Zde je místo pro vaše postřehy, zkušenosti, náměty a střety názorů na fyziku pro základní školu.

Podle jakých učebnic pro ZŠ učíte, jaké s nimi máte zkušenosti, jsem začínající učitel, mne jsou nejsympatictejsi ucebnice Machacka, ale kolegove me odrazuji, ze z nich decka nepripravim pro SS, tak nevim ?

By Josef Treti on Unrecorded Date:

Kritéria výběru učebnic:
Zajímalo by mmne, podle jakých kritérií vybíráte učebnice pro svoje žáky? Bude to zároveň i odpověď pro kolegu Karase (leden 8). Některá kritéria nabídnu:
- barevnost a provedení obrázků
- hmotnost a rozměr učebnice
- cena učebnice
- didaktická struktura učiva
- popsané pokusy
- úlohy
- motivační prvky
- aplikační prvky
- srozumitelnost textu
Dělali jste nějaké srovnání učebnic? Když ano, jak to dopadlo?

By Jindra on Unrecorded Date:

Co je vlastne ulohou ucebnice?
Učebnice je stručným výtahem ze závěrů, ke kterým se dospělo, ale často nelze (poukazem na zralost žáků), aby obsahovala myšlenkové pochody, jakými se k nim dospělo.
M. Brady o tom vtipně píše: "Je to, jako byste dali žákům ohromnou křížovku, která je již vyluštěna. Není tam už nic na práci, snad kromě toho, že by se jí naučili nazpaměť, což není právě úkol, který by vzbuzoval nadšení nebo tříbil inteligenci." Učebnice představují umělý, rozkouskovaný svět, tak nepodobný tomu, který je za branami školy. Základní podmínkou učení je smysluplnost. Učebnice ji postrádají ve velké míře. ¨¨
Dobrá učebnice je přehledná, věcně správná, psaná srozumitelně, důležité věci jsou zřetelně odděleny, jsou uvedeny příklady a praktické využití. Na konci by mel byt seznam další podrobnější literatury.

By Dalesic on Unrecorded Date:

Opravdu si myslim, ze ucebnice by mely byt dvojiho typu, jedna, ktera by obsahovala fakta, vztahy a zakladni predpoklady a to velmi strucne a prehledne.V teze ucebnici by mel byt vyklad, ale jen tech kapitol, ktere mohou zaci stravit a ktere jsou v praxi nezbytne. Na procvicovani by mel byt pracovni text, v nemz by si zaci tribili pochopeni latky a kde by byl odkaz na podrobnejsi literaturu.
(Dnesni ucebnice fyziky tim zatim az tak netrpi, ale treba nova ucebnice chemie je pro zaka i rodice desne neprehledna.)
V druhe ucebnici by byl text pro ucitele, pripadne s metodickymi poznamkami a doporucenimi.
Ucitel by sam rozhodl, zda v dane tride latku ci vyklad rozsirit nebo ne. Vychazim z toho, ze mene je casto vice, neni treba ucit faktum, ale bez nich zase tezko ucit metode a schopnosti odhadu.
Myslim, ze rozsah latky pro konkretni tridu by mohl ucitel konzultovat s vedenim, s rodici i s zaky. Je treba se dohodnout na povinnem zaklade, dnesni standardy jsou svou formou i obsahem nadsazene.

By Mgr. V.ika on Unrecorded Date:

Při výkladu učiva o gravitační síle a věcí s ní spojených narážíme na problém konstanty "g=10N/kg"
Jak ji nazvat? Gravitační resp. tíhové zrychlení?
Žáci jednak pojem zrychlení na ZŠ neznají a jednak
uvedená jednotka tomuto pojmu příliš neodpovídá.
Setkal jsem se párkrát i s trošku alibistickým pojmem "gravitační konstanta",což je ovšem dosti zavádějící,neboť toto označení přísluší hodnotě zcela jiné,objevující se ve vztahu vyjadřujícím Newtonův zákon všeobecné gravitace.Nenazvat ji vůbec nijak a mluvit o ní jako o jakémsi "gé" (a i s tímto případem jsem se bohužel setkal),mě připadá ze všech uvedených variant ta nejhorší, poněvadž vede žáky k pouhému formalismu.
Řešení bych viděl v zavedení pojmu "intenzita gravitačního pole", což je podle mého soudu pojem zcela nejvýstižnější, už vzhledem k jednotce N/kg,
která je žákům na ZŠ uváděna.Mohu z vlastní 12 leté učitelské praxe potvrdit, že žáci konstantu takto nazvanou vnímají vcelku pozitivně.

By Jindra on Unrecorded Date:

Myslim, ze vas pristup ma racionalni jadro. Pokud si pamatuji nazyva se g na ZS gravitacni cinitel nebo koeficient,taky z toho nejsem nadsena, ale je to ulitba fyzikalni nezralosti zaku.
Domnivam se, ze stejne jako malemu diteti doma nedavame znalosti a dovednosti vzdy v nejake uzavrene soustave, nezaskodilo by nazyvat veci pravym jmenem bez ohledu na to, zda zak rozumi veci do detailu. Libi se mi systematicnost, s niz jsou veci detem predkladany, ale neni to nekdy prave to, co jim pripada skolometske a vzdalene od zivota ?
Naucit metody je dobra vec, ale ne za kazdou cenu.
Myslim, ze by deti klidne prijaly vyraz gravitacni zrychleni, aniz by musely presnou definici zrychleni znat.
Vas navrh - intenzita gr.pole je rovnez bez rozporu a vzhledem k okolnostem, za jakych je g na ZS zavadeno, rekla bych, ze slibny.

