Tisková zpráva CzechGlobe (Brno 3. 6. 2011) k vydané knize

Uhlík v ekosystémech České republiky v měnícím se klimatu

V těchto dnech se objevila na pultech knihkupectví Academia publikace Uhlík v ekosysté­mech České republiky v měnícím se klimatu, jejímž autorem jsou Michal V. Marek a kol. z Centra výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Kniha se soustředí na aktuální problém, protože jednou z klíčových nejistot v projekcích změny klimatu tvoří právě reakce rostlin na tyto změny. Budou rostliny nadále zpomalovat proces oteplování, nebo jej naopak budou urychlovat?

Obsah je výstupem několika dlouholetých projektů, na jejichž řešení se podílely také partner­ské in­stituce jako např. Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) nebo Ústav tvorby a ochrany krajiny Mendelovy univerzity v Brně. Výsledkem je komplexní pohled na biogenní toky uhlíku v rámci systému atmosféra-ekosystém-lidská společnost. Cílovou čtenářskou sku­pinou jsou nejen studenti a učitelé přírodovědných oborů, ale i oborů společenskovědních, a také široká odborná veřejnost, zejména z oborů lesnictví a zemědělství. Úvod knihy je vě­nován problematice skleníkových plynů, jejich vlivu na meteorologické jevy a atmosféru. Součástí úvodní kapi­toly je i shrnutí vlivu CO₂ na zemské ekosystémy a stručný přehled základních smluv řešících proble­matiku globální změny klimatu.

Druhá kapitola uvádí scénáře vývoje klimatu, které vycházejí z globálních klimatických modelů testovaných na podmínkách ČR. Sekvence map zobrazuje posuny hlavních meteorolo­gických prvků, jako jsou průměrná teplota nebo úhrn srážek na 45 stanicích v ČR do roku 2050. Jedním ze zajímavých výstupů je analýza extrémních jevů, které prokazují jednoznačné zvyšování ročního maxima teploty vzduchu a stejně tak roční maximální délky horkého období.

Funkci ekosystémů se věnují kapitoly 3-6 počínaje fixací uhlíku v rámci fotosyntézy, přes alokaci uhlíku v různých typech ekosystémů, lesnická opatření a hodnocení úhrnu „využití krajiny, změny ve využití krajiny a lesnictví“ a  konče vyčíslením uhlíkové bilance vybraného modelového území. Kapitoly jsou doprovázeny řadou názorných grafů a tabulek dokumentují­cích proměnnost ukládání a uvolňování uhlíku z různých druhů ekosystémů. Mapky zobrazují zásoby uhlíku v zemědělských půdách nebo nadzemní biomase zemědělských plodin. Vý­znamným poznatkem je fakt, že les zadržuje ve srovnání s ostatními ekosystémy nejvíce uhlíku v rámci vegetačního období a jeho uhlíková bilance je výrazně pozitivní.

Sedmá kapitola uvádí, jak česká veřejnost vnímá globální změny klimatu. Dotazníky po­tvrdily zájem české veřejnosti o globální změny a nastínily obavu z nastupujících problémů, jako je snížení dostupnosti pitné vody nebo ekonomická zátěž, a to i přesto, že kvalita článků o glo­bálních změnách a jejich komplexnost je nedostačující.

Poslední kapitola pojednává o celospolečenských funkcích lesa s důrazem na tu, která je pro budoucnost neobyčejně důležitá: úložiště uhlíku.

Stále více důkazů naznačuje, že oteplování bude ohrožovat postupně více přírodních i lid­ských ekosystémů. Zesilující zpětné vazby mohou globální systém posunout k nezvratným změnám. Kniha neposkytuje odpově­di, kde tyto hranice leží. Poskytuje ale hojnost informací pro každého, komu není současnost a bu­doucnost rostlin a lidí lhostejná.

Kontakty:

Mgr. Alexander Ač, Ph.D., ac.a@czechglobe.cz, 511 192 253, 733 101 915

RNDr. Jan Hollan, Ph.D., hollan.j@czechglobe.cz, 543 239 096, 606 073 562

Náhled části knihy spolu s obsahem a seznamy literatury viz http://amper.ped.muni.cz/gw/uhlik/ a informace o prodeji

http://www.academia.cz/uhlik-v-ekosystemech-ceske-republiky-v-menicim-se-klimatu.html

(novější měření z let 2008 a 2009 viz http://www.czechglobe.cz/gz/Carbon_balance.pdf).