím nějak rozvést, nejlépe až do fáze výpočtu vzhledu spektra dle Vaší hypotézy? Nic proti interferenci na tenké vrstvě, ona se vskutku uplatňuje. Budete ji potřebovat na vysvětlení rozdílu mezi obrazem vznikajícím na líci a rubu CD. Podle Vašeho popisu mám dojem, že se možná při nějakém z pozorování z té tenké strany CD opravdu uplatnila. Pak jde ale jen o zajímavý barevný jev, ne o detaily ve spektru. Jen obě strany pěkně porovnejte, lépe ale u CD drženého v ruce a ne u výseče v krabičce. Taky mne zaujal Váš obrázek--schéma spektroskopu. To opravdu máte CD orientované takto? To mne nikdy nenapadlo, ale je pravda, že to tak také jde, stejně jako tahat klíče z pravé kapsy kalhot levou rukou. Jak ale pak volíte řád spektra, ve kterém chcete pozorovat? Ostatně, který řád jste pro které pozorování použil, neuvádíte. To je ale nutná informace. Rozhodně na spoustu vzdálených (co možná bodových či čarových) světelných zdrojů musíte použít i samotné CD, krabička se štěrbinou je jen nouzovou pomůckou pro pozorování spekter zdrojů úhlově příliš tlustých. Vaše popisy jsou pěkné, ale je potřeba, aby zahrnuly i zdroje běžné, tj. oba obvyklé typy uličních lamp. Jistě bude zajímavé srovnat obě vysokotlaké rtuťové výbojky. A co páry rtuti pod nízkým tlakem, kde září ty? Termín ,,úsporná žárovka`` není moc vhodný. Proč asi? Povídání před pozorováním je hrozná blbost, kterou kupodivu dělají všichni student/ky/i z Ped. Fakulty. Když člověk chce ukázat, že danému jevu rozumí, může to udělat leda tak, že komentuje to, co viděl a důkladně popsal a co podle jeho návodu snadno uvidí všichni, co to zkusí. Takže například může hovořit o tom, jak zářivka vyrábí čáry a jak pásy. Může se zamýšlet nad spektrem běžných dlouhých zářivek. Může vysvětlovat, proč se mění spektrum sodíkové lampy během startu (pokud předtím popsal, jak se mění). zdraví Jeník Hollan From jhollan at amper....muni.cz Mon Feb 12 23:17:46 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 13 Feb 2001 00:17:46 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Re: dalsiprotokol In-Reply-To: <3A886FDF.6619.53C6E6@localhost> Message-ID: > Na adrese http://www.volny.cz/benoa/ je pod prvnim protokolem > uveden i druhy (neco na zpusob uhlovych mereni). Prosim Vas o > komentar. > s pozdravem Petr Benesovsky > > P.S. Prominte ze pisu protokoly v odpornem komercnim formatu, > ale jinak to neumim. To je jedno v cem to pisete, hlavni je, ze to pak vystavujete citelne, to uplne staci. To je to, co maji vsichni zvladnout, vyborne. (Je moje blbost, ze jsem se predtim nechal zmast prilohou. A ze jsem nevrazivost vuci ms-svetu dal moc najevo, chyba je na me strane, omlouvam se.) Jestli Vase uloha o spektrech uz je OK, muzete posoudit i sam, napr. po precteni tech pokynu v astro-v (dam je i na stranky zadani predmetu). Me tak zatim nepripada. (Vaší poznámce o odhadu řádu spektra moc nerozumím, úhlem dopadu nazýváte odchylku od zrcadlového odrazu? Jak ji zjišťujete? Lepší by asi bylo se na to podívat, kde je který řád. Doplnit je toho ale potřeba víc.) Na další úlohu o velikosti Slunce hledím a vidím: Štěrbinou byste asi nezískal obraz kruhový, ale čarový, dlouhý minimálně jako je štěrbina. Dál ale zmiňujete díru, takže asi o štěrbinu nešlo... Relativní nejistotu podílu dostaneme pomocí součtu kvadrátů rel. nejistot dělence a dělitele, ne prvních mocnin. Jinými slovy, nejistota vzdálenosti průmětny je zanedbatelná. Nepíšete, jak jste vlastně postupoval. Trefoval jste obraz do kružničky? Jestli ano, jistě byla nejistota trefení průměru menší než půl milimetru. (Mimochodem, odhad nejistoty jako půlky dílku je tak pro čtvrtou třídu, starší jistě