Fotometrická procházka Svitem

Jasy scén jsou kódovány barevně, v logaritmické škále.

Logaritmická škála jasů (jednotkou je kandela na metr čtvereční, což lze kratčeji označit též jako nit, a užívat pak také decinit, centinit).

Meze stupňů jsou (bráno pro řád jednoho nitu) 0.32 0.50 0.79 1.26 2.0 3.2

Odhady intenzity osvětlení asfaltových cest v luxech lze získat vynásobením jasu v nitech koeficientem 15 (pokud se v něm lampa leskne) až 30, běžně kolem 22.

Denní pohledy z prostoru poblíž radnice, podél ulice Hviezdoslavovy, na jih i na sever k Tatrám. Jsou na nich patrné čtyři typy špatných lamp (svítidel) – dva typy „parkových“ na Hviezdoslavově, s vyšším příkonem pak na vysokém stožáru na Štefánikově, s oblým dolním krytem, a s hranatým dolním krytem pak na Štúrově.

Denní pohledy z křižovatky u radnice (Štúrově x Hviezdoslavova), postupně do směru na západ k továrně podél Štúrovy (celek a detail do dáli), na východ k Popradu, na sever k Tatrám (přesně ke Slavkovskému štítu...) podél Hviezdoslavovy a na jih (v pozadí Kozie chrbty, celek a detail do dáli).

Noční snímky z téže křižovatky, někdy z poněkud jiných míst (s využitím opor na krajích křižovatky). Pod lampou směrem na západ k továrně (na Štúrově západně od x s Hviezdoslavovou) naměřeno luxmetrem 20 lx. Pod další, nesvítící lampou pak 1.5 lx.

Ze snímků je pod nejbližší svítící lampou na Štúrově směrem k západu (lampa sama už není na snímku) patrný jas vozovky přes 0.6 nt, pod nesvítícími dvěma lampami klesá až k desetině nitu (tomu odpovídají odrazivosti asfaltu v příslušných směrech svícení a pohledu, v blízkosti 1/30 cd/lm, v dáli 1/15 cd/lm). Čtvrtá lampa na snímku je velmi oslňující, a asi hlavně její vinou překračuje jas vozovky v jednom vzdáleném místě dva nity.

Na Štúrově směrem k východu jsou patrné extrémně vysoké jasy vozovky, od čtyř desetin nitu až přes dva nity – to na prvním ze snímků, na němž se uplatňuje lesklost asfaltu. Na druhém ze snímků je to „jen“ od čtvrt nitu do jednoho nitu, chodník má kolem poloviny nitu. Osvětlenosti vozovky lze odhadovat jako šest až třicet luxů.

K severu má Hviezdoslavova jasy od čtyř setin nitu do jednoho nitu, průměr je kolem desetiny nitu. Z toho lze odhadnout minimální osvětlenosti na jeden lux a průměrné na dva luxy. Vzhledem k typu použitých lamp (tvaru „syreček“) jde ovšem většina jejich světla mimo ulici, např. na fasády a okna domů.

K jihu má Hviezdoslavova jasy nad téměř všude nad jednu desetinu nitu, s velmi vysokými extrémními jasy přes tři nity. Nejsilněji je osvětlená koruna smrku, ten také vrhá stín na chodník, jediné místo, kde je jas povrchu menší než desetina nitu.

Pohledy od Chemosvitu na Štúrovu k východu (z křižovatky Štúrovy a ul. SNP). První exponovaný 2 s, druhý 1/8 s. 20 lx naměřeno u lampy v ose vozovky. Opačné měrení světla od země dalo 2.6 lx, albedo vychází tedy na 2.6/20 = 0.13. Jas vozovky na křižovatce v popředí jeden až dva decinity, dále na Štúrově kolem jednoho nitu (maximum je tři nity, minimum 0.4 nt). To je extrémně silně osvětlená ulice. Lampy v dáli jsou velmi oslnivé.

Pohled na západ ulicí Štúrovou k Chemosvitu exponovaný 1/8 s. Maximum jasu je až čtyři nity, v popředí má vozovka jen jednu desetinu nitu (osvětlenosti jsou tedy v popředí asi dva luxy, dál až šedesát luxů).

Pohledy na sever ulicí SNP exponované 1/8 s a 2 s. Billboard Lidl i další vývěsní štíty oslňují, rovněž i několik lamp v dáli. Křižovatka má jas čtvrt až třetin nitu, nejtmavší místo dál vpravo asi půl decinitu.

Pohled na křižovatku a pokračování ulice SNP k jihu, jasy v dáli od 0.15 nt do 1.5 nt, průměrně kolem třetiny nitu.

Severnější křižovatka (ul. SNP a ul. Mieru), pohled k Chemosvitu. Extrémně vysoké intenzity osvětlení celého konce ulice Mieru, maximální jasy až 2.5 nitu, i fasáda domu vlevo má jeden nit. Měření luxmetrem uprostřed přechodu dalo hodnotu 52 lx (!).

