premiéra 11. 3. 1999
Informace
o tvůrcích:
Námět a scénář: RNDr. Jan Hollan
Režie: Jaroslav Luner, RNDr. Miloslav Zejda
Obraz: Jaroslav Luner
Zvuk: Roman Přichystal
Namluvil: Jaroslav Dufek, Jan Fiala (moderátorské části)
Spolupracovali: Mgr. Jiří Dušek, RNDr. Yvonna Gaillyová, Rudolf Novák
Nastavení
planetária:
Slunce na 20. 6. 1999
Průsečík meridiánu a rovníku na 22 h
tak, aby bylo Slunce těsně pod SV obzorem
s Venuší jako Večernicí
Zeměpisnou šířku +50 stupňů
Jih nad střed pódia
Nastavení
diaprojektorů:
plochy A(78),C(12),B(34),D(56)
(projektory d9 a d10 nejsou použity)
testovací dia:
d1N=16;d2N=19; d3N=21; d4N=15;
d5N=25; d6N=30; d7N=14; d8N=19;
Poznámky:
zdvihadlo dole
|
|
@
| P1
START POŘADU
1 Úvod
| CD:
32-135
| blok
2
Vážení návštěvníci, vítám
vás |
v našem planetáriu. Dnes
se |
zaměříme především na
to, jak my |
lidé ovlivňujeme teplotu
zemského |
povrchu.
|
|
Teplota povrchu Země byla
kdysi |
problémem pouze astronomickým.
|
Hvězdáře zajímalo, proč
se od sebe |
jednotlivé planety liší,
|
a přemítali také o příčinách
|
ledových dob na Zemi.
Časy se ale |
změnily a tak je dnes
podnebí |
tématem, které zajímá
vlády všech |
států. Ukazuje se totiž,
že lidstvo |
svou činností teplotu
Země neustále |
zvyšuje. Spaluje ohromné
množství |
uhlí, ropy a zemního plynu,
|
uvolňuje do ovzduší oxid
uhličitý. |
Množství oxidu uhličitého
|
v atmosféře tudíž neustále
a pořád |
rychleji stoupá, a to
právě vede |
k zahřívání Země. O @tom
všem se | P2
pustí diafon Záření
dozvíte během našeho pořadu.
| CD:
349-796
| blok 3
|
2 Záření
|
|
Představme si, že je konec
školního |
roku, brzo ráno. Slunce je
nízko |
nad obzorem a je ještě slabé.
Téměř |
nás nehřeje. Vzduch totiž
není |
úplně průhledný. Sluneční
světlo |
v této době prochází ovzduším
|
dlouhou cestu a skoro všechno
se |
v atmosféře rozptýlí.
|
|
Jak stoupá, cesta atmosférou
se |
zkracuje a tak více přímého
světla |
dospěje až na zem. Svítí
také |
strměji dolů a lépe tak osvětluje
|
vodorovný povrch.
|
|
Od osluněné země se ohřívá
vzduch. |
Za jasného rána leží vystydlý
|
v údolích, ale brzy po východu
|
Slunce se začne promíchávat.
Ohřátý |
proudí vzhůru, ochlazený
naopak |
klesá dolů.
|
|
Někdy odpoledne začíná povrch
opět |
stydnout - přítok energie
je totiž |
menší, než její odvod.
|
|
K večeru promíchávání
vzduchu opět |
ustává, mraky se roztahují
do |
vrstvy a stydnutí pokračuje.
Nyní |
se zemský povrch ochlazuje
jen |
proto, že vyzařuje vzhůru.
|
|
Kolem osmé hodiny večerní
Slunce |
zapadne. Stále méně osvětluje
|
vzduch nad námi, a proto
se stmívá. |
|
Abychom nočnímu ochlazování
|
porozuměli, povězme si nejdříve
|
něco o tom, jak se přenáší
energie |
zářením. Vzpomeňme si, co
se stane, |
když vejdeme do stínu. Pak
nás |
přestane hřát záření, které
|
přicházelo rovnou ze Slunce.
|
|
O jaké záření se jedná?
Hlavně |
o to, které vidíme, tedy
světlo. |
Kromě něj se ale uplatňuje
|
i záření, jež nevidíme. Zkusme
si |
malý experiment a rozložme
si |
sluneční záření pomocí optického
|
disku, čili CD. Disk pro
tento účel |
musíme trochu prohnout.
|
|
Dostali jsme tak sluneční
|
spektrum. Teploměr umístěný
do jeho |
zelené oblasti se zahřál.