odhadou spolehlivě např. dvě desetiny milimetru při měření obyčejným průhledným pravítkem.) Přecenění nejistot odpovídá i skutečnost, že se Váš výsledek liší od přesné hodnoty jen o necelou třetinu Vámi udávaného odhadu standardní nejistoty výsledku. Bez těchto nepřesností a s trochu delším líčením, jak jste postupoval (jak velká byla plocha vrhající stín -- A5 nebo A4, jak velký byl otvor, proč jste zvolil právě takovou velikost, zkoušel-li jste i jiné velikosti, atd.) i jak jste počítal (např. tu nejistotu podílu) bych úlohu uznal, je pěkná. Doporučoval bych ale ještě pár dalších pokusů, např. při trefování do jinak velké kružničky. Ostatně, jak mohla výsledek ovlivnit neostrost, daná velikostí otvoru? Jak by se projevila velikost otvoru při větším obrazu Slunce? Asi byste musel volit ještě větší stínící plochu nebo nějak jinak pomoci kontrastu, aby se dobře pozorovaly i větší obrazy Slunce. Jaký největší ještě vidíte dostatečně spolehlivě? dobrou noc přeje Jeník From jhollan at amper....muni.cz Tue Feb 13 00:44:15 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 13 Feb 2001 01:44:15 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Re: Odkazy na webovske stranky + zadost o zkousku In-Reply-To: <000001c0954e$d814bf80$1b6c14d4@mujpocitac> Message-ID: Mily Zdenku, dostal jsem se do velke casove tisne, podivam se az ve ctvrtek vecer. Vy se zatim prosim kouknete do listu astro-v na amperu, je tam par pokynu hlavne v dopise pro Ludmilu Novakovou (v nem jsem stanovil, co presne letos chci) ale i v jinych. Hadam, ze sami poznate, v cem to jeste nemusi byt ono. Treba se mylim a vse je dokonale, tim lip. Jinak ale muzete sve ulohy komentovat i vzajemne (treba i verejne na astro-v), ono clovek se nejvic nauci, kdyz sam uci. Na ten patek to tak moc zase nevidim, ale na hvezdarne budu. zdravi Jenik a jde spat. From jhollan at amper....muni.cz Thu Feb 15 22:06:00 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Thu, 15 Feb 2001 23:06:00 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Re: dalsiprotokol In-Reply-To: <3A8B139B.6288.12117E@localhost> Message-ID: > Oprava protokolu o uhlove velikosti Slunce (nektera upresneni) jsou > v priloze (tentokrat .txt, coz neni tak komercni). > > dekuji Petr Benesovsky No, já jsem Vám psal, abyste místo příloh dával URL. Ale přečíst to po uložení do souboru a konverzi do il2 (že byla ve 1250, jsem odhadl správně) mohu. Kdyby příloha byla standardní html, mohl bych to číst rovnou v poště. A kdyby byl text v těle dopisu, bylo by to ještě snazší. Mohl bych například snadno kousky Vašeho textu zde citovat, takto bych je musel kopírovat myší a ozobákovávat, což nebudu. Je pěkné, že mi posíláte k promítání Slunce dírkou doplňující informace. Ty se ale musí objevit, spolu s dalšími, v samotné Vaší publikované práci. Zatím to tedy beru jako prosbu o předběžnou konzultaci. Jistě vidíte, že máte ještě co doplňovat. Někdy asi stačí podívat se do slovníku nebo se někoho zeptat. Vám stačilo si i přečíst mou odpověď, cituji: ,,Štěrbinou byste asi nezískal obraz kruhový, ale čarový, dlouhý minimálně jako je štěrbina.