From jhollan@amper.ped.muni.cz Fri May 19 22:10:28 2000 Date: Sun, 7 May 2000 12:52:25 +0200 (CEST) From: "RNDr.Jan Hollan" To: "Ing. Pavel Čupera" Cc: Petr Pravec Subject: Re: Bolid 06-05-2000 (fwd) Vážený pane inženýre, Vaše údaje nepochybně mohou přispět ke triangulaci bolidu. Významný může být hlavně azimut koncového bodu a dále pokles úhlové výšky. Absolutní hotnoty úhlové výšky se určují těžko, pokud meteor neletěl těsně kolem nějakých stožárů, střech nebo korun stromů. Já jsem se teď například vrátil na tenisové hřiště zde na Kraví hoře, kde mně včera svědek úkazu Jiří Hudeček ukázal, kde v koruně stromu bolid skončil. Neměl jsem včera kompas ani nic šikovného na změření rozdílu azimutu oproti Slunci nebo jeho stínu, a tak jsem až dnes zjistil pomocí busoly, že bolid skončil nad zeměpisným azimutem 70 stupňů plus mínus pět stupňů. Úhlová výška konce byla nějakých dvanáct stupňů plus mínus tři stupně (to je odhad standardní nejistoty, ve které by skutečná hodnota měla ležet s pravděpodobností 68 procent). Pan Jiří Hudeček zcela jistě neviděl začátek bolidu, všiml si jej, až když byl už kus cesty ve viditelné mezeře mezi stromy. Tam jsou odhady polohy nějakého bodu trajektorie nejisté, azimut byl tak o třicet stupňů menší než azimut konce, úhlová výška byla tak třicet stupňů plus mínus osm stupňů. Z vašich údajů bych mohl spočítat něco podobného kdybych si vzal k ruce podrobnou mapu, ale Vy sám to jistě můžete udělat spolehlivěji. Údaji, které na ukázku uvádím výše se nenechte ovlivnit, odhadoval jsem je já podle toho, co mi včera někdo zhruba ukázal, mohou být ve skutečnosti o dost jiné. Už proto, že takový bolid každého vyvede z míry, a ledacos si potom může poplést. > V danou dobu jsem se nacházel na kopci nad obcí Popůvky, okr. Brno > venkov, v nadmořské výšce asi 340 - 350 m, na polní cestě směřující do > vsi. Z levé strany přibližně kolmo na uvedenou cestu jsem zpozoroval cca > 100 - 150 m přede mnou a ve výšce cca 50 - 100 m nad terénem přílet > jasného předmětu, který za sebou zanechával stopu. (z toho plynou nějaké úhlové výšky sice ne nad horizontální rovinou, ale nad terénem. Kdybych vzal střední hodnotu pro oba údaje, pak by šlo o pravoúhlý trojúhelník s jednou odvěsnou dlouhou 125 m a druhou, svislou, asi 75 m. Příslušný úhel s tangentou 75/125 je 31 stupňů. Rozmezí nejistot je ale dobrých deset stupňů.) > Předmět zářil > intenzivně asi jako světlice bílým až namodralým světlem (cca 6000 K), > stopa za předmětem zářila rudě a měnila se ve stopu dýmovou, zprvu bílou > a na konci tmavou turbulentní. Celkovou délku úkazu odhaduji na 2 - 3 > průměry úplňku, z toho asi 15 - 20 % tvořila jasná hlava, asi 30 % stopa > zářivá a zbytek stopa dýmová. Předmět přeletěl zmíněnou cestu a po asi > 300 - 500m přestal zářit a rozpadl na 3 nebo 4 větší a několik menších > částí, které padaly strmě k zemi. Výška letu nad terénem byla díky jeho > svažitosti prakticky konstantní. Úkaz jsem pozoroval asi 3 s ( od > spatření po rozpad) a nebyl doprovázen žádným zvukem. Porovnáním s mapou > odhaduji: azimut letu 330° - 340°, místo rozpadu 16°29´v.d., 49°10´s.š. ( To je výborné líčení vzhledu úkazu. Dá se z něj spočítat přibližně i rozdíl azimutů prvního bodu, který jste zahlédl, a závěrečného rozpadu bolidu. Záleží ale hodně na tom, jak si maluji příslušné možné trojúhelníky. Dostávám tak i pro samotné střední hodnoty délek (125 m a 400 m) dosti široké rozmezí rozdílu azimutů: od sedmdesáti stupňů do sta stupňů. Rekonstrukce na místě by by dala asi mnohem přesnější hodnotu. U údaje ,,azimut letu`` odhaduji, že jej udáváte jako u větru, tj. odkud fouká. To by opravdu zhruba odpovídalo mému odhadu toho, jaký byl půdorys trajektorie. Ten nicméně byl velice daleko, bolid letěl někde nad jižním Polskem. Kde to bylo dopravdy, i jak vysoko nad zemí, to jde zjistit právě jen s přesných dvojic úhlů pro různé body trajektorie pozorované z různých míst, z Polska, od nás i ze Slovenska. Koncový bod vidí všichni ten stejný, první bod, kterého si všimli, případně i další přesněji zachycené body trajektorie, pak udávají jen rovinu ve které se bolid pohyboval. Průsečnice takových rovin pak mohou dát dosti přesnou představu o trajektorii bolidu v ovzduší. Místo rozpadu, které udáváte, říká spíše to, kde jste byl Vy sám, tj. je to jen kousek od Popůvek. Dopravdy to ale bylo přinejmenším sto padesát kilometrů od Vás, možná i o dost dál. To není nic divného, každý má dojem, že to bylo jen kousek od něj. Například mi volal pilot větroně, který letěl nad Drahanskou vrchovinou, a i ten měl dojem, že to bylo někde velmi blízko (říkal nad Plumlovskou přehradou). Ve skutečnosti neumí lidský zrak odhadnout nijak vzdálenosti, které převyšují sto metrů, zejména pak na širém nebi. Stereoskopie funguje dobře jen do vzdálenosti desítek metrů. Jestli je něco na obloze daleko dvě stě metrů od Vás, dvě stě kilometrů, nebo i dvě stě světelných let (třeba někdy bude ve dne vidět taková supernova), nelze nijak rozlišit. ) > > Ing. Pavel Čupera Byli bychom rádi, kdybyste mohl úhlové pozice nějakých bodů trajektorie zjistit. Ještě Vám odpoledne zavolám, mohl bych na místo pozorování zajet i s Vámi, kdyby se Vám to hodilo. zdraví Jeník Hollan -------------------------------------------------------------------------- RNDr. Jan Hollan Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně Kraví hora 2, CZ - 616 00 Brno (5) 41 32 12 87 domů: Lipová 19, 602 00 Brno 43 23 90 96 člen Společnosti pro trvale udržitelný život a spolupracovník Ekologického institutu Veronica Panská 9, 602 00 Brno fax: (5) 42 21 05 61 e-mail: hollan@ped.muni.cz http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan --------------------------------------------------------------------------