From jhollan at amper....muni.cz Wed Dec 27 13:31:06 2000 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Wed, 27 Dec 2000 14:31:06 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]k papirovym u.: spektra aj. Message-ID: Milá Ludmilo, tak se nějakým řízením osudu hned další den objevila ona průhledná obálka s úlohami na mé židli, kdo ji tam kdy dal, nevím. Sekretářky jsem se ptal, ta to popřela. Ústně jsem Vám dal pár rad ohledně spekter, teď vidím, že jsem se trefil. Čtivá slohová práce, která ukáže, jak jste se naučila vidět spektra různých světelných zdrojů, co jste si na nich všimla, a jak se Vám dlouho nedařilo vidět něco opravdu zajímavého, to věru není. Vaše pozorování je vlastně téměř úplně beze slov, až na označení, ke kterému světelnému zdroji se vztahuje který obrázek (nicméně označení ,,pouliční lampa`` neříká o jaký zdroj jde, jen naznačuje, že asi o nějakou výbojku, neb žárové zdroje se pro osvětlování ulic už nepoužívají). Před velmi stručným záznamem pozorování zato je zcela zbytečný a nepatřičný text o spektrech, nijak nesouvisející s tím, co jste pak zaznamenala. Jako učiteli mi ale nezbývá, než abych se vyjádřil i k němu, když už jste mi jej předložila, tedy alespoň k hrubším chybám. Tou hlavní je, že _nejsou_ žádné modré či červené hvězdy. Jsou nanejvýš hvězdy bílé, nažloutlé, naoranžovělé, stěží namodralé. Jde jen o barevné nádechy, syté barvy hvězdy nemají. Bohužel, pokleslá astronomická literatura to mylně tvrdí. Je to jako s tisíc let opakovaným tvrzením, snad od Aristotela, že moucha má osm noh (snad se nepletu, že takovou hloupost opravdu Aristoteles někdy vypustil). Moucha má noh obvykle šest, jak se lze přesvědčit pohledem na ni. Podobně je vhodné se podívat, jak doopravdy hvězdy vypadají a nevěřit blbostem v knihách nedbalých autorů. No a nakonec k obrázkům spekter ,,beze slov``. Je jich šest, ale vlastně jen dva různé. Asi proto, že jste si dalších kvalitativních rozdílů mezi různými spektry nevšimla. Svíčka a svítivé plameny vůbec kupodivu nemají úplně stejné spektrum jako žárovka. To proto, že kromě horkých pevných částic v nich svítívají i páry sodíku. Jakpak se asi projevují? Dlouhá zářivka má také něco navíc oproti žárovce, tento rozdíl je už hodně nápadný. Uliční lampy mají skoro vždy úplně jiné spektrum než zahnuté zářivky. Navíc jsou dvou běžných druhů, oba tyto druhy jsou těmi nejvděčnějšími objekty pro začínajícího pozorovatele spekter. Zvlášť doporučuju pozorovat jejich rozsvěcování. Přesto mají tyto ,,venkovní výbojky``, u nás vesměs vysokotlaké, ve spektrech něco podobného se zářivkami (lineárními i kompaktními), u těch oranžových nápadně alespoň při rozsvěcování. Že by to bylo tím, že se v nich uplatňuje nějaký stejný prvek? Nejtěžším objektem je určitě sluneční spektrum, pokud v něm chcete vidět plno detailů, které jinde nenajdete. K tomu asi nebudete používat první spektrální řád (nebo ano? na které oblasti spektra?). Sluneční světlo je vhodné nechat dopadat na CD téměř tečně (tím docílíme dostatečně malého osvětlení disku) a je přitom vhodné stát v co možná temné místnosti (aby se v CD neodrážely jiné světlé předměty). Určitě nakonec čar uvidíte spousty (ve vyšších řádech se ovšem budou míchat sady čar příslušející různým řádům). Připomínám, že užití vyšších řádů než prvního je podstatné i pro pozorování jiných spekter než slunečního. Umožňuje totiž rozlišit, kdy jde o monochromatické záření (plynu) a kdy o sice