Podobně |
se ale zahřál teploměr umístěný
za |
červeným okrajem spektra,
kam už |
žádné světlo nedopadá. Ve
|
skutečnosti ale i na něj
nějaké |
sluneční záření dopadá. A
dokonce |
hřeje skoro stejně jako světlo.
|
|
Tomuto záření se říká
|
infračervené. Nevidíme je,
ale |
vhodná fotografická emulze
je může |
zachytit podobně jako červené
|
světlo.
|
|
Určitě jste někdy slyšeli
|
o elektromagnetických vlnách.
|
O jaké vlny jde, lze vyjádřit
|
pomocí vlnové délky. Vlnová
délka |
světla je asi půl mikrometru,
tedy |
půl tisíciny milimetru. Jako
|
infračervené označujeme záření,
|
jehož vlnová délka přesahuje
|
třičtvrtě mikrometru a je
kratší |
než jeden milimetr. Ultrafialové
|
záření sousedí s viditelným
světlem |
na druhé straně. Jeho vlnová
délka |
je kratší než čtyři desetiny
|
mikrometru.
|
|
Předměty, které jsou
horké, |
vyzařují hlavně krátkovlnné
|
infračervené záření. Když
jsou |
hodně horké, mohou také trochu
|
svítit. Třeba plotna kamen
nebo |
rozžhavený pohrabáč. U vlákna
|
žárovky, které má teplotu
asi dva |
a půl tisíce stupňů, se jako
světlo |
projeví asi dvacetina vyzařované
|
energie.
|
|
Ale i předměty, které
nejsou |
horké, září, a to tím více,
čím je |
větší jejich teplota. Když
|
přistoupíme k výrazně chladnějšímu
|
předmětu, třeba v zimě k
oknu, |
ucítíme na tváři chlad. Chladná
|
okenní tabule na nás totiž
září |
méně, než teplejší zdi místnosti.
|
Při pohledu zvenku jsou naopak
|
teplejší okna, jak ukáže
kamera |
zachycující dlouhovlnné záření.
|
|
Podívejme se nyní,
jak svět během |
noci chladne. Půda vyzařuje
vzhůru, |
zato shora na ni dopadá leda
záření |
z mraků. Ty jsou chladnější
než |
půda, a tak je tok energie
směrem |
dolů na zem menší. Půda se
tak |
ochlazuje.
|
|
Jsou-li mraky v poměrně
teplém |
vzduchu nízko nad zemí, půda
|
chladne pomalu. A když je
jasno? Ve |
skutečnosti ani čirý vzduch
není |
pro dlouhovlnné záření docela
|
průhledný. Proto zemská atmosféra
|
nepropustí většinu dlouhovlnného
|
záření rovnou do vesmíru.
Vzduch |
záření pohlcuje, a také sám
|
vyzařuje - nahoru do vesmíru,
ale |
hlavně zpět, dolů na zem.
|
|
|
3 Venuše
|
| blok
4
Podívejme se nyní
na první hvězdu, |
která letos na jaře začne
být |
patrná za soumraku. To
proto, že je |
daleko nejjasnější. Myslím
tím |
samozřejmě Večernici,
aneb planetu |
Venuši.
|
|
Venuše má úplně
jinou atmosféru |
než Země. @Kdybyste
stáli na jejím | P3
rozsvítí dia povrch
povrchu, neviděli byste
v noci |
Venuše -okolí Veněr
hvězdy. Je tam totiž stále
|
zataženo. Ani Slunce neprosvítá.
|
Hustá oblačná vrstva způsobuje,
že |
je Venuše zvenčí téměř
sněhobílá. |
Díky tomu ji vidíme tak
jasnou. Na |
sám povrch Venuše se přes
mraky |
prodere jen asi čtvrtina
slunečního |
záření.
|
|
Člověk by si řekl,
že zde musí být |
chladno. Ve skutečnosti
je to ale |
právě naopak. Na Venuši
se totiž |
jen těžko přenáší energie
|
dlouhovlnným infračerveným
zářením, |
které způsobuje noční
stydnutí |
Země.
|
@
| P4
rozsvítí dia Venuše a Země
Atmosféra Venuše
je pro toto |
(vymaskované)
záření stejně neprostupná,
jako |
třeba mlha pro světlo.
Povrch |
planety sice září směrem
vzhůru, |
ale shora na něj dopadá
záření hned |
z přízemní vrstvy atmosféry,
téměř |
stejně horké, jako je
pevný povrch. |
Množství infračerveného
záření |
z atmosféry na povrch
je na Venuši |
asi dvacetkrát větší než
záření |
slunečního dopadajícího
zvenčí na |
oblačnou vrstvu.
|
|
Jinak řečeno, povrch
Venuše je |
atmosférou dokonale tepelně
|
izolovaný od studeného
vesmíru. |
I menší příkon ze Slunce
stačí pak |
k tomu, aby se teplota
na povrchu |
blížila pěti stům stupňů.
To je tak |
mnoho, že povrch Venuše
i ovzduší |
nad ním slabě svítí!
|
|
Jak je možné, že
Venuše je tak |
úplně jiná než Země? Rozdíl
je ve |
složení atmosféry. Naše
atmosféra |
se skládá hlavně z dusíku,
kyslíku |
a argonu, které infračervené
záření |
téměř vůbec nepohlcují.