`` Štěrbina je tedy pěkně prosím takový otvor, který má jeden rozměr mhohem větší než druhý. Jak se přesně liší od škvíry, to nevím. Ale zato vím, že si pod takovým slovem nikdo nepředstaví dírku zhruba kruhovou. Difrakce na štěrbině je opravdu o hodně jiná než na kruhovém otvoru. Ten má malé rozměry v obou směrech. Jak velký otvor jste zvolil, to jste napsal, ale už ne proč zrovna takový, proč tak malé kroužky atd. Rovněž bych prosil o tu rozvahu vlivu velikosti otvoru na výsledek za různých okolností. Ohledně standardní nejistoty podílu budete muset ještě trochu přemýšlet. Moje věta byla náznakem, jakou chybu jste udělal, a pobídkou, abyste se nad věcí dále zamyslel. Ne výzvou, abyste udělal chybu jinou, ještě hrubší. > P.S. Jednou jste mne upozornil na nevhodnost slovniho spojeni usporna > zarovka. Jsem si vedom rozdilu mezi zarovkou (vyzaruje pevna latka) a > zarivkou (plyn), pouzil jsem pouze obecne uzivane oznaceni. Nejde o materiál, ale o žár. Ten v zářivce tak velký není, že? > P.S. Jeste mam otazku ohledne zkousky. Je nize uvedenych 20 > hvezd prvni a vetsi velikosti postacujicich, tj. bude stacit, kdyz se > naucim tyto hvezdy (nedokazu si popravde predstavit, jakym > zpusobem se mam naucit polohy 20 objektu mezi tisici jinych, ale > to je asi muj problem)? No, ony ty ostatní jsou méně nápadné, však se podívejte. Jak se ale budete některé učit znát, to nevím, v reálu by to přišlo docela draho. Mimochodem, nejde jen o to je na nebi poznat, ale také o nich něco vědět, tj. uplatnit něco z toho, co fyzika za posledních sto let zjistila. > > Sirius > Canopus > Rigel Kentaurus > Arctur píše se v nominativu Arcturus, skloňovat lze bez Arktura, Arkturovi,... > Vega > Capella > Rigel > Procyon > Betelgeuse > Achernar > Hadar > Acrux > Altair > Aldebaran > Spica > Antares > Fomalhaut > Pollux > Deneb > Mimosa > > zdraví Jeník Hollan From jhollan at amper....muni.cz Thu Feb 15 23:24:00 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 16 Feb 2001 00:24:00 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Prumery zornicek Message-ID: Milý Zdeňku, tak hledím na Vaše vyšperkované stránky, a když jsem prolétl strohé poznámky k Vašim zážitkům při pohledech na Měsíc, http://amper.ped.muni.cz/~zkroutil/astrob.htm , všiml jsem si úplně popleteného tvrzení o velikosti zorniček, které na konci uvádíte. Jestli jste jej tam vloni měl a já jej přehlédl, tak se omlouvám. Podívejte se prosím, jak velké zorničky máte (nebo mají jiní) za různých okolností, můžete také přemýšlet nad tím, jak jejich velikost může ovlivňovat ostrost vidění (tj. ,,rozlišovací schopnost zraku``). Kdybyste chtěl studovat velikost svých zorniček v noci, je to nejsnazší s použitím brýlí se spojnými čočkami tak 3 až 10 D. Stačí se dívat na ony nemilé pozemské hvězdy, totiž vzdálené pouliční lampy (moc vzdálené být nemusí, jen aby jejich úhlové rozměry nebyly větší než kruhy, které člověk vidí, když si takto přivodí silnou krátkozrakost). Teď k úhlům, http://amper.ped.muni.cz/~zkroutil/mereni.htm 62 cm je přece jen o pěkných pár procent víc než 57 cm. Dva a půl dá pravda zase dva a půl, ale 22 cm nedá 22 stupňů, viďte? Škoda, že jste nepobídl ke čtení i nějaké spolužáky, jistě by si toho někdo všiml. U toho Velkého vozu uvádíte vždy jen jeden údaj, ale když jste každý získával dlouho, to jste asi měl více odečtů a i když jste si je třeba všechny nepoznamenal, asi jste mohl odhadnout, v jakém rozmezí se hodnoty délek pohybovaly. Pak byste měl i odhady nejistot výsledných úhlů. Že by byly běžně jen nějakou tu setinu stupně? Mohly být nejistoty výrazně menší, než když jste pak měřil při dobrém světle ve dne v pokoji? Pozoroval jste s tím vizírem nebo ne, a jak se tedy asi mohly projevit Vaše noční zorničky? Já bych řekl, že způsob, jakým hodnoty pro ty hvězdy uvádíte, není v této podobě přijatelný, je zavádějící. Je škoda, že nejistoty pro hvězdy neuvádíte, mohlo by to být poučné. Třeba i pro další pozorování, kdy by Vůz nebyl tak nízko a hvězdy by byly jasnější. Anebo proto, aby bylo vidět, jak je to u takových slabých hvězd těžké. Zajímavé by bylo, o kolik je měření jistější u jasných stálic a bludic. Je také škoda, že standardním nejistotám