Adaptation

Initiatives and measures to reduce the vulnerability of natural and human systems against actual or expected climate change effects. Various types of adaptation ex­ist, e.g. anticipatory and reactive, private and public, and autonomous and planned. Examples are raising river or coastal dikes, the substitution of more temper­ature-shock resistant plants for sensitive ones, etc.

Adaptace

Iniciativy a opatření ke snížení zranitelnosti přírodních a lidských systémů vůči současným nebo očekávaným projevům změny klimatu. Existují různé typy adaptace, např. předběžné a následné, soukromé a veřejné, nebo samosprávné a plánované. Příklady jsou zvyšování říčních a pobřežních hrází, nahrazení rostlin citlivých na teplotní změny odolnějšími atd.

Aerosols

A collection of airborne solid or liquid particles, with a typical size between 0.01 and 10 micrometer (a mil­lionth of a meter) that reside in the atmosphere for at least several hours. Aerosols may be of either natural or anthropogenic origin. Aerosols may influence climate in several ways: directly through scattering and ab­sorbing radiation, and indirectly through acting as cloud condensation nuclei or modifying the optical properties and lifetime of clouds.

Aerosoly

Soubor pevných nebo kapalných částic v ovzduší, ob­vykle velikosti mezi 0,01 μ a 10 μm (mikrometry, mi­liontiny metru), které setrvávají v atmosféře nejméně několik hodin. Aerosoly můžou být jak přirozeného, tak antropogenního původu. Aerosoly mohou ovliv­ňovat klima několika způsoby: přímo rozptylem nebo pohlcováním záření a nepřímo jako kondenzační jádra oblačnosti nebo změnou optických vlastností a doby trvání oblačnosti.

Stakeholder

A person or an organization that has a legitimate in­terest in a project or entity, or would be affected by a particular action or policy.

Aktér (stakeholder)

Osoba nebo organizace, která má legitimní zájem na projektu či předmětu, nebo by byl ovlivněn konkrétní akcí nebo politikou.

Activities Implemented Jointly (AIJ)

The pilot phase for Joint Implementation, as defined in Article 4.2(a) of the United Nations Framework Con­vention on Climate Change (UNFCCC) that allows for project activity among developed countries (and their companies) and between developed and developing countries (and their companies). AIJ is intended to al­low parties to the UNFCCC to gain experience in jointly implemented projects. There is no credit for AIJ during the pilot phase. A decision remains on the future of AIJ projects and how they may relate to the Kyoto Mechanisms. As a simple form of tradable permits, AIJ and other market-based schemes represent potential mechanisms for stimulating additional resource flows for reducing emissions. See also Clean Development Mechanism, and Emissions Trading.

Aktivity zaváděné společně (AIJ)

Pilotní fáze na poli Společné implementace, defi­novaná v článku 4.2 (a) Rámcové úmluvy OSN o změ­ně klima­tu (UNFCCC), která počítá s navržený­mi aktivitami mezi rozvinutými zeměmi (a jejich společnostmi) a mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi (a jejich společnostmi). Účelem AIJ je umož­nit smluvním stranám UNFCCC získat zkušenosti se společně zavá­děnými projekty. Za projekty pilotní fáze AIJ se neu­dělují kredity. Dosud nebylo rozhodnu­to o bu­doucnosti projektů AIJ a o tom, v jakém vztahu ke Kjótským mechanismům by měly být. Jako jedno­duchá forma obchodu s povolen­kami, představují AIJ a další návrhy založené na trhu potenciální mechanis­mus k povzbuze­ní dodatečného toku prostředků ke snížení emisí. Viz též Mechanismus čistého rozvoje a Obchod s emisemi.

Albedo

The fraction of solar radiation reflected by a surface or object, often expressed as a percentage. Snow-covered surfaces have a high albedo, the surface albedo of soils ranges from high to low, and vegetation-covered sur­faces and oceans have a low albedo. The Earth’s plan­etary albedo varies mainly through varying cloudiness, snow, ice, leaf area and land cover changes.

Albedo

Podíl slunečního záření odraženého povrchem nebo předmětem, často vyjadřovaný v procentech. Povrchy pokryté sněhem mají vysoké albedo, albedo povrchu půd sahá od vysokého k nízkému a povrchy pokryté vegetací a oceány mají nízké albedo. Planetární albedo Země se mění hlavně vlivem změn oblačnosti, sněhu, ledu, plochy listů a pokrývky země.

Alpine

The biogeographic zone made up of slopes above the tree line, characterized by the presence of rosette-form­ing herbaceous plants and low shrubby slow-growing woody plants.

Alpínská zóna

Biogeografická zóna tvořená svahy nad hranicí lesa, charakterizovaná výskytem bylin s přízemní růžicí listů a nízkými křovinatými pomalu rostoucími dřevinami.

Anthropogenic

Resulting from or produced by human beings.

Antropogenní

Plynoucí z existence lidstva nebo jím produkovaný.

Anthropogenic emissions

Emissions of greenhouse gases, greenhouse gas precurs­ors, and aerosols associated with human activities, in­cluding the burning of fossil fuels, deforestation, land-use changes, livestock, fertilization, etc.

Antropogenní emise

Emise skleníkových plynů, jejich prekurzorů a aero­solů spojené s lidskou činností, zahrnující spalování fosilních paliv, odlesňování, změny využití půdy, chov hos­podářského zvířectva, hnojení atd.

Atmosphere

The gaseous envelope surrounding the Earth. The dry atmosphere consists almost entirely of nitrogen (78.1 % volume mixing ratio) and oxygen (20.9 % volume mixing ratio), together with a number of trace gases, such as argon (0.93 % volume mixing ratio), helium and radiatively active greenhouse gases such as carbon dioxide (0.03 % volume mixing ratio a cen­tury ago, 0.04 % now) and ozone. In addition, the at­mosphere contains the greenhouse gas water vapour, whose amounts are highly variable but typically around 1 % volume mixing ratio. The atmosphere also contains clouds and aerosols.

Atmosféra

Plynný obal obklopující Zemi. Suchá atmosféra je složena téměř úplně z dusíku (objemový směšovací po­měr 78,1 %) a kyslíku (objemový směšovací poměr 20,9 %), společně s množstvím stopových plynů, jako je argon (objemový směšovací poměr 0,93 %) a héli­um, a radiačně aktivních skleníkových plynů, jako oxid uhličitý (objemový směšovací poměr býval 0,03 %, nyní je 0,04 %) a ozón. Kromě toho atmosféra obsahuje skleníkový plyn vodní páru, jejíž množství je značně proměnné, běžně okolo 1 % objemového směšovacího poměru. Atmosféra obsahuje také oblačnost a aerosoly.

Barrier

Any obstacle to reaching a goal, adaptation or mitiga­tion potential that can be overcome or attenuated by a policy, programme, or measure. Barrier removal in­cludes correcting market failures directly or reducing the transactions costs in the public and private sectors by e.g. improving institutional capacity, reducing risk and uncertainty, facilitating market transactions, and enforcing regulatory policies.

Bariéra

Jakákoli překážka dosažení cíle, schopnosti adaptace nebo zmírňování, kterou lze překonat nebo zmírnit po­litikou, plánem nebo opatřením. Odstranění bariéry za­hrnuje nápravu tržních selhání přímo nebo snížením nákladů transakcí ve veřejném a soukromém sektoru, např. zlepšením funkce institucí, snížením rizika a ne­jistoty, usnadněním tržních transakcí a pro­sazením regulační politiky.

Mass balance (of glaciers, ice caps or ice sheets)

The balance between the mass input to an ice body (ac­cumulation) and the mass loss (ablation, iceberg calving). Mass balance terms include the following:

Specific mass balance: net mass loss or gain over a hy­drological cycle at a point on the surface of a glacier.

Total mass balance (of the glacier): The specific mass balance spatially integrated over the entire glacier area; the total mass a glacier gains or loses over a hydrological cycle.

Mean specific mass balance: The total mass balance per unit area of the glacier. If surface is specified (specific surface mass balance, etc.) then ice-flow contributions are not considered; otherwise, mass balance includes contributions from ice flow and iceberg calving. The specific surface mass balance is positive in the accumu­lation area and negative in the ablation area.

Bilance hmoty (ledovců, ledových čepic nebo le­dových štítů)

Rozdíl mezi přírůstkem hmoty ledu (akumulací) a její ztrátou (ablací a tzv. telením čili od­lamová­ním ledových hor z nich do moře). Pojmy týkající se bilance hmoty jsou ná­sledující:

Měrná bilance hmoty: Čistá ztráta nebo zisk hmoty za hydrologický cyklus v bodě na povrchu ledovce.

Celková bilance hmoty (ledovce): Měrná bilance hmoty prostorově sečtená přes celou plochu ledovce; celková hmota, kterou ledovec získá nebo ztratí za rok nebo více let.

Střední měrná bilance hmoty: Celková bilance hmoty jednotkové plochy ledovce. Pokud jde o povrchovou (měrnou povrchovou bilanci hmoty atd.), tak pří­spěvky toku ledu neuvažujeme; jinak bilance hmoty zahrnuje příspěvky toku ledu a telení ledových hor. Měrná povrchová bilance hmoty je kladná v oblasti akumulace a záporná v oblasti ablace.

Biodiversity

The total diversity of all organisms and ecosystems at various spatial scales (from genes to entire biomes).

Biodiverzita

Celková rozmanitost všech organismů a ekosystémů v různých prostorových měřítkách (od genů po celé bio­my).

Biome

A major and distinct regional element of the biosphere, typically consisting of several ecosystems (e.g. forests, rivers, ponds, swamps within a region of similar cli­mate). Biomes are characterized by typical communities of plants and animals.

Biom

Větší a výrazná regionální součást biosféry, obvykle sestávající z několika ekosystémů (např. lesů, řek, rybníků, bažin v regionu s podobným klimatem). Bio­my jsou charakterizovány typickými společenstvy rostlin a živočichů.

Sea-ice biome

The biome formed by all marine organisms living within or on the floating sea ice (frozen seawater) of the polar oceans.

Biom mořského ledu

Biom tvořený všemi mořskými organismy žijícími na plovoucím mořském ledu (zmrzlé mořské vodě) polárních oceánů nebo uvnitř mořského ledu.

Biomass

The total mass of living organisms in a given area or volume; recently dead plant material is often in­cluded as dead biomass. The quantity of biomass is expressed as a dry weight or as the energy, carbon, or nitrogen content.

Biomasa

Celková hmota živých organismů v dané oblasti nebo objemu; nedávno odumřelá rostlinná hmota bývá často zahrnuta jako mrtvá biomasa. Množství biomasy se vy­jadřuje jako suchá hmotnost nebo jako energie, obsah uhlíku nebo dusíku.

Biofuel

A fuel produced from organic matter or combustible oils produced by plants. Examples of biofuel include alcohol, black liquor from the paper-manufacturing process, wood, and soybean oil.

Biopalivo

Palivo vyráběné z organické hmoty nebo spalitelné oleje produkované rostlinami. Mezi příklady biopa­liv patří alkohol, sulfátový výluh z procesů výroby papíru, dřevo a sojový olej.

Biosphere (terrestrial and marine)

The part of the Earth system comprising all ecosys­tems and living organisms, in the atmosphere, on land (terrestrial biosphere) or in the oceans (marine biosphere), including derived dead organic matter, such as litter, soil organic matter and oceanic detrit­us.

Biosféra (pevninská a mořská)

Část zemského systému zahrnující všechny ekosystémy a žijící organismy v atmosféře, na zemi (pevninská biosfé­ra) nebo v oceánech (mořská biosféra), obsahující i sekundární organickou hmotu, jako opad, půdní or­ganickou hmotu a oceánský detritus (odumřelou or­ganickou hmotu).

Coral bleaching

The paling in colour which results if a coral loses its symbiotic, energy-providing, organisms.

Blednutí korálů

Když korál přijde o své symbiotické, energii dodávající or­ganismy, ztrácí barvu, což se nazývá blednutí korálů.

Boreal forest

Forests of pine, spruce, fir, and larch stretching from the east coast of Canada westward to Alaska and continuing from Siberia westward across the entire extent of Russia to the European Plain.

Boreální les

Les borovic, smrků, jedlí a modřínů táhnoucí se od východního pobřeží Kanady západně na Aljašku a pokračující ze Sibiře na západ přes celou rozlohu Ruska až do Evropy.

Total Solar Irradiance (TSI)

The amount of solar radiation received outside the Earth's atmosphere on a surface normal to the incident radiation, and at the Earth's mean distance from the sun. Reliable measurements of solar radiation can only be made from space and the precise record extends back only to 1978. The generally accepted value is 1,368 Watts per square meter (W m⁻²) with an accuracy of about 0.2 %. Variations of a few tenths of a percent are common, usually associated with the passage of sun­spots across the solar disk. The solar cycle variation of TSI is on the order of 0.1 %. Source: AMS, 2000.

Celková sluneční ozářenost (TSI), „sluneční kon­stanta“

Množství slunečního záření dopadající nad atmosfé­rou na plochu kolmou ke slunečním paprskům ve střední vzdálenosti Země od Slunce. Spolehlivá měření slunečního záření mohou být prováděna pouze ve vesmíru a přesné záznamy sahají jen do roku 1978. Všeobecně přijímaná hodnota je 1368 wattů na metr čtvereční (Wm⁻²) s přesností asi 0,2 %. Kolísání ve­likosti několika desetin procenta jsou běžná a obvykle spojená s přechodem slunečních skvrn přes sluneční disk. Kolísání „sluneční konstanty“ během slunečního cyklu je řádu 0,1 %. Zdroj: AMS, 2000.

Development path or pathway

An evolution based on an array of technological, eco­nomic, social, institutional, cultural, and biophysical characteristics that determine the interactions between natural and human systems, including production and consumption patterns in all countries, over time at a par­ticular scale. Alternative development paths refer to dif­ferent possible trajectories of development, the continu­ation of current trends being just one of the many paths.

Cesta vývoje, rozvoje

Vývoj založený na sadě technologických, ekono­mických, sociálních, institucionálních, kulturních, a biofyzikálních vlastností, které určují vzájemné vztahy mezi přírodními a lidskými systémy, zahrnují­cí způsoby výroby a spotřeby ve všech státech. Al­ternativní cesty vývoje označují různé možné trajek­torie vývoje, přičemž pokračování současných tren­dů je pouze jednou z mnoha cest.

Sensitivity

Sensitivity is the degree to which a system is affected, either adversely or beneficially, by climate variability or climate change. The effect may be direct (e.g., a change in crop yield in response to a change in the mean, range, or variability of temperature) or indirect (e.g., damages caused by an increase in the frequency of coastal flooding due to sea level rise). This concept of sensitivity is not to be confused with climate sensit­ivity, which is defined separately above.

Citlivost

Citlivost je míra, nakolik je nějaký systém ovlivněn, ať příznivě, nebo nepříznivě, proměnlivostí klimatu nebo změnou klimatu. Tento vliv může být přímý (např. změna ve výnosech úrody jako odezva na změnu prů­měru teplot, jejich rozsahu nebo proměnlivosti) nebo nepřímý (např. škody v důsledku nárůstu četnosti po­břežních záplav způsobeného vzestupem hladiny moře). Toto pojetí citlivosti by se nemělo plést s citlivostí kli­matu, která je zvlášť definována níže.

Climate sensitivity

In IPCC reports, equilibrium climate sensitivity refers to the equilibrium change in the annual mean global surface temperature following a doubling of the at­mospheric equivalent carbon dioxide concentration. Due to computational constraints, the equilibrium cli­mate sensitivity in a climate model is usually estim­ated by running an atmospheric general circulation model coupled to a mixed-layer ocean model, because equilibrium climate sensitivity is largely determined by atmospheric processes. Efficient models can be run to equilibrium with a dynamic ocean.

The transient climate response is the change in the global surface temperature, averaged over a 20-year period, centred at the time of atmospheric carbon di­oxide doubling, that is, at year 70 in a 1 % yr⁻¹ com­pound carbon dioxide increase experiment with a global coupled climate model. It is a measure of the strength and rapidity of the surface temperature re­sponse to greenhouse gas forcing.

Citlivost klimatu

Ve zprávách IPCC rovnovážná citlivost klima­tu označuje rovnovážnou změnu roční průměrné globální povr­chové teploty v důsledku zdvojnásobení ekvivalentní koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Vzhledem k výpočetním omezením je rovnovážná citlivost klimatu v klimatickém modelu obvykle odhadnuta z běhu mode­lu všeobecné cirkulace atmosféry spřaženého s mode­lem směšovací vrstvy oceánu, neboť rovnovážná cit­livost klimatu je určena především atmosférickými pro­cesy. Výkonné modely lze dopočítat až do dosažení rovnováhy s dynamickým oceánem.

Přechodná odezva klimatu je změna globální povrchové teploty, průměrované přes dvacetileté období se středem v době zdvojnásobení atmosférického oxidu uhličitého, tj. v roce 70 při 1% ročním složeném nárůstu oxidu uhličitého v experimentu s globálním klimatickým modelem. Je to míra síly a rychlosti odezvy povrchové teploty na působení skleníkových plynů.

CO₂

See carbon dioxide.

CO₂

Viz Oxid uhličitý.

CO₂-fertilization

See Carbon dioxide fertilization.

CO₂-zúrodňování

Viz Zúrodňování oxidem uhličitým.

Tax

A carbon tax is a levy on the carbon content of fossil fuels. Because virtually all of the carbon in fossil fuels is ultimately emitted as carbon dioxide, a carbon tax is equivalent to an emission tax on each unit of CO₂-equivalent emissions. An energy tax - a levy on the energy content of fuels - reduces demand for en­ergy and so reduces carbon dioxide emissions from fossil fuel use. An eco-tax is designed to influence human behaviour (specifically economic behaviour) to follow an ecologically benign path. An interna­tional carbon/emission/energy tax is a tax imposed on specified sources in participating countries by an in­ternational agreement. A harmonised tax commits participating countries to impose a tax at a common rate on the same sources. A tax credit is a reduction of tax in order to stimulate purchasing of or invest­ment in a certain product, like GHG emission redu­cing technologies. A carbon charge is the same as a carbon tax.

Daň

Uhlíková daň je vybírána z obsahu uhlíku ve fosilních palivech. Protože prakticky veškerý uhlík z fosilních pa­liv je nakonec vypuštěn jako oxid uhličitý, uhlíková daň je rovnocenná emisní dani z jednotky emisí ekvivalentu CO₂. Energetická daň – poplatek z obsahu energie paliv – snižuje poptávku po energii, a tím snižuje emise oxidu uhličitého z používání fosilních paliv. Ekologická daň je navržena tak, aby ovlivnila lidské chování (výslovně, ekonomické chování) směrem ke způsobu příznivému pro životní prostředí. Mezinárodní uhlíková / emisní / energetická daň je daň uvalená na vyjmenované zdroje ve smluvních státech mezinárodní dohody. Harmo­nizovaná daň zavazuje účastnické státy k uvalení daně na stejné zdroje ve společné sazbě. Daňová úleva je snížení daně za účelem podněcování poptávky po nebo investování do určitého výrobku, jako např. technologie snižující emise skleníkových plynů. Uhlíkový poplatek je to samé co uhlíková daň.

Detection and attribution

Climate varies continually on all time scales. Detec­tion of climate change is the process of demonstrat­ing that climate has changed in some defined statistic­al sense, without providing a reason for that change. Attribution of causes of climate change is the process of establishing the most likely causes for the detected change with some defined level of confidence.