Atmosféra |
Venuše je naopak hlavně
z oxidu |
uhličitého, @který
je pro takové | P5 spustí
diafon "Skleníkové plyny"
záření velmi neprostupný.
|
CD: 927-1086
|
blok 5
|
4 Skleníkové plyny
|
|
Vraťme se zase k zemské
atmosféře. |
Za to,že pohlcuje a zase
vyzařuje |
infračervené záření o vlnových
|
délkách pět až dvacet mikrometrů,
|
mohou stopové příměsi ovzduší.
|
Nejvíce se projevuje vodní
pára, |
a dále oxid uhličitý. Neprůhlednost
|
atmosféry pro dlouhovlnné
záření, |
kterou tyto příměsi způsobují,
se |
projevuje tzv. skleníkovým
jevem. |
|
Ve skleníku, i když
se v něm |
netopí, bývá tepleji než
venku. |
Zasklení totiž brání nejen
úniku |
teplého vzduchu, ale je překážkou
|
i pro záření. Zpět dolů na
půdu ve |
skleníku září poměrně teplé
sklo, |
místo mnohem chladnějšího
ovzduší |
vysoko nad zemí. Sklo je
totiž |
průhledné pro sluneční záření,
ale |
vůči dlouhovlnnému infračervenému
|
záření se chová stejně jako
temně |
šedý papír.
|
|
Příměsím zemského ovzduší,
které |
účinně pohlcují a vyzařují
|
infračervené záření, se dohromady
|
říká skleníkové plyny. Jsou
to |
všechno plyny, jejichž molekuly
se |
skládají alespoň ze tří atomů.
|
|
Hlavního z nich, vodní
páry, může |
být ve vzduchu velmi různé
|
množství. V mrazivém vzduchu
může |
být vodní páry jen velmi
málo, |
stěží pár gramů v krychlovém
metru |
vzduchu. V teplém vzduchu
jí může |
být hodně - to je případ
vlhkých |
tropů, kde teplota v noci
klesá jen |
málo. Naopak na pouštích,
kde je |
vzduch velmi suchý, teplota
klesá |
v noci velmi rychle. Odpoledne
může |
být třeba čtyřicet stupňů,
ale ráno |
klidně mráz. Podobné je to
i ve |
velehorách. Obsah dalších
|
skleníkových plynů je ale
všude |
stejný, a tak jsou ve skutečnosti
|
i pouště či polární oblasti
s velmi |
suchým vzduchem dost důkladně
|
chráněny proti úniku energie
rovnou |
do vesmíru.
|
|
| blok 6
5 Srovnání planet
|
|
@Připomeňme
si, že v atmosféře | P6
rozsvítí dia Venuše
Venuše, která se skládá
téměř jen |
z oxidu uhličitého, je
skleníkový |
jev mnohem silnější -
teplotu |
jejího povrchu zvyšuje
o pět set |
stupňů.
|
@
| P7 rozsvítí dia Měsíce
Měsíc nemá žádnou
atmosféru |
a Slunce tak jeho povrch
rozpaluje |
bez překážek. Přesto je
jeho |
průměrná teplota velmi
nízká, asi |
mínus patnáct stupňů.
|
@
| P8 rozsvítí dia Země
Atmosféra Země sice
pustí až na |
povrch jen asi tři čtvrtiny
|
slunečního záření (takže
Slunce |
hřeje Zemi méně než Měsíc),
ale |
také brání úniku infračerveného
|
záření z povrchu rovnou
do vesmíru. |
Přitom se uplatňují jen
příměsi, |
skleníkové plyny. Nebýt
jich, byla |
by průměrná teplota na
Zemi asi 19 |
stupňů. Díky stálým skleníkovým
|
plynům a vodní páře je
průměrná |
teplota o 34 stupňů vyšší,
tedy |
patnáct stupňů nad nulou.
@K
tomuto | P9 rozsvítí dia cirrů
zvýšení přispívají i řídké
oblaky |
vysoko v ovzduší, které
propouštějí |
téměř všechno světlo,
ale vůči |
záření z povrchu Země
se chovají |
jako temná vrstva.
|
|
Podívejme se nyní@
na Zemi trochu | P9a rozsvítí dia
graf
jinak. Nebudou nás zajímat
|
záření nočních tropů
podrobnosti povrchu nebo
oblaka, |
ale spektrum naší planety
v oblasti |
vlnových délek od čtyř
do třiceti |
mikrometrů, jak by je
bylo možné |
změřit z vesmíru. Obrázek
ukazuje, |
jak by vypadalo spektrum
záření |
z nějakého místa v tropech,
kde je |
zrovna bezoblačné počasí.
Kdyby nad |
oním místem nebyla atmosféra,
|
spektrum by vypadalo jako
horní |
hladká křivka - bylo by
to zkrátka |
spektrum tělesa o teplotě
asi |
dvacet stupňů. Skutečné
spektrum je |
velmi odlišné. Například
v oblasti |
kolem 15 mikrometrů velmi
pohlcuje |
oxid uhličitý, a z vesmíru
lze |
dohlédnout jen na nejchladnější
|
vrstvy ovzduší, jejichž
teplota je |
nižší než padesát stupňů
pod nulou. |
V jiných vlnových délkách
zase |
pohlcuje ozón, oxid dusný
a metan |
a nejvíce pak vodní pára.
Jen ve |
dvou oblastech, kolem
9 a kolem 11 |
mikrometrů, lze zachytit
záření |
rovnou ze zemského povrchu
- mluví |
se o spektrálních oknech.
