Re: [Gw]Dulezita otazka

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

> Dobry den
> Casto slycham o prave prichazejici velke hrozbe globalniho oteplovani a
> prirodnich katastrof, na druhou stranu varovani, ze nic neni jiste.
> Dale hodne odborniku na otazku na nynejsi otepleni odpovida velmi vyhybave -
> velmi casto odvolavajic se na prirozene vykyvy klimatu - dalsi vsak davaji
> mezi oteplovani a lidskou činnost jednoznačně rovnitko. Přitom jsem si
> nevsiml, že by v poslednich zpravach IPCC byl dan nejaky duraz na jakýsi
> přirozený cyklus oteplovani a ochlazovani klimatu.

Omlouvám se za opožděnou odpověď, vlastně až po druhém dopise.

Globální oteplování už víc než sto let probíhá a zrychluje se, nebývalé
katastrofy se v posledním desetiletí začínají vyskytovat. Vše je v dobrém
souladu s modely, které velmi pěkně vystihují variabilitu klimatu 
v předindustriálních staletích, kdežto změny za uplynulé století jsou bez
uvážení antropogenního vstupu do změny složení atmosféry
nevysvětlitelné. Naopak, s uvážením změn složení, modely odpovídají
pozorování dost dobře. Že se takový souhlas povede už na začátku třetího
tisíciletí, před deseti lety nikdo nevěděl. 

Že se Země otepluje a bude čím dál rychleji, vyplývá z velmi prostých
fyzikálních úvah, o tom dávno není sporu. Ověřovat to v praxi je obtížné,
protože změny teprve zvolna začínají nabírat na tempu. Nicméně i pro ty
klimatology, kteří modelování nerozumějí, jsou již zaznamenané změny zcela
přesvědčivým důkazem, že máme už klima nové, nebývalé. Proto ta větší
razantnost nových zpráv IPCC po pěti letech. Taky k tomu přispělo, že
dolní limity odhadů možných změn teplot v průběhu 21. století se oproti
těm dřívějším zvedly a naděje, že by změny mohly být zatím dost pomalé, už
umřela.

Přirozené cykly ochlazování a oteplování jsou v globálním měřítku asi jen
jediné: ty, které jsou startované proměnami letní insolace oblastí kolem
severního polárního kruhu a jimi vyvolanými změnami sněhové pokrývky, tj.
ledové doby, interstadiály a interglaciály. Drobné změny působí měnící se
výkon Slunce, ale vskutku jen drobné, tak na sto let, krátké změny mají na
svědomí sopky, jejichž výbuchy se samozřejmě občas seskupí a pak způsobí
ochlazení třeba i na více než deset let. Vlastně i D.-O. události mohou
mít možná nějaký globální teplotní odraz, ale to bude zase jen přes tu
sněhovou pokrývku, to ale vůbec nevím, jen mě to teď napadlo.  O tom je
víc asi na
  http://www.ngdc.noaa.gov/paleo
 (a o ledových dobách viz můj text zmíněný v gw loni, v html tvaru
  http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/html.format/doba_led.html )

Lokální přirozené změny klimatu mohou být opravdu velké, globální ale ne.
Ti meteorologové, kteří se nedívají za humna, si toho asi nevšimli, u nás
je jich zvláště velký podíl -- ty asi máte na mysli. Stydím se za ně, ač
pouhý hvězdář. Kdoví, jestli vůbec čtou anglicky. Ony ale i ty lokální
změny už jsou na mnohých místech signifikantní, snad už i u nás, a to je u
nás oteplování potlačeno aerosoly a slábnoucím severoatlantským vytápěním.

Pokud jde o katastrofy, těmi se zabývají pojišťovací společnosti, a těm
velkým, světovým, už dávno stojí vlasy hrůzou. Představují tak vlastně
jedinou bohatou (zatím ještě, ty co nezkrachovaly) protiváhu nesmírně
silné fosilní (ropné, uhelné, methanové) lobby. V USA ale protiváhu
naprosto nedostatečnou. 

Jak říkám ve scénáři naší inscenace (ten je nějak nasypaný v adresáři na
http://amper.ped.muni.cz/gw/inscenace/ -- aktuální jsou ty soubory
sc01*.*), budoucí počasí je nejisté, ale zcela jistě o dost jiné než dřív.
Vlastně jsem ani nové Summary for Policymakers z WG2, která to zkoumala,
  http://www.usgcrp.gov/ipcc/wg2spm.pdf ,
ještě nečetl, i přes nejistoty asi nějaké prognózy důsledků mají.

> Alespon mi to tak pripada z toho, co jsem slysel a cetl. Pokud je muj dojem
> zkreslujici, opravte me, pokud jsou zde opravdu rozpory, reknete mi prosim
> svuj nazor.
> Honza Votava

Rozpory v seriozní vědecké komunitě, tj. uvnitř IPCC (mimo něj jsou jen
bezvýznamní rádobybadatelé, často pěkně podmazaní) jsou asi čím dál
menší. Bohužel. Však to ještě mnozí zažijeme. 

Jeník Hollan