[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

[Gw]Re: [IAN] Stridani dob ledovych (fwd)



fw jen pro úplnost, je to spíš astronomicý text, ale klimatu se týká taky,
tož aby nemuseli budoucí čtenáři běhat napříč různými archivy (tj. i ian
nebo dokonce smph na yahoo).
j
---------- Forwarded message ----------
Date: Sat, 5 Jun 2004 18:11:25 +0200 (CEST)
From: Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>
Reply-To: ian@amper....muni.cz
To: ian@amper....muni.cz
Subject: Re: [IAN] Stridani dob ledovych

> BB> a) Ledove doby byly a zrejme i budou.
>
> *** Nepochybne.

tedy, byly by, nejdriv za vic nez sto tisic let, na neperturbovane Zemi.
Jaka ta antropodenni perturbace klimatu bude, az budeme my cromagnonci
trikrat starsi, to veru nevime, to snad neni ani ve hvezdach. V takove
skale nelze vyloucit ani runoff sklenikovy jev, ktery nastal na Venusi,
ale meli bychom se o to snazit -- po zastaveni rustu tezby a jejim snizeni
by melo stacit do sta let postavit tezbu fosilnich paliv mimo zakon. Za
sto tisic let se k nim lide mohou vratit, pokud se to v nejake male mire
ukaze jako vhodne.

> BB> b) "Vykon" Slunce se meni. I na parezu je videt jeho cca 11 lety cyklus.
>
> *** Taktez souhlasim. Drobny detail -- doby ledove se neopakuji po
> jedenacti letech. :-) Cili tento argument je svym zpusobem slepy a
> hluchy. Troufam si tvrdit, ze za "regulerni" dobou ledovou proste a
> jednoduse nebyly zmeny zariveho vykonu. Uz proto, ze jejich prichod je
> kvaziperiodicky a pomerne dobre souhlasi s jednou z Milankovicovych
> period.

Jsou pravda i solarni zmeny pomalejsi, tempa staleteho, ale to je porad
hrozne rychle, a navic jen s titernou amplitudou.

Je zajimave se zamyslet nad tim, jak vubec muze Slunce menit vykon, kdyz v
jeho centru je zcela uzasna termodynamicka rovnovaha a zmeny jsou nesmirne
pomale, dane ubytkem vodiku behem miliard let.

Tok tepla z horkeho centra je staly, ale ne az uplne ven, z fotosfery
pryc. Tam uz je promenny. Nejake vrstvy v nejake hloubce se tedy obcas
prohreji vic a pak zase vystydnou, s tim je spojena zmena objemu Slunce.
Ta je i pozorovana, viz jiz starsi me odkazy (ale zda se, ze moc
novejsich publikaci neni)
   Jméno odkazu: sun_rad.htm
        URL:
   http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/working/sun_rad.htm
 -- v jednom z nich je graf ukazujici promeny prumeru Slunce na urovni
desetin promile (objemu tedy az o jedno promile, prurezu ale ale o min,
snad o pul promile, podstatnejsi nez prurez je ale efektivni teplota
fotosfery).

Proc z nejakych tech hlubsich vrstev netece teplo porad stejnym tempem?
To proto, ze cast toku se deje magnetohydrodynamickymi vlnami, ktere jsou
o mnoho radu rychlejsi nez transport proudenim plazmatu (konvekci) ci tok
zarivy (v prostredi s malou pruhlednosti). Tech je zrejme vic v tech
dobach, kdyz konvekce narazi na plno magnetickych prekazek, tedy kdyz je i
hodne skvrn a fakuli. Kdysi tajemne, dnes jak znamo vlnami z hloubky
atmosfery vyhrivane fakule v uhrnu uz jednoho mesice vzdy prevazi, a tak
cim vyssi ,,slunecni cinnost``, tim vetsi vykon. To je v dobrem souladu s
kolisanim klimatu v poslednim tisicileti, a snad i s odhady prumeru Slunce
ze starych pozorovani.

Nejake kolisani vykonu Slunce v mnohem delsich skalach a v jeste vetsi
mire nez radu jednoho promile se ale nepredpoklada. Na tak dlouho se asi
neda v jeho atmosfere energie uskladnit. Stredovan v intervalech
desetitisicu let je hadam vykon Slunce konstantni mnohem lip nez na jedno
promile. Je to spolehlivy zdroj se zanedbatelnou inflaci.


Jeste jednu poznamku k memu minulemu prispevku: zemska atmosfera se
skutecne da chapat jako atmosfera hvezdna (a je vlastne dost drsne, kdyz
tokum energie ve hvezdach nekdo rozumi a tokum energie v zemskem ovzdusi
ne), a dokonce i priblizeni LTE neda zrejme spatne vysledky. V noci je
non-LTE jen mezosfera a termosfera, ve dne pravda jsou mirne mimo
termodynamickou rovnovahu nektere triatomove molekuly az na zem, vinou
osluneni, ale on to je asi pro tepelne toky efekt druheho radu (googloval
jsem, abych o tom neco zjistil). S tvrzenim, ze priblizeni lokalni
termodynamicke rovnovahy pro zemskou atmosferu neplati, jsem to prehnal.
Tim, ze je dole husta a pro slunecni zareni malo absorbujici, jsou
odchylky od LTE nevelke.

jh



_______________________________________________
Ian mailing list
Ian@amper....muni.cz
http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian