Voda při jugu v Benátkách

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

ke dnešnímu článku na ekolistu:

Nejde o bouřky ale o jugo, a Benátky si v druhé půli století "díky změně 
klimatu" určitě od záplav neoddechnou. Naopak. Možná budou méně časté, ale 
zato větší, vinou vyšší hladiny moře. Není to ani tak růžové, jak 
naznačovala AR4 se svým sice přesně formulovaným, ale přesto matoucím 
údajem o možném vzestupu moří do konce století v SPM Fyzikálních základů.

> http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/benatky-ceka-mene-bourkovych-zaplav-diky-zmenam-klimatu

Napsal jsem do diskuse pod článkem uvedení sdělení na pravou míru:


Je povzbuzující si přečíst příznivou zprávu, ale český text si zasluhuje 
upřesnění. Především upozornění, že se netýká storm surges všude, jak by 
někdo mohl interpretovat pasáž:
"že do konce tohoto století ve skutečnosti ubude extrémních projevů počasí, 
při nichž při velkých bouřkách silné větry vzdouvají hladinu moře a působí 
lokální záplavy."

Práce Alberto Troccoli, Filippo Zambon, Kevin I. Hodges, Marco Marani. Storm 
surge frequency reduction in Venice under climate change. Climatic Change, 
2011; DOI: 10.1007/s10584-011-0093-x se skutečně zabývá jen Benátkami, ne 
jinými místy po světě. Její jediný relevantní závěr je, že by mělo postupně 
trochu ubýt případů, kdy v zimním půlroce dlouho fouká nejsilnější jugo 
(široko), které zvedá v Benátkách hladinu o metr. Budoucnost Benátek tak 
hodnotí optimisticky.

Bohužel, jejich optimismus se opírá o zcela nerealistický odhad tempa 
stoupání globální hladiny moře, jen extrapolující trend z 20. století, totiž 
že by ve století 21. hladina globálně stoupla jen o 17 cm. Ve skutečnosti je 
pravděpodobné, že vzestup hladiny už koncem století přesáhne jeden metr, a je 
jisté, že bude pokračovat ve staletích dalších. To proto, že ledu z hor, ale 
zejména z obrovských zásob na Grónsku a Antarktidě ubývá zrychlujícím se 
tempem, vlivem již dosavadního zvýšení teplot. Úbytek pevninského ledu se 
proto s dalším růstem teplot bude asi ještě dlouho dále zrychlovat, viz např. 
http://skepticalscience.com/sea-level-rise-predictions.htm nebo nověji první 
odkaz z komentáře:
http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2011/20110514_PaleoAndImbalance.pdf

Proč autoři svůj zajímavý výsledek ohledně menších extrémů juga zkombinovali 
s ignorováním nových projekcí růstu mořské hladiny, ba i těch, které zahrnuje 
už Kodaňská diagnóza (http://amper.ped.muni.cz/gw/diagnosis/), to nevím. Že 
by proto, aby tisková zpráva vzbudila větší pozornost médií? Tím by ale přece 
vzdělávání veřejnosti ohledně změny klimatu spíše škodili, že...

Závěrem ještě k důležitému a těžko česky uchopitelnému pojmu storm surge. 
Překládáme jej "vzestup hladiny za bouře" (viz 
http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/gloss_en_cz.html#storm_surge). Bouří se 
přitom rozumí jak výrazná tlaková níže, tak i silný vítr samotný. Aby hladina 
na velkém území stoupla o hodně, musí vítr foukat dlouho. Přidá-li se taková 
větrem přihnaná voda k nejvyššímu přílivu (kolem úplňku nebo novoluní), 
nastávají největší záplavy.

Bouřka je naproti tomu jen lokální jev, spojený s hromy a blesky v 
kumulonimbech a pod nimi, samozřejmě často též se silným, ale ne dlouhodobým 
větrem. Anglicky se nazývá thunderstorm.

J. Hollan, pracovník Centra výzkumu globální změny AV ČR