Re: Pěší komunikace

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

> k diskusi před vraty ministerstva:
> 
> V normě je pro pěší komunikace předepsána MINIMÁLNÍ a nikoliv průměrná
> osvětlenost.(třída VI; D3). V brožuře je chyba. Chybí tam vysvětlivka z
> normy, že v tomto případě se jedná o minimální osvětlenost v ose komunikace.
> Při záměně svítidel za svítidla cloněná skutečně může dojít k tomu, že se
> vyhovující osvětlení komunikace stane nevyhovujícím.
> 
>                                         Tomáš Maixner
> 
> DQL osvětlování
> Černolice 6, 252 10 Mníšek p.B.
> web: www.dql.cz;

Děkuji za vysvětlení, já mám tu normu někde zasutou... 

Teď mi to začíná dávat smysl. Proto ten skok ze stupně osvětlení V na VI
ne na polovinu, ale na dvacetinu. Já si předtím říkal, že ta desetina luxu
je tam ze starých dob, kdy se prostě doporučení odvíjelo od přírodních
nočních osvětlení. A že skok na dvacetinásobek vznikl popletením luxů
s footcandles (v domnění, že Měsíc poskytuje 0,1 fc).

Takhle by to odpovídalo střední osvětlenosti 1 lx (vskutku poloviční proti
kategorii V) a podílu minimální/střední 0,1.

Přesto si myslím, že se asi stěží najde případ, kdy by dnešní svítidla
užívaná pro třídu D3 (typicky bez výrazného maxima svítivosti na 70
stupních nebo dokonce těsně pod 75 stupni) nešla nahradit svítidly
na původních místech, ale důmyslně směrujícími a nesvítícími vůbec
vzhůru, se stejně silnými nebo slabšími světelnými zdroji. Jistě, je
potřeba nová svítidla dobře vybírat. Ne každé plně cloněné svítidlo se
hodí pro každou instalaci. 

Věřím, že experti v osvětlovací praxi buď najdou skutečné existující
případy, kdy by budoucí použití plně cloněných svítidel místo těch
dnešních bylo obtížné (řešení takových případů budeme samozřejmě zkoušet
už s dnešní technikou, a teprve, když neuspějeme, má smysl uvažovat
o výjimkách z pravidel pro neznečišťující osvětlování) nebo, pokud
nenajdou, lze asi oprávněně soudit, že takové případy nejsou.

Samozřejmě, pro slaběji osvětlená místa platí více než jinde, že budou
mnohem lépe viditelná, pokud se oči budou moci přizpůsobit jasům terénu,
neoslňovány mnohem vyššími jasy lamp blízkých zornému bodu. Desetina luxu
není vůbec málo, víc světla poskytuje Měsíc jen za některých nocí zimního
půlroku (nejvýš v pěti za sebou a ne na moc hodin). Při tak silném
osvětlení je vidět každý kamínek. Jen nebýt oslňován. Bez oslnění je totiž
jak známo vidět na cestu i při řádově nižších osvětlenostech za
bezměsíčných nocí v otevřené krajině.

Stálo by proto možná za to uvažovat i o limitech pro jasy a jasnosti
svítidel ve směrech pod 90 stupňů, hlavně nad těmi 75 stupni. Předpis by
se tím ale hodně zkomplikoval. Prostý požadavek nesvítit nahoru už sám
o sobě slušnou pravděpodobnost snížení oslňování přináší. 

Pokud by se někdo snažil jen splnit nároky na osvětlenost cesty a
oslňování by ho nezajímalo, má samozřejmě možnost použít světelné zdroje
pod 1500 lm a docilovat vysokých svítivostí třeba i na 80 stupních, bez
omezení svícení vzhůru. Uživatelé cesty mu ale asi nepoděkují. 

Pro případ, že se v normách uvažují jen osvětlenosti a ne jasy, lze z
tisíců souborů s fotometrií svítidel na světovém trhu vybírat ta vhodná
pro danou realizaci téměř bezpracně, např. pouhým skriptem používajícím
můj program ies2tab (ten mohu snadno upravit, aby na výstup dával jen
pozitivní případy). Program a pár příkladů jeho výsledků (zatím bez URL na
ies soubory výrobců), s arbitrárními osvětlovanými obdélníky, je
v adresáři
  http://amper.ped.muni.cz/light/ies2/

(osvětlenost přímým světlem nebeských těles počítá zase můj program
planet, viz např. 
   Linkname: Lunar cycles and illumination
        URL: http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public/msg00057.html
 ) 

zdraví Jeník Hollan