[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

účast v týmu pro ,,dostavbu`` Hvězd árny



Vážení pánové architekti,

obracím se na Vás ohledně dalšího projednávání a projektování stavebních změn brněnské Hvězdárny.

Na Hvězdárně působím soustavně od roku 1970, s výjimkou jednoho roku vojenské služby (tehdy v naléhavých případech místo mne působila má žena Yvonna Gailly). Samozřejmě tedy znám vývoj myšlenek různých dostaveb i průběh skutečné dostavby z osmdesátých let. Myšlenka dalšího dostavování mi není blízká (věc jsem konzultoval i s osobou zvláště povolanou, totiž Zdenkem Mikuláškem, který Hvězdárnu vedl po smrti jejího zakladatele a pak znovu dlouhá léta po převratu). Hvězdárna je už dost velká, nouzové situace lze vyřešit asi jen průsvitným zastřešením spodní části nádvoří před vchodem Planetárium.

Nicméně, tandem Zdenka Pokorného a Jiřího Duška prosadil myšlenku expanze Hvězdárny -- jistě i díky ohromnému kreditu naší instituce (který není jen jejich zásluhou) ji dovedli už velmi daleko. Praktickou jistotu příslibu desítek miliónů z EU (a mnoha miliónů z vlastních prostředků města) beru jako realitu, a hledám tedy možnosti, jak ji využít s maximálním veřejným prospěchem.

Tím určitě není maximalizace získané podlažní plochy ,,čekáren`` pro návaly školních výprav (či jednou za několik let pořádaných mezinárodních setkání) při minimalizaci záboru ,,zelených ploch``. Rozumné využití parku na Kraví hoře, vč. ploch vskutku zelených, mi není proti mysli, troufám si říci, že bych je na Brně-středu, před veřejností i v koalici na Brně uměl obhájit. Kdyby veřejný prospěch z toho plynoucí byl naprosto zřejmý.

Tím veřejným prospěchem by bylo, kdyby vznikla stavba evropsky, či lépe světově příkladná. Taková, jejíž prezentace na místě (vč. odborných exkurzí lidí ze zahraničí), na internetu, jako pýchy Brna by byla zcela přesvědčivá. V ohledu fyzikálních řešení, reprodukovatelnosti, odpoutání se od fosilního zásobování, nové funkčnosti pro veřejnost.

Mám v tom ohledu jakési zkušenosti. Působil jsem v týmu, výsledkem jehož práce byla renovace spousty bytových domů v Novém Lískovci tak kvalitní, že mají s odstupem nejnižší spotřebu tepla v naší republice (spotřebu měřenou, ne smyšlenou, viz adresář http://amper.ped.muni.cz/jenik/passive/nliskovec/), a s výjimkou projektu SolaNova možná i za býv. železnou oponou.

Dále jsem od zrodu myšlenky až po závěr realizace působil jako hlavní stavební fyzik při vzniku první veřejně přístupné české pasivní budovy (opět, dost možná první v býv. komunistickém bloku mimo nové německé spolkové země, to bych musel ověřovat) v Hostětíně. O lískoveckých panelácích i hostětínském Centru jsem kromě toho napsal první vědecká sdělení (se spoluautory, nicméně jako autor textů). Viz seznam mých publikací v adresáři: http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/

Nemyslím, že by vždy kovářova kobyla musela chodit bosa. I na Hvězdárně jsem drobnosti k její udržitelnosti realizoval, např. mám už deset let poměrně slušná okna ve své pracovně v suterénu (Ug pod 0,7, jen rámy jsou horší), celou jsem ji kdysi jakžtakž před deseti lety, když jsem chystal pořad Globální oteplení a my, utěsnil (pravda, už po pěti letech to chtělo obnovu...). To jsou ale směšné drobnosti. Renovace Hvězdárny s penězi přesahujícími desetitisíce korun je příležitostí pro neporovnatelně větší zlepšení. Samozřejmě ji lze dostat na pasivní standard, pokud jde o vnější dodávky energie. Ale ani to není vše. Lze docílit řádového snížení spotřeby na umělé osvětlování, dvakrát lepších tepelně-izolačních parametrů otvorových výplní, než pasivní limit požaduje, poloviční elektrické spotřeby na větrání, než je obvyklý pasivní limit 0,4 W/(m3s). Renovovaná hvězdárna by mohla dosáhnout věhlasu vily Tugendhat -- rozumí se v novém kontextu objevujících se snah o nefosilní budoucnost Země.

