(Pro pozadí vzniku textu Deklarace, jak je uveden níže, viz adresář http://amper.ped.muni.cz/light/declaration. Individuálně lze Deklaraci podpořit formulářem na stránce web77.eu/ida/.)
Naléháme na IDA a všechny relevantní instituce, aby přijaly skutečnou (čili vědeckou) definici světelného znečištění,1 jelikož světlo uměle přidané v noci do venkovního prostředí je závažný polutant;
Žádáme všechny zákonodárné orgány, aby stanovily, že ze soustav venkovního osvětlení nesmí jít žádné světlo vodorovně nebo vzhůru.2 Jakékoliv argumenty proti takovému pravidlu byly vědou již dávno shledány jako mylné, totéž ukázala vynikající zkušenost ze zemí s takovou legislativou: Slovinska a většiny italských regionů;
Doporučujeme vypínání světel nebo alespoň jejich tlumení na třetinu nebo ještě výraznější, pokud není nikoho či téměř nikoho, kdo by z nich měl užitek;
Zdůrazňujeme, že jakékoliv povrchy s jasy 10× či více silnějšími, než je jas vozovky, jsou-li v zorném poli, působí proti účelu venkovního osvětlování, nejsou lidem příjemné a jsou nebezpečné pro dopravu.3 Příkladem jsou mnohé reklamy a osvětlení budov;
Cítíme, že je základním lidským právem, aby umělé osvětlení oken zvenčí bylo v noci slabší než 0,2 lx.4
Poznámky pod čarou, které nejsou částí Deklarace, ale mohou ji učinit srozumitelnější pro širší publikum:
1. Seznam současných, kompatibilních vědeckých definic světelného znečištění (Photopollution) je, počínaje nejnovější, popisující děj:
Od rozednění do soumraku by znečištění od venkovních umělých zdrojů světla bylo relativně tak malé, i kdyby ony zdroje svítily, že by je bylo možné většinou zanedbat. Ale ta stejná absolutní míra znečištění se stává významnou a závažnou, jak se přírodní úrovně osvětlení během soumraku snižují. Z toho plyne triviální závěr, že se hlavní problém s uměle produkovaným světlem týká noční doby.
2. Anglicky psaný rozbor, proč je požadavek nulové měrné svítivosti vodorovně a výše nezbytný, bezproblémový a velice účinný, viz např. text amper.ped.muni.cz/light/EuP/FS.htm.
3. Komfortní rozsah jasů ve scéně, na niž hledíme, je takový, kdy jsou minimální a maximální jasy v poměru nejvýše 1:10. Jas povrchu, který je ve stínu, je zhruba 1/10 jasu sousedního osluněného povrchu s týmž albedem. Pokud na hodně černou a velmi bílou plochu dopadá totéž světlo, pak jsou jejich jasy také v tomto poměru, 1:10. Hledíme-li na černou plochu, která je ve stínu a přitom sousedí s plně osluněnou plochou bílou, pak už detaily černého povrchu nejsou dobře vidět. Jakákoliv část scény, která má desetinásobný jas oproti nejdůležitejším částem scény, je již přehnaně nápadná. To může být přijatelné pro bílé značení na čerstvém extrémně černém asfaltu, ale jistě ne pro reklamy odvádějící pozornost řidičů od řízení. Je potřeba si uvědomit, že řídit v noci je obtížnější než řídit ve dne, a že uměle přesvětlené předměty to ještě ztěžují.
4. Nejsilnější přírodní osvětlenost svislého okna v noci vlivem Měsíce nepřesahuje 0,2 lx; hodnoty dosahující 0,1 lx nebo více se týkají méně než sta hodin ročně (tj. méně než 3 % trvání hluboké noci). Tolerování umělé osvětlenosti oken až do výše 0,15 lx je natolik velkorysé, že umožňuje, aby osvětlenost ulic dosahovala až desetinásobku té, kterou poskytuje úplněk, i v době nočního klidu od 22 h do 6 h. Taková osvětlenost je pro člověka dostatečná, aby viděl dobře na cestu a jakékoliv překážky na ní. Viz více v anglicky psaném dopise z roku 2007 a na něj navazujícími kvantitativními odhady v následujícím dopise. Umělá osvětlenost okna dosahující 0,1 lx se může zdát malá, zanedbatelná, ale je to stonásobek obvyklé přírodní osvětlenosti okna během noci. A mít přírodní ticho a přírodní noční tmu v době, kdy spíme, je nepochybně základní lidské právo. V minulých miliónech let za něj nebylo potřeba bojovat.