říkáte ,,chyby``. To není vhodný překlad termínu ,,standard uncertainty`` uvedeného v jediné literatuře, kterou vám s dobrým svědomím doporučil, tj. http://physics.nist.gov/cuu Že je umíte vypočítat podle zadaného vztahu, o tom nepochybuji. Když se ale na výsledky pokojových měření dívám, vidím tam jednu velmi pravděpodobnou hrubou chybu, asi vzniklou tím, že těch centimetrů byl jiný počet, to se stává, že se člověk stará o detaily a ve větším řádu se sekne. Taková hrubá chyba stojí za komentář, například v tom smyslu, jestli máme měření brát v úvahu nebo je do výpočtu střední hodnoty nezahrnout. Jemnější chyby vznikají tím, když berete jako rovnoprávná měření s určitě dosti různými nejistotami a možná i systematickým zkreslením. Máte-li měrku blízko u oka, je nastavení stejné úhlové velikosti měrky a vzdáleného předmětu jistě spornější než když je měrka přes půl metru od oka. Když nic jiného nezbývá, pak se takové údaje s různými nejistotami zahrnují do odhadu skutečné hodnoty např. pomocí ,,vah``. Takový řádek s jistě větší nejistotou je tam ale jen jeden, ostatně si všimněte jeho nápadně velké odchylky od střední hodnoty a toho, jak vám podobně jako ona jedna hrubá chyba najednou zvedl nejistotu výsledku. Jaký je vlastně důvod, proč by nejistoty pro podobně velké úhly měřené ve stejných podmínkách měly být různé? (Že nejistota pro ten nejmenší úhel je nejmenší, má jistě své důvody). Škoda, že jste neporovnal nejistoty při užívání různě širokých vizírů, mám dojem, že alespoň srovnání výsledků získaných s vizírem (třeba tím milimetrovým, který se ve dne snadno použít dá) a bez něj jsem v zadání chtěl. Ono totiž dává pěknou možnost i učit se, jak nejistoty eliminovat. Jen krátce ke spektrům, http://amper.ped.muni.cz/~zkroutil/spektra.htm . Dost mně mrzí, že si všichni dělají krabičky (nebo krabice, jako Vy) a nepoužívají CD hlavně samotné. Krabička je nouzovým zařízením k pozorování spekter zdrojů, které prostě jsou úhlově tlusté ať děláte co děláte. Třeba modrého či bílého nebe. Není divu, že pak někdy nevidí, co by mohli. Příkladem je Vaše sodíková výbojka. Tak fádní spektrum jsem ještě u žádné neviděl. Nemá-li krabice velice tenounkou štěrbinu, těžko se rozlišují čáry od pásů, natož pak v prvním řádu. Ale u takové kompaktní zářivky jsou opravdu obě věci vidět, tj. spektrum je čarové a pásové současně. (Spojité, to je něco jiného, to směšujete asi proto, že jste si skutečných pásů ještě nevšiml.) Je to pásové jiného typu než molekulární, jde o pásy pevnolátkové. Hlavně ale úlohu nemohu uznat proto, že v ní chybí jakákoliv zmínka o tom, jaké čáry vídáte ve spektru Slunce. Taky bych velmi apeloval, abyste si holým CD prohlédl pár rtuťových uličních lamp. Nu, nestihl jsem dnes, co jsem měl. Spolužákům prosím řekněte, ať se podívají na http://amper.ped.muni.cz hlavně do konference astro-v, jistě tam najdou něco, co bude zajímat i je. Například i http://amper.ped.muni.cz/astro-v/2001-January/000011.html zdraví Jeník From jhollan at amper....muni.cz Fri Feb 16 12:48:56 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 16 Feb 2001 13:48:56 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]Re: Prumery zornicek In-Reply-To: <000001c097bb$d4eaa580$0b6c14d4@mujpocitac> Message-ID: On Fri, 16 Feb 2001, Zdenek Kroutil wrote: > Dobry den pane doktore! > > V protokolu o Mesici jsem to popletene tvrzeni o zornickach nemel, ale > vzpominam si pouze z vasi prednasky, ze neni dobre pozorovat Mesic ve tme > kvuli oslneni. Daval jsem to tam jako radu. Netvrdil jsem, ze velikost > zornicky ovlivnuje ostrost pozorovani (tu ovlivnuje zakrivovani cocky - > vypukla do blizka, plocha do