Většinou |
lze pozorovat jen chladný
vzduch |
v různých výškách nad
zemí. |
Dohromady proto i teplé
tropy |
vyzařují do vesmíru tak
málo, jako |
kdyby byla jejich teplota
jen asi |
mínus deset stupňů.
|
|
Jak je vidět, teplotu
povrchu |
jednotlivých planet určuje
|
především @složení
jejich atmosfér. | P10 rozsvítí dia Marsu
Například na Marsu bývala
|
v minulosti atmosféra
hustší |
a obsahovala i vodní páru.
Silnější |
skleníkový jev tehdy umožňoval,
že |
i na Marsu bývala tekoucí
voda. |
I když je současná řídká
atmosféra |
Marsu složená z oxidu
uhličitého, |
který zvyšuje teplotu
povrchu až |
o deset stupňů, přesto
je dnes Mars |
zmrzlý více než Antarktida.
|
@
| P11 rozsvítí dia graf koncentrace
Také na Zemi se
složení atmosféry, |
metanu a CO2 za 160 000 let
pokud jde o skleníkové
plyny, hodně |
měnilo. Dost přesné informace
máme |
@o
posledním statisíci let, hlavně | P12
rozsvítí dia bublinky v ledu
z bublinek ve vzorcích
ledu |
z hloubi antarktického
ledovce. |
Díky nim máme důkaz, že
ochlazení |
vedoucí k ledové době,
stejně jako |
oteplení na jejím konci,
bylo |
doprovázeno a umožněno
právě |
změnami obsahu oxidu uhličitého
|
a metanu v ovzduší.
|
|
Jak vidíte, koncentrace
metanu se |
měnila rychleji. Nástup
a náhlý |
konec poslední ledové
doby byl |
možný právě díky rychlé
změně |
obsahu metanu v ovzduší.
Pozvolný |
pokles koncentrace oxidu
uhličitého |
během ledové doby pak
vedl k tomu, |
že se průměrná teplota
na Zemi |
postupně snížila asi o
šest stupňů. |
|
Obrázky, jako je
tento, byly |
poprvé získány v osmdesátých
|
letech. Velmi pravděpodobnou
|
domněnku, že velikost
skleníkového |
jevu rozhoduje o teplotě
na Zemi, |
proměnily v naprostou
jistotu. |
O skleníkovém @jevu
na Zemi proto | P13 pustí diafon
"Zesilování
bude náš další příběh.
|
skleníkového jevu"
| CD:
1215-1625
| blok 7
6 Měnící se ovzduší
|
|
6.1 Zesilování skleníkového
jevu |
|
Jak se před dvěma staletími
začalo |
stále více spalovat uhlí,
začala |
růst i koncentrace skleníkových
|
plynů. K uhlí se pak připojila
|
ropa, a nakonec i zemní plyn.
|
|
Užívání těchto paliv
znamená |
vlastně oxidaci uhlíku uloženého
po |
desítky či stovky miliónů
let |
hluboko v zemi. Konečným
výsledkem |
spalování je oxid uhličitý
a voda. |
Vodní páry vzniká v případě
uhlí |
menšina, ale v případě ropy
je jí |
více než oxidu uhličitého
|
a v případě zemního plynu
dokonce |
dvakrát více. Voda v ovzduší
pobude |
jen pár dní, ale oxid uhličitý
tam |
zůstává dlouho.
|
|
Ročně je dnes do ovzduší
uvolněno |
na osm miliard tun oxidovaného
|
uhlíku. Část se rozpustí
|
v oceánech, ale téměř pět
miliard |
tun přibude v atmosféře na
dlouhá |
staletí. Také samotný zemní
plyn, |
čili metan, se projevuje
jako velmi |
účinný skleníkový plyn.
|
Infračervené záření pohlcuje
asi |
padesátkrát více než oxid
uhličitý. |
|
V polovině dvacátého
století se |
také objevily plyny nové,
které |
v přírodě neexistovaly. Jedná
se |
o takzvané freony a halony,
čili |
sloučeniny uhlíku a halových
prvků. |
|
Jsou to plyny s velmi
pevnými |
molekulami, které se během
let |
dostanou až do stratosféry.
Když je |
tam pak ultrafialové záření
|
rozloží, uvolněný chlór a
bróm |
snižují koncentraci ozónu.
Díky |
úspěšné celosvětové snaze
o ochranu |
ozónové vrstvy se už naštěstí
plně |
halogenované uhlovodíky přestávají
|
používat, ale i jejich náhražky
|
jsou nesmírně účinné skleníkové
|
plyny. Skutečně ekologickou
|
náhradou freonů jsou jen
plyny bez |
halových prvků.
|
|
Nikoho tedy asi nepřekvapí,
že |
roste teplota zemského povrchu.
|
Zatím to ještě není nápadné,
pokud |
by však množství vypouštěných
|
skleníkových plynů rostlo
nadále |
tak, jako doposud, jsou předpovědi
|
teplot v příštím století
velmi |
varující.
|
|
Oteplování Země bude
alespoň |
desetkrát rychlejší než kdykoliv
|
v minulosti. V obrázku, který
|
znázorňuje výkyvy teploty
na |
severní polokouli v posledních
|
třiceti tisících letech,
je to růst |
tak rychlý, že se vejde do
tloušťky |
čáry na pravém okraji grafu.
|
|
6.2 Oteplování pólů
|
|
Řekli bychom, že se
vlastně nic |
neděje. Alespoň bude možné
žít |
i v krajích, které doposud
byly |
příliš chladné. Obě polární
|
oblasti, Arktida a Antarktida,
nám |
asi připadají velmi vzdálené
a bez |
života, ale pobřeží Antarktidy
je |
velmi nápadně obydleno tučňáky
|
a v Arktidě žijí i lidé.
|
|
Tradiční život v chladných
|
oblastech je ale ohrožován.