By V.ika on Unrecorded Date:

S blížícím se termínem 2.(okresního)kola fyzikální olympiády kategorie E a F - tedy pro žáky 8. a 9. ročníků ZŠ si neodpustím několik poznámek.A proto se ptám pana dr. Volfa a ostatních, kteří tyto úlohy připravují:
Myslíte si, že úlohy které žákům předkládáte jsou zcela odpovídající úrovni fyzikálního a potažmo také matematického myšlení žáka ZŠ. Já se obávám, že nikoli a když listuji v předešlých ročnících fyzikálních olympiád, zjišťuji, že předkládané úlohy jsou rok od roku náročnější. Nicméně úroveň "materiálu", se kterým ve škole pracujeme, má bohužel tendenci když ne klesající, tak minimálně stagnující. Čím je to způsobeno, myslím si každý pedagog, který učí na ZŠ ví. Každý trošku nadanější žák odchází na výběrovou školu tj. osmileté gymnázium,školy s rozšířenou výukou matematiky nebo jazyků a na běžných ZŠ zůstává už opravdu jen ten průměr. A má-li FO u žáků ZŠ vzbudit, případně prohloubit zájem o fyziku, tak si myslím, že už se to pár let nedaří.
Mám pocit, že autoři úloh mlčky předpokládají, že tyto úlohy budou řešit opravdu pouze žáci na výběrových školách, ale v tom případě je to potřeba takto specifikovat a případně vytvořit diferenciaci kategorií - na jedné straně osmiletá gymnázia a školy s rozšířenou výukou M-F a na druhé straně ostatní ZŠ.Přece není možné,aby těmto nadaným žákům mohli konkurovat ti ostatní.
Anebo je to umělá líheň potenciálně slabších soupeřů, aby měli gymnazisti apod. koho porážet v okresních kolech?
V tom případě navrhuji takovou olympiádu ze strany ZŠ bojkotovat.
A ještě jednu poznámku si neodpustím.Myslím si,že autoři úloh by se měli více zamýšlet nad formulací zadání.Přece není možné, aby se v úloze objevil zcela zavádějící a pro žáka matoucí údaj-
cituji "tapeta z papíru o hmotnosti 180 g/m2".I když žák pojem plošná hustota nezná, myslím si, že si jej dovede vcelku dobře představit a je potřeba nazývat věci pravými jmény. Jak potom máme u žáků bazírovat na správném používání názvů fyzikálních veličin a jejich jednotek, když to sami neděláme?

By Poustka on Unrecorded Date:

V tomto s vami moc nesouhlasim, myslim, ze vetsina zaku radeji akceptuje prirozeny jazyk,
a udaj hmotnost 180g/m2 nez vyraz plosna hustota.

By JIndra on Unrecorded Date:

Nelibi se mi vztahovacnost pana Vika, proc by ZS mela byt lihni slabsich souperu, to by taky mohla byt lihni poddanych jen proto, ze se detem nepodarilo se v ranem veku dostat na gympl.
Nesmime v detech pestovat tenhle pocit.
Naopak musime je zatahnout do reseni praktickych uloh. Nemyslim si, ze by se kategorie mely rozdelit, stale vice deti bude zustavat na ZS a koneckoncu nic nebrani sikovnemu
tymu ucitelu vyvorit specializ.tridu, ci dobrovolny kolektiv pro praci na FO.
Ja vim, nikdo to nezaplati a to je skoda.Myslim, ze rodice zaku by se meli vice podilet na tvorbe skolniho prostredi, treba by vedla cesta tudy.

Na druhe strane nelze kolegovi uprit fakt, ze jisty zpusob vyuky zvlaste na gymnaziich, opravdu nekdy vytvari dojem jakychsi slechticu, kteri sice bravurne resi umele ulohy, ale pohrdaji realnym svetem.

By Key on Unrecorded Date:

Myslim, ze by stalo za to rozjet meziskolni turnaje, treba ve fyzice nebo v cemkoli smysluplnem, aby deti nesedeli u TV, popr. u piva
a mohly vyuzivat skolnich prostor nejen pro povinnou vyuku.

By Stankova on Unrecorded Date:

Ano, myslim, ze vyuzit tvorivosti a soutezivosti
deti je prima napad, jenze organizace jakekoli takove akce chce spoustu casu a musi byt dokonala, aby deti spise neznechutila tim, ze z toho nakonec nic nebude.
Je treba to vymyslet tak, aby se soutez zabehla
a byly jasna pravidla, na nespravedlivost jsou deti v tomto veku velmi citlivi.