dalky.) Faktem je, ze pokud se podivame na > Mesic ve tme, na Mesic pri tlumenem svetle a do ostreho svetla- nasledne pak > na jiny inverzni bod, budeme pri prechodu z mista vyssiho osvetleni do > nizsiho oslneni natolik, ze nase rozlisovaci schopnost bude nizsi. Na to jiz > prisli v Japonsku znalci bojoveho umeni Ninjutsu, a proto chodili z z mista > nizsiho osvetleni do mista vyssiho osvetleni se zavrenym jednim okem, aby > naslednym opacnym prechodem do tmy nebyli oslneni a nemohli rozlissit > dulezite detaily ve tme. Nicmene toto tvrzeni okamzite ze stranky dam pryc, > aby nematlo jeste jine lidi. Milý Zdeňku, škoda, že jsem to tvrzení o zorničkách neocitoval, už jej tam nemáte a tak mohu jen zpaměti: Vy jste tam psal něco takového, že pohled na Měsíc v úplňku na temném nebi vede ke zúžení zorničky, a to pak k tomu, že nevidíme tolik podrobností. Ono je to ale právě naopak. Samotný Měsíc k malým zorničkám nestačí, k tomu je potřeba o několik řádů více světla, tak aspoň o tři, lépe o pět desítkových řádů. Tedy světlé denní nebe nebo nebe ne moc dlouho po západu Slunce. Jak smí být Slunce hluboko, aby ještě zorničky byly minimální, to je už pěkné téma na osobní výzkum, stačí na to jistě jedna hodina strávená venku. Po setmění si pak můžete ověřit, že jedna dvě pouliční lampy asi na minimalizaci zorničky nestačí. Dále, velikost zorniček samozřejmě rozlišovací schopnost velmi ovlivňuje, ne že ne, ale právě naopak, než jste původně zmiňoval. Já Vám dával jako podnět, abyste se nad tím zamyslel, je to taková pěkná jednoduchá fyzika, velmi bezprostředně použitelná řekněme v sedmé třídě. Napovím více: souvisí to s tou kaustikou na hladině bílé kávy v hrnečku, aneb s otvorovou či kulovou vakou, jak se o ní povídá v geometrické optice. Zkrátka ony se ty paprsky dále od optické osy lámou jinam, než bychom chtěli, ale svět už je zkrátka takový, systémy, které takovou vadu mají jen malinkou, musejí mít nejeden optický člen. Lékaři mluví o noční (či možná skotipické, nevím) myopii (myopie=krátkozrakost, presbyopie je pak dalekozrakost). K této geometricko-optické stránce věci přistupuje nedokonalost optického prostředí v oku dále od osy čočky, ta to ještě trochu zhoršuje. Na druhé straně je zde difrakční limit, je zajímavé se zamyslet nad tím, jestli se pro Vaše zorničky někdy uplatní. Plocha zorniček jistě má vliv na omezení oslnění, malé zorničky u úplňkového Měsíce jistě pomohou, je to přece jen naplno osluněná krajina a na takovou, není-li dostatečn zeslabená extinkcí světla v ovzduší, se prostě s plnými zřítelnicemi sítnice adaptovat vůbec neumí. Ale > U Velkeho vozu jsem se pres vizir nedival. Mel jsem problemy s viditelnosti > i bez nej, abych nespadl ze strechy. V protokolu to bylo dano pouze jako > rada. Proc jsem uvedl jen tak malo udaju (1. mereni - 1 velikost prouzku, > zaaretovany metr a vypocteny uhel), mel jsem k tomu svoje duvody. Pri > stredne dobrem mereni jake si myslim, ze jsem provedl bylo u mne rozmezi > hodnot snad pul procenta a to si myslim, ze je dost mala nejistota, aby ji > bylo potreba zverejnovat. To je právě ono, že nejistotu jakéhokoliv kvantitativního údaje o reálném světě je potřeba uvést vždycky, byť třeba jenom vágně formou zápisu s adekvátním počtem číslic. Takový jednoznačný požadavek v zadání Fyzikálního pozorování najdete. Vaše údaje o úhlových vzdálenostech různých dvojic hvězd ani tuto nejjednodušší formu nerespektují. O setinách stupně toho, zejména pro hvězdy Vozu nízko na nebi, můžete sotva co říci. Tak asi nemůžete jen tak je prostě napsat bez poznámky, že nejistota není polovina posledního místa nebo řekněme jednotka, ale mnohem vyšší. Jinak