Nejen |
jako v minulých desetiletích
|
průmyslovým lovem velryb
místo lovu |
pro místní potřebu, ale rychle
se |
měnícím podnebím - změny
jsou |
výrazné právě v okolí severního
|
pólu. Vůbec nejrychlejší
oteplování |
je zaznamenáno na Antarktickém
|
poloostrově.
|
|
Nápadné jsou také stále
hojnější |
požáry severských jehličnatých
lesů |
v suchých letních obdobích.
|
Například ty, které zachvátily
|
v roce 1995 okolí soutoku
řek Velká |
medvědí a Mackenzie. Požáry
jsou |
sice přirozenou součástí
ekosystému |
severských lesů, ale tak
velké |
v minulosti nebývaly.
|
|
Dále k severu se oteplování
|
projevuje například vysycháním
|
jezer v arktické tundře.
Ubývá |
i led, na který je vázán
život |
mnoha polárních zvířat.
|
V Antarktidě se rozpadají
a mizí |
celé pobřežní ledovce, jak
v roce |
1997 ukázala výprava Greenpeace.
|
|
Obec Tuk už postihuje
zvýšení |
mořské hladiny i úbytek ledu
|
v Beaufortově moři. Na volné
|
hladině vznikají silnější
bouře |
a silnější příboj. Ten rychle
ubírá |
arktické pobřeží - v obci
ustoupil |
plochý břeh až o sto metrů,
|
a zmizel tak například sportovní
|
stadión. Jinde k destrukci
pobřeží |
přispívají sesuvy půdy, která
nyní |
rozmrzá.
|
|
V severním Atlantiku
i Pacifiku |
naopak klesá teplota vody
a také |
její slanost. Je to velmi
|
nebezpečný jev, protože může
úplně |
změnit proudění v oceánech,
na |
které jsme zvyklí. Modely
proudění |
v atmosféře a oceánech totiž
|
ukazují, že zvýšené množství
|
skleníkových plynů dost možná
|
povede k potlačení mohutného
|
severoatlantického vytápění
- na |
přechodnou dobu, nebo, pokud
se |
složení atmosféry změní ještě
více, |
i na řadu staletí. Grónsko,
Island |
a celá Evropa by se tak možná
|
i ochladily, a o to více
by se |
oteplil ostatní svět.
|
|
|
7 Nové počasí
| blok
8
|
Dívali jsme se na
obrázky ze |
vzdálených krajin a viděli
jsme, že |
už dnes je měnící se podnebí
|
v takových oblastech vážným
|
problémem. Jak je to ale
u nás? |
@
| P14 rozsvítí diasekv. z povodní
Určitě si ještě
pamatujete |
události z července 1997.
Tedy |
záplavy v povodí Odry,
Moravy |
a Orlice. Co se tehdy
vlastně |
stalo? Nic zvláštního
- sice dost |
pršelo, ale nijak výjimečně.
Potíž |
byla jen v tom, že se
srážková |
oblast neposouvala rychle
|
k východu, jak je to obvyklé.
Místo |
toho se zastavila právě
u nás a ve |
Slezsku. A tak na témže
místě |
vydatně pršelo ne několik
hodin, |
ale několik dní.
|
|
Mohli bychom říci,
že to byla |
prostě smůla, jaká se
zkrátka |
jednou za několik set
let přihodí. |
Ale nedůvěřujme tomu,
že bude zase |
alespoň sto let pokoj.
Dnešní |
měnící se složení ovzduší
vede |
právě k častějšímu výskytu
velkých |
výkyvů počasí.
|
|
Čím je to @způsobeno?
Tím, že se | P15 rozsvítí dia
schéma zářivých toků
zvýšily toky energie v
přírodě. |
Výkon Slunce se mění jen
nepatrně, |
ani ne o jedno promile,
|
a i sluneční příkon až
na povrch |
Země zůstává skoro stejný.
|
Atmosféra se ale stala
méně |
prostupná pro dlouhovlnné
|
infračervené záření. Do
vesmíru |
odchází nyní asi o čtyři
watty na |
metr čtvereční méně záření
než |
dříve. To není malý rozdíl,
jsou to |
skoro dvě procenta původní
hodnoty. |
Ta bývala v devatenáctém
století |
stejná, jako příkon ze
Slunce, tedy |
240 wattů na čtvereční
metr. |
|
Dnešní výdej energie
je už menší |
než příjem a teplota Země
proto |
roste. Za poslední století
vzrostla |
asi o půl stupně. Zvýšilo
se tak |
vyzařování směrem vzhůru,
ale více |
přibylo infračerveného
záření |
z atmosféry dolů - rozdíl
je opět |
ony čtyři watty na metr
čtvereční. |
Zatímco z metru čtverečního
odchází |
vzhůru asi 504 wattů,
dolů dopadá |
celkem 508 wattů. Všimněme
si,že na |
dlouhovlnné infračervené
záření |
z toho připadá asi dvakrát
více než |
na záření sluneční.
|
|
Jak skleníkových
plynů přibývá, |
ohřívání se zrychluje.