Detekce a přisouzení

Klima kolísá neustále na všech časových měřítkách. De­tekce změny klimatu je postup prokázání, že klima se změnilo v jistém definovaném statistickém smyslu, aniž by poskytl zdůvodnění této změny. Přisouzení pří­čin dané změny klimatu je postup stanovení nejpravdě­podobnějších důvodů detekované změny s určitým defi­novaným stupněm spolehlivosti.

Discount rate

See Discounting

Diskontní sazba

Viz Diskontování

Discounting

A mathematical operation making monetary (or other) amounts received or expended at different points in time (years) comparable across time. The operator uses a fixed or possibly time-varying discount rate (>0) from year to year that makes future value worth less today. In a descriptive discounting approach one accepts the discount rates people (savers and in­vestors) actually apply in their day-to-day decisions (private discount rate). In a prescriptive (ethical or normative) discounting approach the discount rate is fixed from a social perspective, e.g. based on an eth­ical judgement about the interests of future genera­tions (social discount rate).

Diskontování

Matematická operace činící peněžní (nebo jiné) částky, získané nebo vydané v různých časech (letech), navzájem srovnatelné. Používá se v ní pevná nebo eventuálně časově proměnná meziroční diskontní sazba (>0), která snižuje budoucí hodnotu oproti sou­časné. Při popisném přístupu k diskontování se užívá diskontní sazba, jíž lidé (vkladatelé a investoři) skutečně používají při svých každodenních rozhodnutích (soukro­má diskontní sazba). Při předpisovém přístupu (etickém nebo normativním) k diskontování je diskontní sazba ze společenského hlediska pevná, např. založená na etickém posudku zájmů budoucích generací (sociální diskontní sazba).

Voluntary action

Informal programmes, self-commitments and declara­tions, where the parties (individual companies or groups of companies) entering into the action set their own tar­gets and often do their own monitoring and reporting.

Dobrovolná akce

Neformální programy, vlastní závazky a prohlášení, kdy účastníci (jednotlivé společnosti nebo skupiny společností) pouštějící se do akce si sami stanovují cíle a často provádějí vlastní dohled a vydávají zprávy.

Voluntary agreement

An agreement between a government authority and one or more private parties to achieve environmental objectives or to improve environmental performance beyond compliance to regulated obligations. Not all voluntary agreements are truly voluntary; some in­clude rewards and/or penalties associated with join­ing or achieving commitments.

Dobrovolná dohoda

Ujednání mezi vládním orgánem a jedním nebo více sou­kromými subjekty za účelem dosažení environ­mentálních cílů nebo zlepšení environmentálního chování za hranice plnění nařízených povinností. Ne všechny dobrovolné dohody jsou plně dobrovolné; někt­eré zahrnují odměny a/nebo pokuty spojené s připo­jením se k závazkům nebo jejich splněním.

Interglacials

The warm periods between ice age glaciations. The previous interglacial, dated approximately from 129,000 to 116,000 years ago, is referred to as Last Interglacial. (AMS, 2000)

Doby meziledové

Teplá období mezi zaledněními dob ledových. Před­cházející doba meziledová, datovaná přibližně do období před 129 až 116 tisíci let, se označuje jako Poslední doba meziledová. (AMS, 2000)

(Climate change) Impacts

The effects of climate change on natural and human sys­tems. Depending on the consideration of adaptation, one can distinguish between potential impacts and residual im­pacts: – Potential impacts: all impacts that may occur giv­en a projected change in climate, without considering ad­aptation. – Residual impacts: the impacts of climate change that would occur after adaptation. See also ag­gregate impacts, market impacts, and non-market im­pacts.

Dopady (klimatické změny)

Vlivy změny klimatu na přírodní a lidské systémy. V závislosti na zvážení adaptace rozlišujeme mezi možnými a reziduálními dopady: – Možné dopady: všechny dopady, které mohou nastat za dané projek­tované změny klimatu, nebereme-li v úvahu adap­taci. – Reziduální dopady: dopady změny kli­matu, které nastanou po adaptaci. Viz též Souhrnné dopa­dy, Tržní dopady a Netržní dopady.

Storm tracks

Originally, a term referring to the tracks of individual cyclonic weather systems, but now often generalized to refer to the regions where the main tracks of ex­tratropical disturbances occur as sequences of low (cyclonic) and high (anticyclonic) pressure systems.

Dráhy tlakových níží

Původně termín týkající se drah jednotlivých systémů počasí tlakových níží, nyní je často zobecňován jako poukazující na regiony, kde se vyskytují hlavní dráhy mimotropických poruch jako sledu systémů níz­kého (cyklóny) a vysokého (anticyklóny) tlaku.

Dynamical ice discharge

Discharge of ice from ice sheets or ice caps caused by the dynamics of the ice sheet or ice cap (e.g. in the form of glacier flow, ice streams and calving icebergs) rather than by melt or runoff.

Dynamický úbytek ledu

Úbytek ledu z ledového příkrovu nebo ledové čepice způsobený dynamikou příkrovu nebo ledové čepice (např. ve formě toku ledovce, ledových proudů či tzv. telením – od­lamováním ledových bloků aneb hor do moře) spíše než táním nebo odtokem.

Economic (mitigation) potential

See Mitigation potential.

Ekonomický potenciál (zmírňování)

Viz Potenciál zmírňování.

Ecosystem

A system of living organisms interacting with each other and their physical environment. The boundaries of what could be called an ecosystem are somewhat arbitrary, de­pending on the focus of interest or study. Thus, the extent of an ecosystem may range from very small spatial scales to, ultimately, the entire Earth.

Ekosystém

Systém živých organismů ovlivňujících se navzájem a se svým fyzickým prostředím. Hranice toho, co lze označit za ekosystém, nejsou vůbec ost­ré a záleží na předmětu zájmu nebo studia. Takže velikost ekosystému může sahat od velmi malých rozměrů až po celou Zemi.

CO₂-equivalent

Carbon dioxide-equivalent (CO₂-eq) emissions and concentrations

GHGs differ in their warming influence (radiative for­cing) on the global climate system due to their differ­ent radiative properties and lifetimes in the atmo­sphere. These warming influences may be expressed through a common metric based on the radiative for­cing of CO₂

• CO₂-equivalent emission is the amount of CO₂ emission that would cause the same time- in­tegrated radiative forcing, over a given time horizon, as an emitted amount of a long-lived GHG or a mixture of GHGs. The equivalent CO₂ emission is obtained by multiplying the emission of a GHG by its Global Warming Po­tential (GWP) for the given time horizon (this report uses 100-year GWPs). For a mix of GHGs it is obtained by summing the equival­ent CO₂ emissions of each gas. Equivalent CO₂ emission is a standard and useful metric for comparing emissions of different GHGs but does not imply the same climate change re­sponses (see WGI Chapter 2.10).

• CO₂-equivalent concentration is the concen­tration of CO₂ that would cause the same amount of radiative forcing as a given mixture of CO₂ and other forcing components (only GHGs or GHGs together with aerosols).

Ekvivalent oxidu uhličitého

Emise a koncentrace ekvivalentu oxidu uhličitého

Skleníkové plyny se liší ve svém oteplujícím vlivu (ra­diačním působení) na globální klimatický systém podle svých rozdílných zářivých vlastností a době setrvání v ovzduší. Tyto oteplující vlivy lze vyjádřit společnou mírou založenou na radiačním působení CO₂.

• Ekvivalentní emise CO₂ jsou takové množství emitovaného CO₂, které by způsobilo stejné ra­diační působení, integrované přes daný časový horizont, jako skutečně emitované množství skleníkového plynu s dlouhou životností nebo směsi takových skleníkových plynů. Ekvivalent se vypočítá vynásobením emisí skleníkového plynu jeho potenciálem globálního oteplování pro daný časový horizont (v této zprávě jde o 100 let). Pro směs plynů se získá sečtením ekvivalentů pro každý z nich. Ekvivalent oxidu uhličitého je standardní a užitečnou mírou pro srovnávání emisí různých skleníkových plynů, ale neznamená, že takové emise vyvolávají tutéž změnu klimatu (viz kapitolu 2.10 WGI).

• Ekvivalentní koncentrace CO₂ je taková kon­centrace CO₂, která by způsobila stejně velké radiační působení jako daná směs CO₂ a dalších působících složek (může jít pouze o skleníkové plyny, nebo o skleníkové plyny i ae­rosoly)

Equivalent carbon dioxide emission

See CO₂-equivalent.

Ekvivalentní emise oxidu uhličitého

Viz Ekvivalent oxidu uhličitého.

Equivalent carbon dioxide concentration

See CO₂-equivalent.

Ekvivalentní koncentrace oxidu uhličitého

Viz Ekvivalent oxidu uhličitého.

El Niño-Southern Oscillation (ENSO)

The term El Niño was initially used to describe a warm-water current that periodically flows along the coast of Ecuador and Perú disrupting the local fishery. It has since become identified with a basinwide warming of the tropical Pacific east of the dateline. This oceanic event is associated with a fluctuation of a global-scale tropical and subtropical surface pressure pattern called the Southern Oscillation. This coupled atmosphere-ocean phenomenon, with preferred time scales of two to about seven years, is collectively known as El Niño-Southern Oscillation, or ENSO. It is often measured by the surface pressure anomaly difference between Dar­win and Tahiti and the sea surface temperatures in the central and eastern equatorial Pacific. During an ENSO event, the prevailing trade winds weaken, reducing up­welling and altering ocean currents such that the sea surface temperatures warm, further weakening the trade winds. This event has a great impact on the wind, sea surface temperature and precipitation patterns in the tropical Pacific. It has climatic effects throughout the Pacific region and in many other parts of the world, through global teleconnections. The cold phase of ENSO is called La Niña.

El Niňo – Jižní oscilace (ENSO)

Termín El Niňo byl původně použit k popisu teplého mořského proudu, který periodicky teče podél pobřeží Ekvádoru a Peru a narušuje místní rybářství. Postupně byl určen pro popis rozsáhlého oteplení tropického Ti­chého oceánu východně od datové hranice. Tento jev v oceánu je doprovázen velkorozměrovou fluktuací pole přízemního tlaku v tropech a subtropech na­zývanou Jižní oscilace. Tento spřažený atmosféricko-oceánský jev zasahující časové období od dvou do asi sedmi let je všeobecně znám jako El Niňo - Jižní osci­lace, neboli ENSO. Je často měřen rozdílem odchylek přízemního tlaku mezi Darwinem a Tahiti a povr­chovou teplotou v centrální a východní části rovní­kového Tichého oceánu. Během události ENSO slábne převládající pasátové proudění, což omezuje vzestup vody z hloubek vzhůru a pozměňuje oceánské proudě­ní tak, že roste povrchová teplota, což dále oslabuje pasátové proudění. Tato událost má veliký vliv na pole větru, povrchové teploty oceánu a srážek v tropickém Tichém oceánu. Má vliv na klima v celém Pacifickém regionu a mnoha dalších částech světa skrze globální dálkové vazby. Studená fáze ENSO se nazývá La Niňa.

Emission trajectory

A projected development in time of the emission of a greenhouse gas or group of greenhouse gases, aerosols and greenhouse gas precursors.

Emisní trajektorie

Projektovaný časový vývoj emisí skleníkového plynu nebo skupiny skleníkových plynů, aerosolů a pre­kurzorů skleníkových plynů.

Energy balance

The difference between the total incoming and total outgoing energy in the climate system. If this balance is positive, warming occurs; if it is negative, cooling occurs. Averaged over the globe and over long time periods, this balance must be zero. Because the cli­mate system derives virtually all its energy from the Sun, zero balance implies that, globally, the amount of incoming solar radiation on average must be equal to the sum of the outgoing reflected solar radiation and the outgoing thermal infrared radiation emitted by the climate system. A perturbation of this global radiation balance, be it anthropogenic or natural, is called radi­ative forcing.

Energetická bilance

Rozdíl mezi celkovou vstupující a odcházející energií v klimatickém systému. Pokud je tato bilance kladná, dochází k oteplování; je-li záporná, k ochlazování. Zprůměrovaná přes celou zeměkouli a přes dlouhá ča­sová období musí být nulová. Protože klimatický systém získává prakticky veškerou svoji energii ze Slunce, nulová bilance znamená, že množství dopadajícího slu­nečního záření musí být v průměru globálně rovno součtu odcházejícího odraženého slunečního záření a odcházejícího tepelného infračerveného záření emi­tovaného klimatickým systémem. Narušení této glo­bální radiační bilance, ať už antropogenní nebo přiroz­ené, se nazývá radiační působení.

Energy intensity

Energy intensity is the ratio of energy use to eco­nomic or physical output. At the national level, en­ergy intensity is the ratio of total primary energy use or final energy use to Gross Domestic Product. At the activity level, one can also use physical quantities in the denominator, e.g. litre fuel/vehicle km.

Energetická intenzita

Energetická intenzita je poměr spotřeby energie k ekono­mickému nebo fyzickému výkonu. Na národní úrovni je energetická intenzita poměr celkové primární energie nebo spotřeby finální energie k hrubému domácímu produktu (GDP, HDP). Podle druhu činnosti lze ve jmenovateli použít také fyzikální veličiny, např. litr paliva / ujetý km.

Energy efficiency

Ratio of useful energy output of a system, con­version process or activity, to its energy input.

Energetická účinnost

Poměr užitečného energetického výkonu systému, procesu přeměny nebo činnosti k jejich energetickému příkonu.

Energy

The amount of work or heat delivered. Energy is clas­sified in a variety of types and becomes useful to hu­man ends when it flows from one place to another or is converted from one type into another. Primary energy (also referred to as energy sources) is the energy em­bodied in natural resources (e.g., coal, crude oil, natur­al gas, uranium) that has not undergone any anthropo­genic conversion. This primary energy needs to be converted and transported to become usable energy (e.g. light). Renewable energy is obtained from the continuing or repetitive currents of energy occurring in the natural environment, and includes non-carbon tech­nologies such as solar energy, hydropower, wind, tide and waves, and geothermal heat, as well as carbon neutral technologies such as biomass. Embodied en­ergy is the energy used to produce a material substance (such as processed metals, or building materials), tak­ing into account energy used at the manufacturing fa­cility (zero order), energy used in producing the ma­terials that are used in the manufacturing facility (first order), and so on.

Energie

Dodané množství práce nebo tepla. Rozlišujeme různé druhy energie. Energie slouží lidským cílům, pokud proudí z jednoho místa na druhé nebo je přeměňována z jednoho druhu na jiný. Primární energie (označovaná také jako zdroje energie) je energie obsažená v pří­rodních zdrojích (např. uhlí, ropě, zemním plynu, uranu), která neprošla jakoukoli antropogenní přemě­nou. Tato primární energie musí být přeměněna a trans­portována, aby se stala využitelnou energií (např. svět­lem). Obnovitelná energie se získává z trvalého nebo opakovaného toku energie působícího v pří­rodním prostředí a zahrnuje bezuhlíkové technologie, jako jsou solární energie, síla vody, větru, přílivu a vln a geoter­mální teplo, a rovněž uhlíkově neutrální tech­nologie jako je užití biomasy. Vložená (či šedá) ener­gie je ener­gie použitá při výrobě materiálů (např. zpra­cování kovů nebo stavebních materiálů), zahrnující energii užitou zpracovatelským zařízením (nultý řád), energii využitou při výrobě materiálů použitých ve zpracova­telském zařízení (první řád) a tak dále.

Erosion

The process of removal and transport of soil and rock by weathering, mass wasting, and the action of streams, gla­ciers, waves, winds, and underground water.

Eroze

Proces rpzrušení a přenosu půdy a horniny zvě­tráváním, svahovými pohyby a činností vodních toků, ledovců, vln, větru a spodní vody.

Evapotranspiration

The combined process of water evaporation from the Earth’s surface and transpiration from vegetation.

Evapotranspirace

Složený proces odpařování vody z povrchu Země a vypařování z vegetace.

F-gases

This term refers to the groups of gases hydrofluorocar­bons, perfluorocarbons, and sulphurhexafluoride, which are covered under the Kyoto Protocol.

F-plyny

Tento termín označuje skupiny plynů hydrofluorouh­lovodíky, zcela fluorované uhlovodíky a fluorid sírový, kterých se týká Kjótský protokol.

Phenology

The study of natural phenomena in biological systems that recur periodically (e.g., development stages, mi­gration) and their relation to climate and seasonal changes.

Fenologie

Věda o přirozených jevech v biologických systémech, které se periodicky opakují (např. vývojová stádia, migrace), a jejich vztahu ke klimatu a sezónním změ­nám.

Sulphurhexafluoride (SF₆)

One of the six greenhouse gases to be curbed under the Kyoto Protocol. It is largely used in heavy industry to in­sulate high- voltage equipment and to assist in the manu­facturing of cable- cooling systems and semi-conductors.

Fluorid sírový (SF₆)

Jeden ze šesti skleníkových plynů, který se má omezovat podle Kjótského protokolu. Je široce použí­ván v těžkém průmyslu jako izolace vysokona­pěťových zařízení a při výrobě polovodičů a systémů chladících kabely.

Fossil fuels

Carbon-based fuels from fossil hydrocarbon deposits, including coal, peat, oil, and natural gas.

Fosilní paliva

Uhlíkatá paliva z fosilních usazenin uhlovodíků, za­hrnující uhlí, rašelinu, ropu a zemní plyn.

Photosynthesis

The process by which green plants, algae and some bac­teria take carbon dioxide from the air (or bicarbonate in water) to build carbohydrates. There are several path­ways of photosynthesis with different responses to atmo­spheric carbon dioxide concentrations. See Carbon diox­ide fertilization.

Fotosyntéza

Proces, při kterém zelené rostliny, řasy a některé bak­terie odebírají ze vzduchu oxid uhličitý (nebo uhliči­tanové ionty z vody ) k tvorbě sacharidů. Existuje ně­kolik typů fotosyntézy s různou odezvou na koncentr­ace oxidu uhličitého v atmosféře. Viz Zú­rodňování oxidem uhličitým.

Global surface temperature

The global surface temperature is an estimate of the global mean surface air temperature. However, for changes over time, only anomalies, as departures from a climatology, are used, most commonly based on the area-weighted global average of the sea surface temper­ature anomaly and land surface air temperature anom­aly.

Globální povrchová teplota

Globální povrchová teplota je odhad globální prů­měrné teploty vzduchu u povrchu (měří se ve výšce 2 m nad terénem). Avšak pro časové změny se používají pouze odchylky od klimatického normálu, nejčastěji založené na globálním prostorově váženém průměru odchylek povrchové teploty moře a odchylek teploty vzduchu u povrchu pevniny.

Halocarbons

A collective term for the group of partially halogen­ated organic species, including the chlorofluorocar­bons (CFCs), hydrochlorofluorocarbons (HCFCs), hydrofluorocarbons (HFCs), halons, methyl chloride, methyl bromide, etc. Many of the halocarbons have large Global Warming Potentials. The chlorine and bromine containing halocarbons are also involved in the depletion of the ozone layer.

Halogenované uhlovodíky

Souhrnný název skupiny částečně halogenovaných or­ganických sloučenin, zahrnující chlorofluorouhlovodíky (CFCs), hydrogenované chlorofluorouhlovodíky (HC­FCs), hydrofluorouhlovodíky (HFCs), halony, metylchlorid, metylbromid a jiné. Mnohé z halogenovaných uhlovodíků mají značné potenciály globálního oteplování (GWP). Halogenované uhlovo­díky obsahující chlór a bróm se také podílejí na poško­zování ozónové vrstvy.