To by se ale prostředky na její změnu musely rozvrhnout jinak. Méně bourání a výkopů, více prostředků na jiná opatření. Pro minimalizaci bourání a kopání mám k dispozici alternativní návrhy od svého kolegy ing. Jaroslava Medka -- ten o stavební stránce naší budovy věru ,,něco ví``. Pokud jde o správnou stavební fyziku rekonstrukce (správnou sub speciae aeternitatis, tj. OK i za sto a více let), věřím, že bych ji celou zvládl navrhnout -- mám ostatně v Rakousku dobré učitele či kolegy, s nimiž to můžu konzultovat (Willy Hofbauer, Wolfgang Streicher, nemluvě o ostřílených architektech jako jsou Martin Treberspurg a Georg Reinberg), a v Německu ovšem Wolfganga Feista. Léta se s nimi znám. Nejsem pravda stavař, ale mám v tom oboru mnoho přátel, nejen v zahraničí (ostatně jsem ze stavařské rodiny). Nedávno jsem předložil stavařskou disertační práci (záměrně jsem ji omezil na velmi úzký obor), viz onen výše zmíněný adresář
        http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/

Pokud by Vám možnost, pojmout přestavbu Hvězdárny ne jako rutinní záležitost, ale jako ukázkový projekt trvale udržitelného stavění, připadla zajímavá, rád s Vámi budu spolupracovat. Věřím, že bych spolu se svými kontakty byl v případě potřeby schopen získat i další prostředky (jsem mj. poradcem ministra Bursíka), bude-li jejich použití zjevně příkladné, velmi dobře medializovatelné, a to i v rámci velmi přesahujícím obzor národní.

Náš pan ředitel Dušek mne požádal, abych s Vámi neinteragoval během terénní činnosti zde na Hvězdárně. Respektoval jsem to, ostatně jsem na to ani neměl moc času. Kromě disertace jsem se dost věnoval i osvětě v oboru záchrany holocénního klimatu (ještě existuje šance, i když jen nevelká):
                   http://amper.ped.muni.cz/gw

Projděte si prosím přinejmenším úvod mé ,,anotace``, tj. tezí doktorské disertační práce a soupis mých publikací. Jednu kopii Pasivního domu II, kde jsem dělal editora, jsem Vám již dal, další mohu poskytnout. Ač myšlence značného zvětšování Hvězdárny dosud nejsem nakloněn, jsem ochoten na její přípravě spolupracovat, abych se za ni pak nemusel stydět, ale mohl být naopak pyšný, že jsem, ač jinak myslím spíše globálně, jak říká úsloví, konečně též ,,jednal lokálně``. Popravdě řečeno, bylo by pro mne pohodlnější provázet exkurze na Hvězdárně než v Centru v Hostětíně, mám to tam z ruky. Má ev. účast sice asi bude Dr. Duškovi proti mysli, ale pokud by Vám proti mysli nebyla, domluvil bych se na ní v případě potřeby (pro překonání odporu pana ředitele) s vedením města -- napište či dejte prosím vědět, jak se na to díváte.

s pozdravem

--------------------------------------------------------------------------
RNDr. Jan Hollan
              Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
Kraví hora 2, CZ - 616 00 Brno                               5 41 32 12 87

                                  domů:
Lipová 19, 602 00 Brno                                       5 43 23 90 96

               spolupracovník Ekologického institutu Veronica
Panská 9, 602 00 Brno

e-mail: hollan@ped....cz             http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan
--------------------------------------------------------------------------

PS.
na tom veřejném projednávání s ing. Bílkem a dr. Závodským jsem plédoval za výhledy na hřebeny kolem Brna a nad ně. Víc o tom viz můj text z roku 2000, http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/kravihora/zmenme.html -- opět jsem si jistý, že bych veřejnost o užitečnosti zásadní změny vrcholu parku přesvědčil, pokud by bylo reálné, že to někdo vyprojektuje a zaplatí. Udržitelnost Hvězdárny má i tento, nefosilní, ale důležitý kulturní aspekt.

PPS.
o dopadech změny klimatu a opatřeních ke zmírnění změny klimatu přednáším na FSS v učebně 32 příští čtvrtek ve 14 h, viz rozvrh pro letošek na http://amper.ped.muni.cz/eave -- máte to tam z Jaselské kousek, tak Vás srdečně zvu.