I kdyby se |
už v polovině příštího
století |
složení atmosféry přestalo
měnit, |
což se asi stěží podaří,
nové |
rovnováhy se nedočkáme
dříve než za |
dvě stě let. To bude ale
už |
přinejmenším o tři stupně
tepleji |
než na začátku dvacátého
století. |
@
| P16 rozsvítí dia přídavný příkon
Podívejme se ještě
podrobněji, jak |
mnoho se různé plyny na
ohřívání |
podílejí. Stálé skleníkové
plyny |
vedou k ohřívání povrchu
Země |
příkonem asi dva a půl
wattu na |
metr čtvereční. Mírně
přispívá |
i jedovatý přízemní ozón,
naopak |
možná tak jeden watt na
metr |
čtvereční v průměru ubírají
|
prachové a kapalné nečistoty
|
v ovzduší. Odhaduje se
ale,že asi |
stejně mnoho jako stálé
skleníkové |
plyny přispívá k neprostupnosti
|
atmosféry její zvýšená
vlhkost, |
a tak se dostáváme k přebytku
|
zhruba čtyř wattů na čtvereční
|
metr, o němž jsme už mluvili.
|
|
Větší příkon na@
povrch Země vede | P17 rozsvítí snímky
z družice
už dnes k silnějším dějům
|
v atmosféře. Rozhraní
mezi oblastmi |
různě proudícího vzduchu
se silněji |
vlní a vznikající víry,
tedy |
tlakové níže a výše, se
jen |
neochotně podřizují obvyklému
|
proudění od západu na
východ. |
|
Počasí a podnebí
v budoucnosti je |
sice nejisté, ale určitě
bude |
o dost jiné. @Jeho
zkoumáním se | P18
rozsvítí dia publikace IPCC
zabývají tisíce vědců
ve všech |
státech světa. Jejich
varování si |
už zkušení politikové
všech |
demokratických zemí dobře
uvědomují |
a pomalu se snaží vypouštění
|
skleníkových plynů omezovat.
@
| P19 pustí diafon "Tropy a my"
Bohužel, zatím příliš
pomalu. |
CD: 1775-2014
| blok
9
|
8 Tropy a my
|
|
Nejnápadnějším projevem
zesílených |
atmosférických procesů jsou
určitě |
tropické cyklóny. Při pohledu
ze |
družice vypadá cyklón uhlazeně,
ale |
na moři či na pevnině je
tomu |
jinak. Cyklón Ofa zasáhl
v roce |
1990 jednoho únorového rána
pobřeží |
Západní Samoje. Během dvou
dní |
většina rodin ztratila všechno:
|
domy, nábytek a úrodu.
|
|
Cyklón Ofa byl do té
doby |
nejsilnějším zaznamenaným
|
v Tichomoří. Ale už za necelý
rok |
udeřil ve stejné oblasti
cyklón |
Val, ještě silnější.
|
|
Zesílené vichřice se
vyskytují |
i dále od rovníku, například
takto |
nabrala na rychlosti eroze
pobřeží |
v britském Norfolku. Pojišťovny
|
vyplatily v posledních létech
tak |
ohromné sumy, že musely velmi
|
zdražit pojistné a v některých
|
oblastech se už proti živlům
nelze |
pojistit vůbec.
|
|
Měnící se klima vede
také |
k častějším a výraznějším
výkyvům |
proudění v Pacifiku a ovzduší
nad |
ním. Takový nežádoucí stav
je znám |
pod názvem El Ňiňo, čili
Jezulátko. |
Zvláště silné období El Ňiňo
|
probíhalo právě v uplynulých
|
letech. V tropických pralesích
|
Indonésie, zvyklých na hojnost
|
deště, tehdy nastávají sucha
a při |
nich požáry. V roce 1997
při nich |
na Borneu vinou dýmu v ovzduší
|
havarovalo i několik letadel.
|
|
Zatímco v Tichomoří
jsou důsledkem |
sucha v normálně deštivých
|
oblastech a naopak povodně
|
v pouštích Peru a Chile,
v suché |
oblasti Afriky a Asie se
nedostatek |
vláhy ještě zvýrazňuje. Klesají
tak |
už beztak nedostatečné výnosy
obilí |
a rozšiřuje se hladomor.
Odhaduje |
se, že vyšší teploty sníží
|
v budoucnu produkci pšenice
ve |
Spojených státech. Americká
pšenice |
ale tvoří valnou většinu
světových |
rezerv, které se používají,
když je |
někde neúroda.
|
|
Největší ohrožení cítí
národy, |
jejichž území leží z velké
části |
méně než jeden metr nad mořskou
|
hladinou. Jde o celé korálové
|
ostrovy a některá plochá
pobřeží |
Asie. Ještě stále jsou některé
|
z nich pozemským rájem. Ale
při |
vichřici trvající několik
dní voda |
pronikne daleko do vnitrozemí.