By Blatouch on Unrecorded Date:

Jsou deti iniciativni ? Maji vubec zdravou chut poustet se do neceho ?
Z mych zkusenosti (12 let) se mi deti jevi stale pasivnejsi ve vsem, co se tyka skoly. Co s tim ?

By Hanak on Unrecorded Date:

Snížit objem učiva, ZŠ učivo je přecpané, děti nevědí co je duležité, utápějí se v podružnostech
a nezbývá čas na procvičení toho, co opravdu mohou v životě potřebovat.

By Svatopluk ech on Unrecorded Date:

Zamyšlení nad výukou fyziky v 6.ročníku ZŠ
Návrh- výuka až od 7 ročníku.
Zdůvodnění:
- větší schopnost logického myělení
- lepší vybavenost matematická
- více praktických zkušwností

By Jindra on Unrecorded Date:

Nemyslim si, ze je treba posouvat vyuku fyziky na ZS do vyssich rocniku. Ucivo se nemusi vykladat klasickym zpusobem, lze detem nabidnout radu aktivit, v niz se upevni zakladni pojmy, s nimiz fyzika pracuje: objem, hmotnost, teplota,
tlak, sila pomoci jednoduchych pokusu viz rada napadu ve Skolske fyzice, Nuffieldskem kursu fyziky apod. Uceleny cesky metodicky material sice neexistuje, ucitel je odkazan na svou invenci a trpelivost.

By Svatopluk ech on Unrecorded Date:

Směr-Jindra:
Vaše odpověď neodpovídá na můj podnět. Není to jediný impuls k tomu, aby se fyzika začala učit tak, že bude dostupná většině dětí. Nechci posunovat fyziku do vyšších ročníků, protože se v současné době učí od 6. ročníku až na školy střední téměř spojitě. Co je mi platná možnost různých aktivit, které byť jednoduché a přiměřené, nelze ověřovat pokusem - děti nejsou matematicky vybaveny. Nezdá se mi, že roztrhat jednotlivé tématické okruhy na dílčí a vyučovat je až po získání matematických dovedností -je plýtvání časem - protože o to se už pokoušela tzv. nová koncepce!
Druhá věc, kterou jsem neuvedl - místo, aby se raději učilo o něco méně, ale kvalitně - snažíme se přidávat další učivo. Děti se ho naučí- nestačí procvičit ani prakticky řádně ověřit.

By Jindra on Unrecorded Date:

Souhlasim s vasim nazorem, ze deti je treba naucit mene, ale dobre.
Jsem zastance toho, aby cile vyuky byly k dispozici zakum i rodicum a formulovany konkretne, aby si ziskane dovednosti mohli overovat i sami.
Tim, ze vyuku posunete vyse resite jen svou neschopnost oslovit zaky tohoto veku, stanovit jim primerene cile a prostredky.

By Svatopluk on Unrecorded Date:

Poslední věta , předešlého příspěvku je buď myšlena na žáky , kteří opravdu vládnou F, lépe řečeno jsou schopni vládnout a nikoli pro většinu žáků ZŠ, zejména tak trochu vytunelované. Přiměřené cíle a prostředky - stanovit si myslím není problémem- tuto větu jsem slýchal na školeních "nové koncepce" při stlačení výuky F do 6.r. a některé náměty stlačené až do 4.tř. Je faktem, že dítě se leccos naučí- ale mělo by vědět co to je a nikoli, že to jen třeba formálně zvládlo.

By Maruska on Unrecorded Date:

Myslim, ze podcenujete schopnosti deti.Chapu. ze stvorit aktivity pro mensi deti je vzdy organizacne i obsahove narocnejsi nez pro starsi,
ale kde je pak tvurci prace ucitele, pokud ne v tomto ?

By Anonymous on Unrecorded Date:

Myslim, ze by bylo skoda fyziku v seste tride neucit, vzdyt cile mohou byt skromnejsi, staci kdyz deti budou umet merit a odhadovat rozmery,
hmotnost a objem. A na to lze pripravit spoustu uloh praktickych i numerickych.

By Rodic on Unrecorded Date:

Co by mel zak umet z fyziky ze zakladni skoly ?
Existuje pry nejaka brozurka, s jejiz pomoci
muze rodic kontrolovat ucitele, zda dokazal naucit
to potrebne.

By Anonymous on Unrecorded Date:

Ano, vysly v nakladatelstvi Prometheus nejake testy znalosti zaku ZS, zkusim zjistit neco blizsiho.

By Caska on Wednesday, March 28, 2001 - 11:20 am:

Dnesnim detem chybi zkusenost z realneho sveta,
nemohou vetsinou volne behat v prirode, nemohou
doma kutat v dilne, to bychom jako ucitele fyziky,
ktera bohuzel casto supluje i zaklady techniky,
meli mit na zreteli.
Pokud pouzivame primery z denniho zivota, musime dat detem do rukou jednoduche pristroje, veci a naucit je odhadovat
rozmery, mnozstvi, silu, praci, to je to co budou ve svem zivote urcite potrebovat.

By Anonymous on Tuesday, April 10, 2001 - 11:25 am:

S tímto názorem nelze ne¾ souhlasit.