Pokračování ul. SNP na sever, jasy vozovky od desetiny nitu do třetiny nitu, v dáli přes půl nitu. Objekt vlevo (zastávka?) osvětlen nesmírně silně.

Severní konec ul. SNP, velmi rovnoměrné jasy vozovky od dvou do tří desetin nitu, na přechodu na konci ulice jasy až tři nity. Lampy nad přechodem i nižší vlevo a v dálce velmi oslňují (čímž popírají účel osvětlení samotného přechodu).

Začátek chodníku u ulice Hlavná je velmi silně osvětlený, jas činí dva nity (osvětlenost alespoň třicet luxů). Vzhledem k mnohem slaběji osvětleným jiným místům je to rušivé.

Pohled na opačnou stranu, k západu. Jas pod nejbližší lampou jeden nit, pod vzdálější rtuťovou dvě desetiny nitu, dál už jen na úrovni setin nitu – k tomu přispívá Měsíc, který osvětluje krajinu jednou desetinou luxu.

Pohledy do areálu Chemosvitu (velmi silné osvětlení, a velmi oslnivé lampy svítící daleko do krajiny) a na chodník kolem něj. Minimální zobrazené jasy chodníku nejsou vůbec malé, kolem desetiny nitu (to znamená intenzitu osvětlení asi jeden a půl luxu), maximální jasy jsou velmi vysoké (jeden nit, asi patnáct luxů). Přesto v nejslaběji osvětlených místech působí chodník temným dojmem, vinou oslnění vzdálenými lampami i vinou svých silněji osvětlených částí. Měření luxmetrem u první brány průmyslového areálu ukázalo na chodníku osvětlenost 9 lx.

Denní pohledy na západní konec Hlavní ulice, na okraji městské čtvrti Pod Skalkou. Extrémně silné (250W?) lampy jsou daleko od chodníku, který osvětlují:

chodník je osvětlen sice z dálky (ze zahrad), přesto hodně silně (s jasy od desetiny do čtvrtiny nitu). Poslední snímek je pohled ze samého konce města zpět ke Svitu.

Pohledy z první křižovatky za podjezdem od Hlavní do části Pod Skalkou (ul. Hraničná, odbočuje Železničná). Minima jasu na odbočce jsou tři setiny nitu, maxima směrem k podjezdu až dva nity (na chodníku!), lampa za podjezdem extrémně oslňuje. Silná lampa u křižovatky svítí hlavně do příkopu a dál na trávu. Další lampa směrem k zástavbě svítí velmi silně pod sebe a taky do očí chodcům a řidičům.

Odbočka na západ (ul. Horská), minimální jasy v popředí na vozovce kolem setiny nitu, v dálce do tří desetin nitu, dost nerovnoměrné, lampy hodně oslňují.

Další velmi silně osvětlená část Hraničné (až na jas jednoho nitu), odbočka Školská má poměrně rovnoměrný jas kolem pěti centinitů.

Kostel sv. Cyrila a Metoda a okolí, ve dne –

v noci má pak vozovka minimum jasu jednu setinu nitu (nejtmavší místo blízko kostela), běžné jsou dvě setiny až pět setin nitu. Nebýt oslnivých lamp v dáli s vozovkou až stokrát světlejší (pohled zpět k jihu), nebylo by to zas tak málo. Poněkud rušivé jsou i lampy na nízkých stožárech hned u kostela (pozdě v noci ničemu neslouží). Je pravda, že k intenzitě osvětlení křižovatky u kaple přispívá polovinou světla (desetinou luxu) Měsíc těsně po úplňku (na posledním snímku je nad kostelem).

Snímky z cesty zpět čtvrtí Pod Skalkou k průmyslovému areálu a podél něj do hlavní části Svitu. Obvyklé dvě desetiny nitu jasu ulice nejsou ani tak nízké, ale obvykle hodně oslňují lampy v dáli. Jedna sodíková je opět extrémně silná a brání tak vlastně přizpůsobení zraku jiným částem ulic. Při cestě k podchodu pod tratí extrémně oslňují lampy v areálu továren. Jak silně svítí do dáli, je patrné na osvětlení značky při pohledu zpět od továren k podchodu. Billboardy u průmyslového areálu také narušují adaptaci zraku nočnímu prostředí (i chodník u nich má přes jeden nit, více ale vadí sodíková lampa v dálce).

Asi pohled Hviezdoslavovou ulicí od Hlavní směrem na jih k radnici. Jasy ulice v popředí jsou od dvou setin nitu do pěti setin (intenzity osvětlení tedy asi půl luxu až jeden lux), ulice ale působí tmavým dojmem vinou oslnění velmi vzdálenými lampami. Ty také ruší až vymazávají panoráma Kozích hřbetů.