Kam |
ze zničeného ráje jeho obyvatelé
|
odejdou? A i když se jich
do |
Evropy, Spojených států a
Austrálie |
vejdou desítky miliónů, jak
se |
budou cítit?
|
|
I bohaté oblasti mírného
pásma |
však budou mít své problémy.
|
Nejvážnější ohrožení asi
|
představují teplejší zimy
i léta, |
umožňující přežití a rozmnožování
|
nepříjemných živočichů. V
Anglii |
například sledují rostoucí
množství |
krys, které by v budoucnu
mohlo |
vést k nové morové epidemii.
|
V každém případě se počítá
|
s rozšířením tropických chorob
na |
okraj dosavadního mírného
pásma |
- například kožních chorob,
malárie |
nebo žluté zimnice.
|
|
|
9 Co dělat?
| blok
10
|
Pokud vám už připadá
globální |
oteplení jako skutečné
nebezpečí, |
ptáte se asi, jak mu můžeme
čelit. |
Docela účinně, budeme-li
všichni |
chtít.
|
@
| P20 rozsvítí dia graf CO2 na hlavu
Zvlášť u nás je
to důležité, |
protože na jednoho obyvatele
|
připadají u nás největší
emise |
uhlíku mezi státy Evropské
unie |
a zájemců o členství v
ní. Více |
plýtvá jen málo zemí.
V těch |
bohatých a rozlehlých,
například ve |
Spojených státech, @je
to hlavně | P21 rozsvítí
diasekv. auta
vinou automobilové dopravy.
Tam |
totiž připadá téměř jedno
auto na |
obyvatele.
|
|
Představte si, co
by se stalo, |
kdyby do stejného stavu
dospěla |
Čína. Dnes tam připadá
jedno auto |
na několik set obyvatel.
Její |
hospodářství se ale prudce
rozvíjí |
a automobilový průmysl
především. |
@
| P21a rozsvítí znovu dia grafy CO2 na
hlavu
Podívejme se blíže
na to, kolik |
uhlíku uvolňují různé
státy do |
ovzduší. U nás je to asi
tři tuny |
na hlavu a rok. Větší
emise na |
jednoho obyvatele mají
kromě |
Spojených států nebo Austrálie
také |
některé země těžící ropu,
které |
přebytečný zemní plyn
prostě |
spalují bez užitku, ale
i Severní |
Korea, která zřejmě socialistické
|
plýtvání dovedla ještě
dále než |
naše země. Mnohem bohatší
evropské |
státy se chovají daleko
úsporněji. |
Německo se nám blíží vinou
své |
východní části, ale třeba
Rakousko, |
patřící k několika zemím
s nejvyšší |
životní úrovní na světě,
spálilo |
v roce 1995 jen dvě tuny
fosilního |
uhlíku na obyvatele a
toto množství |
dále snižuje. Máme se
od tohoto |
našeho souseda opravdu
čemu učit. |
@
| P22
rozsvítí dia komíny
Rekordní české emise
oxidu |
uhličitého má zčásti na
svědomí |
zastaralý průmysl. Ale
nejen ten. |
Celá polovina oxidu uhličitého
|
u nás vzniká kvůli topení
|
v chladném období roku.
Topení je |
přitom docela zvláštní
věc. |
@
| P23 rozsvítí diasekv. člověk,
Když jdeme ven do
mrazu, tak se |
dům, kotelna
teple oblékneme. Nenapadne
nás vzít |
si tenký oblek, pod který
navíc |
fouká, a ozbrojit se termofórem.
|
|
Běžné domy ale jsou
jako lehké |
letní oblečení. Když v
nich chceme |
mít příjemnou teplotu
i za mrazu, |
užíváme místo malého termofóru
|
pořádně velkou soustavu
topení, |
kterou protéká horká voda.
Přitom |
lze dát každému domu skutečné
dobré |
zimní oblečení.
|
@
| P24 rozsvítí diasekv. těsnění
Nejjednodušší je
utěsnit ho, aby |
do něj nefoukalo a netáhlo
jak |
komínem. Stačí na to většinou
|
takovéto samolepicí proužky
|
pěnového polyetylénu,
které se |
umístí na zárubně oken
a dveří. @
| P25 rozsvítí diasekv. tmelení
Jiné spáry lze zatmelit.
Komíny, |
které nejsou zrovna v
provozu, je |
pak nutné uzavřít těsnými
klapkami. |
Odměnou je nejen menší
účet za |
topení, ale i konec suchého
vzduchu |
v mrazivých dnech.
|
|
Takový údaj vlhkoměru,
jako 37 %, |
byste pak už neměli vídat
- je-li |
doma nebo ve škole vlhkost
nižší |
než čtyřicet pět procent,
je to |
nepříjemné a nezdravé.
Zvlhčovat |
vzduch pomocí nějakých
dodatečných |
zařízení je jako vybírat
vodu |
z děravé lodi: sice to
pomáhá, ale |
mnohem rozumnější je loď
(stejně |
jako dům) pořádně utěsnit.