Model hierarchy

See Climate model

Hierarchie modelů

Viz Klimatický model

(Climate change) Impact assessment

The practice of identifying and evaluating, in monetary and/or non-monetary terms, the effects of climate change on natural and human systems.

Hodnocení dopadu (klimatické změny)

Postup rozpoznání a ohodnocení vlivů změny kli­matu na přírodní a lidské systémy po stránce fi­nanční a/nebo jiné.

Gross Domestic Product (GDP)

Gross Domestic Product (GDP) is the monetary value of all goods and services produced within a nation.

Hrubý domácí produkt (GDP)

Hrubý domácí produkt (GDP, HDP) je peněžní hodnota veškerého zboží a služeb vytvořených uvnitř státu.

Hydrofluorocarbons (HFCs)

One of the six greenhouse gases or groups of green­house gases to be curbed under the Kyoto Protocol. They are produced commercially as a substitute for chlorofluorocarbons. HFCs largely are used in refri­geration and semiconductor manufacturing. See Halocarbons

Hydrofluorouhlovodíky (HFCs)

Jeden ze šesti skleníkových plynů nebo jejich skupin omezených podle Kjótského protokolu. Vyrábějí se ko­merčně jako náhrady chlorofluorouhlovodíků. HFCs jsou široce používány v chladicích zařízeních a v prů­myslové výrobě polovodičů. Viz Halogenované uhlovo­díky

Hydrochlorofluorocarbons (HCFCs)

See Halocarbons

Hydrogenované chlorofluorouhlovodíky (HCFCs)

Viz Halogenované uhlovodíky

Hydrological cycle

The cycle in which water evaporates from the oceans and the land surface, is carried over the Earth in atmospheric circulation as water vapour, condensates to form clouds, precipitates again as rain or snow, is intercepted by trees and vegetation, provides runoff on the land surface, in­filtrates into soils, recharges groundwater, discharges into streams, and ultimately, flows out into the oceans, from which it will eventually evaporate again (AMS, 2000). The various systems involved in the hydrological cycle are usually referred to as hydrological systems.

Hydrologický cyklus

Cyklus, v němž se voda vypařuje z oceánů a povrchu země, je přenášena přes Zemi atmosférickou cirkula­cí jako vodní pára, kondenzuje ve formě oblačnosti, vypadává ve formě deště a sněhu, je zachycena stromy a vegetací, odtéká po povrchu země, proniká do půdy, doplňuje spodní vodu, tvoří vodní toky a nakonec se vlévá do oceánů, ze kterých se bude po­sléze znovu vypařovat (AMS, 2000). Rozmanité sys­témy zapojené do hydrologického cyklu se obvykle označují jako hydrologické systémy.

Hydrological systems

See Hydrological cycle

Hydrologický systém

Viz Hydrologický cyklus

Hydrosphere

The component of the climate system comprising liquid surface and subterranean water, such as oceans, seas, rivers, fresh water lakes, underground water, etc.

Hydrosféra

Složka klimatického systému zahrnující vodní povrchy a podzemní vodu, tedy oceány, moře, řeky, sladkovodní jezera, spodní vodu atd.

Chlorofluorocarbons (CFCs)

See Halocarbons

Chlorofluorouhlovodíky (CFCs)

Viz Halogenované uhlovodíky

Implementation

Implementation describes the actions taken to meet commitments under a treaty and encompasses legal and effective phases. Legal implementation refers to legisla­tion, regulations, judicial decrees, including other ac­tions such as efforts to administer progress which gov­ernments take to translate international accords into do­mestic law and policy. Effective implementation needs policies and programmes that induce changes in the be­haviour and decisions of target groups. Target groups then take effective measures of mitigation and adapta­tion. See also Compliance.

Implementace

Implementace popisuje činnosti prováděné ke splnění závazků plynoucích ze smlouvy a zahrnuje právní a faktickou fázi. Právní implementace se vztahuje k legislativě, předpisům, soudním nařízením a za­hrnuje další činnosti např. snahu o dosažení pokroku, který vláda podniká při zavádění mezinárodních do­hod do domácího právního řádu a do politiky. Fak­tická implementace vyžaduje strategie a programy vy­volávající změny v chování a rozhodování cílových skupin. Cílové skupiny pak přijímají účinná zmírňují­cí a adaptační opatření. Viz též Plnění.

Infectious disease

Any disease caused by microbial agents that can be transmitted from one person to another or from anim­als to people. This may occur by direct physical con­tact, by handling of an object that has picked up in­fective organisms, through a disease carrier, via con­taminated water, or by spread of infected droplets coughed or exhaled into the air.

Infekční onemocnění

Jakékoli onemocnění způsobené mikrobiálními činiteli přenosnými z člověka na člověka nebo ze zvířat na lidi. Přenos může nastat přímým fyzickým kontaktem, manipulací s předmětem zasaženým infekčním or­ganismem, skrze přenašeče onemocnění, kontami­novanou vodou nebo šířením vykašlaných a vydech­nutých infikovaných kapének ve vzduchu.

Infrastructure

The basic equipment, utilities, productive enterprises, in­stallations, and services essential for the development, op­eration, and growth of an organization, city, or nation.

Infrastruktura

Základní technické vybavení a zařízení, výrobní závody, instalace a služby nutné pro vývoj, činnost a růst nějaké organizace, města nebo státu.

Joint Implementation (JI)

A market-based implementation mechanism defined in Article 6 of the Kyoto Protocol, allowing Annex I coun­tries or companies from these countries to implement projects jointly that limit or reduce emissions or enhance sinks, and to share the Emissions Reduction Units. JI activity is also permitted in Article 4.2(a) of the United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC) See also Kyoto Mechanisms; Activities Im­plemented Jointly.

Společná implementace (JI)

Tržní mechanismy implementace definované v článku 6 Kjótského protokolu, umožňující státům Dodatku I nebo společnostem z těchto zemí zavádět společně projekty, které omezují nebo snižují emise nebo zvětšují propady, a sdílet jednotky snížení emi­sí (ERU). Činnost JI je též obsažena ve článku 4.2 (a) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Viz též Kjótské mechanismy; Aktivity zaváděné společně (AIJ).

Integrated assessment

A method of analysis that combines results and models from the physical, biological, economic and social sci­ences, and the interactions between these components in a consistent framework to evaluate the status and the consequences of environmental change and the policy responses to it. Models used to carry out such analysis are called Integrated Assessment Models.

Jednotné hodnocení

Metoda analýzy, která spojuje výsledky a modely z fy­zikálních, biologických, ekonomických a spole­čenských věd a vzájemné vztahy mezi těmito složkami v konzistentní systém pro zhodnocení stavu a následků změn životního prostředí a na ně odpovídající politiky. Modely používané k provedení takové analýzy se na­zývají Modely jednotného hodnocení (IAM).

Integrated water resources management (IWRM)

The prevailing concept for water management which, however, has not been defined unambiguously. IWRM is based on four principles that were formulated by the International Conference on Water and the Environ­ment in Dublin, 1992: 1) fresh water is a finite and vulnerable resource, essential to sustain life, develop­ment and the environment; 2) water development and management should be based on a participatory ap­proach, involving users, planners and policymakers at all levels; 3) women play a central part in the provi­sion, management and safeguarding of water; 4) water has an economic value in all its competing uses and should be recognized as an economic good.

Integrovaný management vodních zdrojů (IWRM)

Převládající koncept vodního managementu, který nicméně nebyl jednoznačně definován. IWRM je za­ložen na čtyřech principech, které byly formulovány Mezinárodní konferencí o vodě a životním prostředí (ICWE) v Dublinu v roce 1992: 1) pitná voda je ome­zený a zranitelný zdroj, nezbytný k zachování života, rozvoje a životního prostředí; 2) management a rozvoj vodního hospodářství by měl být založen na přístupu zahrnujícím účast všech spotřebitelů, projektantů a politických čini­telů na všech úrovních; 3) ženy hrají hlavní úlohu v ob­starávání, správě a ochraně vody; 4) voda má ekono­mickou hodnotu ve všech svých konkurujících si pou­žitích a měla by být uznána jako ekonomický statek.

Extreme weather event

An event that is rare at a particular place and time of year. Definitions of “rare” vary, but an extreme weath­er event would normally be as rare as or rarer than the 10th or 90th percentile of the observed prob­ability density function. By definition, the character­istics of what is called extreme weather may vary from place to place in an absolute sense. Single ex­treme events cannot be simply and directly attributed to anthropogenic climate change, as there is always a finite chance the event in question might have oc­curred naturally. When a pattern of extreme weather persists for some time, such as a season, it may be classed as an extreme climate event, especially if it yields an average or total that is itself extreme (e.g., drought or heavy rainfall over a season).

Jev extrémního počasí

Jev, který je na konkrétním místě a v dané roční době mimořádný. Definice přívlastku „mimořádný“ se liší, ale jev extrémního počasí by měl normálně být stejně nebo méně častý než 10. nebo 90. percentil pozorované hustoty pravděpodobnosti výskytu. Vlastnosti toho, co se nazve extrémní počasí, se mohou samozřejmě v ab­solutním smyslu lišit od místa k místu. Jednotlivý extrémní jev nemůže být jednoduše a přímo přisouzen antropogenní změně klimatu, neboť vždy je určitá prav­děpodobnost, že se dotyčný jev mohl vyskytnout přiro­zeně. Když charakter extrémního počasí přetrvává něja­kou dobu, třeba sezónu, může být označen jako extrémní klimatický jev, obzvlášť pokud přináší průměr nebo úhrn, který je sám extrémní (např. sezónní sucho nebo vydatné srážky).

Catchment

An area that collects and drains rainwater.

Jímací oblast

Oblast shromažďující a odvádějící dešťovou vodu.

Uptake

The addition of a substance of concern to a reservoir. The uptake of carbon containing substances, in particular carbon dioxide, is often called (carbon) sequestration.

Jímání

Příjem uvažované látky do zásobníku. Jímání lá­tek obsahujících uhlík, konkrétně oxidu uhliči­tého, se často nazývá ukládání (uhlíku).

Kyoto Mechanisms (also called Flexibility Mechan­isms)

Economic mechanisms based on market principles that parties to the Kyoto Protocol can use in an attempt to lessen the potential economic impacts of greenhouse gas emission- reduction requirements. They include Joint Implementation (Article 6), Clean Development Mechanism (Article 12), and Emissions Trading (Art­icle 17).

Kjótské mechanismy (také nazývané Flexibilní me­chanismy)

Ekonomické mechanismy založené na tržních prin­cipech, které mohou smluvní strany Kjótského protoko­lu použít při pokusu o zmenšení možných ekono­mických dopadů požadavků na snížení emisí sklení­kových plynů. Zahrnují Společnou implementaci (článek 6), Mechanismus čistého rozvoje (článek 12) a Obchod s emisemi (článek 17).

Kyoto Protocol

The Kyoto Protocol to the United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC) was adop­ted in 1997 in Kyoto, Japan, at the Third Session of the Conference of the Parties (COP) to the UNFCCC. It contains legally binding commitments, in addition to those included in the UNFCCC. Countries included in Annex B of the Protocol (most Organization for Eco­nomic Cooperation and Development countries and countries with economies in transition) agreed to re­duce their anthropogenic greenhouse gas emissions (carbon dioxide, methane, nitrous oxide, hydrofluoro­carbons, perfluorocarbons, and sulphur hexafluoride) by at least 5 % below 1990 levels in the commitment period 2008 to 2012. The Kyoto Protocol entered into force on 16 February 2005.

Kjótský protokol

Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně kli­matu (UNFCCC) byl přijat v roce 1997 v japonském Kjótu na Třetím zasedání (TS) Konference smluvních stran (COP) UNFCCC. Obsahuje právně vymahatelné závazky vedle těch, které jsou uvedeny v UNFCCC. Státy zahrnuté v Dodatku B protokolu (většina zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a zemí s transformující se ekonomikou) sou­hlasily se snížením svých emisí antropogenních sklení­kových plynů (oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusné­ho, hydrofluorouhlovodíků, zcela fluorovaných uhlovo­díků a fluoridu sírového) o nejméně 5 % pod úroveň roku 1990 v závazném období let 2008 až 2012. Kjót­ský protokol vstoupil v platnost 16. února 2005.

Climate

Climate in a narrow sense is usually defined as the aver­age weather, or more rigorously, as the statistical de­scription in terms of the mean and variability of relevant quantities over a period of time ranging from months to thousands or millions of years. The classical period for averaging these variables is 30 years, as defined by the World Meteorological Organization. The relevant quant­ities are most often surface variables such as temperat­ure, precipitation and wind. Climate in a wider sense is the state, including a statistical description, of the cli­mate system. In various parts of this report different av­eraging periods, such as a period of 20 years, are also used.

Klima

Klima v užším smyslu je obvykle definováno jako průměrné počasí nebo přesněji jako statistický popis v pojmech střední hodnoty a proměnlivosti relevant­ních veličin přes časové období v rozmezí od měsíců po tisíce nebo milióny let. Klasické období pro průměrování těchto veličin je 30 let podle definice Světové meteorologické organizace (WMO). Re­levantní veličiny jsou nejčastěji povrchové proměnné jako teplota, srážky nebo vítr. Klima v širším smyslu je stav klimatického systému zahrnující statistický po­pis. V různých částech této publikace jsou použita různá průměrovací období, např. dvacetileté období.

Climate feedback

An interaction mechanism between processes in the cli­mate system is called a climate feedback when the result of an initial process triggers changes in a second process that in turn influences the initial one. A positive feed­back intensifies the original process, and a negative feedback reduces it.

Klimatická zpětná vazba

Interakční mechanismus mezi procesy v klimatickém systému se nazve klimatická zpětná vazba, pokud vý­sledek výchozího procesu způsobí změny v jiném procesu, které znovu ovlivňují výchozí proces. Pozi­tivní zpětná vazba zesiluje původní proces a negativní ho oslabuje.

Climate model

A numerical representation of the climate system based on the physical, chemical and biological properties of its components, their interactions and feedback pro­cesses, and accounting for all or some of its known properties. The climate system can be represented by models of varying complexity, that is, for any one com­ponent or combination of components a spectrum or hierarchy of models can be identified, differing in such aspects as the number of spatial dimensions, the extent to which physical, chemical or biological processes are explicitly represented, or the level at which empirical parametrizations are involved. Coupled Atmosphere-Ocean General Circulation Models (AOGCMs) provide a representation of the climate system that is near the most comprehensive end of the spectrum cur­rently available. There is an evolution towards more complex models with interactive chemistry and biology (see WGI Chapter 8). Climate models are applied as a re­search tool to study and simulate the climate, and for operational purposes, including monthly, seasonal and interannual climate predictions.

Klimatický model

Numerické vyjádření klimatického systému za­ložené na fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech jeho složek, jejich interakcí a procesů zpětných vazeb a vysvětlující všechny nebo některé jeho známé vlastnosti. Klimatický systém může být reprezentován modely různé složitoosti, to jest, pro libovolnou složku nebo kombinaci složek může být identifikována paleta nebo hierarchie modelů, liší­cích se v takových aspektech jako počet prostorových dimenzí, stupeň, do něhož jsou fyzikální, chemické nebo biologické procesy explicitně vyjádřeny, nebo míra, do níž jsou zahrnuty empirické paramet­rizace. Modely všeobecné cirkulace s vazbou atmosfé­ra-oceán (AOGCMs) poskytují zpodobnění klima­tického systému, jejíž komplexnost je blízká maximu, které současné metody umožňují. Ve vývoji jsou ještě komplexnější modely se vzájemně působícím che­mismem a biologií (viz kapitolu 8 WGI). Klimatické modely se využívají jako výzkumné nástroje ke studiu a simulacím klimatu i pro operativní účely zahrnující měsíční, sezónní a meziroční předpovědi klimatu .

Climate scenario

A plausible and often simplified representation of the future climate, based on an internally consistent set of climatological relationships that has been constructed for explicit use in investigating the potential con­sequences of anthropogenic climate change, often serving as input to impact models. Climate projections often serve as the raw material for constructing climate scenarios, but climate scenarios usually require addi­tional information such as about the observed current climate. A climate change scenario is the difference between a climate scenario and the current climate.

Klimatický scénář

Pravděpodobné a často zjednodušené vyjádření budoucí­ho klimatu založené na vnitřně konzistentním souboru klimatologických vztahů, které bylp vytvořeno za jasným účelem vyšetření potenciálních důsledků antropogenní změny klimatu a které často slouží jako vstup do dopadových modelů. Projekce klimatu často slouží jako podklad pro konstrukci klimatických scénářů, ale klimatický scénář obvykle vyžaduje doda­tečnou informaci např. o pozorovaném současném kli­matu. Scénář změny klimatu je rozdíl mezi klima­tickým scénářem a současným klimatem.

Climate system

The climate system is the highly complex system consist­ing of five major components: the atmosphere, the hydro­sphere, the cryosphere, the land surface and the biosphere, and the interactions between them. The climate system evolves in time under the influence of its own internal dy­namics and because of external forcings such as volcanic eruptions, solar variations and anthropogenic forcings such as the changing composition of the atmosphere and land-use change.

Klimatický systém

Klimatický systém je vysoce složitý systém se­stávající z pěti hlavních složek: atmosféry, hydro­sféry, kryosféry, povrchu země a biosféry, a vzá­jemných vztahů mezi nimi. Klimatický systém se vyvíjí v čase vlivem své vlastní vnitřní dynamiky a v důsledku vnějšího působení, jako jsou vulkanické erupce, sluneční změny a antropogenní působení zahrnující změny složení atmosféry a změnu využití půdy.

Combined Heat and Power (CHP)

The use of waste heat from thermal electricity genera­tion plants. The heat is e.g. condensing heat from steam turbines or hot flue gases exhausted from gas turbines, for industrial use, buildings or district heating. Also called co-generation.

Kogenerace tepla a elektřiny (CHP)

Využití odpadního tepla z tepelných elektráren v prů­myslu nebo pro vytápění budov nebo městských čtvr­tí. Tímto teplem je např. kondenzační teplo z parních turbín nebo horké kouřové plyny unikající z ply­nových turbín.

Coral

The term coral has several meanings, but is usually the common name for the Order Scleractinia, all members of which have hard limestone skeletons, and which are di­vided into reef-building and non-reef-building, or cold- and warm- water corals. See Coral bleaching; Coral reefs.

Korál

Termín korál je obvykle běžné pojmenování řádu Scleractinia, jehož všichni zástupci mají tvrdou skořápku a dělí se podle toho, jestli staví korálové útesy či ne, a na teplo- a studenovodní korály. Viz Blednutí korálů; Korálové útesy.

Coral reefs

Rock-like limestone structures built by corals along ocean coasts (fringing reefs) or on top of shallow, submerged banks or shelves (barrier reefs, atolls), most conspicuous in tropical and subtropical oceans.

Korálové útesy

Vápencové struktury podobné skalám stavěné korály po­dél pobřeží oceánů (lemující útesy) nebo na vrchu mělkých, podmořských lavic nebo svahů (bariérové útesy, atoly), nejnápadnější v tropických a subtropických oceánech.

Cryosphere

The component of the climate system consisting of all snow, ice and frozen ground (including permafrost) on and beneath the surface of the Earth and ocean. See also Glacier; Ice sheet.

