Již od malička se zajímám o astronomii. Momentálně pracuji na Štefánikově hvězdárně v Praze jako odborný pracovník. Rozhodl jsem se stát předsedou sekce pro temné nebe České astronomické společnosti, protože jsem začal pociťovat problém, odkud se vlastně mohu na oblohu kvalitně dívat? Myslím, že pohled na horskou tmavou oblohu uchvátí každého člověka. A přitom problém tzv. světelného znečištění lze poměrně snadno vyřešit!

Lidé si zvykli v přehnaném venkovním svícení v noci spatřovat symbol bohatství, schopnosti a velikášství (podobně jako třeba v minulém století v kouři z továren).

Dnes již víme, že ani kouř z továren ani světelné znečistění není pro lidstvo to nejlepší.

Co tedy dělat?

Především stavět veřejné osvětlení tak, aby rovnoměrně a rozumně osvětlovalo chodník či silnici, kterou osvětlovat má. A nikoliv, aby lampa svítila do stran nebo dokonce nahoru, jak je často zvykem. Světlo, které od lampy putuje do zcela neužitečných směrů -- to jsou mimo jiné vyhozené peníze daňových poplatníků.

Ale myslím, že jde v prvé řadě jde o to, abychom se mohli ve městech pohybovat bezpečně na ulicích, aby neumíraly milióny jedinců hmyzu na jedné neonové reklamě, aby ptáci létající v noci nebyli mateni zbytečnými světly, aby lidé mohli v domech nerušeně spát, abychom méně přispívali na vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry, který mimo jiné vypouštíme z elektráren proto, abychom mohli v noci svítit. Jde vůbec o uchování přírodního bohatství, jakým i hvězdná obloha bezpochyby je. Koneckonců dovolím si citovat části preambule naší ústavy "My občané..., odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, ...".

Doufám, že jsem dostatečně vysvětlil podstatu problému světelného znečištění. Každý člověk by si měl do 3. tisíciletí vzít předsevzetí, že si bude přírody vážit a že udělá vše pro její rozvoj a nikoli zánik.

Jiří Kubánek, listopad 2000