tenké, ale přece jen pásy (pevných látek luminiforu). Jedna ,,čára`` ale může být široká víc než většina pásů, totiž ta hlavní sodíková, až tlak v HPS (High Pressure Sodium) výbojce stoupne... Však se podívejte. Tolik ke spektrům. K pohledům na Měsíc bez dalekohledu jen pár slov. Obrázky jsou pěkné, škoda, že k nim opět chybí povídání. Proč místo toho, abyste se zamyslela nad tím, co jste viděla a zachytila, píšete předtím naprosto nepotřebné poučky opsané z knih? ,,Vlastním pozorováním`` má Vaše slohová práce začínat, a pokud nechcete zůstat jen u záznamu pozorování (se všemi problémy, omyly, okolnostmi a postupy) je snad nasnadě dosažené výsledky diskutovat a interpretovat. Psát ve zbytečném úvodu, že na Měsíci jsou moře a krátery, je k ničemu. Zato všimnout si moří, ba i projevů kráterů na vlastní oči (bez dalekohledu!), a vyznat se v nich, to už je něco jiného. A k těm ,,vyplňovacím úlohám``: Odpovědi (natož diskuse výsledků) Vám tam chybí. Ale o ně právě jde. U HR diagramu máte nesprávně uvedené vzdálenosti hvězd, které jste vypočítala (jde o jejich nejistoty). Je škoda, že jste do diagramu neuvedla jména hvězd, ta by Vám byla velice, ale opravdu velice užitečná... O 22 nejjasnějších stálicích a hrstce nejbližších přece stojí za to něco vědět! Úlohy jsou u mne na stole v původní obálce, kdybyste si je chtěla vzít. Kresby Měsíce Vám mohu uznat i tak, jak jsou, i když byste i ty mohla využít (pro své vzdělání) líp. Šťastný start do Nového roku přeje Jeník Hollan From jhollan at amper....muni.cz Fri Dec 29 17:06:25 2000 From: jhollan at amper....muni.cz (Jan Hollan) Date: Fri, 29 Dec 2000 18:06:25 +0100 (CET) Subject: [Astro-v]k planetam Message-ID: Milý Karle, všechno pořád odkládat nemohu, a tak jsem ještě letos pohlédl na Vaši stránku na amperu. Zíral jsem, kterak je důmyslná. Vybral jsem si alespoň úlohu, která se jmenovala Planety: http://amper.ped.muni.cz/~xstibor/astrofyzika/Planety.htm Potěšilo mě, že jsem v ní našel i záznam vašeho pozorování. Škoda, že byl tak skromný ve srovnání se spoustou informací, které jste do svého díla zařadil. Šlo totiž právě jen o to pozorování a jeho popis a ev. diskusi. Milé bylo, že ke kresbám znázorňujícím měsíce Jupiteru a Saturnu máte i identifikace, který měsíc je který. Prozradím vám, že ty se pěkně dělají s využitím programu xephem, který např. na amperu běží (akorát jsem tam ještě nenastavil, že se pozoruje z Brna, udělám to někdy). Ale když už jde o měsíce, tak kromě identifikace by snad stálo za zmínku, jsou-li všechny stejně jasné a třeba jeví-li se stejně (ne?)bodové. Kresby cosi naznačují i o vzhledu planet, ale moc toho není. U Saturnu zachycuje kresba něco o vzhledu prstence, je ale natolik schematická, že by asi laik nepoznal, jak tedy ten prsten vypadá. To může jistě říci slovní popis, který může vystihnout i různé jasy v prstenci. U Jupiteru opět kresba znalcům naznačuje, co je na planetě především vidět, ale při chybějící polotónové podrobné kresbě by se zase hodil aspoň popis (jistě bylo vidět více než dvě tmavší čárky neznámé úhlové tloušťky). Ohledně popisu toho, jak jste na planety hleděli, by možná bylo zajímavé zmínit, proč jste použili právě taková zvětšení, jak jste zjistili jejich hodnoty, jak se vám mlžily (nebo ne) okuláry atp. Úloha je ale lepší než mnohé jiné na toto téma, které jsem už viděl. Mohu vám ji uznat i takto. Už mám hrozný hlad, tak vám přeju oběma skvělé třetí milénium a jdu dom. Jeník