Kryosféra

Složka klimatického systému skládající se ze všeho sněhu, ledu a zamrzlé půdy (včetně permafrostu) na a pod povrchem země a oceánu. Viz též Ledovec; Ledový příkrov.

Ice cap

A dome shaped ice mass, usually covering a highland area, which is considerably smaller in extent than an ice sheet.

Ledová čepice

Masa ledu ve tvaru kopule, obvykle pokrývající horskou oblast podstatně menšího rozsahu než ledový příkrov.

Glacial lake

A lake formed by glacier meltwater, located either at the front of a glacier (known as a proglacial lake), on the surface of a glacier (supraglacial lake), within the glacier (englacial lake) or at the glacier bed (subglacial lake).

Ledovcové jezero

Jezero vytvořené vodou z tajícího ledovce, umístěné buď na čele ledovce (známé jako proglaciální jezero), na po­vrchu ledovce (supraglaciální jezero), uvnitř ledovce (englaciální jezero) nebo na ledovcovém podloží (sub­glaciální jezero).

Glacier

A mass of land ice which flows downhill under grav­ity (through internal deforma­tion and/or sliding at the base) and is con­strained by internal stress and friction at the base and sides. A glacier is main­tained by accumulation of snow at high altitudes, bal­anced by melting at low alti­tudes or discharge into the sea. See Mass balance

Ledovec

Hmota pevninského ledu tekoucí z kopce působením gravitace (prostřednictvím vnitřní deformace a/nebo klouzáním po podkladu) a omezená vnitřním napětím a třením vespod a po stranách. Ledovec je udržován hromaděním sněhu ve vy­sokých nadmořských výškách v kombinaci s táním v nízkých nadmořských výš­kách nebo odlamováním do moře. Viz Bilance hmoty. (Ve starém českém ná­zvosloví se jako ledovec označovala jakákoliv velká masa ledu, asi z nezvyku na jiné ledové útvary než alpské. Rozlehlejší útvary zakrývající i vrcholky hor, z ni­chž led odtéká do více stran, v překladech ale označujeme samostatnými pojmy ledová čepice a ledový příkrov (štít) – ty na okrajích obvykle obsahují řadu ledov­ců. Jako „ledovec“ se lidově označuje i plovoucí blok ledu odlomený z čela le­dové masy, která se sune do moře, např. ze skutečného ledovce; takový blok se anglicky nazývá jako iceberg čili ledová hora. Liší se od (ploché, nízké) kry, která vnikla mrznutím moře, viz Mořský led. Chce-li autor českého textu zdůraznit, že má na mysli skutečný ledovec – glacier, může jej označit jako „horský ledovec“. – poznámky překladatele)

Ice core

A cylinder of ice drilled out of a glacier or ice sheet.

Ledové jádro

Led válcového tvaru vyvrtaný z ledovce nebo ledového příkrovu.

Ice sheet

A mass of land ice that is sufficiently deep to cover most of the underlying bedrock topography, so that its shape is mainly determined by its dynamics (the flow of the ice as it deforms internally and/or slides at its base). An ice sheet flows outwards from a high central ice plateau with a small average surface slope. The margins usually slope more steeply, and most ice is discharged through fast-flowing ice streams or outlet glaciers, in some cases into the sea or into ice shelves floating on the sea. There are only three large ice sheets in the modern world, one on Greenland and two on Antarctica, the East and West Antarctic Ice Sheet, divided by the Transantarctic Mountains. During glacial periods there were others. Analogous ice bodies of smaller extent (below 50 000 km²) are called ice caps.

Ledový příkrov (štít)

Masa pevninského ledu dostatečně silná na to, aby zakry­la většinu reliéfu podložní skály, takže její tvar je určen především její dynamikou (vnitřními deformacemim ledu a/nebo klouzáním po podkladu). Pevninský ledový příkrov teče směrem ven z ústřední náhorní plošiny s ma­lým průměrným povrchovým sklonem. Okraje obvykle klesají strměji a většina ledu je odebírána vybíhajícími ledovci nebo rychle tekoucími proudy ledu, v některých případech do moře nebo do ledových šelfů plovoucích na moři. V současném světě jsou jen tři velké pevninské le­dové příkrovy. Jeden v Grónsku a dva v Antarktidě: Vý­chodo- a Západoantarktický ledový štít, dělítkem mezi nimi je Transantarktické pohoří. Během dob ledových bylo ledových příkrovů více. Podobné útvary, ale s rozlo­hou menší než 50 000 km², se nazývají ledové čepice.

Forest

A vegetation type dominated by trees. Many defini­tions of the term forest are in use throughout the world, re­flecting wide differences in biogeophysical condi­tions, social structure, and economics. Particular criter­ia ap­ply under the Kyoto Protocol. For a discussion of the term forest and related terms such as afforestation, re­forestation, and deforestation see the IPCC Special Re­port on Land Use, Land-Use Change, and Forestry (IPCC, 2000). See also the Report on Definitions and Methodological Options to Inventory Emissions from Direct Human-induced Degradation of Forests and De­vegetation of Other Vegetation Types (IPCC, 2003)

Les

Vegetační typ, ve kterém převládají stromy. Po celém světě se používá mnoho definicí pojmu les, což odráží značné rozdíly v biogeofyzikálních podmínkách, společenské struktuře a hospodářství. Konkrétní kri­téria platí podle Kjótského protokolu. Diskuse termínu les a souvisejících pojmů jako zalesňování, znovuzalesňování a odlesňování je uvedena ve Zprávě IPCC o využití půdy, změnách využití půdy a lesnictví (IPCC, 2000). Rovněž ve Zprávě o definicích a me­todologických možnostech inventarizace emisí z degradace lesa a ničení dalších typů vegetace vyvo­laných přímo člověkem (IPCC, 2003).

Human system

Any system in which human organisations play a ma­jor role. Often, but not always, the term is synonymous with society or social system e.g., agricultural system, political system, technological system, economic sys­tem; all are human systems in the sense applied in the Fourth Assessment Report.

Lidský systém

Systém, v němž lidské organizace mají hlavní funkci. Často, ale ne vždy, je tento pojem synonymem pro společnost nebo společenský systém, např. zemědělský, politický, technologický nebo ekonomický systém; to jsou všechno lidské systémy ve smyslu použitém ve Čtvrté hodnotící zprávě (AR4).

Macroeconomic costs

These costs are usually measured as changes in Gross Do­mestic Product or changes in the growth of Gross Domest­ic Product, or as loss of welfare or of consumption.

Makroekonomické náklady

Tyto náklady se obvykle udávají jako změna hrubého domácího produktu (HDP) nebo jeho růs­tu, nebo jako pokles bohatství či spotřeby.

Malaria

Endemic or epidemic parasitic disease caused by spe­cies of the genus Plasmodium (Protozoa) and transmit­ted to humans by mosquitoes of the genus Anopheles; produces bouts of high fever and systemic disorders, af­fects about 300 million and kills approximately 2 mil­lion people worldwide every year.

Malárie

Endemické nebo epidemické parazitické onemocnění způsobené organismy rodu Plasmodium (prvoci) a přenášené na lidi komáry rodu Anopheles; projevuje se záchvaty vysoké horečky a systémovými porucha­mi; celosvětově postihuje okolo 300 miliónů a zabíjí přibližně 2 milióny lidí ročně.

Tide gauge

A device at a coastal location (and some deep sea loca­tions) that continuously measures the level of the sea with respect to the adjacent land. Time averaging of the sea level so recorded gives the observed secular changes of the relative sea level. See Sea level change/sea level rise.

Mareograf (přílivový vodočet)

Přístroj umístěný na pobřeží (a v některých místech na moři), který nepřetržitě měří výšku hladiny moře vzhle­dem k přilehlé pevnině. Časové průměrování takto za­znamenané výšky hladiny dává pozorované dlouhodobé změny relativní výšky hladiny. Viz Změna výšky / vze­stup hladiny moře.

Clean Development Mechanism (CDM)

Defined in Article 12 of the Kyoto Protocol, the CDM is intended to meet two objectives: (1) to assist parties not included in Annex I in achieving sustainable develop­ment and in contributing to the ultimate objective of the convention; and (2) to assist parties included in Annex I in achieving compliance with their quantified emission limitation and reduction commitments. Certified Emis­sion Reduction Units from CDM projects undertaken in non-Annex I countries that limit or reduce greenhouse gas emissions, when certified by operational entities des­ignated by Conference of the Parties/Meeting of the Parties, can be accrued to the investor (government or industry) from parties in Annex B. A share of the pro­ceeds from the certified project activities is used to cover administrative expenses as well as to assist developing country parties that are particularly vulnerable to the ad­verse effects of climate change to meet the costs of ad­aptation.

Mechanismus čistého rozvoje (CDM)

Podle popisu v článku 12 Kjótského protokolu chce CDM dosáhnout dvou cílů: (1) pomáhat státům mimo Dodatek I v dosažení udržitelného rozvoje a v přispí­vání konečnému cíli dohody; a (2) pomáhat státům jmenovaným v Dodatku I v dosažení plnění jejich kvantifikovaných emisních omezení a redukčních zá­vazků. Potvrzené jednotky snížení emisí (CERU) z projektů CDM podniknuté ve státech mimo Doda­tek I, které omezí nebo sníží emise skleníkových ply­nů, pokud jsou uznány operačními orgány určenými Konferencí smluvních stran / Setkáním smluvních stran, mohou připadnout investoru (vládě nebo prů­myslu) ze státu Dodatku B. Podíl na výnosu z uznaných aktivit projektu je použit na pokrytí ad­ministrativních nákladů a na pomoc těm rozvojovým zemím, které jsou zvláště ohroženy nepříznivými vlivy změny klimatu, nést náklady adaptace.

Methane (CH₄)

Methane is one of the six greenhouse gases to be mit­igated under the Kyoto Protocol and is the major com­ponent of natural gas and associated with all hydrocar­bon fuels, animal husbandry and agriculture. Coal-bed methane is the gas found in coal seams.

Metan (CH₄)

Metan je jedním ze šesti skleníkových plynů, který se má omezovat podle Kjótského protokolu; je hlavní slož­kou zemního plynu a doprovází všechna uhlovodí­ková paliva, chov dobytka a zemědělství. Metan uhelných slojí je plyn vyskytující se v ložiscích uhlí.

Metric

A consistent measurement of a characteristic of an object or activity that is otherwise difficult to quantify.

Metrika

Konzistentní míra vlastností předmětu nebo činnosti, které se jinak těžko číselně vyjadřují.

Singularity

A trait marking one phenomenon or aspect as distinct from others; something singular, distinct, peculiar, un­common or unusual.

Mimořádnost (singularita)

Rys, kterým se jeden jev nebo stránka liší od jiných; něco jedinečného, odlišného, příznačného, vzácného nebo neobvyklého.

Model

See Climate model; Bottom-up model; Top-down model.

Model

Viz Klimatický model; Modely „zdola nahoru“ (bottom-up); Modely „shora dolů“ (top-down).

Top-down models

Top-down model apply macroeconomic theory, eco­nometric and optimization techniques to aggregate economic variables. Using historical data on con­sumption, prices, incomes, and factor costs, top-down models assess final demand for goods and services, and supply from main sectors, like the energy sector, transportation, agriculture, and industry. Some top- down models incorporate technology data, narrowing the gap to bottom-up models.

Modely „shora dolů“ (top-down)

Top-down model uplatňuje makroekonomickou teorii, ekonometrické a optimalizační techniky ke shrnování eko­nomických veličin. S využitím historických údajů o spo­třebě, cenách, příjmech a nákladech tyto modely stanovují konečnou poptávku po zboží a službách a do­dávkách z hlavních odvětví, jako jsou energetika, do­prava, zemědělství a průmysl. Některé top-down modely začleňují technologické údaje, čímž zmenšují rozdíl od modelů „zdola nahoru“.

Bottom-up models

Bottom-up models represent reality by aggregating characteristics of specific activities and processes, considering technological, engineering and cost de­tails. See also Top-down models.

Modely „zdola nahoru“ (bottom-up)

Bottom-up modely reprezentují skutečnost souhrnem vlastností typických činností a procesů se zřetelem na technologické, technické a cenové detaily. Viz též Modely „shora dolů“ (top-down).

Monsoon

A monsoon is a tropical and subtropical seasonal re­versal in both the surface winds and associated precipita­tion, caused by differential heating between a continental-scale land mass and the adjacent ocean. Monsoon rains occur mainly over land in summer.

Monzun

Monzun je sezónní obrat jak směru větru, tak do­provodných srážek v tropech a subtropech, způsobený rozdílným zahříváním povrchu země kontinentálního měřítka a přilehlého oceánu. K monzunovým dešťům dochází hlavně v létě nad pevninou.

Sea ice

Any form of ice found at sea that has originated from the freezing of sea water. Sea ice may be discontinu­ous pieces (ice floes) moved on the ocean surface by wind and currents, such former pieces assembled to­gether and over each other (pack ice), or a motionless sheet attached to the coast (land-fast ice). Sea ice less than one year old is called first-year ice. Multi-year ice is sea ice that has survived at least one summer melt season.

Mořský led

Jakákoli forma ledu pozorovaná v moři, která vznikla zmrznutím mořské vody. Mořský led můžou tvořit ne­souvislé kusy (ledové kry) pohybující se po hladině oceánu silou větru a mořských proudů, shluk takových (i navršených) ker (pole ledových ker), nebo nehybná ledová vrstva spojená s pobřežím (led držící se pevni­ny). Mořský led mladší než jeden rok se nazývá letošní led. Víceletý led je ten, který přežil aspoň jednu sezónu letního tání.

Abrupt climate change

The nonlinearity of the climate system may lead to ab­rupt climate change, sometimes called rapid climate change, abrupt events or even surprises. The term ab­rupt often refers to time scales faster than the typical time scale of the responsible forcing. However, not all abrupt climate changes need be externally forced. Some possible abrupt events that have been proposed include a dramatic reorganization of the thermohaline circulation, rapid deglaciation and massive melting of permafrost or increases in soil respiration leading to fast changes in the carbon cycle. Others may be truly unexpected, resulting from a strong, rapidly changing, forcing of a non-linear system.

Náhlá změna klimatu

Nelinearita klimatického systému může vést k náhlé změně klimatu, někdy nazývané prudká změna klimatu, náhlá událost nebo dokonce překvapení. Termín náhlá často odkazuje k časovým měřítkům rychlejším než je typické časové měřítko toho radiačního působení, které změnu vyvolá. Nicméně ne všechny náhlé změny kli­matu musí být působeny vnějšími silami. Mezi uvažované možné náhlé události patří dramatické přetvoření termohalinní cirkulace, prudký úbytek ledu, masivní tání permafrostu nebo zvýšené půdní dýchání vedoucí k rychlým změnám v uhlíkovém cyklu. Další mohou být opravdu nečekané, vyplývající ze silného, prudce se měnícího působení v nelineárním systému.

Cost

The consumption of resources such as labour time, capital, materials, fuels, etc. as a consequence of an action. In economics all resources are valued at their opportunity cost, being the value of the most valuable alternative use of the resources. Costs are defined in a variety of ways and under a variety of assumptions that affect their value. Cost types include: adminis­trative costs, damage costs (to ecosystems, people and economies due to negative effects from climate change), and implementation costs of changing exist­ing rules and regulation, capacity building efforts, in­formation, training and education, etc. Private costs are carried by individuals, companies or other private entities that undertake the action, whereas social costs include also the external costs on the environment and on society as a whole. The negative of costs are bene­fits (also sometimes called negative costs). Costs minus benefits are net costs.

Náklady

Spotřeba zdrojů, jakými jsou pracovní doba, kapitál, materiály, paliva a další, v důsledku nějaké činnosti. V eko­nomice jsou všechny prostředky ohodnoceny jejich hodnotou ušlé příležitosti, což je hodnota nej­cennějšího al­ternativního použití zdrojů. Náklady jsou definovány mnoha způsoby a za mnoha předpokladů ovlivňujících jejich výši. Druhy nákladů zahrnují: ad­ministrativní ná­klady, náklady škod (na ekosystémech, lidech a ekono­mikách plynoucí z negativních vlivů změny klimatu), a implementační náklady na změnu stávajících pravidel a regulací, úsilí věnované budování kapacit, informace, vý­chovu, vzdělání atd. Sou­kromé náklady jsou neseny jednotlivými lidmi, společ­nostmi a dalšími soukromými subjekty, které konají akci, zatím­co společenské nákla­dy obsahují také externí výdaje na životní prostředí a společnost jako celek. Opakem nákladů jsou přínosy (také někdy nazývané negativní náklady). Náklady mi­nus přínosy jsou čisté náklady.

Adaptation costs

Costs of planning, preparing for, facilitating, and imple­menting adaptation measures, including transition costs.

Náklady adaptace

Náklady na plánování, přípravu, umožnění a zavádění adaptačních opatření, včetně převáděcích nákladů.

Uncertainty

An expression of the degree to which a value (e.g., the future state of the climate system) is unknown. Uncer­tainty can result from lack of information or from dis­agreement about what is known or even knowable. It may have many types of sources, from quantifiable er­rors in the data to ambiguously defined concepts or ter­minology, or uncertain projections of human beha­viour. Uncertainty can therefore be represented by quantitat­ive measures, for example, a range of values calculated by various models, or by qualitative state­ments, for ex­ample, reflecting the judgement of a team of experts (see Moss and Schneider, 2000; Manning et al., 2004). See also Likelihood; Confidence.

Nejistota

Vyjádření míry toho, nakolik je hodnota (např. budou­cí stav klimatického systému) neznámá. Nejistota může plynout z nedostatku znalostí nebo rozdílných názorů na to, co je známé nebo vůbec poznatelné. Může mít mnoho zdrojů, od měřitelných chyb dat po nejedno­znač­ně definované představy či terminologii, nebo nepřesné projekce lidského chování. Nejistota tedy může být reprezentována kvantitativně, například rozsahem hodnot spočtených různými modely, nebo kvalitativním soudem, například odrážejícím hodnocení týmu od­borníků (viz Moss and Schneider, 2000; Manning et al., 2004). Viz též Pravděpodobnost; Spolehlivost.

Morbidity

Rate of occurrence of disease or other health disorder within a population, taking account of the age-specific morbidity rates. Morbidity indicators include chronic disease incidence/ prevalence, rates of hospitalization, primary care consultations, disability-days (i.e., days of absence from work), and prevalence of symptoms.

Nemocnost

Míra výskytu nemocí nebo jiných zdravotních potíží v rámci populace, přihlížející k mírám nemocnosti v zá­vislosti na věku. Ukazatele nemocnosti zahrnují nové případy / celkový výskyt chronických nemocí, množství hospitalizací, návštěv zařízení primární péče, dnů pra­covní neschopnosti (tzn. dnů nepřítomnosti v práci) a přetrvávání příznaků.

Non-market impacts

Impacts that affect ecosystems or human welfare, but that are not easily expressed in monetary terms, e.g., an increased risk of premature death, or increases in the number of people at risk of hunger. See also market im­pacts.

Netržní dopady

Dopady, které ovlivní ekosystémy nebo lidský blahobyt, ale které nejdou jednoduše finančně vy­jádřit, např. zvýšené riziko předčasného úmrtí nebo zvýšený počet lidí ohrožených hladem. Viz též Tržní dopady.

