[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

k práci Schmittner et al. (2011): i kdyby citlivost klimatu tak "malá" byla ...

Vážení přátelé,
budeme se asi v nejbližší době setkávat s dalším matením ohledně reakce Země na změnu koncentrací CO2, plynoucím z nedávné publikace, která náhodou byla zveřejněná v týdnech, kdy na moudrém informování vzhledem k jednání v Durbanu záleží chvíli ještě víc než jindy. Toto jsou mé poznámky k ní:
Práce Climate Sensitivity Estimated from Temperature Reconstructions of the Last Glacial Maximum, jak vyšla v Science 24. listopadu 
 (DOI: 10.1126/science.1203513 -- viz
  http://www.sciencemag.org/content/early/2011/11/22/science.1203513)
vzbudila značný ohlas v médíích. Je otázka, zdali zaslouženě.

Velmi odborná diskuse k ní, kterou 28. listopadu zahájil blog realclimate --

http://www.realclimate.org/index.php/archives/2011/11/ice-age-constraints-on-climate-sensitivity/
-- naznačuje, že studie uvádí nerealisticky malý interval nejistot pro tzv. citlivost klimatu, jejíž medián udává na 2,3 K. Probírá také nevysvětlený rozpor mezi citlivostmi, jaké studie odvodila z údajů o teplotách na pevnině a o teplotách na povrchu oceánů (citlivost dle údajů z pevnin jim vyšla nijak překvapivě, totiž obvyklé 3 K). Je možné, že rozpor je důsledkem toho, že autoři použili příliš jednoduchého modelu, který se podle kritiků k takovému úkolu nehodí (např. nepočítá zpětnou vazbu změny oblačnosti při změně teplot, ta je ale podstatným důvodem, proč jiné práce docházejí k rozmezí nejistot většímu). Viz nejen hlavní článek na blogu, ale i mnoho následujících příspěvků.
Studie Schmittner aj. se při výpočtu citlivosti klimatu opírala o nepřímé údaje o teplotách na konci doby ledové. Globální teplotní odchylka oproti době poledové jí překvapivě vyšla jen -2,6 K oproti době před začátkem průmyslové revolude, tedy poloviční, než udávají prakticky všechny jiné studie. To byl hlavní důvod, proč autoři dospěli k nezvykle nízkému údaji pro citlivost klimatu, jak ostatně sami říkají.
Výsledky práce ohledně citlivosti klimatu na druhé straně nejsou mimo rozsah výsledků spousty prací ostatních, nelze je tedy rozhodně označit za něco zásadního, nového. Jestli obstojí v kritice důkladnější, tj. ve světle dalších vědeckých prací používajících podobný přístup, to se teprve uvidí. Nezdá se to pravděpodobné, jak plyne i z dalších, populárnějších ale rovněž kvalifikovaných komentářů publikovaných již 27. listopadu: 

http://thinkprogress.org/romm/2011/11/27/376197/media-flawed-study-climate-sensitivity/
citujícího např. badatele Richarda Alleyho, či z komentáře, z něhož se vzápětí stala nová položka seznamu agumentů na http://sks.to 

http://www.skepticalscience.com/schmittner-finds-low-climate-sensitivity.htm
Ten zmiňuje i varovný aspekt práce -- kdyby její odhad, že koncem doby ledové bylo v průměru jen o necelé tři stupně chladněji než před pár staletími, tak by se už dosavadní oteplení o téměř jeden kelvin začínalo jevit jako závažnější, než nám dosud připadalo, natož pak oteplení o 2 K (zabránit mu si jako cíl stanovily všechny státy světa) či 3 K nebo i více, ke kterému ve 21. století zatím směřujeme. Byl by to takový skok, jaký se skončením doby ledové trval deset tisíc let a vedl k nárůstu hladiny oceánu o nějakých 120 m. Znamenalo by to, že i oteplení o ony "pouhé" dva stupně by proměnilo naši planetu o dost více, než jsme se doposud obávali.
Sami autoři práce nicméně konstatují, že se jejich závěry mají posuzovat velmi opatrně. Škoda, že s větši opatrností nepostupovali také při formulování tiskové zprávy a v rozhovorech. Je to událost trochu podobná malé obezřetnosti skupiny solárních astronomů, když v červnu 2011 letmo zmínili, že by zmenšená aktivita slunce měla vliv na klima (viz 
  http://www.czechglobe.cz/cs/tiskove-zpravy/114-tz20110621.html
 a podrobněji
  http://www.czechglobe.cz/gz/TZ_doba_ledova.htm ).

V českém tisku se odezva na novou práci Schmittner aj. vyskytla též, např.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/251595-oxid-uhlicity-nema-tak-velky-vliv-na-oteplovani-ukazuje-nova-studie.html
-- nepřekvapivě s užitím pádných slov, jako že studie "dokazuje, že jeho [CO2] vliv na růst teplot v atmosféře není zdaleka takový, jak se předpokládalo." Diskuse pod článkem pak věru nemá parametry diskusí pod výše uvedenými blogy věnujícími se osvětě o klimatické změně. Někteří diskutující sice užívají i věcné argumenty, často ale jde o omyly dávno vyvrácené, některé pohodlně i v českých či slovenský verzích, viz 
  http://amper.ped.muni.cz/gw/sks/

(Jeden z nich je zrovna o citlivosti klimatu:
  http://skepticalscience.com/arg_sensitivity_cz.htm )

                     -------------------------
To, že v oboru příčin globálního oteplování panuje v českém prostředí značná neznalost a tím i nedůvěra, je bohužel podpořeno i takovými matoucími vysvětleními, jako v dobré vůli nabízí týž český článek na Novinkách: 

 "Skleníkový efekt:
  Proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že
  absorbuje dopadající sluneční záření a zároveň brání jeho zpětnému
  odrazu do prostoru."
... jde ale, jak známo, o to, že atmosféra právě sluneční záření téměř nepohlcuje, ani to, které jde dolů, ani to, které zemský povrch, který není zcela černý, vrátí nepohlcené do vesmíru. Zato vlivem svých malých příměsí, skleníkových plynů, téměř zcela pohlcuje vlastní vyzařování (sálání) teplého zemského povrchu, které je v noci jen o trochu menší než ve dne. A tak povrch Země výborně tepelně izoluje od ledového vesmíru. Díky tomu každou noc nezmrzne venku vše na kost. Sálání vzhůru (stovky wattů na metr čtvereční) je do značné míry opětováno sáláním skleníkových plynů v ovzduší dolů na zem -- i když menším, protože vzduch v kilometrových výškách je většinu doby o řadu stupňů chladnější než zemský povrch.
O tom, jaké další chyby se při vysvětlování skleníkového jevu často dělají a jak jej vysvětlovat a graficky znázorňovat správně, aby mu lidé porozuměli, ale až někdy později v adventním čase... 


pěkně zdraví

  váš J. H., http://amper.ped.muni.cz/gw