jde o velmi hrubou metodickou chybu. Přečtěte si prosím onen americký odkaz. Porovnání nejistot za denního měření a pozorování poměrně slabých hvězd je tím nejcennějším, co můžete ze své slohové práce pro sebe vytěžit. Zdaleka přitom nejde jen o astronomii, ve skutečnosti je to trochu opožděné studium základů fyzikálního vyjadřování. Lépe pozdě než nikdy. Připomínám, že pro pohodlnější studium můžete použít pár programů, které na amperu běží. Např. star_pos nEta_UMa nZet_UMa nEps_UMa nDel_UMa d18.11.2000 t23 Vám poví, jak byly nějaké hvězdy Vozu vysoko (ve 23 h, nevím dokdy jste pozoroval, to nepíšete) padi nEta_UMa nZet_UMa nEps_UMa nDel_UMa d18.11.2000 t23 r pak řekne, jak je to s těmi úhlovými délkami jednotlivých ,,úseček``, včetně zahrnutí vlivu refrakce (pro porovnání můžete totéž zadat bez r, rozdíl bude snad jen u dvojic s nejnižší hvězdou). Pro planety počítání jejich úhlových vzdáleností nemám, asi nezbývá, než přemyšovat výstup programu planet do příkazového řádku programu plan. Mělo by to nějak jít i na jednom řádku prostředky Unixu, ale nevím jak, padi bere jen hodnoty ze svého příkazového řádku. Budu vděčen za radu. > > U mereni uhlu v pokoji bych si rad promluvil s vami osobne, nebot jiste > veci, ktere bych vam chtel sdelit je potreba hned se zpetnou vazbou > komentovat, proto bud nekdy online na Internetu nebo jeste lepe na > hvezdarne. Chtel bych jen dodat ze u drtive vetsiny uloh jsme badatele a > zkoumame metody a spravne postupy jak ulohy resit, nehlede na to, ze vetsinu > typu a pomucek zname jen mlhave. Fyzikove v historii se kolikrat mylili i o > nekolik radu, muzu poukazat na mereni rychlosti svetla - Galilei (za jak > dlouho spatri svetlo z majaku pri mereni c) - ten se seknul dost a to jen > proto, ze pouzil nespravnou metodu, Cassini pouzil metodu jinou a vse > vypadalo jinak. Tim chci rict, ze i na mereni uhlovych vzdalenosti existuje > vice metod a pomucek, pri kterych lze docilit presnejsiho mereni. Ja jsem > jich znal mensi mnozstvi a v danem pripade, vsechny nejdou pouzit. Jeste > jsem nezkousel se divat pres otvor o prumeru milimetru, mozna to jde, nevim. Proboha, přes ,,otvor o průměru`` ne, přes škvíru čili štěrbinu, to je ten vizír! Samozřejmě, štěrbina musí mít delší rozměr kolmý k měřenému úhlu. Při štěrbině ubíráte světla úměrně její šířce, kterou chcete co nejmenší. U kruhového otvoru to je s druhou mocninou a neviděl byste brzo skoro nic. Jen to zkuste, stačí na to tenký klín ze dvou papírků. Podívejte se, jak vám v jednom směru roste hloubka ostrosti. (Co to je, patří myslím také k základům geometrické optiky, a pro začínající fotografy může být učitel už ve čtvrté třídě velmi užitečný, když si s takovými pohledy s nimu bude hrát. Je to jeden z příkladů, kdy mohou děti poznat, že fyzika není jen nekonečná otrava, ale zábava a užitečná věc. Jistě, při fotografování je potřeba mít obvykle věci zaostřené ve všech směrech, a tak se používají clony přibližně kruhové.) > Chtel bych dodat, ze pri pouzitych metodach, postupech a prostredcich > (uvedenych) v protokolu jsem dospel k danym nejistotam, zda jsou vetsi nebo > mensi neni zas tak smerodatne. Termin "Chyba" v mem protokolu byla > zavadejici nebot chyba vyplyva spise z merenych hodnot a jejich porovnanim > se skutecnymi hodnotami, termin nejistota je na miste a jsem si toho vedom. Ono ale to uvažování, které vstupní údaje mohou být chybné, tj. např se špatně zapsanou číslicí na předposledním místě, je důležité. Rozhodnutí, jak to je, je sice většinou nejisté, ale je potřeba se jím zabývat. Stejně jako úvahami o způsobu a vhodnosti zahrnutí hodnot s velice různými nejistotami do