Non-governmental Organization (NGO)

A non-profit group or association organized outside of institutionalized political structures to realize par­ticular social and/or environmental objectives or serve particular constituencies. Source: http://www.edu.gov.nf.ca/curriculum/teched/re­sources/glos-biodiversity.html

Nevládní organizace (NGO)

Nezisková skupina nebo sdružení organizovaná mimo in­stitucionalizované politické struktury za účelem uskutečn­ění konkrétních společenských a/nebo environ­mentálních cílů nebo služby konkrétnímu okruhu lidí. Zdroj: http://www.edu.gov.nf.ca/curriculum/teched/re­sources/glos-biodiversity.html

Saltwater intrusion

Displacement of fresh surface water or groundwater by the advance of saltwater due to its greater density. This usually occurs in coastal and estuarine areas due to re­ducing land- based influence (e.g., either from reduced runoff and associated groundwater recharge, or from excessive water withdrawals from aquifers) or increas­ing marine influence (e.g., relative sea-level rise).

Průnik slané vody

Vytlačení sladké povrchové nebo spodní vody postu­pem slané vody vlivem její vyšší hustoty. Obvykle se to děje v pobřežních oblastech nebo v ústích řek ná­sledkem zmenšení vlivu pevniny (např. buď sníženým odtokem a s ním spojeným doplňováním spodní vody, nebo nadměrným odběrem vody ze zvodní) nebo zvýšení vlivu moře (např. relativním vzestupem výšky hladiny moře).

Emission(s) trading

A market-based approach to achieving environmental objectives. It allows those reducing greenhouse gas emissions below their emission cap to use or trade the excess reductions to offset emissions at another source inside or outside the country. In general, trading can oc­cur at the intra-company, domestic, and international levels. The Second Assessment Report by the IPCC ad­opted the convention of using permits for domestic trading systems and quotas for international trading systems. Emissions trading under Article 17 of the Kyoto Protocol is a tradable quota system based on the assigned amounts calculated from the emission reduc­tion and limitation commitments listed in Annex B of the Protocol.

Obchod s emisemi

Tržní přístup k dosažení environmentálních cílů. Umožňuje těm, kteří sníží své emise skleníkových ply­nů pod přidělenou hodnotu, aby využili tuto nadměrnou redukci ke kompenzaci emisí z jiného zdroje v dané zemi nebo mimo ni. Obecně se jedná o obchodování na vnitropodnikové, vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Druhá hodnotící zpráva (SAR) IPCC přijala konvenci o používání povolenek pro tu­zemské obchodování a kvót pro mezinárodní. Obchod s emisemi podle článku 17 Kjótského protokolu je sys­tém obchodovatelných kvót založený na přidělených množstvích vypočtených ze závazků snižování a ome­zení emisí uvedených v Dodatku B protokolu.

Tradable permit

A tradable permit is an economic policy instrument under which rights to discharge pollution - in this case an amount of greenhouse gas emissions – can be exchanged through either a free or a controlled per­mit-market. An emission permit is a non-transferable or tradable entitlement allocated by a government to a legal entity (company or other emitter) to emit a specified amount of a substance.

Obchod s povolenkami

Obchod s povolenkami je nástroj ekonomické politiky, podle nějž lze s právem na vypouštění emisí – v tomto případě s množstvím emisí skleníkových plynů – ob­chodovat buď na volném nebo kontrolovaném trhu s po­volenkami. Emisní povolenka je nepřevoditelné nebo ob­chodovatelné oprávnění přidělené vládou právnímu sub­jektu (společnosti nebo jinému emitoru) vypouštět ur­čené množství látky.

Climate response

See Climate sensitivity

Odezva klimatu

Viz Citlivost klimatu

Deforestation

Conversion of forest to non-forest. For a discussion of the term forest and related terms such as afforestation, reforestation, and deforestation see the IPCC Report on Land Use, Land- Use Change and Forestry (IPCC, 2000). See also the Report on Definitions and Methodo­logical Options to Inventory Emissions from Direct Hu­man-induced Degradation of Forests and Devegetation of Other Vegetation Types (IPCC, 2003).

Odlesňování

Přeměna lesa na bezlesé území. Diskuse termínu les a souvisejících pojmů jako zalesňování, znovuzales­ňování a odlesňování je uvedena ve Zprávě IPCC o využití půdy, změnách využití krajiny a lesnictví (IPCC, 2000). Rovněž ve Zprávě o definicích a me­todologických možnostech inventarizace emisí z degradace lesa a ničení dalších typů vegetace vyvo­laných přímo člověkem (IPCC, 2003).

Resilience

The ability of a social or ecological system to absorb disturbances while retaining the same basic structure and ways of functioning, the capacity for self-organ­isation, and the capacity to adapt to stress and change.

Odolnost

Schopnost společenského nebo ekologického systému tlumit nepokoje nebo poruchy při udržení stejné zá­kladní struktury a způsobu fungování, funkce samoor­ganizace a schopnosti přizpůsobení se stresu a změně.

Runoff

That part of precipitation that does not evaporate and is not transpired, but flows over the ground surface and returns to bodies of water. See Hydrological cycle

Odtok

Část srážek, která se nevypaří z půdy ani z vegeta­ce, ale teče po povrchu země a vrací se do vodních útvarů. Viz Hydrologický cyklus.

Ocean acidification

A decrease in the pH of sea water due to the uptake of anthropogenic carbon dioxide.

Okyselování oceánu

Pokles pH mořské vody následkem absorpce antropogenního oxidu uhličitého.

Measures

Measures are technologies, processes, and practices that reduce greenhouse gas emissions or effects below anticipated future levels. Examples of measures are re­newable energy technologies, waste minimization pro­cesses, and public transport commuting practices, etc. See also Policies.

Opatření

Opatření jsou technologie, procesy a postupy, které snižují emise nebo vlivy skleníkových plynů pod před­pokládané budoucí úrovně. Příklady opatření jsou technologie obnovitelné energie, metody minimalizace odpadů, dojíždění prostředky hromadné dopravy atd. Viz též Politiky.

Nitrous oxide (N₂O)

One of the six types of greenhouse gases to be curbed under the Kyoto Protocol. The main anthropogenic source of nitrous oxide is agriculture (soil and animal manure management), but important contributions also come from sewage treatment, combustion of fossil fuel, and chemical industrial processes. Nitrous oxide is also produced naturally from a wide variety of biological sources in soil and water, particularly microbial action in wet tropical forests.

Oxid dusný (N₂O)

Jeden ze šesti druhů skleníkových plynů, který se má omezovat podle Kjótského protokolu. Hlavním antropogenním zdrojem oxidu dusného je zemědělství (zacházení s půdou a statkovými hnojivy), ale důležité příspěvky pocházejí též z čištění odpadních vod, ze spalování fosilních paliv a z chemického průmyslu. Oxid dusný je také produkován přirozeně širokou pale­tou biologických zdrojů v půdě a ve vodě, konkrétně činností mikrobů ve vlhkých tropických lesích.

Carbon dioxide (CO₂)

A naturally occurring gas, also a by-product of burn­ing fossil fuels from fossil carbon deposits, such as oil, gas and coal, of burning biomass and of land use changes and some industrial processes. It is the prin­cipal anthropogenic greenhouse gas that affects the Earth’s radiative balance. It is the reference gas against which other greenhouse gases are measured and therefore has a Global Warming Potential of 1.

Oxid uhličitý (CO₂)

Přirozeně se vyskytující plyn, také vedlejší produkt spalování fosilních paliv z ložisek fosilního uhlíku, ja­kými jsou ropa, zemní plyn a uhlí, pálení biomasy, změn ve využití půdy a některých průmyslových procesů. Je to nejdůležitější antropogenní skleníkový plyn, který ovlivňuje radiační bilanci Země. Bere se za referenční plyn, vůči němuž jsou posuzovány ostatní skleníkové plyny, a proto má potenciál globálního oteplování roven 1.

Ozone (O₃)

Ozone, the tri-atomic form of oxygen, is a gaseous at­mospheric constituent. In the troposphere, ozone is cre­ated both naturally and by photochemical reactions in­volving gases resulting from human activities (smog). Troposphere ozone acts as a greenhouse gas. In the stratosphere, ozone is created by the interaction between solar ultraviolet radiation and molecular oxy­gen (O₂). Stratospheric ozone plays a dominant role in the stratospheric radiative balance. Its concentration is highest in the ozone layer.

Ozón (O₃)

Ozón, tříatomová forma kyslíku, je plynná složka at­mosféry. V troposféře se ozón tvoří jak přirozeně, tak fotochemickými reakcemi zahrnujícími plyny, které jsou výsledkem lidských aktivit (smog). Troposfé­rický ozón se chová jako skleníkový plyn. Ve strato­sféře se ozón tvoří interakcí slunečního ultrafialového záření s molekulárním kyslíkem (O₂). Stratosférický ozón hraje rozhodující úlohu ve stratosférické radiační bi­lanci. Jeho koncentrace je nejvyšší v ozónové vrst­vě.

Paleoclimate

Climate during periods prior to the development of measuring instruments, including historic and geolo­gic time, for which only proxy climate records are available.

Paleoklima

Klima během období před rozvojem měřících přístrojů, které zahrnuje historickou a geologickou dobu, pro níž jsou k dispozici pouze nepřímé (proxy) klimatické zá­znamy.

Fuel cell

A fuel cell generates electricity in a direct and continu­ous way from the controlled electrochemical reaction of hydrogen or another fuel and oxygen. With hydrogen as fuel it emits only water and heat (no carbon dioxide) and the heat can be utilized. See Combined Heat and Power.

Palivový článek

Palivový článek přímo a souvisle vyrábí elektřinu z kontrolované elektrochemické reakce vodíku nebo jiného paliva s kyslíkem. S vodíkem jakožto palivem emituje jen vodu a teplo (nikoli oxid uhličitý) a toto teplo může být využito. Viz Kogenerace tepla a elek­třiny.

Purchasing Power Parity (PPP)

The purchasing power of a currency is expressed using a basket of goods and services that can be bought with a given amount in the home country. International com­parison of e.g. Gross Domestic Products (GDP) of countries can be based on the purchasing power of cur­rencies rather than on current exchange rates. PPP es­timates tend to lower per capita GDPs in industrialised countries and raise per capita GDPs in developing countries.

Parita kupní síly (PPP)

Kupní síla měny je vyjádřena užitím spotřebního koše zboží a služeb, které lze koupit za dané množství peněz v domovské zemi. Mezinárodní srovnání např. hrubých domácích produktů (GDP) států může být za­loženo spíše na kupní síle měn než na současných směnných kursech. Odhady využívající PPP mají ten­denci snižovat HDP na obyvatele v průmyslových ze­mích a zvyšovat HDP na obyvatele v rozvojových ze­mích.

Percentile

For a given set of data values (e.g., measured air tem­peratures), a chosen percentile is the least value (tem­perature, in such a case), for which a chosen per cent proportion (1 to 100) of data values (individual tem­perature measurements, in our case) is not larger than this value. The percentile is often used to estimate the extremes of a distribution. For example, the 90th (10th) percentile may be used to refer to the threshold for the upper (lower) extremes. Saying that 10th per­centile (e.g., of summer temperature readings at 7 a.m.) was 12.8 °C means that just 10 % of readings were as low as 12.8 °C or lower.

Percentil

Pro danou množinu dat (např. změřených teplot vzdu­chu) je zvolený percentil nejmenší hodnota (v takovém příkladě teplota), kterou nepřesahuje zvolený procentní podíl (od 1 do 100) z prvků oné množiny (tedy jednot­livých měření teplot). Percentil je často používán k od­hadu extrémů daného rozdělení. Například 90. (10.) percentil může být zvolen jako práh pro horní (dolní) extrém. Řekneme-li, že 10. percentil (např. letních mě­ření teplot v 7 h ráno) byl 12,8 °C, znamená to že právě 10 % měření poskytlo hodnotu nižší nebo rovnou 12,8 °C. (Více viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvan­til.)

Permafrost

Ground (soil or rock and included ice and organic ma­terial) that remains at or below 0 °C for at least two consecutive years (Van Everdingen, 1998) . See also Frozen ground.

Permafrost

Země (půda nebo hornina a obsažený led a organický materiál), která zůstává pod teplotou 0 °C alespoň dva po sobě jdoucí roky (Van Everdingen, 1998). Viz též Zamrzlá půda.

pH

pH is a dimensionless measure of the acidity of water (or any solution). Pure water has a pH=7. Acid solutions have a pH smaller than 7 and basic solutions have a pH larger than 7. pH is measured on a logarithmic scale. Thus, a pH decrease of 1 unit corresponds to a 10-fold increase in the acidity.

pH

pH je bezrozměrná míra kyselosti vody (nebo ja­kéhokoli roztoku). Čistá voda má pH=7. Kyselé roz­toky mají pH menší než 7 a zásadité roztoky mají pH větší než 7. pH je mírou na logaritmické škále. Tedy pokles pH o 1 jednotku odpovídá desetinásobnému nárůstu kyselosti.

Plankton

Micro-organisms living in the upper layers of aquatic systems. A distinction is made between phytoplankton, which depend on photosynthesis for their energy supply, and zooplankton, which feed on phytoplankton.

Plankton

Mikroorganismy žijící v horních vrstvách vodních systémů. Rozlišujeme mezi fytoplanktonem, který zá­visí na fotosyntéze jako svém zdroji energie, a zo­oplanktonem, který se živí fytoplanktonem.

Compliance

Compliance is whether and to what extent countries do ad­here to the provisions of an accord. Compliance depends on implementing policies ordered, and on whether measures follow up the policies. Compliance is the degree to which the actors whose behaviour is targeted by the agreement, local government units, corporations, organisations, or indi­viduals, conform to the implementing obligations. See also Implementation.

Plnění

Plnění znamená, jestli a do jaké míry státy dodržu­jí ustanovení smlouvy. Závisí na uskutečňování stanovených politik a na tom, zda jsou ony politiky ná­sledovány patřičnými opatřeními. Plnění je mírou toho, nakolik se činitelé, na něž je dohoda zacíle­na, tj. samospráva, společnosti, organizace a jednotlivci, řídí zaváděnými povinnostmi. Viz též Implementace.

Absorption, scattering and emission of radiation

Electromagnetic radiation may interact with matter, be it in the form of the atoms and molecules of a gas (e.g. the gases in the atmosphere) or in the form of particu­late, solid or liquid, matter (e.g. aerosols), in various ways. Matter itself emits radiation in accordance with its composition and temperature. Radiation may be ab­sorbed by matter, whereby the absorbed energy may be transferred or re-emitted. Finally, radiation may also be deflected from its original path (scattered) as a result of interaction with matter.

Pohlcení, rozptyl a emise záření

Elektromagnetické záření může interagovat s hmotou např. ve formě atomů a molekul plynu (např. plyny v atmosféře) nebo ve formě pevných a kapalných částic (např. aerosolů) mnoha způsoby. Hmota jako ta­ková emituje záření v souladu se svým složením a tep­lotou. Záření může být pohlceno látkou, přičemž pohl­cená energie může být přeměněna nebo znovu emi­tována. A konečně, záření také může být odkloně­no ze svého původního směru (rozptýleno) jako výsle­dek in­terakce s látkou.

Policies

In United Nations Framework Convention on Cli­mate Change (UNFCCC) parlance, policies are taken and/or mandated by a government—often in conjunction with business and industry within its own country, or with other countries—to accelerate mitigation and adaptation measures. Examples of policies are carbon or other energy taxes, fuel effi­ciency standards for automobiles, etc. Common and co-ordinated or harmonised policies refer to those adopted jointly by parties. See also Measures.

Politiky

V jazyce Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) jsou politiky prováděny a/nebo zadávány vládou — často ve spojení s obchodní sférou a průmyslem vlastního státu, nebo s ostatními zeměmi — k urychlení zmírňujících a adap­tačních opatření. Příklady politik jsou uhlíkové nebo jiné energetické daně, normy pro spotřebu paliva v automobilech atd. Společné a koordinované nebo sladěné politiky jsou ta­kové, které smluvní strany zavádí jednotně. Viz též Opat­ření (a http://cs.wikipedia.org/wiki/Politika).

Demand-side management (DSM)

Policies and programmes for influencing the demand for goods and/or services. In the energy sector, DSM aims at reducing the demand for electricity and energy sources. DSM helps to reduce greenhouse gas emis­sions.

Poptávkový management (DSM)

Strategie a programy pro ovlivnění poptávky po zboží a/nebo službách. V odvětví energetiky je cílem DSM snížení poptávky po elektřině a zdrojích ener­gie. DSM pomáhá snižovat emise skleníkových plynů.

Portfolio

A coherent set of a variety of measures and/or techno­logies that policy makers can use to achieve a postu­lated policy target. By widening the scope in measures and technologies more diverse events and uncertainties can be addressed.

Portfólio

Vzájemně sladěný soubor různých opatření a/nebo tech­nologií, které veřejní činitelé můžou použít k dosažení požadovaného cíle politiky. S rozšiřováním palety opatření a technologií se lze zabývat různorodějšími jevy a nejistotami.

Last Interglacial (LIG)

See Interglacial

Poslední doba meziledová (LIG)

Viz Doba meziledová

Climate shift

An abrupt shift or jump in mean values signalling a change in climate regime (see Patterns of climate variability). Most widely used in conjunction with the 1976/1977 climate shift that seems to correspond to a change in El Niño-Southern Oscillation beha­viour.

Posun klimatu

Náhlý posun nebo skok v průměrných hodnotách signa­lizující změnu režimu klimatu (viz Vzorce proměnlivosti klimatu). Pojem je nejčastěji používán v souvislosti s po­sunem klimatu v letech 1976/1977, který se nejspíše shodoval se změnou chování El Niňa-Jižní oscilace.

Post-SRES (scenarios)

Baseline and mitigation emission scenarios published after completion of the IPCC Special Report on Emission Scen­arios (SRES) (Nakićenović and Swart, 2000), i.e. after the year 2000.

Post-SRES (scénáře)

Referenční a zmírňující scénáře emisí publikované po dokončení Zvláštní zprávy IPCC o scénářích emisí (SRES) (Nakićenović and Swart, 2000), tj. po roce 2000.

Global Warming Potential (GWP)

An index, based upon radiative properties of well mixed greenhouse gases, measuring the radiative forcing of a unit mass of a given well mixed green­house gas in today’s atmosphere integrated over a chosen time horizon, relative to that of carbon diox­ide. The GWP represents the combined effect of the differing times these gases remain in the atmosphere and their relative effectiveness in absorbing outgoing thermal infrared radiation. The Kyoto Protocol is based on GWPs from pulse emissions over a 100-year time frame.

Potenciál globálního oteplování (GWP)

Ukazatel založený na radiačních vlastnostech sklení­kových plynů dobře rozmíšených v ovzduší, udávající ra­diační působení jednotkové hmotnosti daného sklení­kového plynu (dobře rozmíšeného v dnešní atmosféře) za celé zvolené časové období, relativně vzhledem k oxidu uhličitému. GWP představuje kombinovaný efekt roz­dílných dob, po které tyto plyny zůstávají v atmosféře, a jejich relativní účinnosti v pohlcování odcházejícího tepelného infračerveného záření. Kjótský protokol je za­ložen na GWP z jednorázových emisí za následujících sto let.

Mitigation Potential

In the context of climate change mitigation, the mit­igation potential is the amount of mitigation that could be – but is not yet – realized over time.

Market potential is the mitigation potential based on private costs and private discount rates, which might be expected to occur under forecast market condi­tions, including policies and measures currently in place, noting that barriers limit actual uptake. Private costs and discount rates reflect the perspective of private consumers and companies.

