> Jak z konference všichni vědí, izolovala se v Hostětíně jedna stěna
> slámou, která se oddělovala z obrovských balíků v tloušťce cca 7-10cm,
> což šlo dobře, protože balík slámy vypadal jako obrovský toustový chléb
> převázaný 4 provazy. Tato technologie oproti klasickým malým balíkům
> slámy byla zvolena, že se Jeníku Holanovi u malých balíků nelíbí
> zaoblené hrany, čímž ve stěně vzniká nevyplněný prostor. Další inovace
> byla, že se jednotlivé štěpy prokládaly papírem, aby se zamezilo
> proudění vzduchu a tím se zvýšil tepelný odpor. Nevýhoda byla pracného a
> namáhavého lisování-stlačování jednotlivých sendvičů mezi dřevěnou
> konstrukcí a občas i zápasení s vrtošivým papírem.

Hlavní důvod byl ten druhý, že papírové (ale skutečné) rozdělení izolační
vrstvy do aspoň třech tenčích sníží vliv konvekce na téměř zanedbatelnou
hodnotu (jinak zhorší tepelný odpor běžně dvakrát). Jo, bylo by príma mít
papír právě v potřebné šířce... Ke konci práce, už jen s nadějnými mladými
papeži (větším Kubou, menším Matějem), jsme technologii už tak vyvinuli,
že jsme postupovali o dost rychleji, i kvalita asi byla lepší. Vtip byl
např. v tom, že jsme žebříky, které mají nést obklad, vyplnili řezy z
polystyrénových desek do hladka.  Vkládání vrstev z velkých balíků pak šlo
hladčeji. Do dvou posledních polí jsme ostatně vkládali i vrstvy z malých
balíků, ty naše (Harvancovy/Kurtinovy) šly loupat zrovna tak krásně jako
balíky velké (s hranami 85 cm). Jinak, velké balíky jsme užívali taky
proto (nezávisle na odhalení, že jdou pěkně loupat), že malé nebyl pan
Frýbort, který pro Skansku dům do značné míry staví, schopen sehnat.
Původně je chtěl do malých nechat popřevazovat...

Já jsem z práce vyvodil jiné poučení než Martin, vidím budoucnost ve
vyplňování modulů (asi omezených spojitými tenkými OSB deskami) na zemi,
pěkně šlapáním, a pak jejich stavění ke zdi. Balíky, pokud jsou složeny z
dobře oddělitelných vrstev, mohou být libovolně velké, jen se přizpůsobí
šířka modulů. Snad to ještě letos doma zkusíme. Mám to sice už rozmyšlené,
ale popíšu to detailně asi až to ověříme.

U zdi jsme nechali jeden pás (v prvním patře, vlevo od posledního okna)
izolovaný jen malými docpávanými balíky, tedy bez rozdělení izolační
vrstvy papírem na tři až čtyři. Uvidíme v zimě, jaký rozdíl nám ukáže
,,termografie``, čili obrázky v oboru 8 až 14 mikrometrů.

Nekomentovaný soubor obrázků (jako html ze zmenšených coby overview.htm)
je v adresáři    http://amper.ped.muni.cz/jenik/sb/3-4ply/
 -- i pět videí je k dispozici. Já jsem byl ,,za kamerou``, tož vidět
nejsem, ostatně víc pracovali ostatní, já pobíhal kvůli různým věcem
kolem. Málo pochopitelné detaily balíků se týkají vlhkých ploch -- např.
těch, co původně ležely na mokré ploše, asi na poli. Byla na nich
vrstva vlhké, ba proplesnivělé slámy, kterou jsme nejprve zkoušeli
odhrabat, pak ji Ludvík (Trnka) a později Jakub (Papež) odřezávali
řetězovou pilou. Ke zdi jsme dávali jen tu suchou.

Izolovat vrstvami slámy prokládanými papírem rozhodně jde, ani to není
pracnější než izolovat malými balíky (osobohodin na metr čtvereční je
dokonce možná míň, nepočítaje v to přípravu svislých nosníků). Věřím, že
takhle sláma zvládne dobře i pasivní laťku. Pokud tu možnost máte,
užívejte ji taky tak. Na vodorovné ploše stačí dvě vrstvy, na svislé musí
být aspoň tři, líp čtyři, nejlíp pět. Jen v podlaze stačí jedna, tam je
teplý vzduch nahoře a dolů se nedere.

suchý srpen ke hladkému slámování přeje
 jeník