Zero Carbon Britain je vědecky podložený scénář budoucnosti, v níž Velká Británie
adekvátně reaguje na výzvy 21. století. Hlásí se ke své historické odpovědnosti první industrializované země a přispívá ke zpomalení klimatické změny tím, že rychle snižuje emise skleníkových plynů ze svého území až k dosažení nulové bilance.

Výzkum Centra alternativních technologií ukazuje, že toho lze docílit bez spoléhání se na nějaké budoucí technologie, stačí využít ty, které máme již nyní. Zlepšením britských budov, dopravních systémů a spotřebních zvyklostí doprovázeným investicemi do různých obnovitelných zdrojů je možné Británii spolehlivě zásobovat elektřinou, teplem a palivy bez emisí skleníkových plynů a bez nežádoucích dopadů na kvalitu života. Šikovné časování spotřeby elektřiny a inteligentní využití jejího přebytku v kombinaci s biomasou pro výrobu „uhlíkově neutrálního“ syntetického metanu a kapalných paliv znamená, že můžeme vyhovět poptávce po elektřině i bez zahraničních zdrojů a zásobovat dopravní a průmyslové procesy, které nemohou být poháněny elektricky.

Biomasou rozumíme pěstování energetických plodin druhé generace. Britská orná půda, používaná pro pěstování potravin a krmiv, musí v budoucnu znovu zajistit výživu celé britské populace. Změna toho, co jíme (hlavně významné snížení spotřeby masných a mléčných výrobků, spolu s nárůstem různých jiných potravinových zdrojů), má vést ke zdravější a vyváženější stravě, přičemž zemědělství bude produkovat méně skleníkových plynů a využívat méně půdy, doma i v zahraničí.

Scénář vyvažuje emise skleníkových plynů, které nelze plně eliminovat (jde o neenergetické procesy v průmyslu, odpady a zemědělství), pomocí bezpečné, udržitelné a spolehlivé metody zachycení uhlíku. Obnovením rašelinišť a podstatným rozšířením zalesněných oblastí se docílí nejen zachycování uhlíku, ale také produkce dřeva pro stavebnictví a bohatého prostředí pro biologickou rozmanitost a pro pohodu lidí.

Analyzované žádoucí změny také pomáhají adaptaci na očekávané proměny klimatu a zvyšují odolnost vůči proměnám neočekávaným. Řeší i další problémy v oblasti životního prostředí. Vytvářejí více než milion pracovních míst, mají pozitivní dopad na britské hospodářství a na zdraví a blahobyt jednotlivců a společnosti.

Scénář reaguje na naléhavost, s níž k nám hovoří věda o klimatické změně, přičemž se řídí fyzikálně realistickým pohledem spíše než tím, co se dnes zdá politicky nebo společensky přijatelné. Je neetické stavět základní potřeby budoucnosti a potřeby jiných v globální komunitě na roveň preferencím životního stylu, jaké dnes panují na Západě.

Aktuální britské vládní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů, i když jsou v mezinárodním srovnání relativně ambiciózní, nezajišťují dobrou šanci vyhnout se tomu, co je nyní považováno za extrémně nebezpečnou změnu klimatu. Ani nepředstavují to, co by se dalo nazvat spravedlivým podílem Spojeného království na globálním uhlíkovém rozpočtu. Dnešní vědecký pohled vyžaduje mnohem větší angažovanost, než by odpovídala názoru většiny společnosti.

Zero Carbon Britain: Přehodnocení budoucnosti zkoumá, jak můžeme dosáhnout toho, co je nezbytné. Zahrnuje výzkum ve dvou hlavních oblastech. Jde o vyvažování vysoce variabilní nabídky a poptávky po energii, a také o snížení „uhlíkové stopy“ našeho stravování. Upozorňuje i na výrobky a služby, které jsou importovány, a potřebu začlenit je do mezinárodního vyjednávání.

Scénář modeluje možnou produkci elektřiny, zejména z větru, užitím desetileté řady meteorologických údajů hodinu po hodině a srovnává ji s tehdy měřenou spotřebou. Po většinu doby lze zajistit přebytek elektřiny, který se částečně exportuje a částečně užije pro elektrolytickou výrobu vodíku. Část vodíku lze přímo využít v dopravě nebo v době nedostatku elektřiny, většinu je ale nutné zkombinovat s uhlíkem z biomasy pro uskladnění na měsíce až léta, ve formě tekutých uhlovodíků. Pro ty plynné, což je uměle vyráběný metan, lze užít plynárenskou infrasktrukturu a uskladňování do vytěžených ložisek zemního plynu. Metan se pak užije v plynových elektrárnách, když vítr a slunce dostatek elektřiny neposkytují. Jiným procesem se z vodíku a biomasy vyrábějí kapalné pohonné hmoty pro těžké stroje a letadla, čili syntetická nafta.

Scénář také ukazuje takové využití krajiny, které poskytuje potraviny britskému obyvatelstvu v kombinaci, kterou doporučují lékaři zabývající se výživou. Současné potravní zvyklosti mají nežádoucí dopady na životní prostředí v Británii i v zahraničí a zhoršují zdravotní stav populace – vedou k obezitě a dalším chorobám. Změna diety má vést k uvolnění velkých ploch, které jsou dnes užívány jako pastviny a louky pro dobytek. Ty mají být užity pro pěstování energetické biomasy i pro návrat ke stavu přírodnímu, kdy se v nich ukládá uhlík.