Economic potential is the mitigation potential that takes into account social costs and benefits and social discount rates, assuming that market efficiency is im­proved by policies and measures and barriers are re­moved. Social costs and discount rates reflect the per­spective of society. Social discount rates are lower than those used by private investors. Studies of mar­ket potential can be used to inform policy makers about mitigation potential with existing policies and barriers, while studies of economic potential show what might be achieved if appropriate new and addi­tional policies were put into place to remove barriers and include social costs and benefits. The economic potential is therefore generally greater than the mar­ket potential.

Technical potential is the amount by which it is pos­sible to reduce greenhouse gas emissions or improve energy efficiency by implementing a technology or practice that has already been demonstrated. No ex­plicit reference to costs is made but adopting ‘practic­al constraints’ may take implicit economic considera­tions into account.

Potenciál zmírňování (MP)

V souvislosti se zmírňováním změny klimatu je potenciál zmírňování takové zmírnění, které může být – ale ještě není – uskutečněno v průběhu času.

Tržní potenciál je potenciál zmírňování založený na sou­kromých nákladech a soukromých diskontních sazbách, u něhož lze očekávat, že nastane za předpovídaných trž­ních podmínek při zahrnutí politik a opatření platných v dané době, s tím, že jejich skutečné přijetí je omezeno bariérami. Soukromé náklady a diskontní sazby odrážejí hledisko soukromých spotřebitelů a společností.

Ekonomický potenciál je potenciál zmírňování, který bere v úvahu společenské náklady a přínosy a spole­čenské diskontní sazby, za předpokladu, že tržní účinnost je zlepšována politikami a opatřeními a že pře­kážky se odstraňují. Společenské náklady a diskontní sazby odrážejí hledisko společnosti. Společenské dis­kontní sazby jsou nižší než ty, jež používají soukromí in­vestoři. Studií tržního potenciálu se může využít k infor­mování veřejných činitelů o potenciálu zmírňování s existujícími politikami a překážkami, za­tímco studie ekonomického potenciálu ukazují, čeho lze dosáhnout, pokud by další vhodné a nové politiky byly uvedeny do praxe, aby odstranily překážky a zohlednily společenské náklady a přínosy. Ekonomický potenciál je tedy obecně větší než tržní potenciál.

Technický potenciál je velikost možného snížení emisí skleníkových plynů nebo vylepšení energetické účinnosti zavedením technologie nebo praxe, která již byla před­vedena. Neuvádí jasný vztah k nákladům, ale zavedením „praktických omezení“ může vzít v úvahu implicitní ekonomické ohledy.

Food security

A situation that exists when people have secure access to sufficient amounts of safe and nutritious food for nor­mal growth, development and an active and healthy life. Food insecurity may be caused by the unavailability of food, insufficient purchasing power, inappropriate dis­tribution, or inadequate use of food at the household level.

Potravinová jistota

Situace, kdy lidé mají zajištěný přístup k dostatečné­mu množství bezpečné a výživné potravy pro nor­mální růst, vývoj a aktivní a zdravý život. Potravi­nová nejistota může být způsobena nedostupností po­travin, nedostatečnou kupní silou, nevhodnou dis­tribucí nebo nevhodným použitím jídla v domácnostech.

Basin

The drainage area of a stream, river, or lake.

Povodí

Oblast, z níž získává vodu potok, řeka nebo jezero.

Surface temperature

See Global surface temperature.

Povrchová teplota

Viz Globální povrchová teplota.

Likelihood

The likelihood of an occurrence, an outcome or a result, where this can be estimated probabilistically, is expressed in IPCC reports using a standard termino­logy defined as follows:

Pravděpodobnost

Pokud lze pravděpodobnost výskytu, výstupu nebo vý­sledku vyjádřit kvantitativně, pak se to ve zprávách IPCC činí použitím standardní terminologie definované následujícím způsobem:

Virtually certain

>99 % probability of occurrence

Prakticky jisté

> 99 %

Velmi pravděpodobné

> 90 %

Very likely

>90 % probability

Pravděpodobné

> 66 %

Likely

>66 % probability

Spíše pravděpodobné

> 50 %

More likely than not

>50 % probability

Asi stejně pravděpodobné jako opak

33 % až 66 %

About as likely as not

33 to 66 % probability

Unlikely

<33 % probability

Nepravděpodobné

< 33 %

Very unlikely

<10 % probability

Velmi nepravděpodobné

< 10 %

Exceptionally unlike­ly

<1 % probability

Mimořádně nepravděpodobné

< 1 %

Viz též Spolehlivost; Nejistota.

See also Confidence; Uncertainty

Projection

A potential future evolution of a quantity or set of quantities, often computed with the aid of a model. Pro­jections are distinguished from predictions in order to emphasize that projections involve assumptions con­cerning, for example, future socioeconomic and techno­logical developments that may or may not be realised, and are therefore subject to substantial uncertainty. See also Climate projection; Climate prediction.

Projekce

Potenciální budoucí vývoj veličiny nebo souboru ve­ličin, často spočtený pomocí modelu. Projekce odliš­ujeme od předpovědí, abychom zdůraznili, že do projekcí vstupují předpoklady týkající se například budoucího socioekonomického a technologického rozvoje, které se mohou, ale nemusí splnit, a jsou proto vystaveny významné nejistotě. Viz též Projekce klimatu; Před­pověď klimatu.

Climate projection

A projection of the response of the climate system to emission or concentration scenarios of greenhouse gases and aerosols, or radiative forcing scenarios, of­ten based upon simulations by climate models. Climate projections are distinguished from climate predictions in order to emphasize that climate projections depend upon the emission/concentration/radiative forcing scenario used, which are based on assumptions con­cerning, for example, future socioeconomic and tech­nological developments that may or may not be real­ised and are therefore subject to substantial uncer­tainty.

Projekce klimatu

Projekce odezvy klimatického systému na scénáře emi­sí nebo koncentrací skleníkových plynů a aerosolů, nebo scénáře radiačního působení, často založené na simulování klimatickými modely. Projekce klimatu jsou odlišné od předpovědí klimatu zdůrazněním toho, že projekce klimatu závisejí na použitém scénáři emisí / koncentrací / radiačního působení; jsou tak založeny na předpokladech týkajících se například budoucího so­cioekonomického a technologického rozvoje, které se mohou, ale nemusí splnit; podléhají proto vý­znamné nejistotě.

Climate variability

Climate variability refers to variations in the mean state and other statistics (such as standard deviations, the occurrence of extremes, etc.) of the climate on all spatial and temporal scales beyond that of individual weather events. Variability may be due to natural in­ternal processes within the climate system (internal variability), or to variations in natural or anthropo­genic external forcing (external variability). See also Climate change.

Proměnlivost klimatu

Proměnlivost klimatu označuje kolísání průměrného stavu a dalších statistik (jako standardní odchylky, výskytu extrémů atd.) klimatu na všech prostorových a časových měřítkách delších než jednotlivé povětrnostní události. Proměnlivost může být dána přirozenými vnitřními procesy v klimatickém systému (vnitřní proměnlivost), nebo změnami v přirozeném nebo antropogenním vnějším působení (vnější proměnlivost). Viz též Změna klimatu.

Sink

Any process, activity or mechanism which removes a greenhouse gas, an aerosol or a precursor of a green­house gas or aerosol from the atmosphere.

Propad

Jakýkoli proces, činnost nebo mechanismus, který od­straňuje skleníkový plyn, aerosol nebo prekurzor sklení­kového plynu nebo aerosolu z atmosféry.

Spatial and temporal scales

Climate may vary on a large range of spatial and temporal scales. Spatial scales may range from local (less than 100,000 km²), through regional (100,000 to 10 million km²) to continental (10 to 100 million km²). Temporal scales may range from seasonal to geological (up to hundreds of millions of years).

Prostorová a časová měřítka

Klima se může měnit ve velkém rozsahu prostorových a časových měřítek. Prostorová měřítka můžou sahat od místních (méně než 100 tisíc km²) přes regionální (100 tisíc až 10 miliónů km²) po kontinentální (10 až 100 mi­liónů km²). Časová měřítka se mění v rozsahu od se­zónních po geologická (až do stovek miliónů let).

Industrial revolution

A period of rapid industrial growth with far-reaching so­cial and economic consequences, beginning in Britain during the second half of the eighteenth century and spreading to Europe and later to other countries includ­ing the United States. The invention of the steam engine was an important trigger of this development. The indus­trial revolution marks the beginning of a strong increase in the use of fossil fuels and emission of, in particular, fossil carbon dioxide. In this Report the terms pre-in­dustrial and industrial refer, somewhat arbitrarily, to the periods before and after 1750, respectively.

Průmyslová revoluce

Období rychlého průmyslového růstu s dalekosáhlý­mi sociálními a ekonomickými důsledky, začínající v Británii během druhé poloviny osmnáctého století a rozšiřující se po Evropě a později do dalších zemí včetně Spojených států. Důležitým impulzem tohoto rozvoje se stal vynález parního stroje. S průmyslovou revolucí započal silný nárůst využití fosilních paliv a tím i emisí zejména „fosilního“ oxidu uhličitého. V této Zprávě odkazují pojmy předindustriální a industri­ální zjednodušeně k obdobím před rokem 1750 a po něm.

Streamflow

Water flow within a river channel, for example expressed in m³/s. A synonym for river discharge.

Průtok

Voda tekoucí řečištěm, vyjadřovaná na­příklad v m³/s.

Pre-industrial

See Industrial revolution.

Předindustriální

Viz Průmyslová revoluce.

Forecast

See Climate prediction; Climate projection; Projection.

Předpověď

Viz Předpověď klimatu; Projekce klimatu; Projekce.

Climate prediction

A climate prediction or climate forecast is the result of an attempt to produce an estimate of the actual evolution of the climate in the future, for example, at seasonal, interannual or long-term time scales. Since the future evolution of the climate system may be highly sensitive to initial conditions, such predictions are usually probabilistic in nature. See also Climate projection, climate scenario.

Předpověď klimatu

Předpověď nebo prognóza klimatu je výsledek pokusu vypracovat odhad skutečného vývoje klimatu do bu­doucnosti, například v sezónních, meziročních nebo dlouhodobých časových měřítcích. Protože budoucí vý­voj klimatického systému může být silně citlivý na počá­teční podmínky, jsou takové předpovědi obvykle prav­děpodobnostní povahy. Viz též Projekce klimatu, Kli­matický scénář.

Vector

An organism, such as an insect, that transmits a patho­gen from one host to another.

Přenašeč (vektor)

Organismus, jako třeba hmyz, který přenáší patogen z jednoho hostitele na jiného.

Technology transfer

The exchange of knowledge, hardware and associated software, money and goods among stakeholders that leads to the spreading of technology for adaptation or mitiga­tion. The term encompasses both diffusion of technolo­gies and technological cooperation across and within coun­tries.

Přenos technologie

Výměna vědomostí, zařízení a jejich programového vybavení, peněz a zboží mezi aktéry, která vede k ro­zšíření technologie pro adaptaci nebo zmírňování. Tento pojem zahrnuje jak šíření technologií, tak technologickou spolupráci uvnitř země i mezi státy.

Carbon leakage

The part of emissions reductions in Annex B countries that may be offset by an increase of the emissions in the non- constrained countries above their baseline levels. This can occur through (1) relocation of energy-intensive production in non-constrained regions; (2) in­creased consumption of fossil fuels in these regions through decline in the international price of oil and gas triggered by lower demand for these energies; and (3) changes in incomes (thus in energy demand) because of better terms of trade.

Přesun zdrojů (uhlíkových) emisí

Část redukcí emisí ve státech Dodatku B, která může být vyrovnána nárůstem emisí nad jejich referenční hodnotu v zemích bez omezení. Může se to dít skrze (1) přemístění energeticky náročné výroby do oblastí bez omezení; (2) nárůstem spotřeby fosilních paliv v těchto oblastech vinou poklesu mezinárodních cen ropy a zemního plynu způsobeného poklesem po­ptávky po těchto energiích; a (3) změnami v příjmech (a tudíž v požadavcích na energii) díky lepším ob­chodním podmínkám.

Opportunities

Circumstances to decrease the gap between the market potential of any technology or practice and the eco­nomic potential, or technical potential.

Příležitosti

Okolnosti, ve kterých lze zmenšit odstup mezi tržním potenciálem jakékoli technologie nebo postupu a eko­nomickým nebo technickým potenciálem.

Attribution

See Detection and attribution.

Přisouzení

Viz Detekce a přisouzení.

Forcing

See External forcing

Působení

Viz Vnější působení

Indigenous peoples

No internationally accepted definition of indigenous peoples exists. Common characteristics often applied under international law, and by United Nations agencies to distinguish indigenous peoples include: residence within or attachment to geographically distinct tradition­al habitats, ancestral territories, and their natural re­sources; maintenance of cultural and social identities, and social, economic, cultural and political institutions separate from mainstream or dominant societies and cul­tures; descent from population groups present in a given area, most frequently before modern states or territories were created and current borders defined; and self- iden­tification as being part of a distinct indigenous cultural group, and the desire to preserve that cultural identity.

Původní národy

Neexistuje mezinárodně uznaná definice původních národů. Běžná charakteristika často užívaná v mezi­národním právu a agenturami Organizace spojených národů k odlišení původních národů zahrnuje: pobyt uvnitř geograficky jasné tradiční lokality nebo spojení s ní, po předcích zděděná území a přírodní zdroje; udržování kulturní a sociální identity, společenské, ekonomické, kulturní a politické instituce oddělené od dominantních společností a kultur hlavního prou­du; původ ve skupinách populace přítomných v dané oblasti zpravidla před vznikem moderních států nebo teritorií a vytyčením současných hranic; a sebeo­značení se za součást určité původní kulturní skupiny a touha uchovat tuto kulturní identitu.

Radiative forcing

Radiative forcing is the change in the net, downward minus upward, irradiance (expressed in Watts per square metre, W/m²) at the tropopause due to a change in an external driver of climate change, such as, for ex­ample, a change in the concentration of carbon dioxide or the output of the Sun. Radiative forcing is computed with all tropospheric properties held fixed at their un­perturbed values, and after allowing for stratospheric temperatures, if perturbed, to readjust to radiative-dy­namical equilibrium. Radiative forcing is called in­stantaneous if no change in stratospheric temperature is accounted for. For the purposes of this report, radiative forcing is further defined as the change relative to the year 1750 and, unless otherwise noted, refers to a glob­al and annual average value.

Radiační působení

Radiační působení je změna bilance zářivých toků, rozdí­lu dopadajícího a odcházejícího záření (vyjádřená ve wattech na metr čtvereční, W/m²) v tropopauze ná­sledkem změny vnějšího činitele působícího změnu klimatu, například změny koncentrace oxidu uhličitého nebo slunečního výkonu. Radiační působení se počítá s hodnotami všech parametrů troposféry zafixovanými na jejich klidových úrovních poté, co se nechají teplo­ty ve stratosféře, pokud byly vychýleny, znovu nalézt radiačně-dynamickou rovnováhu. Radiační působení se nazve okamžité, pokud neuvažujeme žádné změny teplot ve stratosféře. Pro účely této zprávy je radiační působení dále definováno jako změna vztažená k roku 1750, a pokud není řečeno jinak, odkazuje na globální a průměrnou roční hodnotu. („Ovlivnění“ by mohlo být výstižnější než „působení“, nicméně české názvosloví se již ustálilo; poznámka překladatele.)

United Nations Framework Convention on Cli­mate Change (UNFCCC)

The Convention was adopted on 9 May 1992 in New York and signed at the 1992 Earth Summit in Rio de Janeiro by more than 150 countries and the European Community. Its ultimate objective is the “stabilisa­tion of greenhouse gas concentrations in the atmo­sphere at a level that would prevent dangerous an­thropogenic interference with the climate system”. It contains commitments for all Parties. Under the Con­vention, Parties included in Annex I (all OECD mem­ber countries in the year 1990 and countries with economies in transition) aim to return greenhouse gas emissions not controlled by the Montreal Pro­tocol to 1990 levels by the year 2000. The Conven­tion entered in force in March 1994. See Kyoto Pro­tocol.

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC)

Úmluva byla přijata 9. května 1992 v New Yorku a podepsána na Summitu o Zemi (ES) v Riu de Janeiru v roce 1992 více než 150 státy a Evropským společen­stvím (EC). Jejím základním cílem je „stabilizace kon­centrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zamezila nebezpečnému antropogennímu zásahu do klimatického systému.“ Obsahuje závazky pro všechny smluvní strany. Podle Úmluvy budou smluvní strany za­hrnuté v Dodatku I (všechny členské země OECD k roku 1990 a státy s transformující se ekonomikou) usilovat do roku 2000 o návrat k takové úrovni emisí skleníkových plynů nekontrolovaných Montrealským protokolem, kte­rá odpovídá roku 1990. Úmluva vstoupila v platnost v březnu 1994. Viz Kjótský protokol.

Baseline

Reference for measurable quantities from which an al­ternative outcome can be measured, e.g. a non-interven­tion scenario used as a reference in the analysis of inter­vention scenarios.

Referenční hodnota

Vztažná hodnota pro měřitelné veličiny, od které může být počítán alternativní výsledek, např. bezzá­sahový scénář použitý jako základ pro analýzu scé­nářů se zásahy.

Region

A region is a territory characterized by specific geo­graphical and climatological features. The climate of a region is affected by regional and local scale forcings like topography, land-use characteristics, lakes etc., as well as remote influences from other regions.

Region

Region je území charakterizované určitými geo­grafickými a klimatologickými rysy. Na klima regio­nu působí jak vlivy regionálního a místního měřítka jako topografie, způsoby využití půdy, jezera atd., tak vzdálené vlivy z jiných regionů.

Methane recovery

Methane emissions, e.g. from oil or gas wells, coal beds, peat bogs, gas transmission pipelines, landfills, or anaerobic digesters, may be captured and used as a fuel or for some other economic purpose (e.g. chemical feedstock).

Rekuperace metanu

Emise metanu, např. z ropných nebo plynových vrtů, uhelných ložisek, rašelinišť, plynovodních potrubí, skládek odpadů nebo anaerobních vyhnívacích nádrží, můžou být zachyceny a použity jako palivo nebo za nějakým jiným ekonomickým účelem (např. chemická surovina).

Millennium Development Goals (MDGs)

A set of time-bound and measurable goals for combat­ing poverty, hunger, disease, illiteracy, discrimination against women and environmental degradation, agreed at the UN Millennium Summit in 2000.

Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs)

Soubor časově vázaných a měřitelných cílů pro po­tírání bídy, hladu, nemocí, negramotnosti, diskrimina­ce žen a degradace životního prostředí, dohodnutých na Summitu tisíciletí OSN v roce 2000.

Scenario

A plausible and often simplified description of how the future may develop, based on a coherent and internally consistent set of assumptions about driving forces and key relationships. Scenarios may be derived from pro­jections, but are often based on additional information from other sources, sometimes combined with a nar­rative storyline. See also SRES scenarios; Climate scenario; Emission scenarios.

Scénář

Přijatelný a často zjednodušený popis toho, jak se může vyvíjet budoucnost, založená na logickém a vnitřně konzistentním souboru předpokladů o řídí­cích silách a klíčových vztazích. Scénáře mohou být odvozeny z projekcí, ale často jsou doplněny dodatečn­ými informacemi z dalších zdrojů a někdy kombi­nované s popisem průběhu. Viz též Scénáře SRES; Kli­matický scénář; Scénáře emisí.