stejného souboru. > Nyni par vet ke spektrum. Proc "krabice". Je velice obtizne sledovat CD a > kreslit spektra. Opet chybi prostredky napr. pro fotografovani spekter primo > z CD. Z krabici je to prijemnejsi a navic mohu kreslit. Pri koukani primo do > CD at uz ze vzdalenosti 10 cm ci vetsi, spektralni cary se okamzite zmeni > coz je jiste. V te kresbe by potom byl nekolikabarevny chaos. Opet > podotykam, ze jsem kreslil to co jsem videl i u te sodikove vybojky, ne nic > jineho. Treba mi zinterferovaly dva zdroje svetla - nevim. No, podívejte se tím volným CD na pár spekter úhlově tenoučkých zdrojů (mohou být i bodové, ne čarové), včetně té sodíkové výbojky. Odhaduju, že jste měl tak širokou štěrbinu ve svém spektroskopu, že se vám ten fyzikálně velmi zajímavý detail v úseku spektra, který jste zachytil, vytratil. (Jak byla úhlově ta štěrbina široká?). Jinak fotit spektrum rovnou na volném CD není tak težké, máte-li stativ a možnost na něm upevnit jak aparát tak CD v potřebné konfiguraci (CD může být také nějak položené na stole). Ono je potřeba si spoustu spekter prohlédnout a pak případně pořídit jejich (možná druhé, třetí) záznamy, až když člověk velmi dobře ví, jaké ty jednotlivé zajímavé rysy jsou a jak to udělat, aby byly dobře vidět. Co člověk neumí nakreslit, to může jistě nějak popsat. Ostatně myslím, že milou formou publikace by mohla být i zvuková nahrávka, kdyby měl málo času na psaní. Zvyk NASA, že teď nabízí obojí, je asi skvělý, viz http://science.nasa.gov/headlines (jen škoda, že já nemám hw, abych si to poslechl). > Do telefonu jste mi rikal, ze Vam staci tri protokoly. Dva jste mi jiz uznal > minuly rok a treti skutecne neslo uznat. Nelibilo se vam ani moje pozorovani > zapadu a vychodu Slunce. Myslim, ze jsem si s tim dal dost zalezet, kdyz > jsem to doplnil i mnoha casove po sobe jdoucimi fotografiemi. Na západy a východy se ještě rád podívám. Ty podmínky k uznání úloh k předmětu Astrofyzika jsem letos možná přitvrdil, pokud máte předmět zapsán jen na loňský rok, asi bych je mohl oslabit. Ale psaní neplatných cifer bez explicitního udání standardní nejistoty apod. jsou věci, které jsem i v minulosti toleroval jen v takové situaci, že bych jinak student/k/y existenčně ohrozil, což věru nechci. Na druhé straně jsem dost nerad, když si představím, že začne vyučovat někdo, kdo dělá elementární chyby, a že si nejsem jistý, že se přitom, jak bude učit, všemu potřebnému dokáže naučit sám. Možnost k tomu bude mít jistě dobrou, člověk spostu věcí pochopí jakž takž dobře teprve právě tehdy, až je nějakou dobu poctivě vyučuje a proto nad nimi opakovaně do hloubky přemýšlí a co nevymyslí, prostuduje. Jen musí být zvyklý s radostí řešit problémy a studovat z dostupných zdrojů, což je dnes zajisté i anglicky psaný svět Internetu. U koho mám jistotu, že tomu tak je, mohu jistě z požadavků, co musí vědět a ukázat teď, slevit, když to jinak nejde. > Nevim, jestli je na miste to, ze vam takhle oponuji, ale ve svych clancich i > o Temelinu vybizite, aby jsme se vyjadrili k vasim clankum, takze jsem se > chtel vyjadrit i k Vasim e-mailum. O tema Temelin a alternativni zdroje ci > setreni energie bych si s Vami chtel promluvit taktez online. Jestli najdu v > tom skolnim shonu trochu casu rad se vyjadrim k vasim clankum, ktere jsem si > stahl a precetl doma. Když k nim něco napíšete rovnou do ,,listů`` energ či ekodum, budu jen rád, při delších textech raději formou URL se stručnou anotací ve zprávě do listu. Ale porozprávím si také rád, zpětná vazba je pro mě velmi cenná. Po napsání textu o neexistenci elektrické energie jsem si uvědomil a povšiml v běžných anglických