I pak |
lze loď podle potřeby
umýt a dům |
běžně větrat, aby vlhkost
v zimě |
nepřesahovala řekněme
šedesát |
procent.
|
@
| P26 rozsvítí dia propustnosti oken
Jinou úpravou je
zlepšení oken. |
Lze k nim přidat další
skleněnou |
tabuli s nanesenou neviditelnou
|
vrstvou, která je ale
zrcadlem pro |
infračervené záření. Nebo
doplnit |
izolační okenici. Protože
ale každá |
další vrstva přeruší zářivý
přenos |
a proudění vzduchu, @pomůže
| P27 rozsvítí diasekv. lepení fólie
i opatření, které zvládne
každý |
sám: nalepit na rám okna
průhlednou |
fólii za tři koruny, a
běžné okno |
hned izoluje alespoň o
třetinu |
lépe. Pokud můžeme užít
fólie dvě, |
propustnost běžného okna
se zmenší |
na polovinu.
|
|
To je jen jeden
příklad, kdy |
záleží na nás samých.@
Jiný vidíte | P28 rozsvítí dia montáže
solár. systému
na obrázcích - ano, i
soustavy na |
sluneční ohřev vody si
montují lidé |
sami nebo s pomocí přátel.
Celou |
instalaci zvládnou tři
lidé za dva |
dny. Takovou svépomocnou
stavbu |
solárních systémů propaguje
u nás |
Ekologický institut Veronica.
Je to |
projekt, který se slibně
rozbíhá, |
a zúčastnit se jej může
i někdo |
z vás.
|
|
V případě slunečních
kolektorů |
nejde o to, jak omezit
plýtvání, |
ale jak využít toků energie
|
v přírodě. Nejdostupnější
možností |
takového druhu@
je ovšem používat | P29 dia
dříví v lese
k topení dříví, které
by jinak |
zetlelo v lese. Stačí
je přitáhnout |
a usušit. Znáte jistě
rčení |
o nošení dříví do lesa.
Označuje se |
jím zbytečná práce. Bohužel,
dnes |
je docela běžné, že ve
vsi |
obklopené lesy se topí
uhlím. |
Úsloví, že někdo vozí
uhlí do lesa, |
ale naše předky ani nemohlo
|
napadnout. Tak by si přece
mohl |
počínat jen šílenec.
|
|
Namítnete asi, že
tolik dřeva, |
kolik byste na zimu potřebovali,
|
nemáte kam dát. V takovém
případě |
je na místě pustit se
do |
nákladnějších opatření.
Taková |
opatření by měla být samozřejmá
|
u nových budov i při opravách
|
starých.@
Budova by měla obsahovat | P30 rozsvítí
dia řez stěnou
dobrou izolační vrstvu,
oddělující |
teplé prostory od chladného
okolí. |
Náš obrázek záměrně ukazuje
|
izolační vrstvu jako tlustší
než |
nosnou zeď. Tak by to
totiž mělo |
být - přidávání tenkých
izolačních |
vrstev, které je dnes
běžné např. |
při opravách panelových
domů, je |
plýtváním penězi. Až izolace
tlustá |
nejméně patnáct centimetrů,
lépe |
čtvrt metru, přináší skutečně
novou |
kvalitu - a nestojí o
moc více. |
@
| P31 rozsvítí dia superokno
Nová okna by měla
být vždy ze tří |
vrstev, které by měly
být upraveny |
tak, aby se uvnitř okna
téměř |
vyloučil přenos energie
|
dlouhovlnným infračerveným
zářením. |
Prostřední vrstva nemusí
být |
skleněná - dokonalejší
řešení je |
užít fólii, která je na
obou |
stranách opatřena neviditelnou
|
odraznou vrstvičkou. Vnitřek
okna |
má být naplněn netečným
argonem |
nebo ještě lépe kryptonem
a okno |
pak izoluje šestkrát lépe,
než je |
dnes obvyklé.
|
@
| P32 zhasne vše
Dobře postavené
nebo opravené |
budovy potřebují na vytápění
jen |
asi desetinu toho množství
energie, |
které je běžné dnes. Vrátíme-li
se |
ke dříví, stačí pak na
jeden byt |
asi dva krychlové metry
ročně |
- v takovém případě bychom
na |
topení a ohřev vody opravdu
|
nepotřebovali žádná fosilní
paliva. |
|
V dobře izolovaných,
těsných |
a optimálně větraných
domech se |
kromě toho daleko příjemněji
bydlí. |
Jak takových budov bude
přibývat, |
emise oxidu uhličitého
mohou |
klesat.
|
|
Možností,@
jak neplýtvat energií | P33
rozsvítí dia kniha Faktor 4
a tím omezovat emise skleníkových
|
plynů, je daleko více.
Skoro ve |
všech případech lze stejných
|
výsledků docílit se čtvrtinovou
|
spotřebou energie. Právě
o tom se |
píše ve slavné knize Faktor
4, |
která ukazuje spoustu
inspirujících |
příkladů z praxe. V Evropské
unii |
se dnes mluví stále více
o faktoru |
10, a i takových příkladů
přibývá. |
Jde jen o to, dále se
v tomto |
ohledu vzdělávat. @A
samozřejmě pak | P34 rozsvítí diasekv.
titulky
podle toho jednat.
| CD:
2400-2512
|
Na nás záleží, jaká
bude |
budoucnost. Na mě a na
vás. |
|
@
| P35 KONEC POŘADU