Emission scenario

A plausible representation of the future development of emissions of substances that are potentially radiatively active (e.g., greenhouse gases, aerosols), based on a co­herent and internally consistent set of assumptions about driving forces (such as demographic and so­cioeconomic development, technological change) and their key relationships. Concentration scenarios, de­rived from emission scenarios, are used as input to a climate model to compute climate projections. In IPCC (1992) a set of emission scenarios was presented which were used as a basis for the climate projections in IPCC (1996). These emission scenarios are referred to as the IS92 scenarios. In the IPCC Special Report on Emis­sion Scenarios (Nakićenović and Swart, 2000) new emission scenarios, the so-called SRES scenarios, were published. For the meaning of some terms related to these scenarios, see SRES scenarios.

Scénář emisí

Použitelné vyjádření budoucího vývoje emisí částic, které mají schopnost být radiačně aktivní (např. skleníkové plyny, aerosoly), založené na logickém a vnitřně konzistentním souboru předpokladů o hnacích silách (jako jsou demografický a socioekonomický rozvoj, technologické změny) a jejich hlavních vzá­jemných vztazích. Scénáře koncentrací, odvozené ze scénářů emisí, jsou používány jako vstup do klima­tických modelů k výpočtu projekcí klimatu. V IPCC (1992) byl představen soubor scénářů emisí, které byly použity jako základ projekcí klimatu v IPCC (1996). Tyto scénáře emisí jsou označovány jako scénáře IS92. Ve Zvláštní zprávě IPCC ke scénářům emisí (Na­kićenović and Swart, 2000) byly publikovány nové scénáře emisí, takzvané scénáře SRES. Pro význam některých pojmů vztahujících se k těmto scénářům viz Scénáře SRES.

SRES scenarios

SRES scenarios are emission scenarios developed by Nakićenović et Swart (2000) and used, among others, as a basis for some of the climate projections used in the Fourth Assessment Report. The following terms are relevant for a better understanding of the structure and use of the set of SRES scenarios:

• Scenario Family: Scenarios that have a similar demographic, societal, economic and technical-change storyline. Four scenario families com­prise the SRES scenario set: A1, A2, B1 and B2.

• Illustrative Scenario: A scenario that is illus­trative for each of the six scenario groups re­flected in the Summary for Policymakers of Nakićenović et al. (2000). They include four revised ‘scenario markers’ for the scenario groups A1B, A2, B1, B2, and two additional scenarios for the A1FI and A1T groups. All scenario groups are equally sound.

• Marker Scenario: A scenario that was origin­ally posted in draft form on the SRES website to represent a given scenario family. The choice of markers was based on which of the initial quantifications best reflected the storyline, and the features of specific models. Markers are no more likely than other scenari­os, but are con­sidered by the SRES writ­ing team as illustrat­ive of a particular storyline. They are included in revised form in Nakićen­ović and Swart (2000). These scenarios re­ceived the closest scrutiny of the entire writing team and via the SRES open process. Scenarios were also selec­ted to illustrate the other two scenario groups.

• Storyline: A narrative description of a scenario (or family of scenarios), highlighting the main scenario characteristics, relationships between key driving forces and the dynamics of their evolution.

Scénáře SRES

Scénáře SRES jsou scénáře emisí vyvinuté dvojicí Na­kićenović et Swart (2000) a použité, mimo jiné, jako základ pro některé z projekcí klimatu užívaných ve Čtvrté hodnotící zprávě (AR4). Následující pojmy jsou důležité pro lepší pochopení struktury a využití sady scénářů SRES:

• Rodina scénářů: Scénáře, které mají podobný průběh demografický, společenský, ekonomický a změny techniky. Sadu scénářů SRES tvoří čtyři rodiny scénářů: A1, A2, B1 a B2.

• Ilustrační scénář: Scénář, který je ilustrační pro každou ze šesti skupin scénářů uvažovaných ve Shrnutí pro veřejné činitele (SPM) od Na­kićenović et al. (2000). Jedná se o čtyři přepra­cované „scénáře zástupce“ pro skupiny scénářů A1B, A2, B1, B2 a dva doplňující scénáře sku­pin A1FI a A1T. Všechny skupiny scénářů jsou stejně věrohodné.

• Scénář zástupce: Scénář, který byl původně zveřejněn v podobě konceptu na webové stránce SRES jako zástupce dané rodiny scénářů. Výběr zástupců byl založen na tom, které z původně stanovených hodnot nejlépe odrážely průběh a rysy typického modelu. Zástupci nejsou více pravděpodobní než jiné scénáře, ale jsou po­važovány týmem autorů SRES jako ilustrační ke konkrétnímu průběhu. V přepracované podobě jsou zahrnuty v práci Nakićenović and Swart (2000). Tyto scénáře podstoupily nejdůkladnější zkoumání celým týmem autorů a během otevřeného procesu SRES. Byly také vybrány scénáře pro ilustraci zbylých dvou skupin scé­nářů.

• Popis průběhu: podrobný popis scénáře (nebo rodiny scénářů), zdůrazňující hlavní vlastnosti scénáře, vztahy mezi klíčovými řídícími silami a dynamiku jejich vývoje.

Inertia

In the context of climate change mitigation, inertia relates to the difficulty of change resulting from pre-existing conditions within society such as physical man-made capital, natural capital, and social non-physical capital, including institutions, regulations, and norms. Existing structures lock in societies mak­ing change more difficult. In the context of the cli­mate system, inertia relates to the delay in climate change after an external forcing has been applied, and to the continuation of climate change even after the external forcing has been stabilised.

Setrvačnost

V souvislosti se zmírňováním změny klimatu se setrvač­nost vztahuje k obtížnosti změn vyplývají z do­savadních podmínek ve společnosti, jako jsou fyzický kapitál vytvořený lidmi, přírodní kapitál a společenský nefyzický kapitál, zahrnující instituce, předpisy a nor­my. Existující struktury se ve společnostech ukotvují, a tím je změna ztížena. V souvislosti s klimatickým systé­mem se setrvačnost vztahuje k prodlevě ve změně kli­matu poté, co bylo uplatněno vnější působení, a k pokračování změny klimatu ještě po tom, co bylo vnější působení ustáleno.

Seasonally frozen ground

See Frozen ground

Sezónně zamrzlá půda

Viz Zamrzlá půda

Adaptive capacity

The whole of capabilities, resources and institutions of a country or region to implement effective adaptation meas­ures.

Schopnost adaptace

Souhrn způsobilostí, zdrojů a institucí státu nebo regionu pro zavádění účinných adaptačních opat­ření.

Mitigative capacity

This is a country’s ability to reduce anthropogenic greenhouse gas emissions or to enhance natural sinks, where ability refers to skills, competencies, fitness and proficiencies that a country has attained and depends on technology, institutions, wealth, equity, infrastruc­ture and information. Mitigative capacity is rooted in a country’s sustainable development path.

Schopnost zmírňování

Je to způsobilost státu snížit antropogenní emise skleníkových plynů nebo zvětšit přírodní propady; jde o dovednosti, způsobilosti, zdatnosti a odbornosti, kte­rých země dosáhla, a závisí na technologii, institucích, bohatství, spravedlivosti, infrastruktuře a vědomos­tech. Živnou půdou pro schopnost zmírňování je cesta udržitelného rozvoje, kterou daný stát zvolil.

Greenhouse effect

Greenhouse gases effectively absorb thermal infrared ra­diation, emitted by the Earth’s surface, by the atmosphere itself due to the same gases, and by clouds. Atmospheric radiation is emitted to all sides, including downward to the Earth’s surface. Thus greenhouse gases trap heat within the surface-troposphere system. This is called the green­house effect.Thermal infrared radiation in the troposphere is strongly coupled to the temperature of the atmosphere at the altitude at which it is emitted. In the troposphere, the temperature generally decreases with height. Effectively, infrared radiation emitted to space originates from an alti­tude with a temperature of, on average, −19 °C, what used to be in balance with the net incoming solar radiation, whereas the Earth’s surface had been kept at a much high­er temperature of, on average, +14 °C. An increase in the concentration of greenhouse gases leads to an increased infrared opacity of the atmosphere, and therefore to an ef­fective radiation into space from a higher altitude at a lower temperature. This causes a radiative forcing that leads to an enhancement of the greenhouse effect, the so-called enhanced greenhouse effect. (In the other direction, the radiation from the atmosphere to the ground comes from lower, and therefore warmer layers than before. – rem. by J.H. when finalising the translation into Czech.)

Skleníkový efekt

Skleníkové plyny účinně pohlcují tepelné infračer­vené záření emitované povrchem Země, samotnou atmosférou vlivem těch samých plynů a oblačností. Záření atmosféry je emitováno všemi směry, tedy i dolů k povrchu Země. Skleníkové plyny tak za­držují teplo uvnitř systému povrch-troposféra. Toto se nazývá skleníkový jev. Tepelné infračervené zá­ření v troposféře silně souvisí s teplotou atmosféry ve výšce, v níž je emitováno. V troposféře obecně teplota klesá s výškou. Úhrn infračerveného záření emitovaného do vesmíru býval takový, jako by po­cházelo z výšky s průměrnou teplotou −19 °C, což bylo v rovnováze s přicházejícím slunečním zá­řením, zatímco povrch Země byl udržován na mnohem vyšší průměrné teplotě +14 °C. Nárůst koncentrací skleníkových plynů vede ke zvýšené neprůsvitnosti atmosféry v infračervené oblasti spektra, a tudíž k tomu, že do vesmíru odchází zá­ření až z větší výšky s nižší teplotou. Tak vzniká radiační působení, které vede k posílení sklení­kového efektu, takzvanému zesílenému skleníkové­mu jevu. (Mění se i záření z ovzduší na zem, které nyní pochází z nižších, a tedy teplejších vrstev ovzduší – pozn. překl.)

Greenhouse gas (GHG)

Greenhouse gases are those gaseous constituents of the atmosphere, both natural and anthropogenic, that ab­sorb and emit radiation at specific wavelengths within the spectrum of thermal infrared radiation emitted by the Earth’s surface, the atmosphere itself, and by clouds. This property causes the greenhouse effect. Water vapour (H₂O), carbon dioxide (CO₂), nitrous oxide (N₂O), methane (CH₄) and ozone (O₃) are the primary greenhouse gases in the Earth’s atmosphere. Moreover, there are a number of entirely human-made greenhouse gases in the atmosphere, such as the halo­carbons and other chlorine and bromine containing substances, dealt with under the Montreal Protocol. Beside CO₂, N₂O and CH₄, the Kyoto Protocol deals with the greenhouse gases sulphur hexafluoride (SF₆), hydrofluorocarbons (HFCs) and perfluorocarbons (PFCs).

Skleníkový plyn (GHG)

Skleníkové plyny jsou takové přírodní nebo antropogenní plynné složky atmosféry, které pohlcují a emitují záření určitých vlnových délek v oblasti spektra tepelného infračerveného záření emitovaného povr­chem Země, samotnou atmosférou a oblačností. Tato vlastnost způsobuje skleníkový efekt. Prvořadými skleníkovými plyny v atmosféře Země jsou vodní pára (H₂O), oxid uhličitý (CO₂), oxid dusný (N₂O), metan (CH₄) a ozón (O₃). Kromě toho je v atmosféře řada skleníkových plynů vytvořených výhradně člověkem, jako jsou halogenované uhlovodíky a další sloučeniny obsahující chlór a bróm, kterými se zabýval Montreal­ský protokol. Vedle CO₂, N₂O a CH₄ se Kjótský pro­tokol týká dalších skleníkových plynů – fluoridu sí­rového (SF₆), hydrofluorouhlovodíků (HFCs) a zcela fluorovaných uhlovodíků (PFCs).

Solar activity

The Sun exhibits periods of high activity observed in numbers of sunspots, as well as radiative output, magnetic activity, and emission of high energy particles. These variations take place on a range of time-scales from millions of years to minutes.

Sluneční aktivita

Slunce vykazuje období zvýšené aktivity projevující se v počtu slunečních skvrn, ale také v zářivém výkonu, magnetické aktivitě a emisemi vysokoenergetických částic. Tyto výkyvy se dějí na časových měřítkách od miliónů let po minuty.

Solar radiation

Electromagnetic radiation emitted by the Sun. It is also referred to as short-wave radiation. Solar radi­ation has a distinctive range of wavelengths (spec­trum) determined by the temperature of the Sun, peaking in visible wavelengths. See also Thermal in­frared radiation, Total Solar Irradiance.

Sluneční záření

Elektromagnetické záření emitované Sluncem. Označuje se také jako krátkovlnné záření. Sluneční záření má cha­rakteristický rozsah vlnových délek (spektrum) určený teplotou Slunce; sluneční spektrum má maximum ve vi­ditelné oblasti. Viz též Tepelné infračervené záření, Cel­ková sluneční ozářenost.

Snow pack

A seasonal accumulation of slow-melting snow.

Sněhová pokrývka

Sezónní nahromadění pomalu tajícího sněhu.

Aggregate impacts

Total impacts integrated across sectors and/or regions. The aggregation of impacts requires knowledge of (or assumptions about) the relative importance of impacts in different sectors and regions. Measures of aggregate impacts include, for example, the total number of people affected, or the total economic costs.

Souhrnné dopady

Veškeré dopady sjednocené přes odvětví a/nebo regio­ny. Shrnutí dopadů vyžaduje znalost (nebo před­poklady o) relativní důležitosti jednotlivých dopadů v daných odvětvích a regionech. Posouzení sou­hrnných dopadů zahrnuje například celkový počet za­sažených lidí nebo celkové ekonomické náklady.

Confidence

The level of confidence in the correctness of a result is expressed in this report, using a standard termino­logy defined as follows:

Spolehlivost (věrohodnost, jistota)

Úroveň důvěry ve správnost závěru je v této zprávě vy­jádřena použitím standardní terminologie definované následujícím způsobem:

Very high confiden­ce

At least 9 out of 10 chance of
being correct

velmi vysoká spolehlivost

naděje na správnost
nejméně 9 z 10

High confidence

About 8 out of 10 chance

vysoká spolehlivost

asi 8 z 10

Medium confidence

About 5 out of 10 chance

střední věrohodnost

asi 5 z 10

Low confidence

About 2 out of 10 chance

nízká věrohodnost

naděje okolo 2 z 10

Very low confidence

Less than 1 out of 10 chance

velmi nízká věrohodnost

méně než 1 z 10

See also Likelihood; Uncertainty

Viz též Pravděpodobnost; Nejistota

Water consumption

Amount of extracted water irretrievably lost during its use (by evaporation and goods production). Water con­sumption is equal to water withdrawal minus return flow.

Spotřeba vody

Množství odebírané vody nenávratně ztracené během jejího použití (odpařováním a při výrobě zboží). Spo­třeba vody je rovna rozdílu odběru vody a zpětného odtoku.

Stabilisation

Keeping constant the atmospheric concentrations of one or more greenhouse gases (e.g. carbon dioxide) or of a CO₂-equivalent basket of greenhouse gases. Stabilisa­tion analyses or scenarios address the stabilisation of the concentration of greenhouse gases in the atmo­sphere.

Stabilizace

Udržování konstantních atmosférických koncentrací jednoho nebo více skleníkových plynů (např. oxidu uhličitého) nebo ekvivalentu CO₂ skupiny sklení­kových plynů. Analýzy nebo scénáře stabilizace se tý­kají stabilizace koncentrace skleníkových plynů v at­mosféře.

Standards

Set of rules or codes mandating or defining product performance (e.g., grades, dimensions, characteristics, test methods, and rules for use). Product, technology or performance standards establish minimum require­ments for affected products or technologies. Standards impose reductions in greenhouse gas emissions associ­ated with the manufacture or use of the products and/or application of the technology.

Standardy (normy)

Soubor směrnic nebo zákonů nařizující nebo definující provedení (např. kvalitu, rozměry, parametry, metody testování a pravidla používání). Standardy výrobku, technologie nebo funkčních vlastností stanovují mi­nimální požadavky na dotčené výrobky nebo techno­logie. Normy vedou ke snížení emisí skleníkových plynů spojených s výrobou nebo používáním výrobků a/nebo využíváním technologií.

Annex I countries

The group of countries included in Annex I (as amended in 1998) to the United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC), including all the OECD countries in the year 1990 and countries with economies in transition. Under Articles 4.2 (a) and 4.2 (b) of the Con­vention, Annex I countries committed themselves specific­ally to the aim of returning individually or jointly to their 1990 levels of greenhouse gas emissions by the year 2000. By default, the other countries are referred to as Non-An­nex I countries. For a list of Annex I countries, see http://unfccc.int; for a list of OECD countries, see http://www.oecd.org.

Státy Dodatku I

Skupina států obsažených v Dodatku I (po úpravě z roku 1998) k Rámcové úmluvě OSN o změně kli­matu (UNFCCC), zahrnující všechny země OECD k roku 1990 a země s transformující se ekono­mikou. V článcích 4.2 (a) a 4.2 (b) Úmluvy se státy Dodatku I výslovně zavázaly k záměru do roku 2000 vrátit jednotlivě nebo společně své emise skleníkových plynů na úroveň roku 1990. Ostatní země jsou standardně označeny jako státy mimo Dodatek I. Seznam států Dodatku I viz http://unfccc.int; seznam zemí OECD viz http://www.oecd.org.

Annex II countries

The group of countries included in Annex II to the United Nations Framework Convention on Climate Change (UN­FCCC), including all OECD countries in the year 1990. Under Article 4.2 (g) of the Convention, these countries are expected to provide financial resources to assist devel­oping countries to comply with their obligations, such as preparing national reports. Annex II countries are also ex­pected to promote the transfer of environmentally sound technologies to developing countries. For a list of Annex II countries, see http://unfccc.int; for a list of OECD coun­tries, see http://www.oecd.org.

Státy Dodatku II

Skupina států obsažených v Dodatku II k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), zahrnu­jící všechny země OECD k roku 1990. Podle článku 4.2 (g) Úmluvy tyto státy poskytnou finančn­í prostředky na pomoc rozvojovým zemím dostát svým závazkům, jako je příprava národních zpráv. Očekává se dále, že státy Dodatku II pod­poří postoupení environmentálně šetrných techno­logií rozvojovým zemím. Seznam států Dodatku II viz http://unfccc.int; seznam zemí OECD viz http://www.oecd.org.

Annex B countries

The countries included in Annex B to the Kyoto Pro­tocol that have agreed to a target for their greenhouse-gas emissions, including all the Annex I countries (as amended in 1998) except for Turkey and Belarus. For a list of Annex I countries, see http://unfccc.int.

Státy Dodatku B

Státy obsažené v Dodatku B Kjótského protokolu, kte­ré souhlasily s cílem snížení svých emisí skleníkových plynů, zahrnující všechny státy Dodatku I (po úpravě z roku 1998) s výjimkou Turecka a Běloruska. Se­znam států Dodatku I viz http://unfccc.int.

Stratosphere

The highly stratified region of the atmosphere above the troposphere extending from about 10 km (ranging from 9 km in high latitudes to 16 km in the tropics on average) to about 50 km altitude.

Stratosféra

Značně stabilně zvrstvená oblast atmosféry nad tropo­sférou sahající od asi 10 km (v průměrném rozsahu od 9 km ve vysokých zeměpisných šířkách do 16 km v tropech) až do cca 50 km výšky.