textech, že se užívá výhradně pojmu výkon (power), veličinu práce jsem u elektřiny nepotkal. Nad větším využtím dvojice příkon/výkon v českých textech se ještě zamyslím. Zápočty i zkoušky jistě před koncem března všichni čtvrťáci zvládnete, nic se nebojte. Z astronomie toho tak mnoho nechci, na absolvování zkoušky stačí to, co požaduji v textu exam_ast v adresáři http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/vyuka/astrofyz/ zdraví Jeník Hollan PS. teď je mi líto, že nemůžu provést spellcheck (ispell, na amperu defaultně český), to bych se na neoháčkovaných pasážích uáčkoval. Je to významný důvod, proč psát česky, jak jste chvilku činil v další emajlu, na který doufám zhruba odpovídám i tímto. PPS. dnes jsem na hvězdárně do půl páté, trochu víc času budu mít až ve středu. From =?iso-8859-2?Q?lord=20Pavel=20Magda=20Prazak?= Thu Feb 22 15:43:49 2001 From: =?iso-8859-2?Q?lord=20Pavel=20Magda=20Prazak?= (=?iso-8859-2?Q?lord=20Pavel=20Magda=20Prazak?=) Date: Thu, 22 Feb 2001 16:43:49 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]=?iso-8859-2?Q?opozdene=20Re=3A=20Exaktni=2E=2E=2E?= Message-ID: <5640.14113-809-794561297-982856629@seznam...> Vazeny pane profesore, Vas posledni mail jsem obdrzel temer ihned, bylo to 11.ledna. Nekolikrat jsem jej precetl. Od te doby se vsak v mem soukromem zivote dela jedna vec za druhou a na pozorovani nebyla ani chut, ani cas. Uz jsem se jednou stavoval pro tu knizku, kterou jste mi doporucil ("...Nechcete se stavit pro Minnaerta? Je to inspirující knížka..."), ale bylo to nekdy pozde vecer a jeste navic o vikendu, nikdo nereagoval na zvonek. Precetl jsem zatim jine knizky (Eugene Ionesco - SAMOTAR, Marqueze - STO ROKU SAMOTY, F.Durenmatt - FYZIKOVE), ale pro exaktni pozorovani v pravem slova smyslu je to asi k nicemu. Citim, ze mam zase chut navstivit nejakou prednasku v planetariu, kdybyste mi poslal nejake doporuceni, bylo by to fajn. Myslite, ze uz mam hotovou tu cedulku, kterou kdyz si pripnu na svetr, tak mam vstup zdarma? Jde sice jen o par korun, ale byl by to dobry pocit mit takove privilegium. Chtel bych vas na oplatku pozvat do virtualni galerie MAGDA, kterou mozna uz znate, ale od vcerejsiho dne tam vystavuje moje spoluzacka Vendulka Chalankova, ktera by Vas mohla potesit. Adresa je: www.xx.cz/galeriemagda Vas student Pavel Prazak, FaVU _____________________________________________________________________ Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka From jhollan at amper....muni.cz Tue Feb 27 13:06:46 2001 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Tue, 27 Feb 2001 14:06:46 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]2x Mesic (fwd) Message-ID: Ten předposlední odkaz http://www.astro.cz/apod/ap010218.html je úžasný, určitě se na něj podívejte. I jiné obrázky na http://www.astro.cz/apod/ jsou krásné a poučné, a pro ty, co nejsou ,,fluentní v angličtině``, je určitě úsilí Jošky Chlachuly velmi užitečné. Např. pro děti ve školách... J. ---------- Forwarded message ---------- Date: Mon, 19 Feb 2001 06:08:00 GMT From: Josef Chlachula Reply-To: astrocs@auriga...3.sk To: Multiple recipients of list Subject: 2x Mesic Dnesni "Astronomicky snimek dne" http://www.astro.cz/apod/ resp. http://www.astro.cz/apod/ap010219.html prinasi snimek stinu, jez vrha kourova stopa zplodin horeni pri startu raketoplanu Atlantis. Pozoruhodnost spociva v tom, ze stin miri na mesicni uplnek. Vcerejsi snimek predstavuje pulmegabajtovy animovany gif zachycujici Mesic behem cele lunace, viz http://www.astro.cz/apod/ap010218.html Dalsi zajimave animace jsou zde http://www.astrosurf.com/cidadao/animations.htm . Josef Chlachula