Interpelace ve věci firmy „pečující“ o veřejnou zeleň

proslovená na zasedání zastupitelstva Brno-střed dne 15. prosince 2004

Vážený pane starosto, vážená Rado. Dnes dopoledne jsem ze své pracovny na hvězdárně pozoroval na plácku před hvězdárnou, čili na vrcholku parku na Kraví hoře, v místě, kudy chodí nejvíce lidí, osobní vůz s nápisem ·A·S·A· na dveřích, jak tam stojí a kouří. Uvnitř seděli asi dva lidé, zřejmě se tak hřáli.

Paní místostarostka Stehlíková si právem stěžuje, když najde případ, že některý z autobusů výprav navštěvujících naše planetárium má při parkování dole u kostela zapnutý motor. Takové počínání je protizákonné, nicméně ostuda alespoň nepadá na město či naši městskou část.

Jestliže si ale podobně počíná firma, u které si lidé, kteří se v parku pohybují, povšimli, že právě ona park udržuje, je to skutečně problém právě náš. Proč jsme péčí pověřili takovou firmu?

Lidsky naprosto chápu, že se v chladném zamračeném dni chtějí pracovníci ASY ohřát, tráví-li zrovna svou zákonnou pracovní přestávku. Mohou k tomu ale klidně využít prostory naší hvězdárny, kde se v té době pohybují stovky dětí a jejich učitelé. Ve foyer planetária je veřejně přístupná výstava, jsou tam i toalety, bylo by zcela logické, kdyby lidé pracující v parku v době, kdy je foyer otevřeno, toto místo použili v případě potřeby i jako své zázemí. Že zrovna otevřeno je, jako každé všední dopoledne, to je často vidět na první pohled, za léta práce na vrcholu Kraví hory to jistě vypozorovali i oni.

Tento zážitek byl poslední pobídkou, abych požádal Radu o nápravu systému péče o veřejnou zeleň, která je nám městem svěřena. Případů, kdy se daná firma (nebo snad i jiné, přehled o nich má jistě náš úřad) chová zcela v rozporu s našimi zájmy a zájmy občanů, je totiž mnohem více.

Již jsem v rozhovorech zmiňoval, např. na zasedání ve Znojmě, že praxe, kdy nějaká firma zasadí stromky a jiná pak v rámci totálního boje s rostoucí trávou stromky ošlehá strunovými sekačkami tak, že přeruší i lýko a stromky uschnou, mi připadá bláznivá. Jistě tím roste hrubý národní produkt, rostou asi i zisky obou firem (jedna může sadit stromky nové, druhá zase má více odpadu na odstraňování), správný takový koloběh ale není, natož aby se zamlouval občanům. Případy tohoto typu jsem během let zaznamenal na Lipové, kde bydlím.

Bláznivá je také „údržba“ parku na Kraví hoře, s nasazením stále „pokrokovější“ techniky: velmi hlučných sekaček rozhazujících trávu do dáli a velmi hlučných přenosných fukarů, kterými se pak tráva zase „smetá“, vířících prach vysoko do ovzduší. Snad až pětkrát do roka se tak park promění na několik dní ve velmi hlučné, špinavé, smradlavé, ba jedovaté válčiště, kudy je odporné procházet či v něm pobývat. Vzduch v parku je horší než na rušných ulicích (ony totiž různé sekačky a fukary nemají čtyřtaktní motory s katalyzátorem, ale čadí více než dávné mopedy). Takovým parkem nicméně do planetária projdou stovky dětí, nic jiného jim nezbývá (rámus je slyšet až do přednáškových místností, nemluvě o hvězdárně, kde předvádíme na otevřené střeše funkci dalekohledů).

Boj s přírodou se odehrává, i když ta je zcela v defenzívě, jako tomu bylo za loňského velkého sucha: tráva byla nizoučká, zažloutlá, nicméně (snad v rámci „plnění plánu“ či prostě honby za větším množstvím peněz z naší městské části) i tak ji posekali. Aby vůbec něco sekat mohli, zabírali přitom i hlínu, a park tonul v mraku prachu. Jako když se praklem práší koberec. Tráva se už do podzimu nevzpamatovala…

Vzpomínám si, že ještě před několika lety tomu tak nebylo. O park totiž pečovala odborná zahradnická firma (jmenovávala se kdysi tuším Šimáček a Mergental), místo „pokrokové techniky“ v parku působila milá skupina lidí zčásti hendikepovaných, nicméně pečlivě dle odborných rad hrabajících a park adekvátními prostředky udržujících, zcela v souladu s rekreačním posláním takového prostoru.

Jsem přesvědčen, že péče o parky a veřejnou zeleň vůbec bychom měli svěřit zahradníkům, ne popelářům, při vší úctě ke všem povoláním. Parky nejsou v první řadě jen dalším zdrojem odpadu, jejich funkce pro Brňany mají být docela jiné.

Žádám vás o informaci, z jakých důvodů byla kdysi odborná zahradnická firma nahrazena firmou specializovanou na odpady.

Je mi jasné, že kritériem výběru firmy mohla být nabízená cena za údržbu zeleně. Nuže, levnější nabídka nemusí být zrovna ta lepší. Park je záležitostí vlastně luxusní, nemá se k němu přistupovat jako ke smetišti. Doporučuji, abychom firmu, kterou péčí o park a travnaté plochy vůbec pověříme, opět změnili v tomto smyslu.

Dále Radu vybízím, aby, zejména do doby, než budou o městskou vegetaci opět pečovat odborníci zapálení pro krásu a kvalitu našeho prostředí, stanovila pravidla, která musí dodržet každá firma. I taková, která místo většího počtu pracovníků (ač jsme přirozeně zainteresováni na vytváření pracovních míst a nemělo by nám být jedno, kolik jich z našich prostředků vznikne) sází na výdobytky techniky. Pro zahradnické práce existují i technologie mnohem adekvátnější (nejsem v tom odborníkem, ale např. žací lišty jsou jistě tišší a trávu nerozhazují). Je nutné stanovit přísné limity na hlučnost, prašnost a emise z výfuků. Máme přece takové heslo, Brno, zdravé město! Existence zeleně v Brně k tomu má přispívat, ne být tím největším problémem.

Zajímalo by mne, zdali se příslušný odbor zabýval nesmyslným sečením nevzrostlého vyprahlého trávníku v loňském roce a zdali tako operace byla z našich prostředků uhrazena (to dodávám jen v této písemné podobě interpelace, stejně jako násl. poznámku, v ústně jsem pod časovým tlakem tyto dvě věci opomněl).

Všiml jsem si, že v rozpočtovém opatření na rok 2004 jsme dnes schválili přesun 390 tisíc z položky „odpadové hospodářství“ do položky „veřejná zeleň“. Doufám, že to je krokem k tomu, aby se na travní porosty přestalo pohlížet především jako na producenty odpadu.

Děkuji vám za pozornost.

RNDr. Jan Hollan (písemná podoba interpelace byla předána 16. listopadu 2004)

PS. Napadá mne, že pracovníci, kteří používají hrábě, košťata a vůbec techniku nehlučnou, tradiční, mají možná menší prestiž, než obrněnci se řvoucími stroji. Mají ale práci milou, tichou a poměrně čistou, jde o pracovní místa kvalitní, ne o taková, kde hrozí choroby z povolání. Já ty lidi, kteří v prachu, kouři a randálu bojují s trávou (či listím na ulicích) lituju. Kdybychom dokázali takových pracovních míst naopak ubrat, uděláme dobrý skutek.

interpelace o zeleni (fwd)

Interpelace ve věci firmy „pečující“ o veřejnou zeleň