Structural change

Changes, for example, in the relative share of Gross Domestic Product produced by the industrial, agricul­tural, or services sectors of an economy; or more gen­erally, systems transformations whereby some com­ponents are either replaced or potentially substituted by other ones.

Strukturální změna

Například změna v relativním podílu na hrubém domá­cím produktu (GDP) vytvořeném průmyslovým či ze­mědělským odvětvím nebo odvětvím služeb v daném hospodářství; nebo obecněji, systémové transformace, při nichž některé složky jsou nebo by mohly být na­hrazeny jinými.

Mean Sea Level

Mean sea level is normally defined as the average relative sea level over a period, such as a month or a year, long enough to average out transients such as waves and tides. Relative sea level is sea level measured by a tide gauge with respect to the land upon which it is situated. See Sea level change/sea level rise.

Střední výška hladiny moře

Střední výška hladiny moře je běžně definována jako prů­měrná relativní výška hladiny moře za určité období, měsíc nebo rok, dostatečně dlouhé na zprůměrování přechodných jevů, jako vln a slapů. Relativní výška hladiny moře je vý­ška hladina moře stanovená mareografem vzhledem k zemi, nad kterou se rozkládá. Viz Změna výšky / vzestup hladiny moře.

Arid region

A land region of low rainfall, where low is widely ac­cepted to be <250 mm precipitation per year.

Suchá oblast

Oblast pevniny s nízkými srážkami, kde nízkými se obecně rozumí méně než 250 mm srážek ročně.

Drought

In general terms, drought is a ‘prolonged absence or marked deficiency of precipitation’, a ‘deficiency that results in water shortage for some activity or for some group’, or a ‘period of abnormally dry weather suffi­ciently prolonged for the lack of precipitation to cause a serious hydrological imbalance’ (Heim, 2002). Drought has been defined in a number of ways. Agri­cultural drought relates to moisture deficits in the top­most 1 metre or so of soil (the root zone) that affect crops, meteorological drought is mainly a prolonged deficit of precipitation, and hydrologic drought is re­lated to below-normal streamflow, lake and groundwa­ter levels. A megadrought is a longdrawn out and per­vasive drought, lasting much longer than normal, usu­ally a decade or more.

Sucho

V běžném vyjádření je sucho „dlouhotrvající absence nebo výrazný nedostatek srážek“, „deficit srážek ve­doucí k nedostatku vody pro některé činnosti nebo sku­piny lidí“ nebo „období neobvykle suchého počasí s nedostatkem srážek trvající dost dlouho na to, aby způsobilo vážnou hydrologickou nerovnováhu“ (Heim, 2002). Sucho bylo definováno mnoha způsoby. Země­dělské sucho se vztahuje k vlhkostnímu deficitu ve svrchním přibližně 1 metru půdy (kořenové oblasti), který ovlivní úrodu, meteorologické sucho je pře­devším dlouhodobý deficit srážek a hydrologické sucho se vyznačuje podnormálními průtoky a nízkou hladinou jezer a spodní vody. Velesucho je prodlu­žované a pronikavé sucho, trvající mnohem déle než běžné, obvykle desetiletí i více.

Net market benefits

Climate change, especially moderate climate change, is expected to bring positive and negative impacts to mar­ket- based sectors, but with significant differences across different sectors and regions and depending on both the rate and magnitude of climate change. The sum of the positive and negative market-based benefits and costs summed across all sectors and all regions for a given period is called net market benefits. Net market benefits exclude any non-market impacts.

Suma tržních přínosů

Očekává se, že změna klimatu, zvláště pak mírná změna klimatu, bude mít pozitivní a negativní vlivy na tržně fungující odvětví, avšak se značnými rozdíly napříč různými odvětvími a regiony závisejícími jak na rychlosti, tak na velikosti změny klimatu. Součet záporných i kladných tržních přínosů a nákladů přes všechna odvětví a všechny regiony za dané období se nazývá suma tržních přínosů. Suma tržních přínosů nezahrnuje netržní dopady.

Technological change

Mostly considered as technological improvement, i.e. more or better goods and services can be provided from a given amount of resources (production factors). Economic models distinguish autonomous (exogen­ous), endogenous and induced technological change. Autonomous (exogenous) technological change is im­posed from outside the model, usually in the form of a time trend affecting energy demand or world output growth. Endogenous technological change is the out­come of economic activity within the model, i.e. the choice of technologies is included within the model and affects energy demand and/or economic growth. Induced technological change implies endogenous technological change but adds further changes induced by policies and measures, such as carbon taxes trigger­ing R&D efforts.

Technologická změna

Většinou považovaná za technologické zdokonalení, kdy lze z daného množství zdrojů získat více zboží a služeb nebo lepší kvalitu (výrobní faktory). Ekono­mické modely rozlišují technologickou změnu vnějšího (autonomní) a vnitřního původu a vynucenou. Auto­nomní (vnější) technologická změna je vnucená z vnějšku modelu, obvykle v podobě časového trendu ovlivňujícího poptávku po energii nebo růst světové produkce. Vnitřní technologická změna je výsledkem ekonomických činností uvnitř modelu, tj. výběr techno­logií je zahrnut v modelu a ovlivňuje poptávku po ener­gii a /nebo ekonomický růst. Vynucená technolo­gická změna znamená vnitřní technologickou změnu, avšak přidává další změny vyvolané politikami a opat­řeními, jako jsou uhlíkové daně motivující vědeckový­zkumné úsilí.

Technology

The practical application of knowledge to achieve particu­lar tasks that employs both technical artefacts (hardware, equipment) and (social) information “soft­ware”, know-how for production and use of artefacts).

Technologie

Praktická aplikace znalostí ke splnění jednotlivých úkolů, která využívá jak technické prostředky (za­řízení, vybavení), tak (sociální) vědomosti („soft­ware“, znalosti pro výrobu a používání prostředků).

Thermal expansion

In connection with sea-level rise, this refers to the in­crease in volume (and decrease in density) that results from warming water. A warming of the ocean leads to an expansion of the ocean volume and hence an increase in sea level. See Sea level change.

Tepelná roztažnost

Ve spojitosti s vzestupem hladiny moře označuje ná­růst objemu (a pokles hustoty), který je důsledkem oteplování vody. Oteplování oceánu vede ke zvětšení jeho objemu, a tudíž k vzestupu hladiny moří. Viz Změna výšky hladiny moře.

Thermal infrared radiation

Radiation emitted by the Earth’s surface, the at­mosphere and the clouds. It is also known as terrestrial or longwave radiation, and is to be distinguished from the near-infrared radiation that is part of the solar spectrum. Infrared radi­ation, in general, has a distinctive range of wavelengths (spectrum) longer than the wavelength of the red colour in the visible part of the spectrum. The spectrum of thermal in­frared radiation is practically distinct from that of shortwave or solar radiation because of the difference in temperature between the Sun and the Earth- atmosphere system.

Tepelné infračervené záření

Záření emitované povrchem Země, atmosférou a oblačností. Je též známo jako zemské nebo dlouhovlnné záření a mělo by se rozlišovat od toho infračerveného záření, které je součástí slunečního spektra. Infračervené záření obecně má vlnové délky větší, než jsou vlnové délky červené barvy ve viditelné části spektra. Spektrum tepelného infračerveného záření je v praxi odlišné od spektra krátkovlnného neboli slunečního záření v důsledku rozdílu v teplotách mezi Sluncem a systé­mem Země-atmosféra. (Absolutní teplota Slunce je dvacetkrát vyšší než teploty na Zemi a proto jsou vlnové délky sluneční­ho záření dvacetkrát kratší; v oboru vlnových délek nad pět mikrometrů je podíl slunečního záření oproti zemskému zane­dbatelný – pozn. překl.)

Borehole temperature

Borehole temperatures are measured in boreholes of tens to hundreds of meters depth into the subsurface of the Earth. Borehole temperature depth profiles are commonly used to in­fer time variations in the ground surface temperature on centennial time scales.

Teplota uvnitř vrtu

Teplota se měří podél vrtů sahajících desítky až stovky metrů pod povrch Země. Průběh teplot v závislosti na hloubce se běžně užívá k odvo­zení časových změn povrchové teploty země v měřít­ku staletí.

Soil temperature

The temperature of the ground near the surface (often within the first 10 cm).

Teplota půdy

Teplota země těsně pod povrchem (často ve svrchních 10 cm).

Meridional Overturning Circulation (MOC)

A zonally averaged, large scale meridional (north-south) overturning circulation in the oceans. In the At­lantic such a circulation transports relatively warm up­per-ocean waters northward, and relatively cold deep waters southward. The Gulf Stream forms part of this Atlantic circulation.

Termohalinní cirkulace (THC, MOC)

Zonálně zprůměrovaná meridionální (sever-jih) třírozměrná cirkulace velkého měřítka v oceánech. V Atlantickém oceánu tato cirkulace unáší relativně teplé svrchní vody na sever a relativně chladné hlu­binné vody na jih. Golfský proud tvoří část této cirkulace v Atlantiku.

Economies in Transition (EITs)

Countries with their economies changing from a planned economic system to a market economy.

Transformující se ekonomiky (EITs)

Státy procházející změnou ze sytému plánovaného hospodářství k tržní ekonomice.

Tropopause

The boundary between the troposphere and the stratosphere.

Tropopauza

Hranice mezi troposférou a stratosférou.

Troposphere

The lowest part of the atmosphere from the surface to about 10 km in altitude in mid-latitudes (ranging from 9 km in high latitudes to 16 km in the tropics on average), where clouds and weather phenomena occur. In the tropo­sphere, temperatures generally decrease with height.

Troposféra

Nejspodnější část atmosféry od povrchu do přibližně 10 km výšky ve středních šířkách (v průměrném rozsahu od 9 km ve vysokých zeměpisných šířkách do 16 km v tropech), kde se tvoří oblačnost a počasí. V troposféře teplota obecně klesá s výškou.

Sustainable Development (SD)

The concept of sustainable development was intro­duced in the World Conservation Strategy (IUCN 1980) and had its roots in the concept of a sustainable society and in the management of renewable resources. Adopted by the WCED in 1987 and by the Rio Confer­ence in 1992 as a process of change in which the ex­ploitation of resources, the direction of investments, the orientation of technological development, and insti­tutional change are all in harmony and enhance both current and future potential to meet human needs and aspirations. SD integrates the political, social, econom­ic and environmental dimensions.

Trvale udržitelný rozvoj (SD)

Koncept trvale udržitelného rozvoje byl zaveden ve World Conservation Strategy (IUCN 1980) a má koře­ny v pojetí trvale udržitelné společnosti a v hospo­daření s obnovitelnými zdroji. Byl přijat Světovou ko­misí pro životní prostředí a rozvoj (WCED) v roce 1987 a konferencí v Riu de Janeiru roku 1992 jako pro­ces proměny, v němž využívání zdrojů, vedení in­vestic, orientace rozvoje technologií a institucionální změny jsou všechny v souladu a zvětšují jak současný, tak bu­doucí potenciál k uspokojení lidských potřeb a snažení. SD propojuje politický, společenský, ekonomický a en­vironmentální rozměr.

Market impacts

Impacts that can be quantified in monetary terms, and directly affect Gross Domestic Product – e.g. changes in the price of agricultural inputs and/or goods. See also Non-market impacts.

Tržní dopady

Dopady, které mohou být finančně vyčísleny a přímo ovlivňují hrubý domácí produkt (GDP) – např. změny v ceně zemědělských vstupů a/nebo zboží. Viz též Netržní dopady.

Market potential

See Mitigation potential.

Tržní potenciál

Viz Potenciál zmírňování.

Market Exchange Rate (MER)

This is the rate at which foreign currencies are ex­changed. Most economies post such rates daily and they vary little across all the exchanges. For some de­veloping economies official rates and black-market rates may differ significantly and the MER is difficult to pin down.

Tržní směnný kurs (MER)

Je to poměr, ve kterém se směňují cizí měny. Většina ekonomik tyto sazby denně zveřejňuje a sazby se pro všechny realizované směny deviz jen málo liší. V některých rozvojových ekonomikách se mohou oficiální kursy a kursy na černém trhu lišit značně a je těžké MER stanovit.

Learning by Doing

As researchers and firms gain familiarity with a new technological process, or acquire experience through expanded production they can discover ways to im­prove processes and reduce cost. Learning by Doing is a type of experience-based technological change.

Učení se praxí

Když se výzkumníci a firmy seznamují s novými technologickými postupy nebo získávají zkušenosti díky rozšířené výrobě, mohou přijít na způsoby, jak postupy vylepšit a snížit náklady. Poučit se praxí je typem technologické změny založené na zkušenostech.

Carbon intensity

The amount of emission of carbon dioxide per unit of Gross Domestic Product.

Uhlíková intenzita

Množství emisí oxidu uhličitého na jednotku hrubého domácího produktu.

Carbon cycle

The term used to describe the flow of carbon (in various forms, e.g., as carbon dioxide) through the atmosphere, ocean, terrestrial biosphere and lithosphere.

Uhlíkový cyklus

Termín užívaný k popisu toku uhlíku (v různých formách, např. jako oxid uhličitý) v atmosféře, oceánu, pevninské biosféře a litosféře.

Carbon sequestration

See Uptake

Uložení uhlíku

Viz Jímání

Urbanization

The conversion of land from a natural state or managed natural state (such as agriculture) to cities; a process driven by net rural-to-urban migration through which an increasing percentage of the population in any na­tion or region come to live in settlements that are defined as urban centres.

Urbanizace

Přeměna krajiny z přirozeného stavu nebo přirozeně ob­hospodařovaného stavu (např. zemědělstvím) na město; proces vyvolaný migrací z venkova do měst, kdy rostoucí podíl populace státu nebo regionu začíná žít v sídlech definovaných jako městská střediska.

Mortality

Rate of occurrence of death within a population; calcu­lation of mortality takes account of age-specific death rates, and can thus yield measures of life expectancy and the extent of premature death.

Úmrtnost

Míra výskytu úmrtí v rámci populace; výpočet úmrtnosti přihlíží k množstvím úmrtí v závislosti na věku, a může tedy poskytnout údaje o očekávané době života a rozsahu předčasných úmrtí.

Level of Scientific Understanding (LOSU)

This is an index on a 5-step scale (high, medium, medi­um-low, low and very low) designed to characterise the degree of scientific understanding of the radiative for­cing agents that affect climate change. For each agent, the index represents a subjective judgement about the evidence for the physical/chemical mechanisms determ­ining the forcing and the consensus surrounding the quantitative estimate and its uncertainty.

Úroveň vědeckého chápání (LOSU)

Je to ukazatel na pětistupňové škále (úroveň vysoká, střední, středně nízká, nízká a velmi nízká) navržený k označení stupně vědeckého porozumění činitelům radiačního působení, které ovlivňují změnu klimatu. Tento ukazatel představuje subjektivní posouzení jis­toty ohledně fyzikálních / chemických mechanismů určujících radiační působení a shody týkající se kvan­titativního odhadu a jeho nejistoty pro každý činitel.

Adaptation benefits

The avoided damage costs or the accrued benefits follow­ing the adoption and implementation of adaptation meas­ures.

Užitek adaptace

Náklady škod, kterým se zabránilo, nebo přínosy plynoucí ze schválení a uskutečnění adaptačních opatření.

Climate-carbon cycle coupling

Future climate change induced by atmospheric emis­sions of greenhouse gases will impact on the global car­bon cycle. Changes in the global carbon cycle in turn will influence the fraction of anthropogenic greenhouse gases that remains in the atmosphere, and hence the at­mospheric concentrations of greenhouse gases, resulting in further climate change. This feedback is called cli­mate-carbon cycle coupling. The first generation coupled climate-carbon cycle models indicates that global warming will increase the fraction of anthropo­genic CO₂ that remains in the atmosphere.

Vazba klima – uhlíkový cyklus

Budoucí změna klimatu vyvolaná emisemi sklení­kových plynů do atmosféry ovlivní globální uhlíkový cyklus. Změny v globálním uhlíkovém cyklu po­stupně ovlivní podíl antropogenních skleníkových plynů, které zůstanou v atmosféře, a tedy atmosfé­rickou koncentraci skleníkových plynů, vedoucí k další změně klimatu. Tato zpětná vazba se nazývá vazba klima – uhlíkový cyklus. První generace modelů počítajících s touto vazbou (propojených modelů klima – uh. cyklus) naznačuje, že s globálním oteplováním se bude zvyšovat podíl antropogenního CO₂, který zůstane v atmosféře.

Co-benefits

The benefits of policies implemented for various reas­ons at the same time, acknowledging that most policies designed to address greenhouse gas mitigation have other, often at least equally important, rationales (e.g., related to objectives of development, sustainability, and equity).

Vedlejší přínosy

Užitky z politik, které jsou uskutečňovány k dosažení několika cílů současně. Politiky navržené pro zmír­ňování množství skleníkových plynů mají většinou další, často nejméně stejně důležitá odůvodnění (např. vztažená k cílům rozvoje, udržitelnosti a spraved­livosti).

External forcing

External forcing refers to a forcing agent outside the cli­mate system causing a change in the climate system. Vol­canic eruptions, solar variations and anthropogenic changes in the composition of the atmosphere and land-use change are external forcings.

Vnější působení

Vnější působení označuje hybnou sílu, která není součástí klimatického systému, ale způsobuje v něm změnu. Jde zejména o vulkanické erupce, změny Slunce a antropogenní změny ve složení atmosféry a ve využití půdy.

Algal bloom

A reproductive explosion of algae in a lake, river, or ocean.

Vodní květ

Reprodukční exploze řas či sinic v jezeru, řece nebo oceánu.

Water stress

A country is water stressed if the available freshwater supply relative to water withdrawals acts as an import­ant constraint on development. In global-scale assess­ments, basins with water stress are often defined as having a per capita water availability below 1,000 m³/yr (based on long-term average runoff). Withdraw­als exceeding 20 % of renewable water supply have also been used as an indicator of water stress. A crop is water stressed if soil available water, and thus actual evapotranspiration, is less than potential evapotran­spiration demands.

Vodní stres

Stát zažívá vodní stres, pokud se dostupná zásoba sladké vody projevuje vzhledem k jejímu odběru jako významné omezení rozvoje. V globálním hodnocení se povodí s vodním stresem často definují tím, že mají méně než 1000 m³/rok dostupné vody na obyvatele (za­loženo na dlouhodobém průměrném odtoku). Také od­běry přesahující 20 % obnovitelné vodní zásoby se pou­žívají jako indikátory vodního stresu. Plodina je vystave­na vodnímu stresu, pokud množství dostupné půdní vody, a tím skutečné evapotranspirace, je menší než nároky potenciální evapotranspirace.

Extinction

The complete disappearance of an entire biological species.

Vyhynutí

Úplný zánik celého biologického druhu.

Land use and
Land-use change

Land use refers to the total of arrangements, activities and inputs undertaken in a certain land cover type (a set of human actions). The term land use is also used in the sense of the social and economic purposes for which land is managed (e.g., grazing, timber extrac­tion, and conservation). Land-use change refers to a change in the use or management of land by humans, which may lead to a change in land cover. Land cover and land-use change may have an impact on the sur­face albedo, evapotranspiration, sources and sinks of greenhouse gases, or other properties of the climate system and may thus have a radiative forcing and/or other impacts on climate, locally or globally. See also: the IPCC Report on Land Use, Land-Use Change, and Forestry (IPCC, 2000).